Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24.07.2008, sp. zn. 20 Cdo 3634/2007 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.3634.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.3634.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 3634/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněných a) Ing. J. Z., a b) M. Z., zastoupených advokátem, proti povinné Mgr. J. M., zastoupené advokátem, pro 400.728,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 39 Nc 783/2005, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 2. 2007, č.j. 25 Co 520/2006-21, takto: Dovolání se odmítá. Odůvodnění: Usnesením ze dne 4. 10. 2005, č.j. 39 Nc 783/2005-5, Obvodní soud pro Prahu 5 nařídil podle směnečného platebního rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2003, č.j. 47 Sm 18/2003-31, ve spojení s rozsudkem téhož soudu ze dne 10. 11. 2003, č.j. 54 Cm 62/2003-46, k vydobytí pohledávky 400.728,- Kč s 4 % úroky ročně od 1. 8. 2002 do zaplacení a náhrady nákladů předcházejícího řízení (447.658,- Kč) na majetek povinné exekuci, jejímž provedením pověřil soudního exekutora (§44 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“). Městský soud v Praze usnesením ze dne 14. 2. 2007, č.j. 25 Co 520/2006-21, změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že návrh na nařízení exekuce co do 3.590,- Kč (části náhrady nákladů předcházejícího řízení) zamítl, jinak je potvrdil. Námitku odvolatelky, že dluh přešel „do výlučného vlastnictví úpadce,“ odvolací soud neshledal důvodnou. Dohoda o vypořádání společného jmění manželů, kterou v rámci konkursu prohlášeného na majetek Ing. P. M. uzavřel s povinnou správce konkursní podstaty úpadce a podle níž úpadce převzal všechny závazky věřitelů přihlášené v konkursním řízení, tedy i vymáhanou pohledávku, nemá žádný vliv na nároky oprávněných z podkladového rozhodnutí. V této souvislosti odvolací soud připomněl, že společné dluhy manželů nemohou být součástí konkursní podstaty úpadce. Rozhodnutí odvolacího soudu – jeho potvrzující část – napadla povinná dovoláním, jímž namítá nesprávné právní posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, dále též jeno.s.ř.“). Závazek z podkladového rozhodnutí je ve smyslu ustanovení §143 odst. 2 písm. b/ zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jenobč. zák.“), závazkem společným, tedy patřícím do společného jmění; to bylo vypořádáno v probíhajícím konkursním řízení dohodou ze dne 17. 12. 2004, jíž vymáhanou pohledávku převzal úpadce (Ing. P. M.). Účinností dohody o vypořádání společného jmění přestala být dovolatelka osobou k plnění dluhu povinnou a oprávnění, kteří pohledávku v konkursním řízení (vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 92 K 37/2003) přihlásili, mohou být uspokojeni jen z konkursní podstaty. Navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce, viz §130 zákona č. 120/2001 Sb.), je dovolání ve smyslu §238a odst. 1 písm. c/ o.s.ř. přípustné za podmínek vymezených v §237 odst. 1 písm. b/ nebo c/ o.s.ř. (srov. §238a odst. 2 o.s.ř.). Protože použití ustanovení §237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. je vyloučeno (usnesení, jímž byla nařízena exekuce, nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí soudu prvního stupně), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o.s.ř.). Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit jedině ustanovením §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř., tj. tím, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Při přezkumu napadeného rozhodnutí – a tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatelka zpochybnila – je dovolací soud uvedeným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (§242 odst. 3, věta první, o.s.ř.). Otázka, kterou dovolatelka nabídla k přezkumu, shora uvedené znaky nesplňuje. Závěr odvolacího soudu, že dohoda o vypořádání společného jmění povinné a Ing. P. M., uzavřená po prohlášení konkursu na majetek Ing. P. M.a (úpadce) usnesením Městského soudu v Praze ze dne 13. 3. 2004, sp. zn. 92 K 37/2003 (§14 odst. 1 písm. k/, §26, §26a zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání ve znění pozdějších předpisů), do práv a povinností třetích osob (věřitelů) nezasahuje a týká se jen vztahů mezi manžely, je výrazem konstantní soudní praxe (srov. §150 odst. 2 obč. zák.). V projednávané věci exekuční titul zavazuje povinnou a Ing. P. M. k plnění dluhu společně a nerozdílně; oprávnění proto mohou celou pohledávku s příslušenstvím nebo jakoukoli její část vymáhat po kterémkoli z nich s tím, že plnění vydobyté na jednom z nich má účinky i pro druhého (v rozsahu, v němž byl solidární dluh vymožen, zaniká i ve vztahu ke druhému). O důvod zastavení exekuce podle ustanovení §268 odst. 1 písm. g/, odst. 4 o.s.ř., ve spojení s §52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. by šlo tehdy, pokud by vymáhaná pohledávka s příslušenstvím byla (zcela nebo zčásti) uspokojena v rámci konkursu prohlášeného na majetek solidárního dlužníka (úpadce). Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.). O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 24. července 2008 JUDr. Pavel Krbek, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/24/2008
Spisová značka:20 Cdo 3634/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.3634.2007.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§237 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
§237 odst. 3 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
§238a odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
§238a odst. 2 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
§130 odst. 2 písm. c) předpisu č. 120/2001Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-02