ECLI:CZ:US:2005:2.US.82.05
sp. zn. II. ÚS 82/05
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Ing. P. Ch., právně zastoupeného JUDr. Vladimírem Vrťátkem, advokátem se sídlem Spálená 23, Praha 1, proti usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2004, sp. zn. 24 Co 469/2004, 24 Co 470/2004 a 24 Co 471/2004, a rozhodnutí Okresního soudu v Mělníku ze dne 7. 9. 2004, č. j. 42 P 40/2003-921, ze dne 26. 3. 2004, č. j. 42 P 40/2003-769, a ze dne 9. 3. 2004, č. j. 42 P 40/2003-767, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 14. 2. 2005, doručenou Ústavnímu soudu dne 15. 2. 2005, se stěžovatel domáhal zrušení všech shora uvedených rozhodnutí obecných soudů.
Protože ústavní stížnost nesplňovala všechny zákonem stanovené náležitosti, byl stěžovatel vyzván k jejímu doplnění. Dne 25. 7. 2005 byla Ústavnímu soudu doručena doplněná ústavní stížnost včetně plné moci pro právního zástupce stěžovatele.
Ústavní soud se primárně zabýval tím, zda návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Podle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Dopisem ze dne 29. 9. 2005 sdělila Ústavnímu soudu příslušná samosoudkyně Okresního soudu v Mělníku, že všechna tři ústavní stížností napadená usnesení Krajského soudu v Praze byla stěžovateli dne 1. 12. 2004 uložena na poště. Stěžovatel si je převzal dne 16. 12. 2004. Na doložení těchto skutečností přiložila kopii dodejky. Z ní vyplývá, že adresát byl dne 1. 12. 2004 nezastižen v místě bydliště, a proto mu byla zásilka uložena téhož dne na poště. Stěžovatel si ji zde osobně vyzvedl dne 16. 12. 2004.
Doručování fyzickým osobám upravují příslušná ustanovení občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř."). Podle ustanovení §46 odst. 4 o. s. ř. (ve znění před novelou č. 555/2004 Sb.) pak platí, že nevyzvedne-li si adresát zásilku určenou do vlastních rukou do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o doručení nedozvěděl.
Zásilka byla stěžovateli uložena na poště dne 1. 12. 2004, a protože nebylo vyloučeno náhradní doručení, považuje se za doručenou desátý den po uložení, což je v daném případě 11. 12. 2004. Tento den však připadl na sobotu, proto ji lze za doručenou považovat až v pondělí 13. 12. 2004. Na této skutečnosti nic nemění fakt, že si ji stěžovatel osobně vyzvedl až dne 16. 12. 2004. Lhůta k podání ústavní stížnosti začala plynout dnem 14. 12. 2004, poslední den lhůty připadl na den 11. 2. 2005, ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě dne 14. 2. 2005. Z těchto údajů nepochybně vyplývá, že ústavní stížnost byla podána opožděně.
Z výše uvedeného důvodu nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout podle §43 odst. 1 písm. a zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. října 2005
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj