ECLI:CZ:US:2007:2.US.834.06
sp. zn. II. ÚS 834/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o návrhu stěžovatelky M. B., zastoupené JUDr. Miroslavem Krištofem, advokátem v Praze, směřujícím proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. 17 Co 260/2006, a usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 11. 5. 2006, sp. zn. 23 D 442/2000, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Jičíně jako účastníků řízení, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se obrátila na Ústavní soud s návrhem na zrušení v záhlaví označených usnesení obecných soudů vydaných v dědické věci s tím, že se jejich vydáním cítí dotčena ve svém právu na spravedlivý proces (bez dalšího upřesnění).
Napadeným rozhodnutím krajský soud jako soud odvolací potvrdil jako věcně správné napadené usnesení soudu okresního, jímž byla určena obecná cena majetku zůstavitele, vypořádáno zaniklé společné jmění manželů zůstavitele a stěžovatelky, a určena náhradová pohledávka z titulu tohoto vypořádání patřící do dědictví.
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") soudci zpravodaji ukládá zkoumat každý podaný návrh nejprve z hlediska jeho formálních náležitostí a zda jde o návrh přípustný. V posuzovaném případě soudce zpravodaj dospěl, pokud jde o přípustnost návrhu, k závěru negativnímu.
Stěžovatelka sama v textu svého podání uvedla, že proti ústavní stížností napadenému usnesení krajského soudu podala také dovolání; ústavní stížnost prý podává pouze z opatrnosti s ohledem na poučení poskytnuté odvolacím soudem, za jakých okolností bude její dovolání považováno za přípustné.
Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když stěžovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). V projednávané věci stěžovatelka využila možnosti podat proti rozhodnutí krajského soudu napadenému touto ústavní stížností dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu, o kterém dosud nebylo rozhodnuto. Podanou ústavní stížnost je proto nutno hodnotit jako předčasnou.
Podle ustanovení §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu platí, že byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Z uvedeného vyplývá, že možnost obrátit se na Ústavní soud s návrhem směřujícím proti označenému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové zůstane stěžovatelce zachována i poté, co Nejvyšší soud ČR rozhodne o jejím dovolání.
Za dané situace musel soudce zpravodaj návrh hodnotit jako nepřípustný a podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jej odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. ledna 2007
Jiří Nykodým, v. r.
soudce zpravodaj