Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 05.12.2018, sp. zn. 13 Kss 4/2018 - 84 [ rozhodnutí / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2018:13.KSS.4.2018:84

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz

ECLI:CZ:NSS:2018:13.KSS.4.2018:84

sp. zn. 13 Kss 4/2018 - 84

ROZHODNUTÍ Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D., a členů Mgr. Michala Králíka, Ph.D., Mgr. Jana Jursíka, Mgr. Dagmar Jersákové, JUDr. Ivo Pavlů a doc. JUDr. Jany Reschové, CSc., v právní věci kárného navrhovatele: předseda Krajského soudu v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, proti kárně obviněné: Mgr. Hana Kurfiřtová, předsedkyně senátu Okresního soudu v Uherském Hradišti, o návrhu na zahájení kárného řízení ze dne 12. 6. 2018, při ústním jednání konaném dne 5. 12. 2018, takto:

I. Mgr. Hana Kurfiřtová, nar. X, soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti, se podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. uz ná v á v i nno u , ž e A. jako soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti způsobila průtahy v řízení nerespektováním zákonné lhůty pro vyhotovení rozhodnutí uvedené v §129 odst. 3 trestního řádu v následujících věcech: 1. sp. zn. 26 T 17/2014, v níž rozsudek vyhlásila dne 23. 3. 2017 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 6. 4. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jejích žádostí, rozsudek nebyl ke dni 28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předala kanceláři dne 21. 3. 2018, 2. sp. zn. 26 T 61/2015, v níž rozsudek vyhlásila dne 6. 4. 2017 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 24. 4. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jejích žádostí, rozsudek nebyl ke dni 28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předala kanceláři dne 11. 5. 2018, 3. sp. zn. 26 T 56/2014, v níž rozsudek vyhlásila dne 24. 4. 2017 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 10. 5. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jejích žádostí, rozsudek nebyl ke dni 28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předala kanceláři dne 7. 3. 2018, 4. sp. zn. 26 T 10/2015, v níž rozsudek vyhlásila dne 1. 6. 2017 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 15. 6. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jejích žádostí, rozsudek nebyl ke dni 28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předala kanceláři dne 27. 3. 2018, 5. sp. zn. 26 T 56/2015, v níž rozsudek vyhlásila dne 21. 8. 2017 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 4. 9. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jejích žádostí, rozsudek nebyl ke dni 28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předala kanceláři dne 20. 3. 2018, 6. sp. zn. 26 T 78/2014, v níž rozsudek vyhlásila dne 26. 1. 2017 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 9. 2. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jejích žádostí, jeho písemné vyhotovení předala kanceláři dne 30. 1. 2018, B. jako soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti způsobila průtahy v řízení nerespektováním zákonné lhůty dle §181 odst. 3 trestního řádu k nařízení hlavního líčení nebo učinění jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí věci, a to v následujících věcech: 1. sp. zn. 26 T 63/2015, v níž byla obžaloba podána dne 24. 7. 2015, lhůta k učinění prvního úkonu uplynula dne 14. 8. 2015, avšak tento úkon ke dni 28. 2. 2018 neučinila a pokyn k němu předala kanceláři dne 14. 5. 2018, 2. sp. zn. 26 T 51/2016, v níž byla obžaloba podána dne 14. 6. 2016, lhůta k učinění prvního úkonu uplynula dne 7. 7. 2016, avšak tento úkon ke dni 28. 2. 2018 neučinila a pokyn k němu předala kanceláři dne 18. 6. 2018, 3. sp. zn. 26 T 91/2016, v níž byla obžaloba podána dne 13. 10. 2016, lhůta k učinění prvního úkonu uplynula dne 3. 11. 2016, avšak tento úkon ke dni 28. 2. 2018 neučinila a pokyn k němu předala kanceláři dne 18. 6. 2018, 4. sp. zn. 26 T 108/2016, v níž Okresní soud v Uherském Hradišti spis obdržel dne 12. 12. 2016, lhůta k učinění prvního úkonu uplynula dne 2. 1. 2017, avšak tento úkon ke dni 28. 2. 2018 neučinila a pokyn k němu předala kanceláři dne 19. 6. 2018, 5. sp. zn. 26 T 109/2016, v níž byla obžaloba podána dne 20. 12. 2016, lhůta k učinění prvního úkonu uplynula dne 10. 1. 2017, avšak tento úkon ke dni 28. 2. 2018 neučinila a pokyn k němu předala kanceláři dne 20. 6. 2018, t e dy zav i n ěn ě p o ru š i l a povinnosti soudce a ohrozila důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů, t í m s p ách al a kárné provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. a z a t o se jí u k lá d á podle §88 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/2002 Sb. k árn é o p at řen í d ů t k a. II. Mgr. Hana Kurfiřtová, nar. X, soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti, se podle §19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb. zp ro š ť u je k árn éh o o b v i n ěn í spočívajícího v tom, že jako soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti v rozporu s §129 odst. 3 písm. a) trestního řádu a §35 odst. 3,4 a 5 Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. 12. 2001, č. j. 505/2001- Org., kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, v zákonné lhůtě nevyhotovila rozsudek v následujících věcech: 1. sp. zn. 26 T 48/2017, 2. sp. zn. 26 T 9/2017, 3. sp. zn. 26 T 2/2017, n e b oť v y t ý ka n é s ku t ky n e j s ou k árn ým p ro v i n ěn í m.

Odůvodnění:

Obsah návrhu

Kárný navrhovatel podal u kárného soudu návrh na zahájení kárného řízení, přičemž kárné provinění výše uvedené kárně obviněné soudkyně spatřoval v tom, že k datu 28. 2. 2018 nevyhotovila rozsudek v sedmi trestních věcech specifikovaných v kárném návrhu, čímž měla porušit §129 odst. 3 písm. a) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“) ve spojení s §35 odst. 3, 4 a 5 Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. 12. 2001, č. j. 505/2001-Org., kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, a dále v tom, že kárně obviněná v rozporu s citovanými ustanoveními ve dvou trestních věcech specifikovaných v kárném návrhu vyhotovila rozsudek po uplynutí zákonné lhůty. Kárně obviněná dle navrhovatele také v rozporu s §181 odst. 3 trestního řádu neprovedla k datu 28. 2. 2018 žádný úkon v pěti trestních věcech specifikovaných v kárném návrhu. Popsaným jednáním měla kárně obviněná spáchat kárné provinění dle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“).

Kárný navrhovatel uvedl, že zmiňované nevyhotovení rozsudku v sedmi trestních věcech a neprovedení úkonu směřujícího k rozhodnutí věci v dalších pěti případech bylo zjištěno na základě prověrky provedené dne 5. 3. 2018 (k datu 28. 2. 2018) na Okresním soudu v Uherském Hradišti místopředsedou Krajského soudu v Brně JUDr. Alešem Flídrem a členy senátu 5 To Krajského soudu v Brně. Nevyhotovení rozsudku po uplynutí zákonné lhůty ve dvou dalších trestních věcech bylo dle kárného navrhovatele zjištěno dne 25. 4. 2018 a 16. 5. 2018 po předložení spisů Krajskému soudu v Brně a jejich přidělení k vyřízení příslušným trestním odvolacím senátům v rámci jejich rozhodovací činnosti.

K nedodržování zákonné lhůty pro vyhotovování rozsudku kárný navrhovatel rovněž konstatoval, že kárně obviněná jako předsedkyně okresního soudu vyhovovala žádostem ostatních kárně obviněných soudců (Mgr. J. P. a Mgr. E. Š.) daného soudu o prodloužení této lhůty, takové prodlužování o několik měsíců ovšem bylo v rozporu s §129 odst. 3 písm. a) trestního řádu, čehož si museli být kárně obvinění jakožto profesionální soudci vědomi. Prodlužování zákonné lhůty k vyhotovení rozsudku by mělo být výjimkou, a nikoliv systémovým opatřením, jak z praxe okresního soudu dle kárného navrhovatele v podstatě vyplývá. Kárný navrhovatel rovněž připomněl, že zmíněná instrukce Ministerstva spravedlnosti žádá, aby ve věcech starších jednoho roku byla zákonná lhůta pro vyhotovení rozsudku naopak zkrácena z 10 na 5 pracovních dnů.

Kárně obviněná své provinění dle navrhovatele uznala, vyjádřila nad celou situací lítost a rezignovala na funkci předsedkyně soudu.

Podle kárného navrhovatele se rozhodovací činnost kárně obviněné dle vyžádaného hodnocení odvolacím senátem 6 To Krajského soudu v Brně, pobočky Zlín, ze dne 10. 5. 2018 nijak nevymyká standardu tří okresních soudů, které spadají pod pobočku ve Zlíně. Hlavním zrušovacím důvodem u přezkoumávaných rozhodnutí kárně obviněné je nedostatečně zjištěný skutkový stav a doplnění dokazování odvolacím soudem. Ke změně těchto rozhodnutí dochází zejména ve výroku o trestu. Zásadním problémem je dle kárného návrhu skutečnost, že rozsudky jsou vyhotovovány s extrémním zpožděním a uložené tresty jsou tak zkracovány právě z tohoto důvodu nepřiměřené délky trestního řízení.

K osobě kárně obviněné se kárný navrhovatel vyjádřil tak, že jako bývalá předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti má na zavinění celé situace významný podíl, neboť měla povinnost na nedostatky ostatních kárně obviněných soudců reagovat, ve skutečnosti tak vůbec nečinila a sama jednala rovněž v rozporu se svými povinnostmi soudce. Na druhé straně se sama staví k věci velmi kriticky a ve chvíli, kdy kárný navrhovatel zvažoval, zda má být rovněž kárně stíhána, či zda postačí její rezignace na funkci předsedkyně soudu, trvala na tom, že by měla být kárně stíhána. Navíc specializovaný odvolací senát Krajského soudu v Brně pro věci mladistvých (4 To) hodnotí práci kárně obviněné velmi dobře.

Z těchto důvodů kárný navrhovatel navrhl, aby bylo kárně obviněné uloženo kárné opatření podle §88 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích v podobě snížení platu o 20 % na dobu 12 měsíců. Ovšem v pozdějším podání ze dne 15. 11. 2018 kárný navrhovatel uvedl, že vzhledem k sebekritickému postoji kárně obviněné a k tomu, že její pracovní výsledky byly v uplynulém období velmi slušné, dospěl k závěru, že postačí pouze projednání věci před kárným soudem.

II.

Vyjádření kárně obviněné soudkyně

Ve vyjádření ke kárnému návrhu kárně obviněná soudkyně uvedla, že s ním souhlasí. Konstatovala, že vytýkané průtahy způsobila, za což nese plnou zodpovědnost. Za vzniklé prodlevy v těchto řízeních se stranám osobně písemnou formou omluvila a vzniklých prodlev v mnoha trestních řízeních velice lituje, dále se ve svém vyjádření omluvila kárnému navrhovateli a opětovně všem dotčeným účastníkům trestních řízení.

Důvodem vzniku průtahů byla dle kárně obviněné jednak skutečnost, že práci předsedkyně soudu po dlouhou dobu upřednostňovala před výkonem soudcovské funkce, řídíc se větší zodpovědností za pracovníky soudu a soudce než za sebe samu, a jednak je zapříčinila obsáhlost a skutková náročnost vytýkaných věcí.

Kárně obviněná ve svém vyjádření rovněž uvedla, že všechny prodlevy v předmětných trestních řízeních do června 2018 odstranila. S výjimkou dvou věcí, u nichž nebyl rozsudek napsán v zákonné lhůtě, jsou všechny tyto ostatní rozsudky již pravomocné. Dále je také pravomocně vyřízena jedna z věcí, u nichž nebyl v zákonné lhůtě proveden první úkon. Bohužel předmětné průtahy v řízení začala odstraňovat až v březnu 2018, kdy už věděla, že ve funkci předsedkyně soudu skončí.

Dále kárně obviněná konstatovala, že již v době vzniku průtahů v roce 2015 nebyla schopna obě své funkce, předsednickou a soudcovskou, vykonávat současně a již v té době tedy měla zvážit své další působení ve funkci předsedkyně soudu, aby se mohla plně věnovat práci soudkyně. Místo řádných plnění povinností soudkyně ovšem „preferovala a dbala výlučně a jedině zájmů zaměstnanců soudu a jeho soudců, včetně veřejnosti, aby soud pokud možno řádně fungoval, a to nejen při výkonu své rozhodovací činnosti, ale i při výkonu své správy a řízení“. I přesto si uvědomuje, že na trestním úseku tomu tak nebylo kvůli její benevolenci a opakovaným příležitostem, které poskytla soudcům k tomu, aby si dali své trestní věci, i za cenu nepřiměřené délky řízení, do pořádku. Do celkové délky předmětných trestních řízení se dle kárně obviněné promítla i její pečlivost a svědomitost, kdy každému prvnímu úkonu, který v řízení provede, či rozhodnutí nebo opatření, které vydá, vyhlásí či vyhotoví, předchází důkladné načtení spisu, jeho studium a úvaha nad ním. Proto navrhla, aby byly jako důkaz provedeny i jednotlivé spisy vedené k řízením, které jsou předmětem kárného návrhu, a to pokud možno v plném rozsahu.

Kárně obviněná závěrem konstatuje, že si uvědomuje, že při výkonu své soudcovské činnosti porušila řadu svých povinností, a to nepřijatelně k tíži účastníků soudních řízení. Na úkor své soudcovské práce věnovala veškerý svůj čas a energii práci manažerské v zájmu soudu jako celku, přičemž však i v tomto působení na úseku trestního dohledu dle svého názoru selhala. Práce soudce ji však stále beze zbytku naplňuje a těší. Jako důkaz o svých pracovních schopnostech kárně obviněná předkládá roční propočty své výkonnosti za rozhodné roky 2015, 2016 a 2017.

III.

Ústní jednání, dokazování Za kárného navrhovatele, předsedu Krajského soudu v Brně JUDr. Milana Bořka, vystupoval v řízení a při jednání kárného soudu na základě jeho pověření místopředseda Krajského soudu v Brně pro trestní úsek, JUDr. Aleš Flídr. Při ústním jednání zopakoval obsah kárného návrhu a v podrobnostech odkázal na jeho písemné vyhotovení. Kárně obviněná se plně odvolala na své písemné vyjádření.

Předseda kárného senátu dále v souladu s §13 a §17 odst. 3 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, v účinném znění (dále jen „zákon č. 7/2002 Sb.“) seznámil strany s výsledky předběžného šetření kárného senátu ve věci s tím, že si kárný senát Nejvyššího správního soudu vyžádal spisy Okresního soudu v Uherském Hradišti (resp. jejich ověřené kopie), jichž se týkají skutky, v nichž navrhovatel spatřoval kárné provinění. Strany vyjádřily souhlas s tím, aby při jednání následně nebyly podrobně probírány jednotlivé spisy, ale aby byly u každé věci shrnuty výsledky šetření, a případně byly podrobněji probrány ty spisy, ke kterým by se strany nad rámec svých předchozích písemných podání chtěly dále vyjádřit či ke kterým by směřovaly dotazy členů senátu. Podrobný popis relevantních částí vytýkaných spisů a jednotlivé skutkové závěry, k nimž kárný senát dospěl, jsou obsaženy v části

IV. a) tohoto rozhodnutí.

Kárný senát dále v souladu s §17 odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb. provedl další listinné důkazy, které si vyžádal buďto na návrh stran nebo z vlastní iniciativy. Konkrétně bylo provedeno dokazování následujícími listinami:

Výsledky prověrky provedené Krajským soudem v Brně na trestním úseku Okresního soudu v Uherském Hradišti dne 5. 3. 2018 Dokument byl zpracován místopředsedou Krajského soudu v Brně JUDr. Alešem Flídrem. Jedná se o poměrně stručný výstup z provedené prověrky senátů tří trestních soudců Okresního soudu v Uherském Hradišti, včetně kárně obviněné, kterou prováděli za KS Brno JUDr. Aleš Flídr, JUDr. H. K. a JUDr. J. T. Zápis o provedení prověrky neobsahuje seznam prověřovaných spisů. Předmětem této prověrky dle tohoto zápisu byly věci, kde nebyl ve lhůtě stanovené trestním řádem proveden žádný úkon, a dále věci, kde nebyl ve lhůtě stanovené trestním řádem vyhotoven rozsudek. Dle tohoto výstupu kárně obviněná neučinila ve lhůtě stanovené trestním řádem žádný úkon v 5 spisech, přičemž ve všech spisech je doba od podání obžaloby delší než jeden rok. Kárně obviněná také nevyhotovila ve lhůtě stanovené trestním řádem rozsudek ve 3 věcech starších 10 měsíců (další nevyhotovené rozsudky zde nejsou zmíněny). Ve většině spisů se nacházely dotazy státních zástupců, dokonce i obhájců, kdy bude ve věci proveden úkon či kdy bude napsán rozsudek, v žádném se však nenachází odpověď. Z hlediska statistiky je v dokumentu také uvedeno, že Okresní soud v Uherském Hradišti na trestním úseku vykazuje přibližně 5 % celkového nápadu okresních soudů v obvodu Krajského soudu v Brně, neskončených věcí starších dvou let je zde však 25 %. Dle tohoto záznamu byly nad rámec této prověrky ve spisech v rámci odvolacích řízení zjištěny další podstatné vady, které v přiložených záznamech (viz dále) již nefigurují.

Záznamy z kontroly v informačním systému pro okresní soudy – ISAS Tyto záznamy byly rovněž pořízeny v rámci zmiňované kontroly a obsahují seznam trestních věcí vedených OS Uherské Hradiště, u nichž nebyl k datu 28. 2. 2018 vypraven rozsudek, a seznam věcí, u nichž k datu 28. 2. 2018 nebyl proveden první úkon směřující k rozhodnutí věci. Záznamy v zásadě odpovídají kárnému návrhu.

Rozvrh práce Okresního soudu v Uherském Hradišti pro rok 2015 K trestnímu úseku okresního soudu byli v roce 2015 přiděleni 4 soudci, kromě Mgr. Hany Kurfiřtové (oddělení 26, zároveň předsedkyně soudu) to byli Mgr. V. K. (oddělení 2, zároveň místopředseda soudu pro věci trestní do září 2015), Mgr. J. P. (oddělení 13) a Mgr. E. Š. (oddělení 18).

Mgr. Hana Kurfiřtová měla jakožto předsedkyně soudu nápad věcí v rejstříku T snížen na polovinu, dále plný nápad v rejstříku Td, Nt a Tm (soudnictví nad mládeží), věci Ntm s výjimkou agendy ROD – pouze zastupování. Specializace se týkala věcí s cizím prvkem, o prostředcích státu, věcí bankovní a finanční kriminality, korupce při veřejných zakázkách, veřejných soutěžích a veřejných dražbách, věcí závažné organizované kriminality, obnovy řízení, některých věcí podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci. Dále také měla projednávat a rozhodovat věci přidělené k 30. 9. 2010 Mgr. T. K. (vč. vykonávacího řízení). Od 1. 10. 2015 rozhodovala i o návrzích státního zástupce na vyžádání osob z cizího státu či na vydání evropského zatýkacího rozkazu – pouze zastupování, a o uznání a výkonu rozhodnutí – pouze zastupování. Mgr. V. K. měl jako místopředseda soudu dvoutřetinový nápad v agendě T, dále plný nápad v rejstříku Td, Nt a Tm a v rejstříku Ntm s výjimkou agendy ROD. Specializace se týkala věcí s cizím prvkem, o prostředcích státu, věcí závažné organizované kriminality, obnovy řízení, některých věcí podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci, činil úkony jako soudce v dosažitelnosti. Dále rozhodoval o návrzích státního zástupce na vyžádání osob z cizího státu či na vydání evropského zatýkacího rozkazu a o uznání a výkonu rozhodnutí – pouze zastupování. Od 1. 10. 2015 měl Mgr. K. plný nápad i v agendě T. Mgr. J. P. měl plný nápad v rejstřících T, Td, Nt a Ntm. Specializace se týkala věcí dopravní kriminality, trestných činů vojenských, věcí bankovní a finanční kriminality, korupce úředních osob, korupce při veřejných zakázkách, veřejných soutěžích a veřejných dražbách, závažné organizované kriminality, obnovy řízení, věcí s cizím prvkem (pouze SR), o prostředcích státu, dále o uznání a výkonu rozhodnutí (od 1. 10. 2015 pouze zastupování), o návrzích státního zástupce na vyžádání osob z cizího státu či na vydání evropského zatýkacího rozkazu – do 30. 9. 2015 pouze zastupování. Dále také měl projednávat a rozhodovat věci vyřizované Mgr. T. K. – pouze zastupování. Činil též úkony jako soudce v dosažitelnosti. Mgr. E. Š. měla rovněž plný nápad v rejstřících T, Td, Nt a Ntm (od 1. 10. 2015 v agendě Tm a Ntm pouze zastupování). Specializace se týkala věcí bankovní a finanční kriminality, korupce při veřejných zakázkách, veřejných soutěžích a veřejných dražbách, závažné organizované kriminality, obnovy řízení, věcí s cizím prvkem, o prostředcích státu, o uznání a výkonu rozhodnutí, dále trestných činů vojenských, dopravní kriminality, korupce úředních osob a rozhodování o návrzích státního zástupce na vyžádání osob z cizího státu či na vydání evropského zatýkacího rozkazu – do 30. 9. 2015 pouze zastupování. Činila též úkony jako soudce v dosažitelnosti. Pro celý trestní úsek byly k dispozici dvě vedoucí soudních kanceláří (od 1. 5. 2015 pouze jedna), dva asistenti soudce, vyšší soudní úřednice (od 1. 5. 2015 též soudní tajemnice) a zapisovatelka. Každé soudní oddělení mělo dále k dispozici svou protokolující úřednici.

Rozvrh práce Okresního soudu v Uherském Hradišti pro rok 2016 Mgr. V. K. byl na celý rok 2016 dočasně přidělen k výkonu funkce soudce ke Krajskému soudu v Brně, pobočce ve Zlíně, jinak obsazení trestního úseku okresního soudu zůstalo stejné jako v roce 2015. U jednotlivých soudců trestního úseku nedošlo ve skladbě přidělovaných věcí k výraznějším změnám. Mgr. Hana Kurfiřtová rozhodovala také o uznání a výkonu rozhodnutí ukládajícího peněžitou sankci nebo plnění. Mgr. J. P. rozhodoval veškeré věci s cizím prvkem a rozhodoval i o uznání a výkonu rozhodnutí.

K větším změnám nedošlo, ani pokud jde o obsazení trestního úseku podpůrným personálem. K dispozici byly už jen tři protokolující úřednice.

Rozvrh práce Okresního soudu v Uherském Hradišti pro rok 2017 Obsazení trestního úseku okresního soudu zůstalo stejné jako v roce 2016 a ani u jednotlivých soudců trestního úseku nedošlo ve skladbě přidělovaných věcí k výraznějším změnám. Rovněž obsazení trestního úseku podpůrným personálem zůstalo k 1. 1. 2017 v zásadě shodné, přibyla jedna zapisovatelka. Od 12. 4. 2017 nahradila jednoho z asistentů soudců vyšší soudní úřednice.

Výkazy o propočtu výkonnosti kárně obviněné soudkyně za roky 2015 až 2017

V roce 2015 kárně obviněná vyřídila v agendě T věci, jež se týkaly 85 osob, v agendě Tm 4 osob a v agendě Nt vyřídila 10 věcí. V roce 2016 kárně obviněná vyřídila v agendě T věci, jež se týkaly 152 osob, v agendě Tm 9 osob a v agendě Nt vyřídila 10 věcí. V roce 2017 kárně obviněná vyřídila v agendě T věci, jež se týkaly 147 osob, v agendě Tm 15 osob a v agendě Nt vyřídila 12 věcí.

Souhrnný přehled o výsledku propočtu výkonnosti soudců trestního úseku Okresního soudu v Uherském Hradišti za rok 2015

Souhrnný přehled o výsledku propočtu výkonnosti soudců trestního úseku Okresního soudu v Uherském Hradišti za rok 2016

Souhrnný přehled o výsledku propočtu výkonnosti soudců trestního úseku Okresního soudu v Uherském Hradišti za rok 2017

K dotazu předsedy kárného senátu, jakým způsobem je řídící činnost předsedy (resp. předsedkyně) soudu přepočítávána na agendu C, JUDr. Aleš Flídr uvedl, že přesný způsob přepočtu nezná, nicméně vychází se z toho, že řídící pracovník má poloviční nápad. Existuje určitý úzus, že tento nápad je možné si z pozice řídícího pracovníka (zde předsedkyně soudu) dále snížit či na nějakou dobu zastavit. Kárně obviněná uvedla, že existuje předpis, kde jsou pro jednotlivé řídící funkce stanoveny koeficienty k výpočtu roční výkonnosti soudce, dále je zde stanoven snížený nápad řídících pracovníků. V rámci ročního propočtu výkonnosti se tedy určitým koeficientem připočítává k celkové výkonnosti soudce i jeho činnost jakožto soudního funkcionáře. Kárně obviněná také souhlasí s tím, že si svůj nápad mohla po dohodě se soudcovskou radou upravit, tedy na určitou dobu zastavit či např. vyloučit nápad věcí týkajících se závažné hospodářské trestné činnosti, která je poměrně obsáhlá, nicméně snažila se být kolegiální s ostatními soudci na trestním úseku, tudíž takovou změnu neprovedla, až v únoru 2017, kdy již počet soudců na trestním úseku zhruba odpovídal tabulkovým počtům a kárně obviněná měla za to, že její dva kolegové by měli další nápad při stavech svých senátů zvládnout, si nápad upravila, a to tak, že jí dále nenapadaly věci mající rozsah přes 200 stran. Kárně obviněná uzavřela, že souhlasí s tím, že bylo v její moci si dále snížit svůj nápad. Opatření, které učinila v únoru 2017, měla učinit již před několika lety či si zúžit rozsah svého nápadu.

Přehled o vyřizování trestní agendy u okresních soudů v obvodu Krajského soudu v Brně za rok 2017

Hodnocení kárně obviněné soudkyně provedené JUDr. J. R., místopředsedou Krajského soudu v Brně pro pobočku ve Zlíně ze dne 30. 10. 2018 JUDr. J. R. uvedl, že nemá povědomí o kvalitě rozhodovací činnosti kárně obviněné, jelikož o odvoláních proti jejím rozhodnutím nerozhoduje, proto zasílá hodnocení rozhodovací činnosti kárně obviněné odvolacím senátem 6 To Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, který projednává všechna odvolání (až na výjimky ve věcech mladistvých, věcech dopravních, mezinárodní justiční spolupráce apod.) proti trestním rozsudkům okresních soudů ve Zlíně, Uherském Hradišti a Kroměříži. JUDr. J. R. také uvedl, že důvody nedodržení lhůt k vyhotovení rozsudků, resp. důvody jejich opakovaného prodlužování mu nejsou známy. Není si rovněž vědom, že by se Okresní soud v Uherském Hradišti potýkal se zjevně nedostatečným personálním obsazením či výrazně zvýšeným a nepřiměřeným nápadem trestních věcí oproti jiným srovnatelným soudům v obvodu Krajského soudu v Brně.

Hodnocení rozhodovací činnosti kárně obviněné soudkyně provedené odvolacím senátem 6 To Krajského soudu v Brně, pobočka Zlín, ze dne 30. 10. 2018 Odvolací senát odkazuje na své předchozí vyjádření k činnosti kárně obviněné ze dne 10. 5. 2018, kdy uvedl, že její činnost nevybočuje z běžného rámce rozhodovací činnosti soudců okresních soudů, negativem její práce byla délka trestního řízení (vzhledem k opakovaným žádostem o prodlužování lhůt), proto musel odvolací soud následně zkracovat některé uložené tresty z důvodu nepřiměřené délky trestního řízení. Předchozí vyjádření odvolacího senátu 6 To ze dne 10. 5. 2018 je k tomuto hodnocení připojeno. Jeho přílohou je i seznam věcí, kde došlo ke zrušení či změně rozhodnutí v letech 2016, 2017 a 2018 (ke dni 10. 5. 2018), což je rozvedeno i v tomto posledním hodnocení (viz níže), kde jsou brány v potaz věci až do data 19. 10. 2018.

V roce 2016 napadlo (pokud jde, o odvoláním napadená rozhodnutí senátu kárně obviněné, kde je předsedkyní, resp. samosoudkyní) odvolacímu senátu 22 věcí, přičemž 2 byly zrušeny a ke změně rozhodnutí došlo ve 4 případech, v ostatních případech byla odvolání zamítnuta jako nedůvodná. V roce 2017 napadlo odvolacímu senátu 15 věcí, přičemž u 7 věcí došlo ke změně rozhodnutí, ostatní odvolání byla zamítnuta jako nedůvodná. V roce 2018 (k 19. 10. 2018) napadlo odvolacímu senátu 17 věcí, přičemž v 6 věcech došlo ke změně rozhodnutí, u jedné věci bylo odvolání vzato zpět, 4 věci dosud nebyly projednány, u ostatních věcí bylo odvolání zamítnuto jako nedůvodné. Z pohledu jednotlivých trestních věcí odvolací senát konstatoval, že práce kárně obviněné nevykazuje žádná zásadní procesní pochybení a při její rozhodovací činnosti jsou beze zbytku zachovávána práva procesních stran. Kárně obviněná provádí v jednotlivých věcech velmi podrobné dokazování, a to i ve srovnání s jinými soudci okresních soudů, veškeré důkazy hodnotí pečlivě a uvážlivě, vypořádává se se všemi vznesenými námitkami stran. Velmi rozsáhlá a podrobná jsou i odůvodnění jejích rozhodnutí. Je také zřejmé, že je dostatečně seznámena s legislativním a judikaturním vývojem (soudů vyšších stupňů) v dané oblasti. O kvalitě její práce svědčí i důvody a velmi nízký počet zrušených rozhodnutí. Podstata prodlev kárně obviněné není odvolacímu senátu známa, vychází pouze z obsahu žádostí o povolení prodloužení lhůt, zde uváděné důvody však nemá možnost dostatečně posoudit.

Stanovisko soudcovské rady Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 26. 7. 2018 k osobě kárně obviněné soudkyně Soudcovská rada Okresního soudu v Uherském Hradišti ve svém stanovisku, přijatém na základě žádosti Nejvyššího správního soudu dne 26. 7. 2018, uvedla, že Mgr. Hana Kurfiřtová je předsedkyní senátu Okresního soudu v Uherském Hradišti od 19. 5. 2004, přičemž po celou dobu výkonu soudcovské funkce je zařazena na trestním úseku soudu. Dne 1. 10. 2010 byla pověřena výkonem funkce předsedkyně soudu, do této funkce byla následně jmenována dne 1. 10. 2012 a vykonávala ji do 1. 5. 2018. Soudcovská rada dále uvedla, že nikdy neřešila vůči kárně obviněné žádný podnět ze strany jiných soudců či ohledně jakýchkoliv pracovních problémů. Proti Mgr. Haně Kurfiřtové také nebylo nikdy v minulosti vedeno kárné řízení. Hodnocení podávají za soudcovskou radu soudci, kteří jsou zařazeni na občanskoprávním úseku soudu, proto nejsou schopni objektivně posoudit pracovní podmínky na trestním úseku, pracovní výkonnost kárně obviněné ani její vztahy k dalším kolegům na trestním úseku soudu.

Osobní spis kárně obviněné soudkyně Z jeho obsahu vyplývá, že Mgr. Hana Kurfiřtová vykonávala od dne 1. 12. 2000 praxi justiční čekatelky u Okresního soudu v Uherském Hradišti. Dne 1. 5. 2004 byla jmenována soudkyní a dne 19. 5. 2004 byla přidělena k výkonu funkce soudce k Okresnímu soudu v Uherském Hradišti, přičemž téhož dne byla jmenována též předsedkyní senátu. Dne 1. 10. 2010 byla pověřena výkonem funkce předsedkyně soudu. Předsedkyní Okresního soudu v Uherském Hradišti pak byla jmenována dne 1. 10. 2012. Dne 30. 4. 2018 (písemně) a 1. 5. 2018 (elektronicky) zaslala ministru spravedlnosti oznámení o vzdání se funkce předsedkyně soudu. Z osobního spisu dále vyplývá, že se kárně obviněná zúčastnila řady vzdělávacích akcí Justiční akademie. Dne 2. 3. 2006 tehdejší předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti JUDr. M. Ch. udělila kárně obviněné výtku za nedodržení zákonné lhůty pro vyhotovení rozhodnutí celkem v 13 případech. Po stížnosti tehdejší místopředsedkyně Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ze dne 6. 8. 2007 na průtah při vyhotovování rozsudku v další věci kárně obviněné, podala předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti JUDr. M. Ch. vůči kárně obviněné kárný návrh k Vrchnímu soudu v Olomouci jakožto tehdy příslušnému kárnému soudu, a to za nedodržení zákonné lhůty pro vyhotovení rozhodnutí v celkem třech věcech. Konečné rozhodnutí kárného soudu vydané v tomto kárném řízení v osobním spise kárně obviněné obsaženo není.

V osobním spisu se také nachází celkem 12 upozornění na prodlevy v trestním řízení spočívající (až na jednu výjimku) v nedodržení lhůty dle §181 odst. 3 trestního řádu, které kárně obviněná zasílala Mgr. P. Š., místopředsedovi Okresního soudu v Uherském Hradišti. V každém přípisu se nachází specifikace jednotlivých věcí, ve kterých kárně obviněná způsobila prodlevy, včetně přesného vymezení, kdy zákonná lhůta uplynula a kdy byl příslušný první úkon učiněn. Kárně obviněná ve všech případech vysvětluje vzniklé průtahy enormním množstvím práce při správě a vedení soudu (a jeho reorganizace za účelem zrychlení a zefektivnění soudního řízení), což mělo paradoxně způsobovat průtahy v jejím trestním senátu. Na závěr se kárně obviněná vždy za vzniklé prodlevy omlouvá. Se spisy specifikovanými v kárném návrhu se shoduje pouze věc sp. zn. 26 T 63/2015, u níž byl o průtahu místopředseda soudu uvědomen přípisem ze dne 28. 12. 2017, v případě ostatních záznamů se jedná o věci staršího data, kde byl již v době upozornění první úkon (až na věci sp. zn. 26 T 63/2015 a sp. zn. 26 T 69/2015) učiněn. Prodlení ve dvou nejvážnějších případech činí více než 3 roky, v jiných případech jde o překročení zákonné lhůty v řádu měsíců.

Rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 10. 2007, sp. zn. 1 Ds 18/2007

Tímto rozhodnutím Vrchní soud v Olomouci jako soud kárný zastavil řízení ve věci zmiňovaného prvního kárného návrhu proti kárně obviněné, a to pro zpětvzetí návrhu, což kárná navrhovatelka, tehdejší předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti, odůvodnila tím, že kárně obviněná řádně pracuje, dosahuje předpokládaných výkonů stanovených pro soudce okresních soudů a rozsudky vyhotovuje a vypravuje v zákonné lhůtě, takže samotným podáním návrhu bylo dosaženo účelu kárného řízení.

K provedeným důkazům JUDr. Aleš Flídr uvedl, že vedle kladného hodnocení rozhodovací činnosti kárně obviněné odvolacím senátem 6 To Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně rovněž odvolací senát krajského soudu pro věci mladistvých hodnotí její práci velmi dobře, podle jeho zjištění v těchto věcech žádné prodlevy nejsou.

V souladu s §17 odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb. kárný soud dále přistoupil k výslechu kárně obviněné soudkyně, která odkázala na svá předchozí vyjádření a dále uvedla, že upřednostnila jinou činnost než práci soudce. Uznává, že pokud na tuto práci nestačila, měla učinit nějaké zásadní rozhodnutí, tedy buď ukončit činnost předsedkyně soudu, nebo si uzpůsobit nápad věcí tak, aby to bylo pro ni zvladatelné. K věcem, jež jsou předmětem kárného návrhu, uvedla, že se jedná o věci objemné a kárně obviněná nepatří mezi soudce, kteří by byli schopni si jednání „zpatra“ nařídit, musí si věc vždy důkladně nastudovat, aby nebyly způsobeny další komplikace v řízení. Čas na prostudování předmětných věcí se jí nedostával. Až v roce 2017 se situace začala stabilizovat a mohla se postupně začít s těmito věcmi vypořádávat. K personálnímu zajištění na trestním úseku soudu vypověděla, že bylo velmi příznivé, a to včetně středního odborného aparátu. Soudu prospíval i již několik let se snižující nápad. Jeden z hlavních problémů spatřuje v tom, že jako předsedkyně soudu spolu s jeho ředitelem zahájila velké reorganizační projekty a čas na plnění soudcovských povinností jí již nezbýval, ač, jak již dříve uvedla, tento stav mohla řešit zmíněnými opatřeními (snížení, resp. omezení nápadu či vzdání se funkce předsedkyně). Na otázku, proč si jako předsedkyně soudu nesnížila výrazněji svůj nápad, aby situaci lépe zvládala, uvedla, že tak neučinila z důvodu kolegiality a solidarity s kolegy, vnímala takový případný krok jako neetický, nechtěla přijít o práci soudce a chtěla soudu vypomoci. V souvislosti s odchodem Mgr. K. byl zrušen jeho senát a jeho věci si mezi sebe zbylí tři trestní soudci (včetně kárně obviněné) rovnoměrně rozdělili a kárně obviněná se v té době domnívala, že i při práci funkcionáře stále má prostor soudit. Kárně obviněná celkový počet soudců na trestním úseku Okresního soudu v Uherském Hradišti (2,5) považuje za dostačující, a to za předpokladu, že by všichni pracovali, jak mají. K dotazu ohledně nereagování na dotazy stran, kdy bude ve věci nařízeno hlavní líčení či vyhotoven rozsudek, kárně obviněná konstatovala, že státním zástupcům vždy odpovídala ústně při vzájemných setkáních na soudu (v rámci jednání u jiných případů), nicméně ve spisu se o tom nenacházejí žádné záznamy. Kárně obviněná také popsala, že schvalování jejích žádostí o prodloužení lhůty místopředsedou soudu Mgr. P. Š. se postupně stalo jistou formalitou, kdy mu vždy sdělila důvody uvedené v žádosti a on její žádost „bez přemlouvání či nátlaku“ podepsal. Ke kárnému řízení v roce 2007, které bylo nakonec zastaveno, a k výtce udělené v roce 2006 kárně obviněná poznamenala, že se oproti současné situaci jedná o naprosto odlišné případy, jelikož v té době byl na Okresním soudu v Uherském Hradišti velmi špatný personální stav, soud se také potýkal s vysokým nápadem a velkým počtem nevyřízených věcí. Kárně obviněná tehdy jakožto začínající soudkyně postupně přebírala veškerou agendu po odcházejících soudcích, přičemž bylo velice obtížné se za této situace vypořádat se zákonnými lhůtami. Oproti tomu, když odcházela v roce 2009 na mateřskou dovolenou, tak senát, který původně přebírala se 120 věcmi, vykazoval již pouze 30 nevyřízených věcí. V letech 2010 – 2012, kdy byla kárně obviněná pouze pověřena řízením okresního soudu, žádné problémy se lhůtami v rámci své soudcovské činnosti nepozorovala, ty se dle její výpovědi nahromadily až postupem času, po letech.

Od 1. května 2018 jí byl obnoven plný nápad, od 1. listopadu 2018 jí byl potom nápad naopak zcela zastaven (z důvodu plánovaného nástupu na mateřskou dovolenou). Nyní eviduje 23 až 25 nevyřízených věcí, přičemž má za to, že jsou již dobře zpracované a nemuselo by zde zpravidla již probíhat žádné doplnění dokazování. V období plného nápadu od května do října 2018 neměla žádné problémy s dodržováním lhůt. Ve spisech vytýkaných v kárném návrhu se jí podařilo veškerá prodlení odstranit, většina věcí je pravomocně skončena, kromě dvou, tří věcí, kde ještě probíhá odvolací řízení. U dalších dvou věcí, kde původně nebyl včas proveden první úkon směřující k rozhodnutí věci, se bude konat hlavní líčení. Úspěšnost jejích rozhodnutí u odvolacího senátu Krajského soudu v Brně je velmi dobrá, pokud u některých rozhodnutí dojde ke změně, je to právě z důvodu nepřiměřené délky předchozího řízení, což vnímá jako jediné negativum. Provedení jiných důkazů nebylo stranami navrhováno. JUDr. Aleš Flídr v závěrečné řeči uvedl, že na Okresním soudu v Uherském Hradišti vznikl problém, kdy se prodlužování lhůt dle trestního řádu, které má být spíše výjimečné, stalo pravidlem, což se neděje na žádném jiném okresním soudu, které v rámci dohledové činnosti sleduje. U Okresního soudu v Uherském Hradišti je i ten problém, že spadá pod zlínskou pobočku krajského soudu, tudíž přímý dohled vedení Krajského soudu v Brně je zde omezený Organizace práce kárně obviněné, jak ji popsala, nebyla šťastná, avšak k věci se staví velmi sebekriticky, rezignovala na pozici předsedkyně soudu, z hlediska kvality rozhodování k ní žádné negativní poznatky nejsou. Co se týká kárného opatření, původně navrhoval roční snížení platu o 20 %, nicméně tento návrh modifikoval tak, že postačí projednání před kárným soudem. Kárně obviněná ve své závěrečné řeči zopakovala, že lituje toho, co se stalo a že důsledky pociťuje celý soud. Práce soudkyně je zvládnutelná a neměl by být problém se s touto prací vypořádat tak, jak si společnost a strany řízení zaslouží. Vědomí svého pochybení se odrazilo vždy v omluvě, kterou v jednotlivých věcech poslala dotčeným subjektům. Lituje též toho, že tyto problémy nezačala řešit v době, kdy ještě řešitelné byly. IV.

Posouzení věci kárným soudem

IV. a) Skutková zjištění plynoucí z vytýkaných spisů

Kárný senát Nejvyššího správního soudu si, jak již bylo řečeno, v rámci předběžného šetření vyžádal předmětné spisy Okresního soudu v Uherském Hradišti a pečlivě se zabýval jednotlivými vytýkanými skutky, přičemž učinil následující skutková zjištění:

A. Nevyhotovení vyhlášených rozsudků ke dni 28. 2. 2018 1) 26 T 17/2014 Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 23. 3. 2017 a ke dni provedení spisové prověrky, tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven. NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 17. 2. 2014. Na hlavním líčení dne 23. 3. 2017 kárně obviněná vyhlásila rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle §254 odst. 1 trestního zákoníku a přečinem porušení povinností v insolvenčním řízení podle §225 trestního zákoníku, za což byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 2 let.

Ze spisu vyplývá, že kárně obviněná opakovaně podávala žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení dle §129 odst. 3 trestního řádu. Žádostem vždy vyhověl Mgr. P. Š., místopředseda Okresního soudu v Uherském Hradišti. - První žádost byla podána dne 19. 4. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 24. 5. 2017. - Druhá žádost byla podána dne 22. 5. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 14. 7. 2017. - Třetí žádost byla podána dne 14. 7. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 18. 8. 2017. - Čtvrtá žádost byla podána dne 18. 8. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 19. 9. 2017. - Pátá žádost byla podána dne 15. 9. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 31. 10. 2017. - Šestá žádost byla podána dne 31. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 12. 12. 2017. - Sedmá žádost byla podána dne 12. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 19. 1. 2018. - Osmá žádost byla podána dne 18. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 19. 2. 2018. - Devátá žádost byla podána dne 16. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 27. 3. 2018. - Desátá žádost byla podána dne 27. 3. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 27. 4. 2018. - Jedenáctá žádost byla podána dne 27. 4. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 10. 5. 2018. - Dvanáctá žádost byla podána dne 10. 5. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 11. 5. 2018. Kárně obviněná v každém případě uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodu písemného vyhotovování dříve vyhlášených rozsudků (jednotlivé věci zde specifikuje), dále z důvodu vyřizování obsáhlých správních záležitostí soudu, tj. agendy předsedkyně soudu, (jednotlivé věci zde taktéž specifikuje) a dále také z důvodu řádné dovolené. Vyhotovený rozsudek o 20 stranách byl předán kanceláři dne 11. 5. 2018, k jeho vypravení došlo téhož dne. Osobní omluva kárně obviněné ohledně opožděného vyhotovení rozsudku byla stranám trestního řízení a poškozeným odeslána dne 14. 5. 2018. Dle vyznačené doložky rozsudek nabyl právní moci dne 7. 6. 2018. Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 24. 4. 2017, rozsudek byl na základě opakovaného prodlužování lhůt k jeho vyhotovení předán kanceláři až dne 11. 5. 2018, přičemž vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněné lze vycházet z toho, že rozsudek nebyl vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy více než 10 měsíců po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení. 3) 26 T 56/2014 Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 24. 4. 2017 a ke dni provedení spisové prověrky, tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven. NSS: Obžaloba v této věci byla podána dne 2. 6. 2014. Na hlavním líčení dne 24. 4. 2017 kárně obviněná vyhlásila rozsudek, jímž byli oba obžalovaní uznáni vinnými z přečinu krádeže podle §205 odst. 1 a 3 trestního zákoníku ve formě spolupachatelství podle §23 trestního zákoníku, za což byl každému z nich uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu jednoho roku. Ze spisu vyplývá, že kárně obviněná opakovaně podávala žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení dle §129 odst. 3 trestního řádu. Žádostem vždy vyhověl Mgr. P. Š., místopředseda Okresního soudu v Uherském Hradišti. - První žádost byla podána již dne 26. 4. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 7. 6. 2017. - Druhá žádost byla podána dne 7. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 17. 7. 2017. - Třetí žádost byla podána dne 14. 7. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 29. 8. 2017. - Čtvrtá žádost byla podána dne 29. 8. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 16. 10. 2017. - Pátá žádost byla podána dne 10. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 16. 11. 2017. - Šestá žádost byla podána dne 16. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 22. 12. 2017. - Sedmá žádost byla podána dne 21. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 26. 1. 2018. - Osmá žádost byla podána dne 25. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 6. 3. 2018. - Devátá žádost byla podána dne 5. 3. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 16. 3. 2018. Kárně obviněná v každém případě uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodu písemného vyhotovování dříve vyhlášených rozsudků (jednotlivé věci zde specifikuje), dále z důvodu vyřizování obsáhlých správních záležitostí soudu, tj. agendy předsedkyně soudu, (jednotlivé věci zde taktéž specifikuje) a dále také z důvodu řádné dovolené. Vyhotovený rozsudek o 28 stranách byl předán kanceláři dne 7. 3. 2018 a k jeho vypravení došlo téhož dne. Osobní omluva kárně obviněné ohledně opožděného vyhotovení rozsudku byla stranám trestního řízení a poškozené odeslána dne 7. 3. 2018. Dle vyznačené doložky rozsudek, pokud jde o výroky o vině a trestu, nabyl právní moci dne 8. 8. 2018. Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 10. 5. 2017, rozsudek byl na základě opakovaného prodlužování lhůt k jeho vyhotovení předán kanceláři až dne 7. 3. 2018, přičemž vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněné lze vycházet z toho, že rozsudek nebyl vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy více než 9 a půl měsíce po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení. 4) 26 T 10/2015 Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 1. 6. 2017 a ke dni provedení spisové prověrky, tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven. NSS: Obžaloba v této věci byla podána dne 4. 2. 2015. Na hlavním líčení dne 1. 6. 2017 kárně obviněná vyhlásila rozsudek, jímž byl obžalovaný zproštěn dle §226 písm. b) trestního řádu obžaloby, podle které měl spáchat pokračující zločin podvodu dle §209 odst. 1 a 4 písm. d) trestního zákoníku. Ze spisu vyplývá, že kárně obviněná opakovaně podávala žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení dle §129 odst. 3 trestního řádu. Žádostem vždy vyhověl Mgr. P. Š., místopředseda Okresního soudu v Uherském Hradišti. - První žádost byla podána již dne 5. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 17. 7. 2017. - Druhá žádost byla podána dne 14. 7. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 29. 8. 2017. - Třetí žádost byla podána dne 29. 8. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 16. 10. 2017. - Čtvrtá žádost byla podána dne 10. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 16. 11. 2017. - Pátá žádost byla podána dne 16. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 22. 12. 2017. - Šestá žádost byla podána dne 21. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 26. 1. 2018. - Sedmá žádost byla podána dne 25. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 6. 3. 2018. - Osmá žádost byla podána dne 5. 3. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 10. 4. 2018. Kárně obviněná v každém případě uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodu písemného vyhotovování dříve vyhlášených rozsudků (jednotlivé věci zde specifikuje), dále z důvodu vyřizování obsáhlých správních záležitostí soudu, tj. agendy předsedkyně soudu, (jednotlivé věci zde taktéž specifikuje) a dále také z důvodu řádné dovolené. Vyhotovený rozsudek o 32 stranách byl předán kanceláři dne 27. 3. 2018, k jeho vypravení došlo téhož dne. Osobní omluva kárně obviněné ohledně opožděného vyhotovení rozsudku byla stranám trestního řízení a poškozeným odeslána dne 27. 3. 2018. Dle vyznačené doložky rozsudek nabyl právní moci dne 8. 5. 2018. Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 15. 6. 2017, rozsudek byl na základě opakovaného prodlužování lhůt k jeho vyhotovení předán kanceláři až dne 27. 3. 2018, přičemž vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněné lze vycházet z toho, že rozsudek nebyl vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy 8 a půl měsíce po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení. 5) 26 T 56/2015 Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 21. 8. 2017 a ke dni provedení spisové prověrky, tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven. NSS: Přesné datum nápadu věci není z poskytnuté kopie části spisu zřejmé. Na hlavním líčení dne 21. 8. 2017 kárně obviněná vyhlásila rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným z přečinu podvodu podle §209 odst. 1 a 3 trestního zákoníku, za což mu byl uložen trest odnětí svobody v délce jednoho roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu dvaceti měsíců.

Z kopie části spisu vyplývá, že kárně obviněná opakovaně podávala žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení dle §129 odst. 3 trestního řádu. Žádostem vždy vyhověl Mgr. P. Š., místopředseda Okresního soudu v Uherském Hradišti. - První žádost byla podána již dne 23. 8. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 3. 10. 2017. - Druhá žádost byla podána dne 2. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 21. 11. 2017. - Třetí žádost byla podána dne 20. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 29. 12. 2017. - Čtvrtá žádost byla podána dne 28. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 16. 2. 2018. - Pátá žádost byla podána dne 16. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 16. 3. 2018. - Šestá žádost byla podána dne 15. 3. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 27. 3. 2018. Kárně obviněná v každém případě uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodu písemného vyhotovování dříve vyhlášených rozsudků (jednotlivé věci zde specifikuje), dále z důvodu vyřizování obsáhlých správních záležitostí soudu, tj. agendy předsedkyně soudu, (jednotlivé věci zde taktéž specifikuje) a dále také z důvodu řádné dovolené. Vyhotovený rozsudek o 17 stranách byl předán kanceláři dne 20. 3. 2018, k jeho vypravení došlo téhož dne. Osobní omluva kárně obviněné ohledně opožděného vyhotovení rozsudku byla stranám trestního řízení a poškozenému odeslána dne 21. 3. 2018. Dle vyznačené doložky rozsudek nabyl právní moci dne 6. 4. 2018. Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 4. 9. 2017, rozsudek byl na základě opakovaného prodlužování lhůt k jeho vyhotovení předán kanceláři až dne 20. 3. 2018, přičemž vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněné lze vycházet z toho, že rozsudek nebyl vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy bezmála 6 měsíců po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení. 6) 26 T 48/2017 Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 9. 11. 2017 a ke dni provedení spisové prověrky, tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven. NSS: Návrh na potrestání byl podán dne 23. 6. 2017. Na hlavním líčení dne 9. 11. 2017 kárně obviněná vyhlásila rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným z dvou přečinů maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, za což mu byl uložen úhrnný peněžitý trest ve výši 50.000 Kč. Jako náhradní trest mu byl stanoven trest odnětí svobody v trvání 28 týdnů. Obviněnému byl uložen také trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu třiceti měsíců. Z kopie části spisu vyplývá, že kárně obviněná opakovaně podávala žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení dle §129 odst. 3 trestního řádu. Žádostem vždy vyhověl Mgr. P. Š., místopředseda Okresního soudu v Uherském Hradišti. - První žádost byla podána dne 24. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 22. 12. 2017. - Druhá žádost byla podána dne 21. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 26. 1. 2018.

- Třetí žádost byla podána dne 25. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 6. 3. 2018. - Čtvrtá žádost byla podána dne 5. 3. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 10. 4. 2018. - Pátá žádost byla podána dne 9. 4. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 11. 5. 2018. Kárně obviněná v každém případě uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodu písemného vyhotovování dříve vyhlášených rozsudků (jednotlivé věci zde specifikuje), dále z důvodu vyřizování obsáhlých správních záležitostí soudu, tj. agendy předsedkyně soudu, (jednotlivé věci zde taktéž specifikuje) a dále také z důvodu řádné dovolené. Vyhotovený rozsudek o 14 stranách byl předán kanceláři dne 20. 4. 2018, k jeho vypravení došlo téhož dne. Osobní omluva kárně obviněné ohledně opožděného vyhotovení rozsudku byla stranám trestního řízení odeslána rovněž dne 30. 4. 2018. Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 24. 11. 2017, rozsudek byl na základě opakovaného prodlužování lhůt k jeho vyhotovení předán kanceláři až dne 30. 4. 2018, přičemž vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněné lze vycházet z toho, že rozsudek nebyl vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy více než 3 měsíce po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení. 7) 26 T 9/2017 Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 8. 1. 2018 a ke dni provedení spisové prověrky, tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven. NSS: Přesné datum nápadu věci není z poskytnuté kopie části spisu zřejmé. Na hlavním líčení dne 8. 1. 2018 kárně obviněná vyhlásila rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným z přečinu výtržnictví podle §358 odst. 1 a 2 písm. a) trestního zákoníku, za což mu byl uložen peněžitý trest ve výši 25.000 Kč. Jako náhradní trest mu byl stanoven trest odnětí svobody v trvání 32 týdnů. Obžalovanému byl uložen také trest zákazu pobytu v územním obvodu Okresního soudu v Uherském Hradišti na dobu třiceti měsíců. Z kopie části spisu vyplývá, že kárně obviněná opakovaně podávala žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení dle §129 odst. 3 trestního řádu. Žádostem vždy vyhověl Mgr. P. Š., místopředseda Okresního soudu v Uherském Hradišti. - První žádost byla podána dne 11. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 19. 2. 2018. - Druhá žádost byla podána dne 16. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 16. 3. 2018. - Třetí žádost byla podána dne 15. 3. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 17. 4. 2018. Kárně obviněná v každém případě uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodu písemného vyhotovování dříve vyhlášených rozsudků (jednotlivé věci zde specifikuje), dále z důvodu vyřizování obsáhlých správních záležitostí soudu, tj. agendy předsedkyně soudu, (jednotlivé věci zde taktéž specifikuje) a dále také z důvodu řádné dovolené. Vyhotovený rozsudek o 16 stranách byl předán kanceláři dne 3. 4. 2018, k jeho vypravení došlo téhož dne. Osobní omluva kárně obviněné ohledně opožděného vyhotovení rozsudku byla stranám trestního řízení odeslána dne 5. 4. 2018.

Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 22. 1. 2018, rozsudek byl na základě opakovaného prodlužování lhůt k jeho vyhotovení předán kanceláři dne 3. 4. 2018, přičemž vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněné lze vycházet z toho, že rozsudek nebyl vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy více než měsíc po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.

B. Neprovedení žádného úkonu ve věci ke dni 28. 2. 2018 1) 26 T 63/2015 Kárný navrhovatel: Zákonná lhůta pro první úkon uplynula dne 17. 8. 2015 a ke dni provedení spisové prověrky, tj. k 28. 2. 2018, nebyl žádný úkon ve věci učiněn. NSS: Obžaloba byla podána k Okresnímu soudu v Uherském Hradišti dne 24. 7. 2015 pro přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle §254 odst. 1 trestního zákoníku a pro přečin poškození věřitele podle §222 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku. Ze spisu vyplývá, že přes opakované dotazy státního zástupce, kdy bude ve věci nařízeno hlavní líčení, kárně obviněná provedla první úkon ve věci až dne 11. 5. 2018, když v rámci pokynu předaného kanceláři dne 14. 5. 2018 žádala o zaslání příslušných rozsudků Krajského soudu v Brně a Městského soudu v Praze a rozhodčího nálezu a dále žádala o opatření výpisů z trestního rejstříku, centrální evidence stíhaných osob, obchodního, živnostenského a insolvenčního rejstříku. Dále dne 11. 5. 2018 také vydala trestní příkaz, který byl rovněž předán kanceláři dne 14. 5. 2018 a téhož dne byl vypraven. Právní moci nabyl dne 30. 5. 2018. Osobní omluva kárně obviněné ohledně opožděného učinění prvního úkonu směřujícího k rozhodnutí věci byla stranám trestního řízení odeslána dne 14. 5. 2018. Ze spisu také vyplývá, že kárně obviněná v této věci nepožádala o prodloužení třítýdenní lhůty dle §181 odst. 3 trestního řádu k provedení prvního úkonu směřujícího k rozhodnutí věci. Na své prodlení kárně obviněná upozornila v rámci „Upozornění na prodlevy v trestních řízeních“ ze dne 28. 12. 2017, které osobně zaslala Mgr. P. Š., místopředsedovi Okresního soudu v Uherském Hradišti, kde uvádí, proč tyto prodlevy vznikly (enormní množství práce při správě a vedení soudu, jehož je předsedkyní), a za vzniklé prodlevy se omlouvá. Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k provedení prvního úkonu směřujícího k rozhodnutí věci uplynula dne 14. 8. 2015 (kárný návrh chybně uvádí dne 17. 8. 2015), první úkon byl předán kanceláři až dne 14. 5. 2018, přičemž vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněné lze vycházet z toho, že první úkon nebyl učiněn ke dni 28. 2. 2018, tedy více než 2 roky a 6 měsíců (tj. více než 30 měsíců) po uplynutí původní zákonné lhůty. 2) 26 T 51/2016 Kárný navrhovatel: Zákonná lhůta pro první úkon uplynula dne 8. 7. 2016 a ke dni provedení spisové prověrky, tj. k 28. 2. 2018, nebyl žádný úkon ve věci učiněn. NSS: Obžaloba byla podána k Okresnímu soudu v Uherském Hradišti dne 14. 6. 2016 vůči dvěma obviněným (fyzické a právnické osobě) pro neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle §241 odst. 1 trestního zákoníku. Z kopie spisu vyplývá, že přes opakované dotazy státního zástupce, kdy bude ve věci nařízeno hlavní líčení, kárně obviněná provedla první úkon ve věci až dne 15. 6. 2018, když vydala trestní příkaz, který byl předán kanceláři dne 18. 6. 2018 a téhož dne byl vypraven. Právní moci nabyl dne 28. 9. 2018. Osobní omluva kárně obviněné ohledně opožděného učinění prvního úkonu směřujícího k rozhodnutí věci byla stranám trestního řízení odeslána dne 18. 6. 2018. Z kopie spisu také vyplývá, že kárně obviněná v této věci nepožádala o prodloužení třítýdenní lhůty dle §181 odst. 3 trestního řádu k provedení prvního úkonu směřujícího k rozhodnutí věci. Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k provedení prvního úkonu směřujícího k rozhodnutí věci uplynula dne 7. 7. 2016 (kárný návrh chybně uvádí dne 8. 7. 2016), první úkon byl předán kanceláři až dne 18. 6. 2018, přičemž vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněné lze vycházet z toho, že první úkon nebyl učiněn ke dni 28. 2. 2018, tedy více než rok a 7 a půl měsíce (tj. více než 19 a půl měsíce) po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho učinění. 3) 26 T 91/2016 Kárný navrhovatel: Zákonná lhůta pro první úkon uplynula dne 7. 11. 2016 a ke dni provedení spisové prověrky, tj. k 28. 2. 2018, nebyl žádný úkon ve věci učiněn. NSS: Obžaloba byla podána k Okresnímu soudu v Uherském Hradišti dne 13. 10. 2016 vůči dvěma právnickým osobám pro zločin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku a pro zločin podílnictví podle §214 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. d) trestního zákoníku. Z kopie spisu vyplývá, že přes opakované dotazy státního zástupce, kdy bude ve věci nařízeno hlavní líčení, kárně obviněná provedla první úkon ve věci až dne 15. 6. 2018, kdy vydala pokyn k nařízení hlavního líčení na 25. 10. 2018, který byl předán kanceláři dne 18. 6. 2018 a dne 22. 6. 2018 byl vypraven. Osobní omluva kárně obviněné ohledně opožděného učinění prvního úkonu byla stranám trestního řízení a poškozené odeslána dne 25. 6. 2018. Z kopie spisu také vyplývá, že kárně obviněná v této věci nepožádala o prodloužení třítýdenní lhůty dle §181 odst. 3 trestního řádu k provedení prvního úkonu směřujícího k rozhodnutí věci. Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k provedení prvního úkonu směřujícího k rozhodnutí věci uplynula dne 3. 11. 2016 (kárný návrh chybně uvádí dne 7. 11. 2016), první úkon byl předán kanceláři až dne 18. 6. 2018, přičemž vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněné lze vycházet z toho, že první úkon nebyl učiněn ke dni 28. 2. 2018, tedy téměř rok a 4 měsíce (tj. téměř 16 měsíců) po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho učinění. 4) 26 T 108/2016 Kárný navrhovatel: Zákonná lhůta pro první úkon uplynula dne 3. 1. 2017 a ke dni provedení spisové prověrky, tj. k 28. 2. 2018, nebyl žádný úkon ve věci učiněn. NSS: Obžaloba ze dne 29. 7. 2016 byla podána ke Krajskému soudu v Brně, pobočce ve Zlíně, vůči 5 obviněným pro zločin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c), resp. §205 odst. 1 písm. b), odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, a to formou spolupachatelství ve smyslu §23 trestního zákoníku.

Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, rozhodl usnesením ze dne 27. 10. 2016, č. j. 61 T 18/2016 – 16, o postoupení věci jednoho z obžalovaných Okresnímu soudu v Uherském Hradišti jako soudu věcně a místně příslušnému. Spis Okresní soud v Uherském Hradišti obdržel dne 12. 12. 2016. Z kopie spisu vyplývá, že přes opakované dotazy státního zástupce a jednoho dotazu obhájkyně obžalovaného, kdy bude ve věci nařízeno hlavní líčení, kárně obviněná provedla první úkon ve věci až dne 19. 6. 2018, když vydala pokyn k nařízení hlavního líčení na 7. 11. 2018 a 8. 11. 2018, který byl předán kanceláři téhož dne, ale k jeho vypravení došlo až dne 4. 7. 2018. Osobní omluva kárně obviněné ohledně opožděného učinění prvního úkonu byla stranám trestního řízení a poškozeným odeslána dne 3. 7. 2018. Z kopie spisu také vyplývá, že kárně obviněná v této věci nepožádala o prodloužení třítýdenní lhůty dle §181 odst. 3 trestního řádu k provedení prvního úkonu směřujícího k rozhodnutí věci. Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k provedení prvního úkonu směřujícího k rozhodnutí věci uplynula dne 2. 1. 2017 (kárný návrh chybně uvádí dne 3. 1. 2017), první úkon byl předán kanceláři až dne 19. 6. 2018, přičemž vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněné lze vycházet z toho, že první úkon nebyl učiněn ke dni 28. 2. 2018, tedy téměř rok a 2 měsíce (tj. téměř 14 měsíců) po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho učinění. 5) 26 T 109/2016 Kárný navrhovatel: Zákonná lhůta pro první úkon uplynula dne 11. 1. 2017 a ke dni provedení spisové prověrky, tj. k 28. 2. 2018, nebyl žádný úkon ve věci učiněn. NSS: Obžaloba byla podána k Okresnímu soudu v Uherském Hradišti dne 20. 12. 2016 pro přečin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku. Ze spisu vyplývá, že přes opakované dotazy státního zástupce, kdy bude ve věci nařízeno hlavní líčení, kárně obviněná provedla první úkon ve věci až dne 19. 6. 2018, když vydala usnesení o nepřipuštění poškozených k hlavnímu líčení jako poškozených ve smyslu §43 odst. 3 trestního řádu a dále vydala pokyny k nařízení hlavního líčení na 24. 9. 2018 a k opatření souvisejících rozsudků a výpisů z příslušných rejstříků. Uvedené usnesení a pokyny byly předány kanceláři dne 20. 6. 2018, k jejich vypravení došlo dne 21. 6. 2018. Osobní omluva kárně obviněné ohledně opožděného učinění prvního úkonu byla stranám trestního řízení odeslána dne 25. 6. 2018. Ze spisu také vyplývá, že kárně obviněná v této věci nepožádala o prodloužení třítýdenní lhůty dle §181 odst. 3 trestního řádu k provedení prvního úkonu směřujícího k rozhodnutí věci. Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k provedení prvního úkonu směřujícího k rozhodnutí věci uplynula dne 10. 1. 2017 (kárný návrh chybně uvádí dne 11. 1. 2017), první úkon byl předán kanceláři až dne 20. 6. 2018, přičemž vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněné lze vycházet z toho, že první úkon nebyl učiněn ke dni 28. 2. 2018, tedy více než rok a půl druhého měsíce (tj. více než 13 a půl měsíce) po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho učinění.

C. Vyhotovení rozsudku po uplynutí zákonné lhůty 1) 26 T 2/2017 Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 21. 9. 2017, vyhotoven byl až dne 22. 2. 2018. Tento stav byl zjištěn dne 25. 4. 2018. NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 5. 1. 2017. Na hlavním líčení dne 21. 9. 2017 kárně obviněná vyhlásila rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným z přečinu ublížení na zdraví podle §146 odst. 1 trestního zákoníku, za což mu byl uložen peněžitý trest ve výši 20 000 Kč. Jako náhradní trest mu byl stanoven trest odnětí svobody v trvání 40 týdnů. Z kopie spisu vyplývá, že kárně obviněná opakovaně podávala žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení dle §129 odst. 3 trestního řádu. Žádostem vždy vyhověl Mgr. P. Š., místopředseda Okresního soudu v Uherském Hradišti. - První žádost byla podána dne 22. 9. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 3. 11. 2017. - Druhá žádost byla podána dne 3. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 15. 12. 2017. - Třetí žádost byla podána dne 13. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 23. 1. 2018. - Čtvrtá žádost byla podána dne 22. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 27. 2. 2018. Kárně obviněná v každé žádosti uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodu písemného vyhotovování dříve vyhlášených rozsudků (jednotlivé věci zde specifikuje), dále z důvodu vyřizování obsáhlých správních záležitostí soudu, tj. agendy předsedkyně soudu, (jednotlivé věci zde taktéž specifikuje) a dále také z důvodu řádné dovolené. Vyhotovený rozsudek o 20 stranách byl předán kanceláři dne 22. 2. 2018, k jeho vypravení došlo téhož dne. Osobní omluva kárně obviněné ohledně opožděného vyhotovení rozsudku byla stranám trestního řízení a poškozeným odeslána dne 22. 2. 2018. Dle vyznačené doložky rozsudek nabyl právní moci dne 19. 6. 2018. Datum, kdy byl dle kárného navrhovatele zjištěn stav popsaný výše, nelze z kopie spisu potvrdit, nicméně z ní vyplývá, že daný spis byl s odvoláním obžalovaného doručen Krajskému soudu v Brně, pobočce Zlín, dne 16. 5. 2018. Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku (10 pracovních dní) uplynula dne 6. 10. 2017, rozsudek byl na základě opakovaného prodlužování lhůt k jeho vyhotovení předán kanceláři dne 22. 2. 2018, tedy čtyři a půl měsíce po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení. 2) 26 T 78/2014 Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 26. 1. 2017, vyhotoven byl až dne 30. 1. 2018. Tento stav byl zjištěn dne 16. 5. 2018. NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 8. 8. 2014. Na hlavním líčení dne 26. 1. 2017 kárně obviněná vyhlásila rozsudek, jímž byli všichni tři obžalovaní uznáni vinnými ze zločinu úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, odst. 5 písm. c) trestního zákoníku spáchaného ve stadiu pokusu a ve formě spolupachatelství a jeden obžalovaný byl uznán dále vinným z přečinu zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, za což byl jednomu z obžalovaných uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 30 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 3 let a dvěma zbývajícím obžalovaným trest odnětí svobody v trvání 2 let s podmíněným odkladem na zkušební dobu 2 let. Ze spisu vyplývá, že kárně obviněná opakovaně podávala žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení dle §129 odst. 3 trestního řádu. Žádostem vždy vyhověl Mgr. P. Š., místopředseda Okresního soudu v Uherském Hradišti. - První žádost byla podána dne 30. 1. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 9. 3. 2017. - Druhá žádost byla podána dne 9. 3. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 7. 4. 2017. - Třetí žádost byla podána dne 7. 4. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 11. 5. 2017. - Čtvrtá žádost byla podána dne 11. 5. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 21. 6. 2017. - Pátá žádost byla podána dne 21. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 21. 7. 2017. - Šestá žádost byla podána dne 21. 7. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 25. 8. 2017. - Sedmá žádost byla podána dne 23. 8. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 25. 9. 2017. - Osmá žádost byla podána dne 25. 9. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 8. 11. 2017. - Devátá žádost byla podána dne 8. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 8. 12. 2017. - Desátá žádost byla podána dne 7. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 8. 1. 2018. - Jedenáctá žádost byla podána dne 8. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 31. 1. 2018. Kárně obviněná v každém případě uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodu písemného vyhotovování dříve vyhlášených rozsudků (jednotlivé věci zde specifikuje), dále z důvodu vyřizování objemných správních záležitostí soudu, tj. agendy předsedkyně soudu, (jednotlivé věci zde taktéž specifikuje) a dále také z důvodu řádné dovolené a manažerského školení. Vyhotovený rozsudek o 37 stranách byl předán kanceláři dne 30. 1. 2018, k jeho vypravení došlo téhož dne. Osobní omluva kárně obviněné ohledně opožděného vyhotovení rozsudku byla stranám trestního řízení odeslána dne 30. 1. 2018. Dle vyznačené doložky rozsudek nabyl právní moci pro jednotlivé obžalované dne 9. 2. 2018, dne 20. 3. 2018 a dne 3. 5. 2018 (výrok o vině). Datum, kdy byl dle kárného navrhovatele zjištěn stav popsaný výše, nelze z kopie spisu potvrdit, nicméně z ní vyplývá, že daný spis byl s odvoláním obžalované doručen Krajskému soudu v Brně, pobočce Zlín, dne 26. 3. 2018. Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku (10 pracovních dní) uplynula dne 9. 2. 2017, rozsudek byl na základě opakovaného prodlužování lhůt k jeho vyhotovení předán kanceláři až dne 30. 1. 2018, tedy téměř rok po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.

IV. b) Závěry kárného soudu k otázce včasnosti kárného návrhu

V rámci posouzení věci se soud nejprve zabýval ve vztahu ke všem vytýkaným skutkům včasností kárného návrhu, tedy dodržením subjektivní a objektivní lhůty k jeho podání. Dle §9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. totiž musí být návrh na zahájení kárného řízení podán nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, nejpozději však do tří let ode dne spáchání kárného provinění (objektivní lhůta pro podání kárného návrhu je zároveň totožná s hmotněprávní prekluzivní lhůtou zániku kárné odpovědnosti dle §89 zákona o soudech a soudcích). Návrh na zahájení kárného řízení byl u Nejvyššího správního soudu podán dne 12. 6. 2018. Subjektivní lhůta je tedy zachována pro skutky, o kterých se navrhovatel dozvěděl ne dříve než 12. 12. 2017. Přitom prověrku senátu kárně obviněné provedl místopředseda Krajského soudu v Brně společně se svými kolegy dne 5. 3. 2018 ke dni 28. 2. 2018, kdy se tedy měl dozvědět o většině vytýkaných skutků a o zbývajících se potom vedení krajského soudu dozvědělo ještě později v souvislosti s předložením příslušných spisů právě odvolacímu soudu. Přitom skutky zjištěné prověrkou k 28. 2. 2018 naplňovaly, jak byly definovány v kárném návrhu, i k tomuto datu, resp. k. 5. 3. 2018, znaky trvajícího deliktu; kárný navrhovatel se tedy o skutečnostech rozhodných pro podání kárného návrhu, pokud jde o tyto vytýkané skutky, ani dříve dozvědět nemohl. Pouze dva vytýkané skutky byly k datu 28. 2. 2018 ukončeny, přičemž starší z nich byl dokonán až dne 30. 1. 2018, takže už z toho je zřejmé, že k marnému uplynutí šestiměsíční subjektivní lhůty v žádném případě dojít nemohlo, a obdobně před ukončením předmětných jednání nemohla začít běžet ani objektivní tříletá lhůta pro podání kárného návrhu, a tedy kárný návrh byl ve vztahu ke všem skutkům podán včas.

IV. c) Závěry kárného soudu v otázce viny za kárné provinění

Pokud jde o důvodnost kárného návrhu, tedy o otázku viny kárně obviněné, soud se důkladně zabýval jednotlivými skutky vytýkanými v kárném návrhu a dospěl přitom k závěru, že návrh je z větší části důvodný. Kárně obviněné bylo v prvé řadě vytýkáno nedodržování zákonné lhůty pro vyhotovení vyhlášeného rozhodnutí. V dané souvislosti je třeba připomenout, že tento kárný senát stabilně judikuje (viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 14. 5. 2014, č. j. 13 Kss 2/2014 – 74, nebo ze dne 25. 4. 2018, č. j. 13 Kss 7/2017 – 68, všechna zde citovaná kárná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz), že jestliže již věc dospěje do toho stádia, kdy je vyhlášeno meritorní rozhodnutí, pak soudce, jemuž byla věc přidělena, byť by i byl jinak přetížen, má prvořadý úkol vyhotovit rozhodnutí písemně tak, aby byla dodržena zákonná lhůta pro jeho vyhotovení a předání k doručení stranám, a tento úkol je třeba považovat za prioritní i ve vztahu k většině dalších úkonů, které je daný soudce povinen v rámci výkonu své funkce činit. V případě nutnosti je možné požádat, aby byla lhůta předsedou soudu v souladu s §129 odst. 3 písm. b) trestního řádu přiměřeně prodloužena, v každém případě však musí být tato zákonná lhůta, ať již původní, nebo prodloužená, respektována. Opačný postup by byl v rozporu s požadavkem právní jistoty účastníků řízení i toho, aby již vyhlášené rozhodnutí dosáhlo v plném rozsahu svých zamýšlených právních účinků; to platí tím spíše u rozsudků v trestních věcech. Tato věc je ovšem specifická tím, že kárně obviněná soudkyně skutečně využila zákonné možnosti požádat o prodloužení lhůty k vyhotovení rozhodnutí místopředsedu soudu a rozhodnutí skutečně vyhotovila v takto prodloužené lhůtě. Předmětem kárného obvinění je ovšem to, že tak činila excesivním způsobem, neboť žádala v každé vytýkané věci o prodloužení lhůty opakovaně, v jednom případě dokonce dvanáctkrát, v jiných jedenáctkrát či desetkrát, a vždy jí bylo vyhověno, takže nakonec jen do data prověrky dne 28. 2. 2018 rozsudky zůstaly nevyhotoveny většinou po dobu řady měsíců po uplynutí původní zákonné lhůty a byly většinou vyhotoveny až v průběhu následujících týdnů, příp. měsíců; obdobné konstatování platí i pro věc sp. zn. 26 T 78/2014, kde rozsudek byl vyhotoven sice již dne 30. 1. 2018, nicméně téměř rok po svém vyhlášení. Je pravdou, že §129 odst. 3 písm. b) trestního řádu [na rozdíl od §158 odst. 4 o. s. ř. nebo §54 odst. 3 s. ř. s.] výslovně neomezuje, o jakou dobu lze zmiňovanou lhůtu nejvýše prodloužit. Ovšem tato lhůta dle §129 odst. 3 písm. a) trestního řádu činí pro okresní soudy ve vazebních věcech 5 pracovních dnů a v nevazebních věcech 10 pracovních dnů. Je tedy výrazně kratší, než je tomu v občanském soudním řízení či soudním řízení správním, přestože kárný soud neakceptoval, že by rovněž u nevazebních věcí starších 1 roku měla být dle §35 odst. 4 instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. 12. 2001, č. j. 505/2001-Org., kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, zkrácena na polovinu, neboť vnitřní předpis v daném ohledu nemůže stanovit něco jiného, než je dáno zákonem. Nicméně ze samotné délky této zákonné lhůty je zřejmé, že nemůže být v podstatě libovolně dlouho prodlužována tak, že by doba od vyhlášení do vyhotovení rozsudku nakonec dosáhla mnoha kalendářních měsíců či dokonce let. To vyplývá ze samotné dikce relevantní části §129 odst. 3 písm. b) trestního řádu, podle níž „[v]ýjimky z těchto lhůt povoluje na žádost předsedy senátu nebo soudce vyhotovujícího rozsudek ze závažných důvodů , zejména s ohledem na rozsáhlost a složitost věci , v jednotlivých věcech předseda soudu. Prodlouží-li lhůtu o více jak dalších dvacet pracovních dnů, písemně zdůvodní, proč neb ylo možné stanovit lhůtu kratší. Jinak postupuje podle odstavce 4“ (důraz doplněn). Podle odstavce 4 téhož ustanovení potom „[n]emůže-li předseda senátu ani jiný jeho člen vyhlášený rozsudek písemně vyhotovit pro překážku delšího trvání, vyhotoví jej na příkaz předsedy soudu jiný soudce. Jde-li o samosoudce, vyhotoví rozsudek soudce určený předsedou soudu“. Tedy nejen ze samotné délky zákonné lhůty pro vyhotovení rozsudku, ale i z dikce citovaných ustanovení, která tuto lhůtu a její možné prodloužení upravují, je zřejmé, že prodlužování této lhůty v řádu většího počtu měsíců tak, jak k tomu došlo ve většině posuzovaných případů, představuje zneužití tohoto institutu, přičemž ani důvody pro prodloužení, které uvádí ve svých žádostech kárně obviněná a na něž se odvolává též místopředseda soudu při vyhovování těmto žádostem, nemohou takto excesivní prodloužení zákonné lhůty ospravedlnit. Samozřejmě díl odpovědnosti za toto pochybení nese místopředseda okresního soudu, který všem žádostem kárně obviněné soudkyně o takto excesivní prodloužení lhůty vyhovoval, to však zároveň nezbavuje odpovědnosti kárně obviněnou soudkyni za to, že o takové opakované (mnohonásobné) prodlužování zákonné lhůty žádala a že rozsudek ani po dobu řady měsíců od uplynutí původní zákonné lhůty nevyhotovila. Tyto závěry platí tím spíše za situace, kdy kárně obviněná soudkyně vykonávala v posuzované době zároveň funkci předsedkyně soudu a přitom dvěma jiným trestním soudcům daného soudu lhůtu k vyhotovení rozsudků obdobně excesivně prodlužovala, což jistě mohlo mít vliv na to, jakým způsobem její podřízený, místopředseda soudu pro trestní úsek, přistupoval k jejím žádostem. Lze mít jistě pochopení pro vytížení kárně obviněné soudkyně úkoly předsedkyně soudu, jimž, jak uvádí, dávala přednost, nicméně pokud nezvládala časově skloubit práci předsedkyně soudu a trestní soudkyně, měla takovou situaci řešit, jak sama uznala, změnou rozvrhu práce, jíž by si snížila nápad trestních věcí do vlastního senátu. Je jistě také třeba přihlédnout k tomu, že se zjevně jedná o soudkyni velmi pečlivou, která se na hlavní líčení ve svých trestních věcech důkladně připravuje a svá rozhodnutí následně podrobně odůvodňuje a je takto hodnocena i odvolacími senáty krajského soudu. Ani tato skutečnost ovšem nemůže kárně obviněnou, jak též sama uznává, zcela zbavit odpovědnosti za takto výrazné průtahy při vyhotovování již vyhlášených rozsudků. Kárný soud tedy dospěl k závěru, že v šesti z vytýkaných devíti případů představuje nedodržení zákonné lhůty pro vyhotovení rozsudku natolik závažné zaviněné porušení povinností kárně obviněné soudkyně, že dosahuje intenzity kárného provinění ve smyslu §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. Naopak, pokud jde o skutky, jež se váží ke spisům sp. zn. 26 T 48/2017 a 26 T 2/2017, lze sice souhlasit s kárným návrhem, že byla zaviněním kárně obviněné i v těchto případech překročena zákonná lhůta k vyhotovení rozhodnutí, nicméně doba, jež uběhla od vyhlášení rozsudku, resp. od uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení, u první zmiňované věci do 28. 2. 2018 (vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněné lze vycházet pouze z toho, že rozsudek nebyl vyhotoven právě k datu 28. 2. 2018) a u druhé věci do vyhotovení rozsudku dne 22. 8. 2018, je v tomto případě výrazně kratší a samozřejmě je třeba přihlédnout též k tomu, že lhůta k vyhotovení rozsudku byla místopředsedou soudu vždy prodloužena, byť nad rámec zákona, takže daná pochybení nemají intenzitu kárného provinění. Kárný soud zde vychází ze své ustálené kárné judikatury (viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 3. 10. 2013, č. j. 16 Kss 8/2013 – 45), podle níž je kárné obvinění vždy až opatřením ultima ratio a u méně závažných pochybení postačuje, jsou li soudci vytčena, ať již neformálně, nebo pomocí formální výtky dle §88a zákona o soudech a soudcích. Pokud jde o věc sp. zn. 26 T 9/2017, dosáhla prodleva s vyhotovením rozsudku k datu 28. 2. 2018, pouze zhruba měsíce, což rovněž nelze hodnotit jako kárné provinění. Ve zmiňovaných třech případech tedy vytýkané skutky nepředstavují kárné provinění, a proto soud Mgr. Kurfiřtovou dle §19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb. výrokem II. tohoto rozhodnutí v tomto rozsahu zprostil kárného obvinění. Druhým vytýkaným pochybením dle kárného návrhu bylo nedodržení zákonné lhůty dle §181 odst. 3 trestního řádu k nařízení hlavního líčení nebo provedení jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí věci v celkem pěti případech. Obecně je možné konstatovat, že podle ustálené kárné judikatury nelze stanovit přesnou hranici, odkdy již určité období nečinnosti ve spise je nutno považovat za kárné provinění, neboť záleží na situaci na konkrétním soudu, v konkrétní agendě a u konkrétního soudce, a že od určitého zatížení daného soudce je neadekvátní požadovat po něm, aby veškeré spisy, které mu byly přiděleny, vyřizoval bez jakékoli prodlevy. Jak v této souvislosti konstatoval kárný soud např. v rozhodnutí ze dne 5. 11. 2015, č. j. 11 Kss 8/2014 - 119, při úvaze o tom, zda se v konkrétních případech již jedná o průtahy v řízení, kárná judikatura konstantně vychází z premisy, že práce soudce je činností navýsost intelektuální a kreativní, která se ze své povahy vzpírá možnosti jakéhokoliv normování, či jiným snahám o stanovení pevných lhůt, v jejichž rámci měl být ten který úkon v řízení učiněn (viz též například kárná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 3. 2014 č. j. 16 Kss 9/2103 - 91, a ze dne 29. 5. 2014, č. j. 11 Kss 10/2013 - 83). Jiná je ovšem situace v těch případech, kde zákonodárce lhůty pro provedení některých úkonů v trestním řízení stanovil i nad rámec obecného požadavku vyjádřeného v §181 odst. 2 trestního řádu, aby soud po podání obžaloby postupoval tak, aby řízení bez průtahů směřovalo k rozhodnutí věci. Pro tyto případy již v rozhodnutí ze dne 14. 5. 2014, č. j. 13 Kss 2/2014 – 74, tento kárný senát konstatoval, že upravuje-li zákon byť i pořádkovou lhůtu pro provedení určitého úkonu v řízení, např. právě zmiňovanou lhůtu dle §181 odst. 3 trestního řádu k nařízení hlavního líčení či provedení jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí věci, má soudce povinnost vynaložit veškeré úsilí k tomu, aby tato lhůta dodržena byla. Pokud by to z určitých objektivních důvodů, jako je vytíženost soudce jinými věcmi, nemoc, dovolená apod., nebylo možné, umožňuje i §181 odst. 3 trestního řádu požádat předsedu, resp. v nyní posuzovaném případě místopředsedu soudu, o prodloužení této lhůty či o jiné vhodné opatření. Této možnosti ovšem Mgr. Kurfiřtová v žádné z posuzovaných věcí nevyužila, a přitom lhůtu překročila ve všech těchto případech, i přes četné urgence ze strany příslušného státního zástupce, příp. obhajoby, které zůstaly bez písemné odpovědi, velmi výrazně, jen do 28. 2. 2018 v nejvážnějším případě o více než dva a půl roku, v nejméně závažném pak o více než rok. Takové zaviněné porušení povinností soudkyně nepochybně představuje ve všech těchto případech kárné provinění ve smyslu §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. O vytížení kárně obviněné jako předsedkyně soudu a dalších polehčujících okolnostech platí výše uvedené.

IV. d) Úvahy kárného soudu o uložení kárného opatření

Pokud jde o uložené kárné opatření za skutky, v nichž kárný senát shledal kárné provinění, vzal kárný soud na jedné straně v úvahu, že v 6 případech došlo k poměrně závažnému překročení zákonné lhůty pro vyhotovení rozhodnutí a ještě delší průtahy vznikly ve všech 5 vytýkaných věcech nedodržením zákonné lhůty pro učinění prvního úkonu ve věci. Na straně druhé kárný soud přihlédl k tomu, že kárně obviněná byla shledána odpovědnou za kárné provinění, oproti některým jiným případům, pouze v menším počtu věcí, přičemž ve všech těchto věcech již bylo vytýkané pochybení, tedy nevyhotovení rozsudku, resp. neprovedení příslušného úkonu, odstraněno, a rovněž kárný navrhovatel v podání ze dne 15. 11. 2018 (a také na jednání) uvedl, že pracovní výsledky kárně obviněné v posledním období byly velmi slušné. Navíc jí svědčí některé další polehčující okolnosti, především to, co již bylo konstatováno, tedy, že ke vzniku předmětných průtahů nepochybně přispělo vytížení kárně obviněné soudkyně úkoly předsedkyně soudu, a je skutečně třeba též přihlédnout k tomu, že se zjevně jedná o soudkyni velmi pečlivou, která se na hlavní líčení ve svých trestních věcech důkladně připravuje a svá rozhodnutí následně podrobně odůvodňuje a je takto pozitivně hodnocena i odvolacími senáty krajského soudu. Velmi podstatný je také postoj kárně obviněné soudkyně ke spáchanému kárnému provinění, neboť již v době vzniku těchto průtahů své pochybení vždy uznala, stranám se za něj omluvila, vyjádřila nad ním lítost a stejně přistupuje od počátku k tomuto kárnému řízení, které by patrně ani neproběhlo, pokud by na něm, v zájmu zachování rovného přístupu i k souběžně kárně stíhaným kolegům, netrvala. Mgr. Hana Kurfiřtová je již poměrně zkušenou soudkyní, která působí ve funkci předsedkyně senátu na trestním úseku Okresního soudu v Uherském Hradišti od roku 2004 a dosud nebyla za dobu své soudcovské činnosti kárně postižena; kárné řízení, které proti ní bylo vedeno v roce 2007, bylo zastaveno pro zpětvzetí návrhu vzhledem k odstranění vytýkaných nedostatků kárně obviněnou v té době. Je pravdou, že kárně obviněné již před tím, v roce 2006, udělila tehdejší předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti výtku za nedodržení zákonné lhůty pro vyhotovení rozhodnutí v celkem 13 případech; k této okolnosti však lze v souladu s judikaturou nyní rozhodujícího kárného senátu přihlížet nanejvýš v rámci hodnocení osoby kárně obviněné, nikoli jako k přitěžující okolnosti (analogické použití §24 zákona č. 7/2002 Sb. o zahlazení kárného postihu).

Na základě všech uvedených skutečností kárný soud neshledal, vzhledem k závažným průtahům v již uvedených věcech, zákonné podmínky pro to, aby mohl upustit od kárného opatření ve smyslu §88 odst. 3 zákona o soudech a soudcích, jak navrhoval kárný navrhovatel, přičemž kárný soud připomíná, že v souladu s §9 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb. není návrhem na uložení kárného opatření vázán. Jako adekvátní kárné opatření, které splní svůj účel, soud shledal v souladu s §88 odst. 1 písm. a) zákona o soudech a soudcích uložení důtky.

Poučení: Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení není přípustné (§21 zákona č. 7/2002 Sb.). V Brně dne 5. prosince 2018

JUDr. Jakub Camrda, Ph.D.

předseda kárného senátu

Souhrné informace o rozhodnutí

Soud:	Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:	05.12.2018
Číslo jednací:	13 Kss 4/2018 - 84
Forma / Způsob rozhodnutí:	Rozhodnutí uznání viny
Účastníci řízení:
Prejudikatura:	13 Kss 3/2018 - 176
Kategorie rozhodnutí:	E
ECLI pro jurilogie.cz:	ECLI:CZ:NSS:2018:13.KSS.4.2018:84
Staženo pro jurilogie.cz:	10.04.2024

Rozšířené vyhledávání

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 05.12.2018, sp. zn. 13 Kss 4/2018 - 84 [ rozhodnutí / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2018:13.KSS.4.2018:84