Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.10.2013, sp. zn. 20 Cdo 409/2012 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2013:20.CDO.409.2012.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2013:20.CDO.409.2012.1
sp. zn. 20 Cdo 409/2012 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. v exekuční věci oprávněného Ing. M. B. , zastoupeného JUDr. Ing. Ivanem Rottem, advokátem se sídlem v Brně, Křížová 18, jako právního nástupce MVDr. D. N., proti povinným 1) M. T. , 2) I. T. , pro částku 1.508.715,30 Kč s příslušenstvím, vedené u Mgr. Tomáše Pospíchala, soudního exekutora Exekutorského úřadu v Nymburku pod sp. zn. 070 Ex 192/03, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze 17. ledna 2011, č. j. 19 Co 508/2010-173, takto: Usnesení soudního exekutora Mgr. Tomáše Pospíchala ze 17. září 2010, č. j. 070 Ex 192/03-62, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze 17. ledna 2011, č. j. 19 Co 508/2010-173, se ruší a věc se vrací soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení. Odůvodnění: Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze 17. září 2010, č. j. 070 Ex 192/03-162, jímž soudní exekutor udělil vydražiteli příklep k tam specifikovaným nemovitostem. S odvolací námitkou původního oprávněného MVDr. D. N. (právního předchůdce nynějšího oprávněného), že dražební jednání nemělo proběhnout a příklep neměl být udělen, jelikož nejdříve mělo být rozhodnuto o jeho návrhu podle §107a o. s. ř., odůvodněném postoupením vymáhané pohledávky na nynějšího oprávněného, se odvolací soud vypořádal závěrem, že dražební jednání (již předtím odročené ze 7. na 17. září 2010) proběhnout mohlo a opakované žádosti o jeho další odročení nemuselo být vyhověno proto, že původní oprávněný předložil originál postupní smlouvy, nyní již s ověřenými podpisy, teprve na opakovanou výzvu soudního exekutora dodatečně 4. října 2010. V závěru odůvodnění napadeného usnesení krajský soud konstatoval, že „žádosti MVDr. D. N., aby do řízení vstoupil na jeho místo Ing. M. B., soudní exekutor ostatně vyhověl usnesením č. j. Ex 192/03-168 z 18. října 2010, které 15. listopadu téhož roku vešlo v právní moc.“ V dovolání nynější oprávněný namítá, že při provádění dražby došlo k porušení zákona, jestliže soudní exekutor nevyhověl jeho žádosti z 15. září 2010 o odročení dražebního jednání ze 17. září 2010 na další termín, a příklep udělil, aniž předtím rozhodl o jeho návrhu (z 3. září 2010) podle §107a o. s. ř. na vstup nynějšího vlastníka vymáhané pohledávky, který se jím stal jako postupník na základě smlouvy o cessi z 2. září 2010. Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1.7.2009 do 31.12.2012 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb. a čl. II Přechodných ustanovení, bod 7, zákona č. 404/2012 Sb.). Dovolání, přípustné podle §238a odst. 2 písm. d) o. s. ř. ve spojení s ustanovením §237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř. pro rozpor s judikaturou, je důvodné. Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (a to nejen hmotného práva, ale i – a o takový případ jde v souzené věci – práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy vyvodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků). Soudní praxe (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2936/2006 a 20 Cdo 108/2010) i literatura (srov. JUDr. Vladimír Kurka, JUDr. Ljubomír Drápal, Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha a.s., Praha – Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, Praha 2004, str. 552) jsou zajedno v názoru, že porušením zákona při provádění dražby (§336k odst. 3 věta první in fine o. s. ř.), majícím za následek (měnící) rozhodnutí odvolacího soudu o neudělení příklepu, může být i skutečnost, že soud prvního stupně či soudní exekutor dražební jednání neodročil, ač tak učinit měl. O takový případ jde v souzené věci, kdy soudní exekutor, aniž rozhodl o návrhu původního oprávněného podle §107a o. s. ř. z 3. září 2010, jeho opakované žádosti z 15. září téhož roku o odročení jednání ze 17. září 2010 na další termín (k jeho předchozí žádosti dražební jednání usnesením ze 7. září 2010 odročil ze 7. na 17. září 2010) nevyhověl a při dražebním jednání 17. září 2010 příklep udělil. Z doslovného znění první věty ustanovení §107a odst. 2 o. s. ř. „ soud návrhu“ (aby nabyvatel práva či povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka) „vyhoví “, plyne, že – došlo-li k přechodu práva či povinnosti po zahájení řízení a byl-li návrh na vstup nabyvatele do řízení podán před rozhodnutím ve věci (o kterýžto případ jde v souzené věci) – o návrhu musí být rozhodnuto a že soud smí v provádění exekuce pokračovat teprve po právní moci usnesení (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád II., §201-376. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2009, 2115 s.). V daném případě však soudní exekutor – jestliže o navrženém procesním nástupnictví nerozhodl a, aniž dražební jednání odročil, udělil příklep – v souladu s uvedenou zásadou nepostupoval, čímž se dopustil – řečeno dikcí ustanovení §336k odst. 3 o. s. ř. – porušení zákona při provádění dražby. Na uvedeném závěru nemůže nic změnit skutečnost, že původní oprávněný v návrhu podle §107a přechod práva nedoložil originálem postupní smlouvy s ověřenými podpisy. Nesplní-li oprávněný svou povinnost doložit přechod práva způsobem uvedeným v §36 odst. 4 exekučního řádu, je povinností soudu poskytnout mu potřebné poučení a vyzvat jej, aby svou procesní povinnost v tomto směru dodatečně splnil v přiměřené lhůtě, kterou mu současně určí (viz usnesení Nejvyššího soudu z 23. dubna 1997, sp. zn. 2 Cdon 1073/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 2/1997 pod poř. č. 13). Jestliže soudní exekutor původního oprávněného, jak plyne z napadeného rozhodnutí, vyzval teprve 20. září 2010, tedy po udělení příklepu, pak svou povinnost vyčkat dodatečného doložení přechodu práva a s tím spojenou povinnost dražbu nekonat, resp. již nařízené dražební jednání odročit, nesplnil. Protože při provádění dražby došlo k porušení zákona ve smyslu ustanovení §336k odst. 3 o. s. ř., Nejvyšší soud napadené rozhodnutí krajského soudu bez jednání (§243a odst. 1 o. s. ř.) podle §234b odst. 2 věty za středníkem o. s. ř. zrušil, a poněvadž důvody, pro něž bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudního exekutora, zrušil i je a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§243b odst. 3 o. s. ř.). Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný (§243d odst. 1 část první věty za středníkem o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 31. října 2013 JUDr. Vladimír Mikušek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/31/2013
Spisová značka:20 Cdo 409/2012
ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:20.CDO.409.2012.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dražba
Exekuce
Dotčené předpisy:§336k o. s. ř.
§107a o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-27