ECLI:CZ:US:2014:2.US.3270.14.1
sp. zn. II. ÚS 3270/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Jaromíra Houžvičky, bez právního zastoupení, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. července 2014 č. j. 10 Afs 138/2014-19, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. července 2014 č. j. 10 As 134/2014-23, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. července 2014 č. j. l0 As 133/2014-25, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. července 2014 č. j. l Afs 67/2014-43, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci ze dne 9. dubna 2014 č. j. 59 Af 25/2014-17, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. května 2014 č. j. 3l Af 62/2013-53, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. května 2014 č. j. 31 Af 61/2013-67 a proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. května 2014 č. j. 31 Af 19/2013-70, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 9. října 2014, se navrhovatel domáhal zrušení výše uvedených rozhodnutí.
Současně navrhovatel navrhl, aby Ústavní soud "z právních předpisů odstranil povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační stížnosti i ústavní stížnosti a jejich zpoplatnění soudními poplatky (jejich osvobozením)".
II.
Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V souzené věci Ústavní soud shledal, že tomu tak není.
Ustanovení §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Dle ust. §31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu v plné moci k zastupování podle ust. §29 a ust. §30 odst. 1 cit. zákona musí být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem.
Navrhovatel při podání ústavní stížnosti nebyl a ani nyní není řádně zastoupen advokátem na základě plné moci splňující náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu. Ve svém podání naopak vyjádřil nesouhlas s podmínkou právního zastoupení advokátem v řízeních o dovolání, kasační stížnosti a ústavní stížnosti.
Ústavní soud lustrací podání k Ústavnímu soudu zjistil, že navrhovatel podal dosud již značné množství ústavních stížností, a v mnoha případech nebyl od počátku řízení zastoupen advokátem. V těchto případech pak byl vyzýván k odstranění vad podání a poučen o nutnosti zastoupení advokátem v řízení o ústavní stížnosti s tím, že jinak bude ústavní stížnost odmítnuta. Řada z nich byla odmítnuta pro neodstranění vad z důvodu, že navrhovatel nebyl v řízení před Ústavním soudem zastoupen právním zástupcem z řad advokátů.
Z mnoha řízení vedených Ústavním soudem vyplývá, že navrhovatel byl opakovaně o nutnosti zastoupení advokátem i o dalších náležitostech ústavní stížnosti poučen (srov. např. usnesení Ústavního soudu pod sp. zn. IV. ÚS 29/08, sp. zn. IV. ÚS 1175/10, sp. zn. II. ÚS 1845/10, sp. zn. III. ÚS 2371/10, sp. zn. IV. ÚS 393/11, sp. zn. III. ÚS 1430/11, sp. zn. III. ÚS 2998/11, sp. zn. II. ÚS 567/12, sp. zn. III. ÚS 1834/12, sp. zn. I. ÚS 1933/12, sp. zn. I. ÚS 4400/12, sp. zn. IV. ÚS 370/13, sp. zn. IV. ÚS 109/14 ad.).
Podle ust. §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavnímu soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.
Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo opakovaně v obdobných případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve učiněné výzvy k odstranění vad návrhu byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se s ústavní stížností nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a v zákonné lhůtě, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým.
Za těchto okolností Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. listopadu 2014
JUDr. Radovan Suchánek v. r.
soudce zpravodaj