ECLI:CZ:US:2017:2.US.3671.16.1
sp. zn. II. ÚS 3671/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatele M. V., bez právního zastoupení, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 9. 2016, č. j. Nco 109/2016-39, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 4. 11. 2016 napadl stěžovatel v záhlaví uvedené rozhodnutí.
Vzhledem ke skutečnosti, že ústavní stížnost nesplňovala náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl stěžovatel vyzván dne 25. 11. 2016 k odstranění vad návrhu, které spočívaly zejména ve skutečnosti, že nebyl v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. Pro odstranění vad návrhu byla stěžovateli stanovena lhůta 30 dnů ode dne doručení výzvy. Stěžovatel byl současně poučen, že podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.
Podáním ze dne 20. 12. 2016 požádal stěžovatel o prodloužení lhůty k odstranění vad podání za účelem jednání s Českou advokátní komorou. Přípisem ze dne 3. 1. 2017 Ústavní soud stěžovateli prodloužil lhůtu do 31. 1. 2017.
Stěžovatel se v rámci prodloužené lhůty vyjádřil opětovně nesrozumitelným podáním obsahujícím mimo jiné další žádost o prodloužení lhůty k odstranění vad podání, a to s ohledem na stěžovatelem požadované určení jiného advokáta, kdy mu ustanovený advokát odmítl právní pomoc.
Ústavní soud se s výzvou k odstranění vad obrátil dne 26. 1. 2017 na stěžovateli ustanovenou advokátku, která však v písemném sdělení ze dne 5. 2. 2007, doplněným dne 7. 2. 2017 uvedla, že stěžovateli odmítla v souladu s ustanovením §18 odst. 2 zákona o advokacii poskytnout ve shora uvedeném řízení právní služby, neboť se z jeho strany jedná o zjevně bezdůvodné uplatňování práva. Tuto skutečnost dle svého tvrzení taktéž písemně sdělila stěžovateli i České advokátní komoře.
Česká advokátní komora k dotazu Ústavního soudu uvedla, že odmítnutí advokáta poskytnout žadateli právní službu pro zjevnou bezdůvodnost bere na vědomí. Současně Česká advokátní komora konstatovala, že právo advokáta odmítnout poskytnutí právní služby pro zjevnou bezdůvodnost uplatňování či bránění práva je upraveno v §18 odst. 2 zákona o advokacii, a bylo by zásahem do nezávislosti výkonu advokacie, pokud by Česká advokátní komora ukládala advokátovi, aby i přes právní závěr, k němuž dospěl po seznámení se s obsahem právní služby, právní službu žadateli poskytl. Česká advokátní komora proto za splnění zákonných podmínek (§18 a 19 zákona o advokacii) nepřistoupí k určení dalšího advokáta stěžovateli k poskytnutí téže právní služby.
Vzhledem ke skutečnosti, že stěžovatel do dnešního dne, tedy více než čtyři měsíce po podání ústavní stížnosti vady podání neodstranil, jsou podmínky §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu splněny, neboť lhůta k odstranění vad (i po jejím prodloužení) uplynula marně. Ústavní soud proto soudcem zpravodajem usnesením rozhodl o odmítnutí návrhu pro neodstranění vad ve lhůtě k tomu určené.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 7. března 2017
Jiří Zemánek, v. r.
soudce zpravodaj