ECLI:CZ:NSS:2021:13.KSS.3.2020:66
sp. zn. 13 Kss 3/2020 - 66
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedkyně
JUDr. Miluše Doškové a členů JUDr. Václava Dudy, JUDr. Petra Kulawiaka, Mgr. Ing. Michala
Hanycha, JUDr. Petra Čápa a prof. JUDr. Markéty Selucké, Ph.D., v právní věci kárného
navrhovatele předsedy Nejvyššího soudu JUDr. Petra Angyalossyho, proti kárně
obviněnému JUDr. Ing. Janu Veselému, zast. JUDr. PhDr. Stanislavem Balíkem, Ph.D.,
advokátem se sídlem Kolínská 13, Praha 3, v řízení o kárné odpovědnosti soudce, o návrhu na
zahájení kárného řízení ze dne 25. 5. 2020,
takto:
JUDr. Ing. Jan Veselý,
se uznává vinným,
podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů, ve znění pozdějších předpisů,
že
jako soudce Okresního soudu v Mělníku, a tedy veřejný funkcionář ve smyslu §2 odst. 2 písm. f)
zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 14/2017 Sb. (dále také jen „zákon
o střetu zájmů“), neuvedl přesné, úplné a pravdivé informace v „Oznámení o osobním zájmu,
o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích“
1) ze dne 13. 11. 2017, v oddílu III. „Oznámení o majetku, který veřejný funkcionář vlastní ke dni
1. září 2017“, v části „Věci nemovité“, kde neidentifikoval věci nemovité evidované v Informačním
systému katastru nemovitostí ČR podle jejich druhu, způsobu nabytí, pomocí názvů katastrálních
území a čísel listů vlastnictví, na kterých jsou nemovitosti evidované, přičemž namísto toho
pouze obecně odkázal na katastr nemovitostí ČR s poznámkou, že nevlastní jiné než v katastru
nemovitostí zapsané nemovitosti, a učinil tak i přesto, že podle údajů v Informačním systému
katastru nemovitostí ČR ke dni 1. 9. 2017 vlastnil vícero evidovaných nemovitostí lokalizovaných
v katastrálních územích B., M., B., J. V., M., N. V. u N. a B.;
2) ze dne 19. 6. 2018, v oddílu II. „Oznámení o příjmech“, kde neuvedl zdroj a výši příjmů a jiných
majetkových výhod, nýbrž uvedl pokaždé pouze číslo jednací dědického řízení jakožto specifikaci
příjmu a „dědictví“ jakožto údaj o druhu příjmu, ačkoli měl uvést jakékoliv peněžité příjmy nebo
jiné majetkové výhody a dary, pokud jejich souhrnná výše přesáhla v období od 1. 9. 2017
do 31. 12. 2017 částku 100 000 Kč;
3) ze dne 12. 6. 2019,
a) v oddílu III. „Oznámení o majetku, který veřejný funkcionář nabyl v průběhu funkce“,
- v části „Věci nemovité“, kde uvedl, že v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 nabyl věci
nemovité, aniž je v oznámení identifikoval podle jejich druhu a způsobu nabytí,
pořizovací ceny, pomocí názvů katastrálních území a čísel listů vlastnictví, na kterých
jsou nemovitosti evidované, přestože v předmětném období žádnou nemovitou věc,
která by podléhala oznamovací povinnosti v oznámení o majetku, nenabyl,
- v části „Jiné věci movité určené podle druhu, nabyté v průběhu kalendářního roku, jejichž hodnota
ve svém souhrnu, do něhož se nezapočítávají věci, jejichž hodnota je nižší než 50 000 Kč, přesáhla
částku 500 000 Kč“, kde pouze odkázal na daňové přiznání, aniž uvedl druh movité věci,
pořizovací cenu a způsob nabytí,
b) v oddílu IV. „Oznámení o příjmech a závazcích“, kde neuvedl výši, druh a zdroj každého
příjmu, ale pouze odkázal na daňové přiznání podané u Finančního úřadu Praha 6, ačkoli
měl uvést jakékoliv peněžité příjmy nebo jiné majetkové výhody a dary, pokud jejich
souhrnná výše přesáhla v kalendářním roce 2018 částku 100 000 Kč;
tedy
zaviněně porušil povinnost soudce uvedenou v §80 odst. 1 větě druhé zákona č. 6/2002 Sb.
čímž spáchal
kárné provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb.
a za to se mu ukládá
podle §88 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/2002 Sb.
k á r n é o p a t ř e n í
důtka.
Odůvodnění:
I.
Návrh na zahájení kárného řízení
[1] Předseda Nejvyššího soudu (dále též „kárný navrhovatel“) podal podle §8 odst. 1, odst. 2
písm. c) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kárný zákon“) dne 25. 5. 2020 k Nejvyššímu
správnímu soudu jako soudu kárnému návrh na zahájení kárného řízení proti soudci Okresního
soudu v Mělníku JUDr. Ing. Janu Veselému (dále též „kárně obviněný“). Obvinil jej ve smyslu
§80 odst. 1 a §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě
soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“), ze zaviněného porušení jeho povinností, jehož
se měl kárně obviněný dopustit uvedením neúplných, nepřesných a nepravdivých údajů
v oznámeních o osobním zájmu, o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích podaných
dne 13. 11. 2017, dne 19. 6. 2018 a dne 12. 6. 2019 (dále též „oznámení ze dne 13. 11. 2017“,
„oznámení ze dne 19. 6. 2018“, a „oznámení ze dne 12. 6. 2019“), jak je popsáno ve výroku
rozhodnutí.
[2] V odůvodnění návrhu kárný navrhovatel uvedl, že v souvislosti s dotazem novináře
z února 2020 na majetkové poměry kárně obviněného a zejména na vlastnictví turistického
resortu v H. se místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Roman Fiala zabýval skutečnostmi
týkajícími se majetku JUDr. Ing. Veselého. Přitom jej předseda Okresního soudu v Mělníku
informoval o záměru podat kárný návrh pro způsob, jakým kárně obviněný spravuje svůj
majetek, a požádal o informaci z registru oznámení o majetku soudců vedeného Nejvyšším
soudem. Dne 4. 5. 2020 mu bylo oddělením střetu zájmů sděleno, že kontrolou úplnosti
oznámení podaných kárně obviněným byla zjištěna pochybení v jeho oznamovací povinnosti.
[3] Kárný navrhovatel poukázal na povinnost upravenou v zákoně č. 159/2006 Sb., o střetu
zájmů (dále jen „zákon o střetu zájmů“), která se na soudce vztahuje od účinnosti zákona
č. 14/2017 Sb. Soudce je povinen podávat oznámení podle §12 odst. 1, 2, 3 zákona o střetu
zájmů, případně mimořádně podle čl. II bodu 3 a 4 přechodných ustanovení zákona č. 14/2017 Sb. Rozsah a podmínky oznámení jsou stanoveny cit. zákonem a vyhláškou Ministerstva
spravedlnosti č. 79/2017 Sb., o stanovení struktury a formátu oznámení podle zákona o střetu
zájmů (dále jen „prováděcí vyhláška“). Kárný navrhovatel podrobně cituje povinnosti plynoucí
z §10 odst. 1, 2, 3 a §11 odst. 2, 3 zákona o střetu zájmů a z čl. II bodu 3 a 4 přechodných
ustanovení zákona č. 14/2017 Sb.
[4] Kárný navrhovatel v kárném návrhu dále zmínil své postavení evidenčního orgánu
plynoucí z §13 odst. 1 a 2 zákona o střetu zájmů a své oprávnění kontrolovat oznámení soudců
podle §13 odst. 7 zákona. Upozornil též, že soudce při porušení oznamovací povinnosti
nepodléhá přestupkovému řízení, ale řízení kárnému.
[5] V odůvodnění návrhu je podrobně popsáno jednání, jímž měl kárně obviněný porušit své
zákonné povinnosti a narušit důstojnost soudcovské funkce; současně je konstatováno vyjádření
kárně obviněného toto zjištění popírající. S ohledem na to, že s kárně obviněným je již vedeno
jiné kárné řízení, navrhl kárný navrhovatel uložení přísnější sankce, a to snížení platu o 30 %
na dobu 6 měsíců.
II.
Vyjádření kárně obviněného a replika kárného navrhovatele
[6] Kárně obviněný ve svém písemném vyjádření, podaném podle §12 kárného zákona,
především poukázal na opožděnost kárného návrhu.
[7] Skutky kladené mu za vinu vycházejí z obsahu oznámení podaných za rok 2017, 2018
a 2019. Je zřejmé, že předchozí předseda Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavel Šámal
se o skutečnostech, které jsou předmětem kárného návrhu, dozvěděl dříve, což není v návrhu
konkretizováno. Kárně obviněný spojuje počátek běhu subjektivní lhůty s vědomostí Nejvyššího
soudu, nikoliv konkrétního funkcionáře nadaného kárnou pravomocí. K tomu poukázal na nálezy
Ústavního soudu ze dne 3. 10. 2002, sp. zn. IV. ÚS 302/02, ze dne 17. 3. 2010,
sp. zn. I. ÚS 947/09, a na rozhodnutí kárného senátu České advokátní komory ze dne
13. 2. 1997, sp. zn. K 41/97, z nichž citoval. Oznámení o osobním zájmu, o činnostech, majetku,
příjmech, darech a závazcích za roky 2017, 2018, a 2019 vždy podal včas a jejich doručení mu
také bylo potvrzováno. Pouze v případě oznámení za rok 2019 byl dne 20. 8. 2020 vyzván
vedoucí oddělení střetu zájmů Nejvyššího soudu Ing. Z. k doplnění údaje o časovém období, za
něž je oznámení podáváno. Toto oddělení je evidenčním orgánem ve smyslu §14 odst. 2 písm. d)
a §14 odst. 3 zákona o střetu zájmů. Vytýkaná pochybení se týkají všech období; pokud by byl již
u oznámení za rok 2017 upozorněn na nedostatky, chybné údaje by býval opravil a v dalších
obdobích by se jich vyvaroval.
[8] Kárně obviněný popřel, že by úmyslně uvedl nepravdivé údaje, při této logice by bylo
nutno označit za nepravdivé údaje v katastru nemovitostí, nebo rozhodnutí soudu o dědictví.
[9] Vedoucí oddělení střetu zájmů v dopise ze 4. 3. 2020, adresovaném místopředsedovi
Nejvyššího soudu JUDr. Romanu Fialovi, navrhuje za zjištěné nedostatky udělit kárně
obviněnému výtku a upozornit jej, že další porušení zákonné povinnosti bude považováno
za kárné provinění.
[10] Kárně obviněný vyjádřil názor, že v době elektronizace veřejné správy, kdy je navíc
evidenčnímu orgánu zpřístupněn katastr nemovitostí, je vyžadování dalšího uvedení výpisu
z katastru nemovitostí do jisté míry duplicitní. Poukázal na to, že prováděcí vyhláška opakovaně
zjednodušila způsob oznamování údajů a lze předpokládat, že tak tomu bude i v budoucnu.
Smyslem oznámení není „oznámení pro oznámení“. Podaná oznámení poskytují dostatečný
obraz o rozsahu a zdrojích jeho majetku a obsahují odkazy na spolehlivé zdroje. Kárně obviněný
uznává, že oznámení nevyplnil pečlivě, ale tím nemohl narušit důstojnost soudcovské funkce.
[11] Nakonec kárně obviněný porovnal výši sankce v přestupkovém řízení podle zákona
o střetu zájmů a navrhovaného kárného opatření a poukázal na judikaturu kárných soudů; z toho
všeho dovodil nepřiměřenost navrženého kárného opatření.
[12] Kárný navrhovatel replikoval, že subjektivní lhůtu považuje za zachovanou a počítá
ji od vědomosti o obsahu oznámení vedoucí oddělení o střetu zájmů; kárný navrhovatel se s ním
seznámil den po svém nástupu do funkce, tj. 21. 5. 2020; připomíná, že předtím byla funkce
předsedy od 20. 2. 2020 neobsazena. Kárný navrhovatel také neví o tom, že by před ním získal
vědomost o kárném provinění jiný možný kárný navrhovatel. Předchozí předseda Nejvyššího
soudu sice mohl získat dne 14. 2. 2020 určitou vědomost o oznámeních kárně obviněného, bylo
ji však třeba prošetřit. Počítáno od kteréhokoliv z těchto dat je subjektivní lhůta zachována.
O zachování objektivní lhůty není pochyb. Oddělení střetu zájmů je sice orgánem oprávněným
ke kontrole oznámení, ovšem těch přijímá ročně přes tři tisíce. Dvě pracovnice tohoto oddělení
nejprve zjišťují, zda lze oznámení zaevidovat, pak provádějí kontrolu úplnosti oznámení
a případně vyzývají k nápravě. Kontrola správnosti údajů je prováděna v desítkách případů ročně
buď namátkově, nebo na základě podnětu, přičemž systematicky se kontrolují výstupní
oznámení; větší rozsah kontroly není kapacitně možný.
[13] Pokud je kárně obviněným poukazováno na rozpor návrhu opatření vedoucí oddělení
střetu zájmů s petitem kárného návrhu, podotýká, že jejím stanoviskem není vázán. Jednání kárně
obviněného považuje za vědomé a úmyslné porušení zákonné povinnosti soudce. Ledabylý
a přehlíživý přístup považuje za neomluvitelný. Intenzita navrhovaného kárného opatření
je odvozena od počtu pěti žalovaných skutků; nejde o individuální pochybení.
III.
Průběh ústního jednání
[14] Jednání probíhalo podle §17 odst. 1 kárného zákona v nepřítomnosti kárně obviněného.
III. 1. Přednesení kárného návrhu
[15] Kárný navrhovatel odkázal na obsah písemného kárného návrhu a zdůraznil požadavek
na vyšší morální kredit soudce, který by se měl projevit i v respektování jemu zákonem uložených
povinností. Svůj návrh označil za včasný z důvodů popsaných v podání ze dne 6. 8. 2020.
III. 2. Vyjádření obhájce kárně obviněného
[16] Obhájce kárně obviněného především poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 29. 10. 2020, č. j. 9 As 173/2020 - 32, jímž byl řešen případ místostarostky obce, která
nepodala majetkové oznámení a byla jí za to uložena pokuta 2000 Kč. Nejvyšší správní soud
v kasačním řízení zrušil rozhodnutí krajského soudu i rozhodnutí žalovaného zrušil s ohledem
na názor Ústavního soudu vyjádřený v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 38/17. Smyslem podávaných
majetkových oznámení je zjistit, zda nabytý majetek odpovídá příjmům veřejného funkcionáře
a zabránit tak nekalostem. Pokud kárně obviněný ve vztahu k vlastněným nemovitostem
poukázal na katastr nemovitostí – jde o veřejný seznam, kam může nahlédnout každý. Stejně tak
o dědickém řízení je veden spis, z něhož je nabytí majetku zjistitelné. Daňové řízení sice není
přístupné bez souhlasu daňového subjektu, ale kárně obviněný v předchozím kárném řízení dal
soudu souhlas k vyžádání jeho daňových přiznání. Je otázkou, kolik ze tří tisíc ročně podávaných
majetkových oznámení je vyplněno správně. Kárně obviněný nikdy nebyl vyzván k opravě; výzvě
by jistě vyhověl, i když se domnívá, že způsob, jímž oznámení vyplnil, byl dostatečný. Upozornil,
že vedoucí oddělení střetu zájmů navrhovala pouze uložení výtky.
[17] Kárný navrhovatel na to reagoval, že podání řádně vyplněného oznámení je zákonná
povinnost, ostatně i v daňovém přiznání poplatník vyplňuje údaje, které jsou objektivně
zjistitelné. Pokud jde o návrh na opatření podaný vedoucí oddělení střetu zájmů, není jím vázán.
III. 3. Dokazování
[18] Z listinných důkazů provedených podle §213 odst. 1 trestního řádu (§25 kárného
zákona) kárný soud zjistil, že v oznámení ze dne 13. 11. 2017, v oddíle III. je k věcem nemovitým
uveden záznam: „viz katastr nemovitostí ČR – mimo území ČR nemovitosti nevlastním“ a nad tím
je napsáno „jiné nemovitosti než zapsané v KN nevlastním“ a tento záznam je opatřen nečitelným
podpisem. Oznámení ze dne 13. 11. 2017 nemá připojenou žádnou přílohu. V oznámení ze dne
19. 6. 2018 v oddíle II. je jako oznámení o příjmech uveden druh příjmu „dědictví“ a ke specifikaci
příjmů „viz usn. OS v Mělníku č. j. 50 D 841/20015-241, 50 D 842/2015-241“. Oznámení
je bez příloh. V oznámení ze dne 12. 6. 2019 je v oddíle III. k věcem nemovitým uveden záznam
„viz údaje v katastru nemovitostí“ a k jiným věcem movitým podle druhu: „viz daňové přiznání“.
V oddíle IV. k jiným věcem movitým je uvedeno: „viz daňové přiznání – FÚ Praha 6“. Kárný soud
dále konstatoval kárným navrhovatelem předložený výpis z katastru nemovitostí vztahujících
se ke kárně obviněnému. Z výpisu z katastru pořízeného dne 27. 2. 2020 ke datu 1. 9. 2017 plyne
vlastnictví kárně obviněného k nemovitostem v P., M., B., K., M., N. V. u N. a V. – B.. Ve
sdělení vedoucí oddělení střetu zájmů Ing. Z. místopředsedovi Nejvyššího soudu JUDr. Fialovi
ze dne 4. 3. 2020 o výsledku kontroly úplnosti podaných oznámení podaných podle zákona o
střetu zájmů JUDr. Ing. Janem Veselým jsou popsána pochybení odpovídající kárnému návrhu
s tím, že ověřením v katastru nemovitostí byla zjištěna existence nemovitostí v oznámení
neuvedených; pokud jde o odkazy na dědická řízení a na daňová přiznání, jedná se o odkazy,
které oddělení střetu zájmů nemá možnost ověřit. Sdělení je ukončeno návrhem na udělení výtky.
[19] Ze spisu Okresního soudu v Mělníku sp. zn. D 841/2015 bylo konstatováno usnesení
na č. l. 188 ze dne 28. 12. 2017, jímž byla schválena dohoda o rozdělení pozůstalosti po zůstaviteli
V. V., na jejímž základě kárně obviněný nabyl části pozemků v k. ú. M. a řadu bankovních účtů a
podílových listů, závod zůstavitele a několik vozidel; usnesení nabylo právní moci dne 29. 12.
2017. Ze spisu Okresního soudu v Mělníku sp. zn. D 842/2015 bylo konstatováno usnesení na č.
l. 241 ze dne 28. 12. 2017, jímž byla schválena dohoda o rozdělení pozůstalosti po zůstavitelce A.
V., na jejímž základě kárně obviněný nabyl části pozemků v k. ú. M., další nemovitosti v k. ú. V. a
řadu bankovních účtů a podílových listů; usnesení nabylo právní moci dne 29. 12. 2017. Na č. l.
203 tohoto spisu je pak založena zpráva kárně obviněného jako správce pozůstalosti ze dne 7. 11.
2017, v níž je mj. uvedeno, že za finanční prostředky zůstavitelů byly nakoupeny nové
nemovitosti.
[20] Při jednání byla jako svědkyně slyšena Ing. I. Z., která uvedla, že je od roku 2017 vedoucí
oddělení střetu zájmů, které bylo do konce roku 2020 obsazeno ještě jednou pracovnicí; nyní bylo
oddělení posíleno o jednu další pracovnici. Ročně je podáváno cca tři tisíce oznámení
soustředěně ke stanovenému datu. Při evidování oznámení se provádí prvotní zběžná kontrola
zaměřená pouze na to, zda lze identifikovat podatele, zda je oznámení podáno na správném
formuláři a obsahuje datum a podpis. Oznámení bez těchto závad je zaneseno do evidence, má-li
některou ze závad v těchto formálních náležitostech, je soudci zaslána výzva k opravě či
doplnění. Pokud není oznámení podáno včas ani na výzvu, nebo nebyl odstraněn vytýkaný
nedostatek, je to oznámeno předsedovi soudu. Takových pochybení jsou desítky ročně. Pokud
byl důvod prodlení omluvitelný (např. pracovní neschopnost či mateřská dovolená), nečiní se
žádné další opatření, pokud není omluvitelný, je předsedou soudu zpravidla udělena výtka.
V době dvou až tří měsíců před termínem podání oznámení oddělení vyřizuje telefonické a
písemné dotazy na evidenční povinnost a její provedení, po zaevidování došlých oznámení se
další dva až tři měsíce řeší zjevné formální chyby zjištěné prvotní kontrolou. Celková kontrola
správnosti oznámení se provádí namátkově tak v padesáti případech ročně, zejména se kontrolují
výstupní oznámení.
[21] Ve vztahu ke kárně obviněnému rozhodl tehdejší předseda soudu prof. JUDr. Šámal
o provedení mimořádné kontroly, o výsledku byl průběžně informován místopředseda soudu
JUDr. Fiala, který byl v té době pověřen vedením soudu. Z veřejných rejstříků lze ověřovat údaje
v katastru nemovitostí a v registru vozidel. Na základě kontroly navrhla svědkyně udělení výtky.
Svědkyně vypověděla, že podobně závažné problémy se vyskytovaly zejména na počátku
po zavedení oznamovací povinnosti.
[22] K dotazům soudu, kárného navrhovatele a obhájce kárně obviněného svědkyně uvedla,
že při prvotní kontrole se formulář jen zběžně prolistuje. Dotazy směřující na oddělení se týkají
toho, zda něco podléhá oznamovací povinnosti, nebo jak má být něco zaevidováno. V letošním
roce nebylo včas podáno cca třicet oznámení, neví přesně, kolik bylo uděleno výtek, kárný návrh
byl podán poprvé.
III. 4. Zpráva soudcovské rady a pracovní hodnocení
[23] Vzhledem k tomu, že na kárně obviněného byly v roce 2020 v krátkém období podány tři
kárné návrhy, nežádal kárný soud v této věci zprávu soudcovské rady a pracovní hodnocení
a využil těch, které jsou založeny ve spise 13 Kss 2/2020. Soudcovská rada Okresního soudu
v Mělníku ve zprávě ze dne 12. 8. 2020 (č. l. 44 spisu sp. zn. 13 Kss 2/2020) uvedla, že podle
jejího názoru si kárně obviněný plní své pracovní povinnosti v nezbytné míře, jinak se o chod
soudu nezajímá, ač sám vykonával dříve funkci jeho předsedy. Nezajímal se ani o řešení situace
spojené s jeho dlouhodobou pracovní neschopností. Je také známo, že nestandardně odročuje
nařízená jednání a nevyužívá plně jednací dny.
[24] Z pracovního hodnocení kárně obviněného ze dne 30. 10. 2020, zpracovaného předsedou
Okresního soudu v Mělníku (č. l. 122 – 127 spisu zn. 13 Kss 2/2020) vyplývá, že ve srovnání
se dvěma dalšími soudkyněmi, jejichž soudní oddělení jsou zatížena podobnou agendou, je výkon
kárně obviněného výrazně nižší. Pokud má méně neskončených věcí starší časové řady,
je to ovlivněno tím, že v době jeho dlouhodobé pracovní neschopnosti byly tyto spisy
přerozděleny ostatním soudcům a po jeho nástupu do práce mu napadaly věci nové. Předseda
soudu v souvislosti s dočasným zproštěním kárně obviněného výkonu funkce soudce převzal
jeho neskončené spisy v agendě „C“ a přitom zjistil, že v několika spisech se objevují chyby
v procesním postupu, případně i při rozhodování; zde odkázal na příklady a konkrétní spisy.
Kárně obviněný si také neplánovaně vybíral dovolenou, a kvůli tomu bez řádného zdůvodnění
odročoval nařízená jednání. Jeho styl práce, spočívající v nesprávném úkolování VSÚ či kanceláře
a v nedostatečné kontrole jejich úkonů, se rovněž projevil nedostatečnou kvalitou rozhodnutí.
Hodnocení dále příkladmo poukazuje na výtky obsažené v rozhodnutích odvolacího soudu
a shrnuje, že kárně obviněný je soudcem s nižší odbornou erudicí, pro kterého je podstatná
rychlost, která vede k chybovosti. Problematické je i jeho nedostatečné využívání pracovní doby.
Přístup kárně obviněného k výkonu soudcovské funkce se proto negativně odráží v atmosféře
soudu.
III. 5. Závěrečné řeči a poslední slovo
III. 5. a) Závěrečný návrh kárného navrhovatele
[25] Kárný navrhovatel zdůraznil význam plnění zákonné povinnosti soudce. V daném
případě bylo prokázáno, že kárně obviněný tuto povinnost porušil, což je kárným proviněním.
Návrh kárného opatření snížení platu ve výši 30 % na 6 měsíců považuje za odpovídající
závažnosti a opakovanosti jednání a skutečnosti, že kárně obviněný již byl kárně trestán.
III. 5. b) Závěrečný návrh obhájce kárně obviněného
[26] Obhájce kárně obviněného v prvé řadě označil návrh zcela či zčásti za opožděně podaný.
Upozornil, že v tomto případě sehrála roli negativní medializace kárně obviněného. Zdůraznil,
že smyslem oznámení je podchycení majetku soudce a způsobu nabytí tohoto majetku. Regulace
formy oznámení je výrazem narůstající byrokratizace. Po soudci je požadováno podrobné
uvedení údajů, které jsou evidovány ve veřejně přístupných registrech. V daném případě
se jednalo jen o formální nedostatky, které nejsou výjimkou. Znovu poukázal na případ řešený
Nejvyšším správním soudem pod č. j. 9 As 173/2020 – 32, a na zrušení tamního správního
rozhodnutí soudem, nehledě na neúměrnost navrhovaného kárného opatření při porovnání
pokuty uložené v odkazované věci místostarostce a na porovnání zákonných sazeb. Kárně
obviněný vyplnil všechna předmětná oznámení pravdivě, ale neodborně; v tom nelze shledat
kárné provinění. Nelze také tvrdit, že jím odkazované zdroje evidující majetek by byly nepravdivé.
V předchozím kárném řízení vedeném tímto soudem pod sp. zn. 13 Kss 2/2020 si soud
bez problému dokázal opatřit poznatky o majetkových poměrech kárně obviněného a nic
závadného ohledně jeho majetku nezjistil. K úvaze o výši navrhovaného kárného opatření
připomenul, že vůči kárně obviněnému byly v roce 2020 podány tři kárné návrhy, které mohly být
teoreticky spojeny do jednoho řízení, a soud by ukládal jediný trest. Uzavřel, že kárný návrh
je opožděný, případně se nejedná o kárné provinění, a navrhovaná sankce je nepřiměřená. Proto
navrhl zproštění kárného návrhu, nebo zastavení řízení, případně uložení mírnější sankce.
III. 5. c) Poslední slovo kárně obviněného
[27] Kárně obviněný zaslal kárnému soudu své poslední slovo písemně a při jednání
je přednesl jeho obhájce. Uvedl, že způsob vyplnění majetkového oznámení je nejudikovanou
otázkou. Ve svých oznámeních nic nezatajil a lze si podle nich učinit obraz o jeho majetku.
Při přepisování seznamu nemovitostí z katastru lze jednoduše pochybit, přitom katastr je veřejně
přístupný, stejně tak by nečinil potíže, pokud by po něm byl požadován souhlas k nahlédnutí
do daňových přiznání. Pokud by byl Nejvyšším soudem vyzván k opravě, učinil by tak; ostatně
v roce 2019 byl vyzván k doplnění období, za které oznámení podává, a své opomenutí napravil.
Nikdy se nepokoušel žádný majetek zatajit, také by to nebylo logické, když už jej stát stejně jinde
eviduje. Neměl v úmyslu poškodit důstojnost justice ani porušit právní či etické normy.
IV.
Hodnocení kárného soudu
IV. 1. a) Náležitosti a včasnost kárného návrhu
[28] Návrh na zahájení kárného řízení byl podán soudním funkcionářem k tomu oprávněným
podle §8 odst. 2 písm. c) kárného zákona a obsahuje náležitosti stanovené v 9 odst. 2 téhož
zákona. Podle §9 odst. 1 kárného zákona lze návrh na zahájení kárného řízení podat „nejpozději
do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou
rozhodné pro podání návrhu, nejpozději však do 3 let ode dne spáchání kárného provinění“. Návrh byl podán
25. 5. 2020 a zachování objektivní tříleté lhůty je nesporné. Subjektivní lhůtu je třeba počítat
od vědomosti Nejvyššího soudu, která nutně nemusí být spojována s vědomostí konkrétního
funkcionáře nadaného kárnou pravomocí, ale i s vědomostí pracovníka zodpovědného
za posouzení náležitostí oznámení. Lhůta vztažená jen k vědomosti kárného navrhovatele
by vytvářela prostor pro průtahy ve zjištění či ověření rozhodných skutečností. Přitom se musí
jednat o vědomost určité kvality, tj. vědomost o tom, že se soudce mohl svým konkrétním
jednáním dopustit kárného provinění. Ve vztahu k podaným oznámením tedy nelze lhůtu počítat
od jejich doručení Nejvyššímu soudu, ani od prvotní kontroly prováděné při příjmu podání. Tato
prvotní kontrola je obecná a slouží k identifikaci podatele, období, za něž je oznámení podáváno,
a že tak bylo učiněno na odpovídajícím formuláři a opatřeno podpisem – tedy, že oznámení lze
zaevidovat do registru. Z této prvotní kontroly také vzešlo upozornění kárně obviněného v roce
2019, že jím podané oznámení neobsahuje uvedení časového období, za které je podáváno.
Ačkoliv je Nejvyšší soud orgánem nejen evidenčním (§13 odst. 2, §14 zákona o střetu zájmů,
ale i kontrolním (§13 odst. odst. 7 zákona o střetu zájmů), není zákonem stanoveno, že kontrola
úplnosti, správnosti a pravdivosti oznámení by musela být provedena při registraci nebo
v určitém časovém rámci na ni navazujícím; z toho plyne, že tuto kontrolu lze provést kdykoliv
v prekluzivní lhůtě pro vyvození odpovědnosti za porušení právního předpisu. Skutečnost,
že oznámení kárně obviněného nebyla v úplnosti kontrolována v těsné návaznosti na jejich
podání, proto nemá vliv na běh subjektivní lhůty, byť tato skutečnost má význam pro úvahu
o odpovídajícím kárném opatření, jak bude uvedeno níže. Kontrola oznámení kárně obviněného,
z níž vyplynuly konkrétní poznatky o porušení povinností soudce, byla provedena v únoru 2020
v návaznosti na vnější podnět, což je zřejmé ze zprávy oddělení střetu zájmů o kontrole a z data
pořizování výpisu z katastru nemovitostí. Kárný návrh byl tedy podán i při zachování subjektivní
zákonné lhůty.
IV. 1. b) Naplnění skutkové podstaty kárného provinění
[29] Povinnost podávat oznámení o osobním zájmu, o činnostech, majetku, příjmech
a závazcích byla soudcům uložena v §2 odst. 2 písm. f) a v §7 zákona o střetu zájmů. Podle
posledně zmíněného ustanovení „[v]eřejný funkcionář podává formou čestného prohlášení oznámení o
a) osobním zájmu (dále jen "oznámení o osobním zájmu"),
b) jiných vykonávaných činnostech (dále jen "oznámení o činnostech"),
c) majetku, který vlastní ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, a majetku nabytém
v průběhu výkonu funkce (dále jen "oznámení o majetku"),
d) příjmech, darech a závazcích (dále jen "oznámení o příjmech a závazcích").“
Povinnost podávat oznámení podle zvláštního právního předpisu je také výslovně stanovena
v §80 odst. 1 větě poslední zákona o soudech a soudcích.
[30] Lhůta pro první oznámení plynula z přechodných ustanovení zákona č. 14/2017 Sb. bodu
3, pro další období pak oznámení mělo být podáno vždy do 30. června za předchozí kalendářní
rok (§12 odst. 2 zákona o střetu zájmů). Kárně obviněný oznámení ve stanovených lhůtách
podal.
[31] Oznámení ovšem musí mj. obsahovat oznámení o majetku podle §10 zákona o střetu
zájmů a oznámení o příjmech a závazcích podle §11 téhož zákona (§13 odst. 2 zákona o střetu
zájmů) ve struktuře v těchto ustanoveních určené, blíže pak konkretizované v prováděcí vyhlášce.
[32] Konkrétně podle §10 odst. 1 až 3 zákona o střetu zájmů:
„Veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě oznámit
a) majetek, který vlastní ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, a
b) majetek, který nabyl v průběhu výkonu funkce.
V oznámení o majetku veřejný funkcionář uvede
a) věci nemovité,
b) cenné papíry, zaknihované cenné papíry nebo práva s nimi spojená,
c) podíl v obchodní korporaci nepředstavovaný cenným papírem nebo zaknihovaným cenným
papírem, a
d) jiné věci movité určené podle druhu,
1. jejichž cena, která je v daném místě a čase obvyklá, přesahuje v jednotlivém případě částku
500 000 Kč, jde-li o oznámení o majetku podle odstavce 1 písm. a), nebo
2. pokud je nabyl v průběhu kalendářního roku a jejich hodnota ve svém souhrnu, do něhož
se nezapočítávají věci, jejichž cena je nižší než 50 000 Kč, přesáhla částku 500 000 Kč, jde-li
o oznámení o majetku podle odstavce 1 písm. b).
V oznámení o majetku veřejný funkcionář dále uvede způsob nabytí a cenu majetku uvedeného
v odstavci 2 písm. a) a d), s výjimkou způsobu nabytí a ceny u věcí nemovitých podle odstavce 2 písm. a),
jde-li o oznámení podle odstavce 1 písm. a). U jiných věcí movitých podle odstavce 2 písm. d)
se v oznámení podle odstavce 1 písm. a) uvádí cena, která je v daném místě a čase obvyklá. V oznámení
podle odstavce 1 písm. b) se uvádí cena, za kterou veřejný funkcionář věc nemovitou nebo jinou věc
movitou nabyl.“
[33] Další podrobnosti o struktuře a formátu oznámení o příjmech a závazcích jsou upraveny
v §11 odst. 1 až 3 zákona o střetu zájmů, podle kterého platí:
„Veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě oznámit nesplacené závazky, které má ke dni
předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce. V tomto oznámení uvede nesplacené závazky převyšující
v jednotlivém případě částku 100 000 Kč.
Veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě oznámit, že
a) během výkonu funkce získal jakékoliv peněžité příjmy nebo jiné majetkové výhody, zejména dary,
s výjimkou darů uvedených v oznámení o majetku podle §10, odměny, příjmy z podnikatelské nebo
jiné samostatné výdělečné činnosti, dividendy nebo jiné příjmy z účasti nebo činnosti v podnikajících
právnických osobách (dále jen "příjmy nebo jiné majetkové výhody"), pokud souhrnná výše příjmů
nebo jiných majetkových výhod přesáhne v kalendářním roce 100 000 Kč; za peněžitý příjem nebo
jinou majetkovou výhodu se pro tento účel nepovažují plat, odměna nebo další náležitosti, na které
má veřejný funkcionář nárok v souvislosti s výkonem funkce podle zvláštních právních předpisů7),
a příjmy manžela nebo partnera veřejného funkcionáře; do tohoto souhrnu se nezapočítávají dary,
jejichž cena je nižší než 10 000 Kč,
b) má nesplacené závazky, zejména půjčky, úvěry, nájemné, závazky ze smlouvy o nájmu s právem
koupě nebo směnečné závazky, pokud souhrnná výše závazků přesáhla k 31. prosinci
kalendářního roku, za nějž se oznámení podává, částku 100 000 Kč.
Veřejný funkcionář je povinen v oznámení uvést výši, druh a zdroj každého příjmu podle odstavce 2
písm. a) a výši a druh závazku podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. b), včetně toho, vůči komu takový
závazek má; fyzickou osobu označí jménem, popřípadě jmény a příjmením, právnickou osobu označí
obchodní firmou nebo názvem, identifikačním číslem osoby a sídlem.“
[34] Podle §12 odst. 6 zákona o střetu zájmů „[s]oudci podávají oznámení na formuláři, jehož
strukturu a formát stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.“ Tou je již výše zmíněná prováděcí
vyhláška (srov. odst. [3]), která stanoví v §2 odst. 2 že „[o] známení podle §1 se podávají
na elektronickém formuláři ve formátu HTML nebo PDF, který je dostupný na internetových stránkách
Ministerstva spravedlnosti.“
[35] Podle §3 odst. 3 prováděcí vyhlášky ve znění do 31. 5. 2019, platilo, že „v oznámení
o majetku podle §10 odst. 1 písm. a) zákona o střetu zájmů veřejný funkcionář uvede také
a) identifikaci věci nemovité a údaj o způsobu jejího nabytí; nemovitá věc evidovaná v katastru
nemovitostí se označí pomocí údajů zapsaných na listu vlastnictví vedeném pro nemovitou věc příslušným
katastrálním úřadem (poznámka soudu: s účinností od 1. 6. 2019 byla tato povinnost
zjednodušena tak, že nemovité věci postačí identifikovat názvem katastrálního úřadu
a číslem listu vlastnictví, na kterém je nemovitost evidována – viz vyhl. č. 95/2019 Sb.),
b) druh a emitenta cenného papíru, zaknihovaného cenného papíru nebo práva s ním spojeného,
c) obchodní firmu nebo název, identifikační číslo a sídlo obchodní korporace, ve které má podíl
nepředstavovaný cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem,
d) velikost podílu vlastněného v obchodní korporaci nepředstavovaného cenným papírem nebo
zaknihovaným cenným papírem a
e) druh, cenu a způsob nabytí jiné věci movité určené podle druhu, jejíž cena, která je v daném místě
a čase obvyklá, přesahuje v jednotlivém případě částku 500 000 Kč.“
[36] Podle §3 odst. 4 prováděcí vyhlášky „[v] oznámení o majetku podle §10 odst. 1 písm. b) zákona
o střetu zájmů veřejný funkcionář uvede také
a) identifikaci a údaje o pořizovací ceně a způsobu nabytí věci nemovité; nemovitá věc evidovaná
v katastru nemovitostí se označí pomocí údajů zapsaných na listu vlastnictví vedeném pro nemovitou věc
příslušným katastrálním úřadem,
b) druh a emitenta cenného papíru, zaknihovaného cenného papíru nebo práva s ním spojeného,
c) obchodní firmu nebo název, identifikační číslo a sídlo obchodní korporace, ve které má podíl
nepředstavovaný cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem,
d) velikost podílu v obchodní korporaci nepředstavovaného cenným papírem nebo zaknihovaným cenným
papírem,
e) druh, pořizovací cenu a způsob nabytí jiné věci movité určené podle druhu, nabyté v průběhu
kalendářního roku, pokud souhrn hodnot všech jiných věcí movitých, do něhož se nezapočítávají věci,
jejichž cena je nižší než 50 000 Kč, přesáhl částku 500 000 Kč a
f) datum nabytí oznamovaného majetku, zastával-li veřejný funkcionář v kalendářním roce, za nějž
se oznámení podle §12 odst. 2 zákona o střetu zájmů podává, více funkcí.“
[37] Konečně pokud jde o oznámení o příjmech podle §11 odst. 2 písm. a) zákona o střetu
zájmů, prováděcí vyhláška pro ně v §3 odst. 6 vyžadovala, aby veřejný funkcionář uvedl „také
a) druh a výši příjmů nebo jiných majetkových výhod získaných během výkonu funkce, pokud jejich
souhrnná výše přesáhne v kalendářním roce 100 000 Kč, a
b) označení zdroje příjmů nebo jiných majetkových výhod podle písmene a); fyzická osoba se označí
jménem, popřípadě jmény a příjmením a právnická osoba se označí obchodní firmou nebo názvem,
identifikačním číslem osoby a sídlem.“
[38] Kárně obviněný uznává, že oznámení nevyplňoval v souladu s těmito požadavky, protože
výčet svého majetku považoval za zdlouhavý a zbytečný, když požadované údaje jsou součástí
jiných registrů. Mimo to poukazoval na nedostatek kontroly ze strany evidenčního orgánu, tedy
tvrdil, že by na výzvu oznámení doplnil a nedostatků se napříště vyvaroval.
[39] Registračním místem informačního systému je podle §13 odst. 2 zákona o střetu zájmů
Ministerstvo spravedlnosti; soudci však podle §12 odst. 5 téhož zákona podávají oznámení
písemně Nejvyššímu soudu. Ten jim následně odešle informaci o uskutečněném a zaevidovaném
oznámení. Podle §14 odst. 3 zákona o střetu zájmů vede Nejvyšší soud zvláštní registr oznámení
soudců a zajišťuje ve vztahu k nim mj. i činnosti plynoucí z §14 odst. 2 písm. d), tedy dohlížení
nad úplností údajů, které jsou součástí oznámení. Podle §13 odst. 7 zákona o střetu zájmů
evidenční orgán porovnává údaje uvedené v registru oznámení s údaji uvedenými v jiných
informačních systémech v rozsahu uvedeném v §14c zákona. Mezi oprávnění evidenčního
orgánu podle tohoto ustanovení patří nahlížet do základního registru obyvatel, informačního
systému evidence obyvatel, informačního systému cizinců a do katastru nemovitostí, z něhož
může žádat i kopie listin, na jejichž podkladě byl proveden zápis. Dále může žádat o poskytnutí
údajů z centrálního registru silničních vozidel, základního registru právnických osob (…),
z obchodního rejstříku a ze živnostenského rejstříku. Není tedy oprávněn nahlížet do daňových
přiznání ani do bankovních záznamů. Oprávnění k nahlížení do výše uvedených registrů
či vyžadování listin z nich je spojeno s kontrolou úplnosti, správnosti a pravdivosti některých
skutečností uváděných v oznámení; není tedy určeno k doplnění údajů v oznámení neuvedených.
Oznámení tedy jsou čestným prohlášením soudce, které za něho není oprávněn podat nikdo jiný,
a evidenční orgán je pouze oprávněn (a povinen) dohlížet na úplnost, správnost a pravdivost
těchto prohlášení v mezích jeho zákonných oprávnění. Jen za tímto účelem může vstupovat
do některých veřejných registrů. Sledování osobních zájmů, činností mimo soudnictví
a majetkového pohybu tedy zákon upravil tak, že je to soudce, kdo poskytuje přehled
o sledovaných skutečnostech, nikoliv tak, že je to evidenční orgán, který z vlastní iniciativy
potřebné skutečnosti zjišťuje; to by ostatně bylo prakticky neuskutečnitelné.
[40] Kárně obviněný prokazatelně porušil povinnost soudce plynoucí ze zákona o soudech
a soudcích a ze zákona o střetu zájmů. Není podstatné, že k dané povinnosti dosud neexistuje
judikatura. Zákonná povinnost je jednoznačná, náležitosti oznámení jsou stanoveny právními
předpisy, přičemž povinný formulář jim odpovídá a je dostatečně návodný. Případné nejasnosti
na straně soudce podléhajícího oznamovací povinnosti jsou řešitelné konzultací s evidenčním
orgánem. Oznámení neúplné, zkreslené, či vyplněné způsobem, který nenaplňuje účel zákonné
povinnosti, je porušením zákona. V případě oznámení kárně obviněného se přitom nejednalo
o chyby, které by plynuly z nejasnosti zákona či ze z pokynů k vyplnění formuláře,
ale o podcenění významu oznamovací povinnosti. Kárně obviněný si byl vědom zákonné
povinnosti i jejího rozsahu, jeho jednání je třeba posoudit jako úmyslné. Přístup, jehož následkem
je neúplné, nepřesné a nepravdivé oznámení, má vliv na důvěryhodnost soudce a i na důvěru
veřejnosti v nezávislost a nestrannost justice, protože může vzbudit dojem, že soudce
má ve svých majetkových záležitostech co skrývat. Kárný soud proto dospěl k závěru, že se kárně
obviněný dopustil kárného provinění podle §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. Proto
uznal kárně obviněného vinným kárným proviněním popsaným ve výroku rozhodnutí;
zjednodušil ovšem popis skutků vymezených v kárném návrhu, aniž se přitom dotkl jednoty
či zaměnitelnosti skutku.
[41] Kárně obviněný se však domnívá, že by pro toto porušení zákona neměl být postižen, což
dovozuje z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 10. 2020, č. j. 9 As 173/2020 – 32.
Tento rozsudek řešil případ neuvolněné místostarostky obce, jíž byla uložena pokuta
za přestupek spočívající v nepodání oznámení. Rozsudek se opíral o nález Ústavního soudu
ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 38/17. Z nálezu lze zdůraznit, že v něm Ústavní soud označil
povinnost veřejných funkcionářů podávat oznámení v zákonem vymezeném rozsahu za ústavní
a zásah do práva na soukromí za přiměřený. Současně však vyslovil, že ve vztahu k některým
kategoriím veřejných funkcionářů je neproporcionální volné zpřístupnění oznámení komukoliv,
když by postačovalo zpřístupnění na základě žádosti. Vzhledem k tomu, že uvolněná starostka
spadala mezi veřejné funkcionáře, na něž nález dopadal, dospěl Nejvyšší správní soud
v označeném rozsudku k závěru, že za takové situace neměla být sankcionována, neboť splněním
zákonné povinnosti by byla vystavena porušení svých práv. Z toho plyne, že uvedený rozsudek
ani nález Ústavního soudu, o který se opírá, nijak nedopadá na povinnosti kárně obviněného. Ten
jako soudce podává oznámení, které je řazeno do zvláštního registru, do něhož podle §14 odst. 3
zákona o střetu zájmů nelze nahlížet, ani z něho nelze poskytovat informace podle zákona
upravujícího svobodný přístup k informacím. Kárně obviněným označený rozsudek Nejvyššího
správního soudu proto nemá žádný dopad na posouzení jeho odpovědnosti za nepřesné, neúplné
a nepravdivé podání oznámení; proto nepřichází v úvahu zproštění kárného návrhu.
V.
Kárné opatření
[42] Kárný navrhovatel požadoval, aby kárný soud po uznání viny uložil kárně obviněnému
kárné opatření podle §88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb. – snížení platu o 30 % na dobu 6
měsíců. Kárný soud tímto návrhem není vázán.
[43] Podle §88 odst. 1 zákona o soudech a soudcích lze uložit soudci podle závažnosti
kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a) důtku,
b) snížení platu až o 30 % na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění,
jehož se soudce dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,
c) odvolání z funkce předsedy senátu,
d) odvolání z funkce soudce.
[44] Není rozhodné porovnání výše kárných opatření s možnými sankcemi za přestupky, když
v daném případě by za obdobný přestupek bylo možné uložit fyzické osobě pokutu do výše
50 000 Kč (§23 odst. 3 zákona o střetu zájmů). Zákon o soudech a soudcích určuje rozsah
kárných opatření právě s ohledem na to, že se jednání, u jiných subjektů považovaného
za přestupek, dopustil soudce, na jehož respekt k zákonným povinnostem je třeba klást vyšší
nároky.
[45] Pro určení odpovídajícího kárného opatření je podstatná závažnost kárného provinění,
opakovanost kárného postihu a okolnosti polehčující a přitěžující. Kárný soud v daném případě
vycházel ze zásady, podle níž: „základním smyslem kárného řízení je mj. ochrana integrity soudcovského
stavu, nezávislosti a nestrannosti soudců a soudní moci a důvěry veřejnosti v nezávislé, nestranné a spravedlivé
rozhodování soudů (…) Funkce soudce představuje v profesním i mimoprofesním působení pozici ústavního
činitele, u které je naprosto nezbytné vyžadovat co nejpřísněji plnění povinností, které jsou s výkonem této funkce
spojeny“ (srovnej rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 2. 2015,
č. j. 13 Kss 6/2014 - 138). Při úvaze o kárném opatření měl kárný soud na zřeteli všechny v řízení
prokázané skutečnosti, a to jak okolnosti polehčující, tak i okolnosti přitěžující. Skutek, kterým
byl kárně obviněný uznán vinným, spočívá v porušení povinnosti soudce, která je s výkonem jeho
funkce spojena a jejíž řádné plnění se odráží v důvěře společnosti v soudcovský stav. Kárně
obviněnému polehčuje, že toto jednání doznal, a že jeho úmyslem nebylo své majetkové poměry
zakrýt. Je zde dána přitěžující okolnost spočívající v opakovanosti nyní posuzovaného deliktního
jednání; kárný soud ovšem současně přihlížel k tomu, že tato opakovanost byla umožněna i tím,
že plnění daných povinností nebylo dostatečně kontrolováno. Je věcí státu, aby při uložení
povinnosti, jejíž splnění má být kontrolováno, zajistil včasnou a účinnou kontrolu. Tato
povinnost je o to důležitější, že jak bylo výše uvedeno, nepodléhají oznámení soudců kontrole
veřejnosti, jak je tomu u většiny ostatních veřejných funkcionářů. Kárně obviněný tvrdí,
že při včasném upozornění by se podobných chyb v dalších oznámeních vyvaroval. To je sice
možné, ovšem nelze přehlédnout, že spolu s tímto tvrzením kárně obviněný setrvával v názoru,
že jím podaná oznámení jsou dostačující. Kárný soud rovněž vážil, jak byly doposud nedostatky
v podaných oznámeních trestány.
[46] Kárný senát se při úvaze o kárném opatření zabýval i pracovním hodnocením a zprávou
soudcovské rady. Pracovní hodnocení vyznělo výrazně v neprospěch kárně obviněného
co do výkonnosti, zájmu o výkon soudcovské funkce a o odborný růst. Vzhledem k tomu,
že toto hodnocení plně nekorespondovalo s hodnocením soudcovské rady, které bylo příznivější,
vzal kárný soud v úvahu obě tato hodnocení v jejich vzájemné souvislosti a rovněž přihlížel
k tomu, že jednání kárně obviněného, pro které je nyní trestán, se netýkalo výkonu práce soudce,
která byla předmětem obou hodnocení.
[47] Kárně obviněný byl rozhodnutím kárného soudu ze dne 5. 11. 2020,
č. j. 13 Kss 2/2020 - 146, uznán vinným kárným proviněním podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., a bylo mu uloženo kárné opatření – s nížení platu o 20 % na dobu 6 měsíců. Kárný soud
je názoru, že v kárném řízení nelze užít ustanovení §43 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní
zákoník o ukládání souhrnného trestu. To plyne např. z rozhodnutí tohoto soudu ze dne
25. 10. 2011, č. j. 14 Kse 7/2011 - 56, či ze dne 26 . 3. 2012, č. j. 14 Kse 9/2011 - 149. Při úvaze
o druhu a výši kárného opatření je však třeba přihlédnout k tomu, jaké kárné opatření by mu bylo
uloženo v případě, že by o všech kárných proviněních v daném období bylo rozhodováno
v jednom řízení, a k tomu, aby ukládané kárné opatření ve svém souhrnu nepřesahovalo zákonné
limity pro jeho výši.
[48] Na základě všech těchto skutečností kárný soud dospěl k závěru, že odpovídajícím
kárným opatřením je důtka podle §88 odst. 1 písm. a) zákona o soudech a soudcích.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí ne ní odvolání přípustné.
V Brně dne 7. ledna 2021
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně kárného senátu