infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 16.07.2008, sp. zn. II. ÚS 1259/08 [ usnesení / NYKODÝM / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2008:2.US.1259.08.2

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2008:2.US.1259.08.2
sp. zn. II. ÚS 1259/08 Usnesení Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti stěžovatele 1. investiční fond MORAVIA INVEST, a. s., v likvidaci, Msgre Šrámka 1760/4, 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava, adresa pro doručování u likvidátora Ing. V. K., zastoupeného JUDr. Petrem Kamenčákem, advokátem, se sídlem Dvořákova 26, 728 57 Ostrava, směřující proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 18. února 2008, č. j. 12 Co 120/2008-272, usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 4. ledna 2008, č. j. 18 C 118/2006-265, a dále usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 9. dubna 2008, č. j. 18 C 118/2006-279, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Stěžovatel se podanou ústavní stížností domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Usnesením Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 18. února 2008, č. j. 12 Co 120/2008-272, ve spojení s usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 4. ledna 2008, č. j. 18 C 118/2006-265, bylo rozhodnuto o tom, že se stěžovateli nepřiznává osvobození od soudních poplatků. Obecné soudy neshledaly, že by na straně stěžovatele byly dány předpoklady pro osvobození, neboť dostatečně zjistily jeho majetkové poměry. Následně usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 9. dubna 2008, č. j. 18 C 118/2006-279, byl stěžovatel vyzván k zaplacení soudního poplatku ve výši 302.640,00 Kč. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítal porušení práva na spravedlivý proces zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, které vzniklo v důsledku nesprávné aplikace §138 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."). Za situace, v níž se stěžovatel nachází, se mu jeví povinnost uhradit soudní poplatek jako krajně nespravedlivá. Předtím, než se Ústavní soud zabývá meritem věci, zkoumá, zda jsou splněny formální náležitosti ústavní stížnosti. Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti musí splňovat řadu zákonem stanovených náležitostí, včetně dodržení zákonné lhůty k podání ústavní stížnosti v délce 60 dnů, která podle kogentního §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), počíná běžet dnem následujícím po dni doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Ústavní soud se nejprve zabýval rozhodnutími, jimiž stěžovateli nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků. V dané věci bylo usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 18. února 2008, č. j. 12 Co 120/2008-272, doručováno stěžovateli k rukám likvidátora prostřednictvím České pošty. Z kopie doručenky, kterou si opatřil ze spisu vedeného u Okresního soudu v Olomouci (sp. zn. 18 C 118/2006), Ústavní soud zjistil, že v okamžiku doručování dne 6. března 2008 nebyl adresát zastižen, a proto byla obálka s předmětným usnesením uložena na poště, přičemž adresátu byla zanechána výzva, aby si ji vyzvedl. Likvidátor společnosti tak učinil dne 22. března 2008. Podle §50c odst. 4 o. s. ř. platí, že nebude-li uložená písemnost vyzvednuta do 3 dnů nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl; to neplatí, je-li náhradní doručení písemnosti vyloučeno (§50d odst. 1) nebo bylo-li uložení písemnosti neúčinné. S ohledem na výše uvedené je třeba považovat za okamžik doručení usnesení odvolacího soudu 16. březen 2008 (náhradní doručení nebylo vyloučeno a stěžovatel nikterak netvrdil, že by doručení bylo neúčinné). Od následujícího dne, tj. od 17. března 2008 také počala běžet 60 denní lhůta pro podání ústavní stížnosti. Posledním dnem lhůty byl tedy pátek 16. května 2008 a tento den také musela být nejpozději ústavní stížnost předána k poštovní přepravě, příp. doručena Ústavnímu soudu jinou cestou. Z obálky obsahující ústavní stížnost se ovšem podává, že byla podána k poštovní přepravě až dne 20. května 2008. Z výše uvedeného tedy plyne, že ve vztahu k usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 18. února 2008, č. j. 12 Co 120/2008-272, a usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 4. ledna 2008, č. j. 18 C 118/2006-265, byla ústavní stížnost podána po lhůtě stanovené v §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, a bylo třeba ji odmítnout podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu. Ve vztahu k usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 9. dubna 2008, č. j. 18 C 118/2006-279, jímž byl stěžovatel vyzván k zaplacení soudního poplatku, pak Ústavní soud konstatuje, že ústavní stížnost je nepřípustná. Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku k ochraně ústavním pořádkem zaručených základních práv či svobod, je její subsidiarita vůči ostatním prostředkům, jež jednotlivci slouží k ochraně jeho práv. Subsidiarita ústavní stížnosti se odráží v požadavku na vyčerpání všech prostředků před jednotlivými orgány veřejné moci, jež právní řád jednotlivci poskytuje, což nachází výraz v institutu nepřípustnosti ústavní stížnosti (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Vedle toho má princip subsidiarity i dimenzi materiální, z níž plyne, že důvodem subsidiarity jsou samotné kompetence Ústavního soudu jako orgánu ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR), tedy orgánu, který poskytuje ochranu základním právům jednotlivce teprve tehdy, pokud základní práva nebyla respektována ostatními orgány veřejné moci. V dané věci není napadené usnesení, jímž je účastník řízení vyzván k zaplacení soudního poplatku, rozhodnutím konečným. Přestože proti němu není přípustné odvolání, samotné řízení se jím nekončí a stěžovateli zůstávají další možnosti procesního postupu zachovány. Teprve až tyto procesní prostředky vyčerpá, může se obrátit na Ústavní soud s ústavní stížností. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud ústavní stížnost směřující proti usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 9. dubna 2008, č. j. 18 C 118/2006-279, odmítl podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona). V Brně dne 16. července 2008 Jiří Nykodým, v. r. soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2008:2.US.1259.08.2
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 1259/08
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 16. 7. 2008
Datum vyhlášení  
Datum podání 21. 5. 2008
Datum zpřístupnění 8. 9. 2008
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Nykodým Jiří
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nedodržení lhůty
odmítnuto pro nepřípustnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 99/1963 Sb., §138
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení  
Věcný rejstřík poplatek/soudní
poplatek/osvobození
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-1259-08_2
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 59386
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-08