ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.3709.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 3709/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné R. Š. s. r. o. (dříve M. G. cz, s. r. o.), zastoupené advokátem, proti povinnému R. S., zastoupenému advokátem, pro 30.000,- Kč s příslušenstvím, prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 19 Nc 4752/2005, o dovolání vydražitele Ing. M. B., zastoupeného advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 2. 4. 2007, č. j. 36 Co 552/2006-37, takto:
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 2. 4. 2007, č. j. 36 Co 552/2006-37, se ruší a věc se mu vrací k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud k odvolání povinného změnil usnesení soudní exekutorky JUDr. J. B. o udělení příklepu ze dne 29. 5. 2006, č. j. 4 EX 0793/05-18, tak, že příklep se neuděluje a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud zjistil, že dražební vyhláška nebyla doručena spoluvlastníkům dražené nemovitosti (předmětem dražby byl spoluvlastnický podíl povinného na dražených nemovitostech), ačkoliv o jejich existenci exekutorka věděla, a usnesení o příklepu jim již doručovala. Jestliže následně exekutorka při dražbě konstatovala, že nebylo prokázáno předkupní právo a toto právo ze zákona náleží spoluvlastníkům (§140 občanského zákoníku), došlo při nařízení dražebního jednání i v jeho průběhu k porušení zákona. Dále uvedl, že nemá za prokázané, že dražební vyhláška byla doručena povinnému.
Usnesení odvolacího soudu napadl dovoláním vydražitel, který (aniž se zabýval jeho přípustností) namítá dovolací důvod dle §241a odst. 2 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“). Dovolatel popírá, že by příklep v projednávané věci byl udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Naopak postupem odvolacího soudu mělo dojít ke zkrácení práv dovolatele, neboť „byl znevýhodněn na úkor povinného“. Pokud podle jeho názoru spoluvlastníci nepodali odvolání proti usnesení o příklepu, dali tak najevo „souhlas s provedenou dražbou“ a pokud by se jich soud dotázal, nepochybně by i uvedli, že neměli zájem účastnit se dražby. Domnívá se rovněž, že povinný nebyl oprávněn podat odvolání proti usnesení o příklepu z důvodu nedoručení dražební vyhlášky jiným osobám než jemu samotnému. Odvolací soud se měl zabýval pouze námitkou, že povinnému jakožto odvolateli nebylo doručeno usnesení o nařízení exekuce, exekuční příkaz, rozhodnutí o ustanovení znalce a dražební vyhláška s ohledem na tvrzení, že se nezdržoval v bydlišti a nemohl listiny přebírat. Dovolatel odmítá, že nebylo prokázáno řádné doručení dražební vyhlášky povinnému, neboť z §336c a §50d o. s. ř. (ve znění účinném do 30. 6. 2009) lze dovodit, že náhradní doručení dražební vyhlášky není vyloučeno a o takové se mělo jednat i v daném případě. Poukazuje taktéž na ustanovení §336h o. s. ř., z něhož nevyplývá pro soudní znalce zákaz účasti na dražbách. Závěrem navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolání je přípustné podle §237 odst. 1 písm. a), §238a odst. 1 písm. e), odst. 2 o. s. ř., ve znění do 30. 6. 2009, ve spojení s §130 zákona č. 120/2001 Sb. a je i důvodné.
Z úřední povinnosti – tedy i když nebyly v dovolání uplatněny – přihlíží dovolací soud k vadám vyjmenovaným v §229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (srov. §242 odst. 3, větu druhou , o. s. ř.).
Podle §336k o. s. ř. platí, že usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému, vydražiteli a dražitelům, kteří proti udělení příklepu vznesli námitky (odst. 1). Proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání jen osoby uvedené v odstavci 1. Do 15 dnů ode dne dražebního jednání mohou podat odvolání též osoby uvedené v §336c odst. 1 písm. a), kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražebního jednání (odst. 2). Odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ustanovení §219a se nepoužije (odst. 3).
Z citovaného ustanovení vyplývá, že povinný je subjektivně legitimován k podání odvolání proti usnesení o příklepu tehdy, byl-li přítomen při dražebním jednání a proti příklepu vznesl námitky nebo v případě, že mu nebyla doručena dražební vyhláška, a z tohoto důvodu se nezúčastnil dražebního jednání (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 1999, sp. zn. 21 Cdo 1256/99, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 9/2000 pod č. 57). Povinný v souzené věci uplatnil druhý ze zmíněných důvodů. V takovém případě je povinen tvrdit, že se právě z důvodu nedoručení dražební vyhlášky nemohl dražebního jednání zúčastnit a že nemohl uplatnit taková práva, která lze uplatnit jen do zahájení dražebního jednání, přičemž jejich uplatnění by mohlo vést k jinému výsledku dražebního jednání či k jeho odročení (srov. např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl. 7. vydání. Praha : C. H. Beck. 2006, str. 1655). Jiné námitky jsou tedy z hlediska uplatněného odvolacího důvodu irelevantní.
Odvolací soud, který hlavně hodnotil odvolací námitku týkající se doručení dražební vyhlášky spoluvlastníkům dražené nemovitosti sice uzavřel, „že nemá prokázanou okolnost, že dražební vyhláška byla doručena řádně povinnému“, z odůvodnění jeho rozhodnutí však nevyplývá, na základě jakých skutečností k takovému závěru dospěl. Jeho rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné a odvolací soud tak zatížil řízení jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
Nejvyšší soud proto, aniž se zabýval dalšími dovolacími námitkami a aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první o. s. ř.) – napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§243b odst. 2, část věty za středníkem, odst. 3, věta první, o. s. ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro soud odvolací závazný (§243d odst. 1, věta první, §226 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. října 2009
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.
předsedkyně senátu