ECLI:CZ:US:2019:2.US.500.19.1
sp. zn. II. ÚS 500/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti P. R., proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 16. 11. 2018 č. j. 12 Co 486/2018-533 a rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 11. 2017 č. j. 24 EXE 61/2012-451, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 7. 2. 2019 označeným jako ústavní stížnost se stěžovatel s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v čl. 36 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy domáhal zrušení shora označených rozhodnutí. Ústavní stížnost byla podána jako "blanketní", nebyly k ní přiloženy stanovené přílohy a stěžovatel nebyl zastoupen advokátem, avizoval však, že žádá Českou advokátní komoru o určení advokáta k poskytnutí právní služby (zastoupení v řízení o ústavní stížnosti) a žádal o poskytnutí lhůty 30 dnů na odstranění vad ústavní stížnosti.
V podání ze dne 6. 3. 2019 stěžovatel sdělil, že jeho žádost o určení advokáta Česká advokátní komora zamítla, a informoval Ústavní soud o tom, že se hodlá proti rozhodnutí komory bránit správní žalobou. Stěžovatel požádal Ústavní soud o zvážení, zda by řízení o ústavní stížnosti mohl přerušit do doby, než bude o správní žalobě rozhodnuto.
Ústavní soud vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě 20 dnů vady návrhu, spočívající zejména v absenci právního zastoupení, odstranil. Upozornil ho, že jeho postup proti rozhodnutí České advokátní komory nic nemění na skutečnosti, že se na Ústavní soud lze obracet pouze za podmínek stanovených zákonem a zdůraznil, že o podmínce právního zastoupení byl dostatečně poučen již dříve (ve věcech vedených pod sp. zn. II. ÚS 2093/15, sp. zn. II. ÚS 2235/15, sp. zn. IV. ÚS 1936/16), jakož i o tom, že poučení o povinném zastoupení advokátem nemusí být stěžovateli poskytováno v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech (usnesení ze dne 1. 3. 2019 sp. zn. III. ÚS 480/19). Ústavní soud sdělil stěžovateli, že pokud vytýkané vady ve stanovené lhůtě neodstraní, bude jeho návrh odmítnut. Výzva byla stěžovateli doručována dne 15. 3. 2019.
Na výzvu k odstranění vad stěžovatel reagoval podáním ze dne 3. 4. 2019, ve kterém uvedl, že jeho žaloba proti České advokátní komoře je evidována u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 5 A 47/2019. Požádal Ústavní soud, aby o jeho ústavní stížnosti zatím nerozhodoval, a navrhl, aby mu byla lhůta k odstranění vad prodloužena na neurčito (sic!). Na tento návrh Ústavní soud nereagoval, neboť svůj náhled na splnění podmínek zahájení řízení o ústavní stížnosti dal stěžovateli dostatečně zřetelně najevo již ve výzvě ze dne 14. 3. 2019, doručené následující den.
Lhůta k odstranění vad marně uplynula dnem 4. 4. 2019.
Vzhledem k tomu, že stěžovatel vady svého návrhu neodstranil ve lhůtě k tomu určené, Ústavnímu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. dubna 2019
Milada Tomková v. r.
soudkyně zpravodajka