infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 27.09.2019, sp. zn. II. ÚS 4214/18 [ usnesení / DAVID / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2019:2.US.4214.18.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2019:2.US.4214.18.1
sp. zn. II. ÚS 4214/18 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka, soudce Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a soudkyně Kateřiny Šimáčkové ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky RAVAK, a. s., se sídlem Obecnická 285, Příbram, zastoupené JUDr. Martinem Dančišinem, advokátem se sídlem Husova 5, Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2018 č. j. MSPH 76 INS 2762/2011-B-426, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Výše označená stěžovatelka podala v zákonné lhůtě prostřednictvím advokáta a po vyčerpání všech procesních prostředků, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ústavní stížnost, v níž tvrdila, že byla porušena její základní práva zakotvená v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). V ústavní stížnosti navrhovala, aby Ústavní soud svým nálezem zrušil shora označené usnesení Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud"). 2. Z ústavní stížnosti, napadeného rozhodnutí obecného soudu a dostupného spisového materiálu se podává, že předmětem ústavní stížnosti je rozhodnutí insolvenčního soudu, kterým bylo na návrh dlužníka OLEO CHEMICAL, a. s., povoleno řešení úpadku dlužníka reorganizací. Jedná se přitom v pořadí již o třetí rozhodnutí městského soudu, kdy předchozí dvě jeho usnesení Ústavní soud zrušil nálezem sp. zn. II. ÚS 1162/17 ze dne 18. 1. 2018 a dále nálezem sp. zn. II. ÚS 699/18 ze dne 26. 6. 2018. Důvodem pro jejich zrušení byla nepřezkoumatelnost rozhodnutí soudu, konkrétně absence řádného odůvodnění rozhodnutí o povolení reorganizace. V nyní posuzovaném řízení stěžovatelka své námitky proti rozhodnutí směřuje (opět) primárně proti důvodům, pro které byla reorganizace povolena. V ústavní stížnosti opakovaně vyjadřuje nesouhlas s postupem soudu, který podle něj bez zákonných důvodů a bez náležitých podkladů povolil řešení úpadku dlužníka formou reorganizace. 3. Dne 31. 7. 2019 rozhodl Městský soud v Praze usnesením č. j. MSPH 76 INS 2762/2011-B-697 tak, že se reorganizační plán předložený dlužníkem OLEO CHEMICAL, a. s., zamítá (výrok I.) a na majetek dlužníka prohlásil konkurs (výrok II.). Toto rozhodnutí doposud nenabylo právní moci, protože několik věřitelů proti němu brojí odvoláním. Podstatné ovšem v daném případě je, že rozhodnutím soudu o prohlášení konkursu a zamítnutí reorganizačního plánu došlo k faktickému (i když dosud nepravomocnému) zrušení rozhodnutí, které stěžovatelka nyní posuzovanou ústavní stížností napadá. Ať již Vrchní soud v Praze rozhodne o odvolání jakkoliv, není možné s apelem na zásadu rychlosti řízení a princip legitimního očekávání pouze "vyčkávat" jeho rozhodnutí. Současně je zapotřebí brát ohled na skutečnost, že napadené rozhodnutí již jen stěží "oživne"; odvolací instance ve věci vydá nové rozhodnutí, proti němuž budou moci účastníci (případně) uplatňovat příslušné opravné prostředky. 4. Stěžovatelka v průběhu řízení vyjádřila požadavek, aby soud vyčkal rozhodnutí Vrchního soudu v Praze o podaném odvolání. Vzhledem k výše uvedenému - a s poukazem na zřejmou složitost a časovou náročnost daného případu - však není podle Ústavního soudu namístě s rozhodnutím dále vyčkávat. Současně Ústavní soud dodává, že o ústavní stížnosti nerozhodl podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e), ve spojení s ustanovením §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jelikož v době podání ústavní stížnosti neměla stěžovatelka k dispozici žádné jiné procesní prostředky k ochraně jejího práva. 5. Po zvážení obsahu ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí tedy Ústavní soud dospěl k závěru, že se jedná o zjevně neopodstatněný návrh ve smyslu §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Z těchto důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl. S ústavní stížností stěžovatelka spojila žádost o přiznání odkladného účinku; tedy o odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí. Ústavní soud konstatuje, že takový návrh s ohledem na svou akcesorickou povahu sdílí osud ústavní stížnosti. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 27. září 2019 Vojtěch Šimíček, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2019:2.US.4214.18.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 4214/18
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 27. 9. 2019
Datum vyhlášení  
Datum podání 20. 12. 2018
Datum zpřístupnění 14. 10. 2019
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgán SOUD - MS Praha
Soudce zpravodaj David Ludvík
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 182/2006 Sb., §150, §328, §148
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstřík konkurz a vyrovnání
insolvence
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka Usnesení II. ÚS 4214/18 z 27. 9. 2019 předchází nález II. ÚS 699/18 z 26. 6. 2018
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-4214-18_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 108883
Staženo pro jurilogie.cz: 2019-10-18