ECLI:CZ:NSS:2008:2.AZS.56.2008:69
sp. zn. 2 Azs 56/2008 - 69
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka, Mgr. Radovana Havelce , JUDr. Milana Kamlacha
a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: R. S., právně zastoupeného advokátem
Mgr. Eduardem Benešem, se sídlem Na Rozcestí 6, Praha 9, proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, PP 21/OAM, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Praze ze dne 31. 12. 2007, č. j. 47 Az 30/2007 - 18,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Odměna advokáta Mgr. Eduarda Beneše se u r č u je částkou 2856 Kč. Tato částka
bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto
rozhodnutí.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 5. 10. 2007, č. j. OAM -10-456/LE-C09-C09-2007, Ministerstvo
vnitra (dále jen „žalovaný“) zamítlo žádost žalobce (dále jen „stěžovatel“) o mezinárod ní ochranu
jako zjevně nedůvodnou podle §16 odst. 2 zákona č. 325/1999 S b., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).
Stěžovatel proti rozhodnutí žalovaného podal žalobu, kterou Krajský soud v Praze zamítl podle
§78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), rozsudkem
ze dne 31. 12. 2007.
Rozsudek stěžovatel napadá kasační stížností, a to z důvodů obsažených v §103 odst. 1
písm. a), b) a d) s. ř. s.
Krajský soud stěžovateli nejprve ustanovil usnesením ze dne 12. 3. 2008,
č. j. 47 Az 30/2007 - 39, právním zástupcem Mgr. Eduarda Beneše. Následně krajský soud zjistil
z doručenky usnesení o ustanovení advokáta, z informace od žalovaného a z informace od Policie
ČR, Ředitelství služby cizinecké policie, že je stěžovatel n eznámého pobytu, a proto mu
pro řízení o kasační stížnosti ustanovil usnesením ze dne 16. 4. 2008, č. j . 47 Az 30/2007 - 44,
také opatrovnici, a to administrativní pracovnici Krajsk ého soudu v Praze Z. V. Posléze předložil
spis k rozhodnutí o kasační stížnosti Nejvyššímu správnímu soudu.
Podle ustanovení §47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s §33 písm. b) zákona o azylu soud řízení
zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce).
Ze soudního spisu přitom plyne, že podle informací Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké
a pohraniční policie ze dne 8. 4. 2008 (č. l. 43 soudního spisu) , podle informací žalovaného
ze dne 28. 3. 2008 (č. l. 42 soudního spisu) a podle doručenky usnesení krajského soudu uložené
na č. l. 41 soudního spisu je stěžovatel neznámého pobytu poté, co opustil Zařízení pro zajištění
cizinců Bělá-Jezová.
Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti z důvodu nez námého místa pobytu
stěžovatele podle §47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s §33 písm. b) zákona o azylu zastavil, a to poté,
co byla odmítnuta advokátova nezdůvodněná námitka podjatosti členů senátu usnesením
Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 9. 2008, č. j. Nao 86/2008 - 64.
Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle nichž žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo -li řízení o kasační stížnosti zastaveno.
Stěžovateli byl právním zástupcem pro řízení o kasační stížnosti ustanoven advokát
Mgr. Eduard Beneš; v takovém případě platí hotové výdaje a o dměnu za zastupování stát
(§35 odst. 7, §120 s. ř. s.). Soud proto určil odměnu advokáta částkou 1 x 2100 Kč
za jeden úkon právní služby – doplnění kasační stížnosti - a 1 x 300 Kč na úhradu hotových
výdajů - v souladu s §9 odst. 3 písm. f), §7, §11 odst. 1 písm. d), §13 odst. 3 vyhlášky
č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, celkem tedy 2400 Kč. Vzhledem k tomu,
že je advokát plátcem daně z přidané hodnoty, navyšuje se tato částka o 456 Kč na celkových
2856 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího spr ávního soudu do šedesáti dnů
od právní moci tohoto rozhodnutí.
Advokát sice požádal ve svém podání z 21. 7. 2008 celkem o 8 568 Kč za domnělé tři
právní úkony, z nich mu však lze přiznat právě a pouze doplnění kasační stížnosti k výzvě soudu,
byť i ono se omezilo toliko na zopakování tří písmen §103 odst. 1 s. ř. s., jež ve své kasační
stížnosti uvedl již stěžovatel.
Advokátovi naopak nepřísluší odměna za převzetí a přípravu věci, neboť nijak nedoložil,
že proběhla první porada s klientem, která je nedílnou součástí právního úkonu přípravy
a převzetí věci, je-li advokát ustanoven soudem. V daném pří padě nemá soud pochyb o tom,
že tato porada neproběhla, když je stěžovatel neznáméh o pobytu, a advokát ani neprovedl žádný
úkon, kterým by poradu nahradil. Jím je např. nahlédnutí do soudního spisu, jak bylo
konstatováno i v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 7. 2008, sp. zn. 2 Azs 50/2008
(publ. na www.nssoud.cz).
Stejně tak advokátovi nelze přiznat odměnu ani za úkon označený „podání advokáta soudu
ze dne 21/7/2008“. Tímto podáním byla námitka podjatosti soudců. Za situace, kdy tato námitka
nebyla nijak zdůvodněná a omezila se pouze na návrh na jmenování jiného senátu pro jejich
poměr věci, a jako taková byla také odmítnuta, je až příliš zjevné, že smyslem tohoto úkonu
nebylo chránit práva a oprávněné zájmy zastupovaného stěžovatele, ale právě zvýšit počet
odměňovaných úkonů na tři. Za takový úkon ovšem odměna nemůže příslušet, již proto,
že podle uvedeného usnesení ze dne 24. 9. 2008, č. j. Nao 86/2008 - 64, takováto námitka není
dokonaným úkonem splňujícím podmínky §8 odst. 5 s. ř. s., tudíž nemůže být jako úkon
ani odměněna. Pominout nelze ani to, že přistoupením na tuto „hru na úkony“ by se Nejvyšší
správní soud zpronevěřil povinnosti hospodárnosti nakládání s finančními prostředky státu.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. listopadu 2008
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu