ECLI:CZ:US:2023:2.US.534.23.1
sp. zn. II. ÚS 534/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Lichovníka a soudců Jana Svatoně (soudce zpravodaje) a Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatele T. M., proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 15. února 2023 sp. zn. 20 Nt 7003/2023 a usnesení Policie ČR, Obvodního ředitelství Policie Praha III, Služby kriminální policie a vyšetřování, 2. oddělení, odboru hospodářské kriminality, ze dne 31. ledna 2023 č. j. KRPA- 286803-95/TČ-2022-001392, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 9 a Policie ČR, Obvodní ředitelství Policie Praha III, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí, neboť má za to, že jimi byla porušena jeho základní práva a svobody zakotvené v čl. 1 odst. 1 Ústavy, čl. 1, čl. 2 odst. 3, čl. 4 odst. 4, čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 1, čl. 38 odst. 2, čl. 40 odst. 2 a odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") ve spojení s čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 47 Listiny základních práv Evropské unie.
2. Stěžovatel v petitu ústavní stížnosti rovněž navrhuje, aby Ústavní soud vyslovil, že v jeho případě došlo ve smyslu čl. 23 Listiny ke znemožnění činnosti ústavních orgánů a k účinnému použití zákonných prostředků. Konečně žádá o přednostní projednání návrhu a navrhuje odklad vykonatelnosti napadených usnesení.
3. Podle obsahu ústavní stížnosti a přiložených listin byla stěžovateli výše napadeným usnesením policejního orgánu uložena pořádková pokuta ve výši 10 000 Kč podle §66 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní řád"), neboť se bez řádné omluvy, ač náležitě předvolán, nedostavil k nařízenému výslechu v řádném ani náhradním termínu.
4. Stěžovatel proti uložení pořádkové pokuty brojil stížností, kterou Obvodní soud pro Prahu 9 (dále jen "obvodní soud") výše citovaným usnesením zamítl jako nedůvodnou podle §148 odst. 1 písm. c) trestního řádu ve spojení §146a odst. 2 trestního řádu. Obvodní soud ohledně námitky nikoli řádného doručení uvedl, že stěžovateli bylo předvolání k výslechu doručeno jak do profesní datové schránky advokáta, tak i následně do datové schránky, kterou vede jako fyzická osoba. Stěžovatel se na žádný z termínů (ať řádný či dodatečný) nedostavil a omluvu s přiloženými listinnými důkazy předložil až dodatečně. Obvodní soud hodnotil důvody, proč se stěžovatel neomluvil včas a s ohledem na to, že nebyly vážného charakteru, přistoupil k uložení pořádkové pokuty.
II.
Argumentace stěžovatele
5. Stěžovatel na úvod ústavní stížnosti vyjadřuje poměrně rozsáhle své přesvědčení, že celý průběh trestního řízení byl a je založen na korupci, klientelismu a pokusech odradit stěžovatele od uplatňování jeho práv. Rovněž je přesvědčen, že ze strany orgánů činných v trestním dochází k bagatelizaci jeho námitek, k organizované trestné činnosti a vyhýbání se rozhodování o systémových selháních soudní soustavy (v tomto duchu uvádí další domnělé nespravedlnosti, které se mu udály ze strany orgánů činným v trestním řízení a dalších aktérů), což v důsledku vede k porušení jeho práva na spravedlivý proces. V marginální části své ústavní stížnosti brojí proti pořádkové pokutě, která mu byla uložena s tím, že předvolání k výslechu mu nebylo řádně doručeno do jeho datové schránky fyzické osoby, do které má policejní orgán povinnost doručovat, a napadené usnesení policejního orgánu vydal vyloučený komisař.
III.
Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem
6. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž byla vydána napadená rozhodnutí. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Ústavní soud ověřil, že stěžovatel je aktivním advokátem zapsaným u České advokátní komory pod evidenčním číslem XXX a nevztahuje se tak na něj povinnost být v řízení před Ústavním soudem právně zastoupen jiným advokátem (srovnej stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 3. 11. 2015 sp. zn. Pl. ÚS-st. 42/15, všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Jeho ústavní stížnost je přípustná (§75 odst. 1 téhož zákona a contrario).
7. Domáhá-li se stěžovatel v petitu ústavní stížnosti toho, aby Ústavní soud určil, že "činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou v České republice ve smyslu čl. 23 Listiny znemožněny", Ústavní soud není k projednání takového návrhu příslušný, neboť stěžovatel se nemůže domáhat ničeho jiného, než co umožňuje §82 zákona o Ústavním soudu (srov. také např. usnesení sp. zn. I. ÚS 2394/12 či sp. zn. IV. ÚS 1123/21).
IV.
Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti
8. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy České republiky soudním orgánem ochrany ústavnosti a nikoliv obecným soudem dalšího stupně, proto neposuzuje celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí ani nenahrazuje hodnocení důkazů svým vlastním hodnocením. Zásah Ústavního soudu připadá v úvahu pouze při zjištění nejzávažnějších pochybení, porušujících ústavně zaručená základní práva, zejména, jsou-li závěry orgánů hrubě nepřiléhavé a vykazují-li znaky libovůle.
9. Ústavní soud zvážil námitky stěžovatele i obsah napadených usnesení a dospěl k závěru, že jeho ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Stěžovatel, patrně veden snahou dokreslit celkový obraz svého vztahu k orgánům činným v trestním řízení, věnoval podstatný rozsah svých námitek skutečnostem, které se zcela míjí s podstatou napadených usnesení, ve kterých jde o uložení pořádkové pokuty za nedostavení se bez řádné omluvy k výslechu nařízenému policejním orgánem.
10. Ústavní soud v tomto případě neshledal významné okolnosti, které by zakládaly porušení základních práv stěžovatele a odůvodňovaly by kasační zásah Ústavního soudu. Namítá-li stěžovatel, že mu nebylo předvolání k výslechu řádně doručeno do jeho datové schránky fyzické osoby, ale předně do profesní datové schránky advokáta, jedná se ze strany stěžovatele pouze o tendenční snahu uměle založit procesní vadu, neboť z obsahu napadeného usnesení obvodního soudu je zjevné, že ke splnění povinnosti uposlechnout výzvu byl policejním orgánem vyzván opakovaně do obou svých datových schránek. Vzhledem k uvedeným okolnostem nelze považovat uložení pořádkové pokuty za překvapivé ani svévolné a Ústavní soud považuje napadená usnesení za zcela dostatečně odůvodněná.
11. Ústavní soud navíc z vlastní rozhodovací činnosti zjistil, že stěžovatel podal obsahově i argumentačně totožnou ústavní stížnost, která byla usnesením Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1248/23 ze dne 20. 6. 2023 odmítnuta částečně jako návrh zjevně neopodstatněný a částečně jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný. V rámci tohoto usnesení se Ústavní soud vypořádal se stěžovatelovou argumentací zcela vyčerpávajícím způsobem, stejně jako v tomto případě se jednalo především o věc bagatelní. Ústavní soud s ohledem na ustálenou rozhodovací praxi (srovnej např. usnesení ze dne 15. 5. 2012 sp. zn. I. ÚS 409/12) odkazuje plně na citované usnesení s tím, že není důvod odchýlit se od závěrů v něm uvedených.
12. Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost z hlediska působnosti dané mu Ústavou, a jelikož ze shora uvedených důvodů namítané porušení základních práv stěžovatele nezjistil, jeho ústavní stížnost odmítl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu zčásti jako návrh zjevně neopodstatněný a zčásti podle §43 odst. 1 písm. d) téhož zákona jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný.
13. O návrhu na odklad vykonatelnosti napadených usnesení, stejně jako o návrhu na přednostní projednání ústavní stížnosti, Ústavní soud samostatně nerozhodoval, neboť rozhodl v co nejkratší možné době.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. července 2023
Tomáš Lichovník, v. r.
předseda senátu