ECLI:CZ:US:2017:2.US.1588.17.1
sp. zn. II. ÚS 1588/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatelů 1) Bc. Ladislava Regnarda, 2) Terezie Regnardové, proti usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 5575/2016, sp. zn. 26 Cdo 5576/2016, sp. zn. 26 Cdo 5573/2016 a sp. zn. 26 Cdo 5574/2016, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností ze dne 21. května 2017 stěžovatelé napadli rozhodnutí Nejvyššího soudu uvedená v záhlaví (bez označení data jejich vydání) i celé řízení vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 11 C 258/2006. Současně požádali o prodloužení lhůty k doplnění ústavní stížnosti.
2. Předmětné podání zjevně nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, neboť trpělo řadou procesních a obsahových nedostatků (§34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), zejména z něj nebylo dostatečně patrno, čeho se vlastně stěžovatelé v tomto řízení domáhají, a pro řízení před Ústavním soudem nebyli zastoupeni advokátem (§30, §31 cit. zákona). K odstranění těchto nedostatků podání byli stěžovatelé vyzváni přípisem, doručeným jim dne 1. června 2017, v němž byli též upozorněni, že neodstraní-li vytýkané vady ve lhůtě do 20 dnů, bude návrh odmítnut. Dostalo se jim rovněž náležitého poučení, jaké náležitosti má návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem obsahovat a jak je možno požádat Českou advokátní komoru o určení advokáta k zastupování v řízení před Ústavním soudem, a to s výslovným poučením, že zákon neumožňuje Ústavnímu soudu stěžovatelům advokáta ustanovit.
3. Na uvedenou výzvu stěžovatelé reagovali podáním ze dne 20. června 2017, v němž požádali o prodloužení lhůty k doplnění ústavní stížnosti s tím, že se obrátí na Českou advokátní komoru se žádostí o ustanovení bezplatného právního zástupce. Přípisem ze dne 26. června 2017 proto Ústavní soud stěžovatelům lhůtu prodloužil do 20. července 2017. Po uplynutí této lhůty dne 24. července 2017 druhá stěžovatelka telefonicky sdělila, že ústavní stížnost bude doplněna advokátem ve lhůtě do 1 týdne. Nestalo se tak, přičemž stěžovatelé znovu dne 26. července 2017 písemně požádali o prodloužení lhůty s tím, že jejich právní zástupkyně je zřejmě na dovolené, neboť nereaguje na jejich výzvy. Přislíbili, že až se jim právní zástupkyně ozve, budou Ústavní soud kontaktovat. To se však do dnešního dne nestalo.
4. Ústavní soud má za to, že stěžovatelé měli dostatek časového prostoru (téměř tři a půl měsíce) k tomu, aby ústavní stížnost kvalifikovaně doplnili. Další prodlužování lhůty se tak jeví jako neúčelné a stěžovatele oproti jiným stěžovatelům bezdůvodně zvýhodňující.
5. Nadto Ústavní soud shledává, že stěžovatelé se na Ústavní soud obracejí opakovaně, přičemž byli již mnohokrát vyzýváni k odstranění vad ústavní stížnosti a upozorněni na následky spojené s jejich neodstraněním. Opakovaně se jim tedy dostalo poučení o náležitostech ústavní stížnosti i o povinném zastoupení advokátem, jejich přístup, kdy vyčkávají, až je Ústavní soud vyzve k odstranění vad, však nesvědčí o jejich skutečném zájmu o ochranu svých práv.
6. Za těchto okolností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. září 2017
Jiří Zemánek, v. r.
soudce zpravodaj