ECLI:CZ:US:2007:2.US.1384.07.1
sp. zn. II. ÚS 1384/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti 1) J. H. a 2) J. H., směřující proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. května 2007, č. j. 19 Co 1196/2007-512, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích, jako účastníka řízení, a 1) J. Š. a 2) K. Š., jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností podanou telefaxem dne 30. května 2007 se stěžovatelky domáhají zrušení usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. května 2007, č. j. 19 Co 1196/2007-512, kterým bylo k jejich odvolání potvrzeno usnesení soudního exekutora, jímž byla vydána dražební vyhláška, kterou byla nařízena dražba nemovitostí. Stěžovatelky následně doručily "žádost o osvobození od soudního poplatku a ustanovení bezplatného advokáta", ke které přiložily potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce ve věci.
Zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), nebyla Ústavnímu soudu dána možnost ustanovovat advokáta osobám, které se na něj obracejí. Z obsahu podání stěžovatelek přitom vyplývá, že svoji žádost o ustanovení advokáta ve věci jejich ústavní stížnosti opírají o §30 odst. 1 občanského soudního řádu. Podle §63 zákona se sice pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně používají ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení. Termín přiměřeně je však nutno chápat jako interpretační pravidlo, při kterém se na nově upravené právní vztahy aplikují jen některé odpovídající části dosavadní právní úpravy, jež má být přiměřeně použita. Úvaha o míře přiměřené použitelnosti takové právní úpravy přitom musí vycházet zejména z cíle sledovaného právní úpravou daných právních vztahů, ze způsobu, jakým jsou tyto právní vztahy upraveny, a ze vzájemného srovnání jednotlivých ustanovení obsažených v obecně závazném předpisu, jenž má být přiměřeně použit, a způsobem jakým nová právní úprava vymezuje dané právní vztahy (srov. Mikule, V., Sládeček, V.: Ještě k otázce povinnosti Ústavního soudu ustanovit advokáta in Bulletin advokacie 1995, 6-7: 45). Proto je možná subsidiární aplikace občanského soudního řádu v zásadě jen tam, kde samotná povaha činnosti Ústavního soudu takovéto subsidiarity ve vztahu k vlastním druhům řízení vyžaduje, nikoliv však již tam, kde "subsidiární" aplikací procesního předpisu platného pro obecné soudy by měl být vytvořen nový - zákonu (o Ústavním soudu) neznámý institut (Ševčík, V.: Ještě jednou k ustanovení advokáta v řízení před Ústavním soudem in Bulletin advokacie 1995, 5: 50).
Ústavní soud tedy není oprávněn ustanovovat stěžovatelům advokáta. Proto byly stěžovatelky vyzvány k odstranění vady jejich ústavní stížnosti, spočívající v absenci právního zastoupení, a to ve třicetidenní lhůtě. Současně se jim dostalo poučení, jak mají při zajištění právního zastoupení postupovat. Posledně uvedená lhůta však marně uplynula ve středu dne 25. července 2007.
Ústavní soud tedy ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl pro neodstranění vad podle §43 odst. 1 písm. a) zákona, aniž by se dále zabýval vadou spočívající v tom, že telefaxové podání stěžovatelek nebylo doplněno předložením originálu případně písemným podáním shodného znění.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. srpna 2007
JUDr. Jiří Nykodým, v. r.
soudce zpravodaj