ECLI:CZ:US:2011:2.US.277.11.1
sp. zn. II. ÚS 277/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 15. března 2011 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti F. F., proti rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 29. 11. 2010 č. j. 30 Co 154/2010-80, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 28. 1. 2011 bylo Ústavnímu soudu elektronicky, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě, doručeno stručné podání stěžovatele, v němž se domáhal zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci.
Vzhledem k tomu, že toto podání vykazovalo jak obsahové (absence ústavněprávně relevantní argumentace a konkrétní argumentace porušením ústavně garantovaných základních práv či svobod), tak formální vady (stěžovatel nebyl právně zastoupen, o ustanovení advokáta žádal Ústavní soud a k podání nebyla přiložena kopie rozhodnutí, na něž text návrhu odkazuje), byl stěžovatel přípisem ze dne 3. 2. 2011 vyzván k jejich odstranění, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení této výzvy Ústavního soudu s výslovným poučením, že neodstraní-li vady v této lhůtě, bude jeho návrh odmítnut.
Jak soudce zpravodaj z poštovní dodejky zjistil, byla citovaná výzva stěžovateli doručena dne 10. 2. 2011, takže lhůta určená k odstranění vad uplynula nejbližší následující pracovní den, tj. v pondělí 14. 3. 2011 (na den 12. 3. 2011 připadla sobota). Stěžovatelem bylo dne 14. 3. 2011, tj. v poslední den lhůty určené mu k odstranění vad citovaného podání, Ústavnímu soudu elektronicky doručeno doplnění podání, v němž Ústavnímu soudu oznamoval, že Česká advokátní komora vyhověla jeho žádosti o ustanovení advokáta, nicméně 30-ti denní lhůta k odstranění vad podání se "(vzhledem k vytíženosti určeného advokáta) ukázala nereálnou", a proto požádal o prodloužení lhůty o dalších 20 dní. Ve svém podání Ústavním soudem vytýkané vady tedy stěžovatel nikterak neodstranil.
Soudce zpravodaj nemohl vyhovět žádosti stěžovatele o prodloužení lhůty k odstraňování vad. Zákonná šedesátidenní lhůta je podle soudce zpravodaje plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti a její faktické prodlužování stanovováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by mělo být výjimečné. Stěžovatelem uváděné skutečnosti, pro které by měla být lhůta mu určená k odstranění vad prodloužena od dalších 20 dnů, za onen výjimečný důvod považovat nelze. Neodůvodněné prodlužování lhůty by totiž zvýhodňovalo stěžovatele ve srovnání s jinými stěžovateli, kteří této zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli. V případě stěžovatele nelze ani odhlédnout od skutečnosti, že v okamžiku, kdy počala plynout lhůta k podání ústavní stížnosti, mu dle jeho vyjádření byla známa skutečnost, že v řízení před Ústavním soudem je vyžadováno povinné zastoupení advokátem, přičemž o možnosti zajistit si právní zastoupení v případě, kdy stěžovatelé nemají prostředky na hrazení nákladů právního zastoupení, cestou určení advokáta Českou advokátní komoru (§18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů) byl Ústavním soudem v dostatečném časovém předstihu informován ve výše zmíněné výzvě ze dne 3. 2. 2011.
Za této situace nezbylo soudci zpravodaji než návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků dle §43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů usnesením odmítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. března 2011
Eliška Wagnerová
soudce zpravodaj