ECLI:CZ:NS:2004:20.CDO.2629.2003.1
sp. zn. 20 Cdo 2629/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněné K. O., a. s., zastoupené advokátem, proti povinnému L. B., pro 46.261,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. 5 Nc 1475/2003, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře ze dne 30. 9. 2003, č.j. 15 Co 580/2003-20, takto:
Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře ze dne 30. 9. 2003, č.j. 15 Co 580/2003-20, a usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 3. 9. 2003, č.j. 5 Nc 1475/2003-12, se zrušují a věc se Okresnímu soudu v Pelhřimově vrací k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Ve výroku uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 3. 9. 2003, č.j. 5 Nc 1475/2003-12, kterým Okresní soud v Pelhřimově zamítl návrh na nařízení exekuce k vydobytí pohledávky ve výši 46.261,- Kč s 17 % úrokem od 13. 11. 1995 do zaplacení (§44 odst. 2, věta první, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“). Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně v tom, že oprávněná ve smyslu §36 odst. 3 a 4 zákona č. 120/2001 Sb. neprokázala, že na ni přešlo právo, které exekuční titul (platební rozkaz Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 28. 3. 1996, sp. zn. Ro 411/95) přiznal K. – O., P., státnímu podniku. Oprávněnou předložená kupní smlouva o prodeji privatizovaného majetku ze dne 1. 7. 1996 nemá povahu listiny dokládající převod vymáhané pohledávky, neboť podpisy smluvních stran nejsou zákonem předepsaným způsobem ověřeny.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla oprávněná včas dovoláním, jímž prostřednictvím důvodu podle §241a odst. 2 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“ ), oponuje závěru o nezpůsobilosti listiny doložit převod práva. Došlo-li k převodu vymáhané pohledávky z Fondu národního majetku České republiky na právní předchůdkyni oprávněné smlouvou o prodeji privatizovaného majetku, není podle dovolatelky třeba trvat na ověření podpisů na této listině. Navrhla proto, aby dovolací soud rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolání je ve smyslu §238a odst. 1 písm. c/ (§130 zákona č. 120/2001 Sb.), odst. 2, §237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o.s.ř. přípustné, neboť otázku průkazu přechodu (převodu) práva, je-li spjat s privatizací majetku podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 92/1991 Sb.“), vyřešil odvolací soud v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ze dne 29. 4. 1996, sp. zn. 2 Cdon 30/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura 2/1997 pod č. 14), od níž se dovolací soud nemíní ani v tomto případě odchýlit.
Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu sice správně určenou nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle ustanovení §37 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. lze exekuci nařídit jen na návrh oprávněného nebo na návrh toho, kdo prokáže, že na něho přešlo nebo bylo převedeno právo z rozhodnutí podle §36 odst. 3 a 5 (dále jen „oprávněný“), jestliže povinný nesplní dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul (srov. §37 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, nebo ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze provést exekuci, jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo přešlo či bylo převedeno právo z exekučního titulu (§36 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb.). Přechod povinnosti nebo přechod či převod práva lze prokázat jen listinou vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, pokud nevyplývá přímo z právního předpisu (§36 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb.).
Podle ustanovení §14 odst. 1, části první věty před středníkem, zákona č. 92/1991 Sb. uskutečňuje privatizaci majetku Fond národního majetku České republiky prodejem na základě smlouvy uzavřené s kupujícím nebo veřejnou dražbou. Podle ustanovení §15 odst. 1 téhož zákona přecházejí s vlastnickým právem k privatizovanému majetku na jeho nabyvatele i jiná práva a závazky související s privatizovaným majetkem.
V projednávaném případě nařízení exekuce navrhl jiný subjekt než ten, který byl v exekučním titulu označen jako žalobce (oprávněná osoba). Převod pohledávky oprávněná prokazovala kupní smlouvou, kterou 1. 7. 1996 převedl F. n. m. Č. r. (prodávající) na předchůdkyni oprávněné S., spol. s r.o., (kupující), ve smlouvě specifikovaný majetek, jenž na prodávajícího přešel podle privatizačního projektu č. 26778 schváleného usnesením vlády České republiky ze dne 4. 1. 1995, č. 14, a na základě rozhodnutí Magistrátu h. m. P. ze dne 26. 6. 1996, č.j. 39. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 12029, vyplývá, že společnost S., spol. s r.o., byla zrušena bez likvidace, přičemž jejím právním nástupcem se stala oprávněná. Předmětný výmaz a současně zápis do obchodního rejstříku byl proveden ke dni 31. 1. 1997.
Smlouva ze dne 1. 7. 1996 je smlouvou uzavřenou podle ustanovení §14 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., jejíž účinky upravuje ustanovení §15 odst. 1 cit. zákona. Jestliže se tedy převod privatizovaného majetku uskutečnil přímým prodejem, přecházejí na nabyvatele ex lege všechna práva a závazky související s privatizovaným majetkem. Doloží-li oprávněná, že taková smlouva byla uzavřena a že vymáhaná pohledávka souvisí s privatizovaným majetkem, pak ve smyslu §36 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb. platí, že přechod práva na plnění z toho, kdo je v exekučním titulu označen jako oprávněný, na jiného (kupujícího) vyplývá z právního předpisu; tento přechod může oprávněná prokázat v exekučním řízení i jinak než listinou vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem.
Odvolací soud, který dovodil opak shora řečeného, otázku přechodu práva a jeho průkazu v exekučním řízení posoudil (stejně jako soud prvního stupně) nesprávně; Nejvyšší soud proto zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243b odst. 2, část věty za středníkem, odst. 3, věta druhá, o.s.ř.).
Soud prvního stupně (odvolací soud) je vázán právním názorem dovolacího soudu (§243d odst. 1, věta první, §226 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek
V Brně dne 25. listopadu 2004
JUDr. Pavel Krbek, v.r.
předseda senátu