ECLI:CZ:US:2010:2.US.2742.09.1
sp. zn. II. ÚS 2742/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o návrhu JUDr. Z. A., proti usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. Nao 149/2009-395 ze dne 9. 7. 2009 (správně Nco 149/2009-395), takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se, s odvoláním na porušení čl. 36 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod, čl. 10 Ústavy ČR a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, kterým bylo rozhodnuto, že soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Dagmar Stamidisová není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 37 C 84/2000. Současně vznesl námitku podjatosti proti předsedovi Ústavního soudu JUDr. Pavlu Rychetskému.
Vzhledem k tomu, že podání nesplňovalo náležitosti požadované zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění dalších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu), byl stěžovatel vyzván výzvou ze dne 1. 12. 2009 (doručenou mu na adresu uvedenou pro doručování uložením dne 14. 12. 2009) k odstranění vad návrhu (zejména nedostatek právního zastoupení, ústavní stížnost byla sepsána pouze navrhovatelem a petit návrhu neobsahoval správné označení napadeného rozhodnutí). Ve výzvě bylo výslovně uvedeno, že ve stanovené lhůtě je třeba Ústavnímu soudu doložit řádnou plnou moc a ústavní stížnost musí být sepsána advokátem s tím, že pokud tak navrhovatel ve lhůtě neučiní, bude návrh odmítnut.
Navrhovatel výzvě nevyhověl, pouze dne 22. 12. 2009, tedy po uplynutí stanovené lhůty, Ústavnímu soudu bez dalšího zaslal plnou moc udělenou rovněž až dne 22. 12. 2009 JUDr. M. H.
Ústavní soud zdůrazňuje, že zákonná šedesátidenní lhůta stanovená §72 zákona o Ústavním soudu je podle Ústavního soudu plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti a její faktické prodlužování stanovováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by mělo být výjimečné, neboť v takovém případě je navrhovatel zvýhodňován oproti ostatním navrhovatelům, kteří této zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli.
V případě navrhovatele navíc nelze odhlédnout od skutečnosti, že jako stěžovatel vystupoval v řízení před Ústavním soudem již ve více než sedmi desítkách projednávaných věcí a musel si být vědom, že v řízení před Ústavním soudem je vyžadováno povinné zastoupení advokátem včetně sepisu samotné ústavní stížnosti, neboť jak je Ústavnímu soudu známo, byl o tom v předchozích řízeních před Ústavním soudem opakovaně poučen.
Ústavní soud v některých předchozích případech (např. sp.zn. II. ÚS 3085/09, sp. zn. I. ÚS 3249/09) právě s ohledem na zmíněnou jednoznačnou obeznámenost navrhovatele s náležitostmi ústavní stížnosti již považoval za nadbytečné jej znovu formálně vyzývat k odstranění vad ústavní stížnosti a návrh nesplňující náležitosti zákona o Ústavním soudu přímo dle §43 odst. 1 cit. zák. odmítl, aniž navrhovatele k odstranění vad vyzýval.
V nyní projednávané věci navrhovatel, přestože mu byla po poučení dána možnost podat řádný návrh, tak ve stanovené lhůtě neučinil, spokojil se pouze s opožděným zasláním plné moci, která navíc byla udělena nejen po uplynutí zákonné šedesáti denní lhůty, ale i po uplynutí soudcovské lhůty.
Vzhledem k výše uvedenému proto soudci zpravodaji nezbylo než, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, návrh dle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Pokud jde o námitku podjatosti soudce JUDr. Pavla Rychetského, ta byla formulována jen in eventum, pro případ, že by mu příslušelo v souvislosti řízením o tomto návrhu provedení jakéhokoliv úkonu, a jelikož ten nenastal, Ústavní soud se jí nezabýval.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. ledna 2010
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj