ECLI:CZ:NS:2007:20.CDO.1204.2006.1
sp. zn. 20 Cdo 1204/2006-64
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné České republiky-F. ú. v Ž., proti povinné M. I., pro 6.209.602,36 Kč, vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. Nc 4004/2005, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 12. 2005, č.j. 10 Co 951/2005-36, takto:
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 12. 2005, č.j. 10 Co 951/2005-36, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Lounech usnesením ze dne 16. 9. 2005, č.j. Nc 4004/2005-19, nařídil podle výkazů nedoplatků F. ú. v Ž. ze dne 2. 2. 2005, č.j. 10633/02/203970/5652, č.j. 31724/02/203970/5652, č.j. 55735/02/203970/5652, č.j. 27533/03/203970/5652, č.j. 52376/03/203970/5652, č.j. 44425/04/203970/5652 a č.j. 42507/04/203970/5652, k vydobytí pohledávky v souhrnné výši 6.209.602,36 Kč exekuci na majetek povinné a jejím provedením pověřil JUDr. H. Š., soudní exekutorku.
Shora označeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení okresního soudu tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl. Současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a že oprávněná je povinna nahradit JUDr. H. Š., soudní exekutorce, náklady exekuce ve výši 5.040,70 Kč. Odvolací soud uzavřel, že výkazy nedoplatků neobsahují náležitosti uvedené v §73 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 337/1992 Sb.), neboť postrádají doložku vykonatelnosti. Pouhý údaj, že vykázané nedoplatky jsou vykonatelné (bez uvedení konkrétního data) a že jsou předávány k vymáhání, podle názoru odvolacího soudu nenahrazuje potvrzení o vykonatelnosti.
Oprávněná v dovolání proti usnesení odvolacího soudu uplatnila jako dovolací důvod nesprávné právní posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.s.ř.“). Namítala, že výkaz nedoplatků je sestavován z údajů evidence daní, musí obsahovat výši nedoplatku na určitém druhu daně a údaje o splatnosti dlužné daně. Jednotlivé nedoplatky na daních jsou vykonatelné již před sestavením výkazu nedoplatků, přičemž každý nedoplatek může být splatný v jiný den. Nedoplatky jsou ve výkazu specifikovány druhem daně, jednacím číslem rozhodnutí, kterým byla příslušná daň stanovena, a u každého nedoplatku je uvedeno datum splatnosti. Jednotlivá rozhodnutí jsou vykonatelná dnem následujícím po dni splatnosti, který je uveden ve výkazu (§32 odst. 13 zákona č. 337/1992 Sb.). Vykonatelnost jednotlivých vykázaných nedoplatků a tedy celého výkazu je snadno přezkoumatelná. Ustanovení §73 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb. nestanoví, jakou formu má mít doložka vykonatelnosti výkazu nedoplatků. Technicky je však obtížné, aby výkaz nedoplatků v dané věci obsahoval 51 razítek o vykonatelnosti každého nedoplatku zvlášť. K naplnění požadavku na doložku o vykonatelnosti výkazu nedoplatků podle ní postačilo, bylo-li ve výkazu uvedeno, že vykázané nedoplatky jsou vykonatelné a byly předány k vymáhání. Takový údaj všechny předložené výkazy nedoplatků obsahují. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolání (přípustné podle ustanovení §238a odst. 1 písm. c/, odst. 2 ve spojení s ustanovením §237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. a §130 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákona č. 120/2001 Sb.“) je důvodné.
Jelikož vady podle ustanovení §229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 o.s.ř., jež by řízení činily zmatečným, ani jiné vady řízení (§241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§242 odst. 3 věta druhá o.s.ř.), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§242 odst. 3, věta první, o.s.ř.), je předmětem dovolacího přezkumu právní závěr odvolacího soudu, že součástí doložky o vykonatelnosti výkazu nedoplatků vydaného podle zákona 337/1992 Sb. musí být i údaj o konkrétním datu, k němuž se vykonatelnost výkazu nedoplatků váže.
Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (nejen hmotného práva, ale i práva procesního, o kterýžto případ jde v souzené věci), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy vyvodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků).
Podle §38 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. k návrhu na nařízení exekuce je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti nebo stejnopis notářského zápisu nebo exekutorského zápisu se svolením k vykonatelnosti, ledaže je návrh na nařízení exekuce podáván u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně.
Podle §44 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. soud usnesením nařídí exekuci a jejím provedením pověří exekutora do 15 dnů, jestliže jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro nařízení exekuce, jinak návrh zamítne. Soud nařídí exekuci, aniž by stanovil, jakým způsobem má být exekuce provedena.
Podle §40 odst. 1 písm. e) zákona č. 120/2001 Sb. je exekučním titulem vykonatelné rozhodnutí orgánu veřejné správy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků a jiných rozhodnutí, jakož i vykonatelný smír.
Podle ustanovení §73 odst. 4 písm. a) zákona č. 337/1992 Sb., je exekučním titulem pro daňovou nebo soudní exekuci vykonatelný výkaz nedoplatků. Výkaz nedoplatků se sestavuje z údajů evidence daní a musí obsahovat přesné označení daňového dlužníka v prodlení, druh daně, výši nedoplatku na této dani, údaje o původní splatnosti dlužné daně, den, k němuž je výkaz nedoplatku sestavován, a doložku vykonatelnosti (§73 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb.).
Vykonatelnost výkazu nedoplatků vydávaných podle zákona č. 337/1992 Sb., je zapotřebí posuzovat podle procesního předpisu, podle kterého byl výkaz nedoplatků vydán (srov. zprávu Nejvyššího soudu „Ze zhodnocení rozhodování soudů a státních notářství při výkonu rozhodnutí“ ze dne 18. 2. 1981, sp. zn. Cpj 159/79, uveřejněnou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek sešit 9-10, ročník 1981, pod č. 21, str. 501). Vykonatelný výkaz nedoplatků je výpisem z evidence daní, vedené správcem daně podle §62 zákona č. 337/1992 Sb. Předmětem této evidence je zachycování daňových a platebních povinností, jejich úhrad nebo zániků a z toho vyplývajících daňových přeplatků a nedoplatků. Údaje jsou evidovány na osobních účtech jednotlivých daňových dlužníků odděleně za každý druh daně. Podle §62 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb., z údajů evidence daní se daňovým dlužníkům na jejich žádost vystavují potvrzení o stavu jejich osobních účtů a pro potřeby správce daně výkazy nedoplatků a pro potřeby živnostenského úřadu doklad o tom, že fyzická osoba nemá na svém osobním účtu evidovány daňové nedoplatky z podnikání. Výkaz nedoplatků je vykonatelný tehdy, jsou-li vykonatelné všechny položky v něm uvedené, tzn. jsou-li vykonatelná všechna rozhodnutí, která byla podkladem pro zanesení příslušných částek do evidence daní a splatné všechny částky, do této evidence zanesené přímo na základě zákona (splatné částky záloh na daň). Výkaz nedoplatků není rozhodnutím správce daně a daňovému dlužníkovi se samostatně nedoručuje. Je-li tedy výkaz nedoplatků jen sestavou z pohledávek (přiznaných různými tituly s odlišnou vykonatelností), je vyloučeno vázat vykonatelnost výkazu nedoplatků jako celku na společný časový okamžik. Z hlediska obsahu doložky o vykonatelnosti výkazu nedoplatků proto postačí, je-li v něm potvrzeno, že je vykonatelný. Tento požadavek je naplněn i formulací v jeho finální části, že vykázané nedoplatky jsou vykonatelné a byly předány k vymáhání.
Odlišné právní posouzení, k němuž v dané věci dospěl odvolací soud, správné není a dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. byl tudíž uplatněn po právu.
Nejvyšší soud proto rozhodnutí odvolacího soudu bez jednání (§243a odst. 1, věta první, o.s.ř.) podle §243b odst. 2, část věty za středníkem, o.s.ř. zrušil a věc odvolacímu soudu vrátil podle první věty třetího odstavce téhož ustanovení k dalšímu řízení.
Právní názor dovolacího soudu je pro další řízení závazný (§243d odst. 1, věta první za středníkem, o.s.ř.).
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne podle výsledků dalšího řízení buď soud (§243d odst. 1, věta druhá, o.s.ř.) nebo soudní exekutor (§88 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. března 2007
JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.
předseda senátu