ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.4453.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 4453/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného AVERSEN ENTERPRISES LIMITED , se sídlem 75050 Larnaca, Aarle Simis 12, KITI, P. C., Kyperská republika, zastoupeného JUDr. Petrem Voříškem, advokátem se sídlem v Praze 7, Argentinská 38/286, proti povinnému JUDr. S. Z. , pro 18.175.889,50 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 49 Nc 3202/2007, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2008, č. j. 18 Co 281/2008-31, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Městský soud napadeným rozhodnutím odmítl odvolání povinného proti usnesení ze dne 2. 7. 2007, č. j. 49 Nc 3202/2007-18, kterým obvodní soud nařídil podle výpisu ze seznamu přihlášených pohledávek v konkurzním řízení vedeném u Krajského soudu v Praze ze dne 5. 3. 2007, sp. zn. K 4/98, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 18 175 889,50 Kč a nákladů exekuce, které budou vyčísleny, exekuci a jejím provedením pověřil soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Ph.D. Uzavřel, že povinný v odvolání nezpochybnil žádnou ze skutečností rozhodných pro nařízení exekuce. Námitkou promlčení se lze zabývat až v řízení o zastavení exekuce. Při nařízení exekuce se nezkoumá ani otázka vhodnosti způsobu exekuce či vztahu výtěžku exekuce k osobním poměrům povinného.
Povinný v dovolání namítá, že pro vedení exekuce má význam, kdy pohledávka vznikla, sociální postavení povinného a stav jeho majetku v důsledku konkursu. Uvedl, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 4. 11. 2005, sp. zn. 16 C 259/2005, bylo zúženo společné jmění manželů, tedy jeho a jeho současné manželky (dále též jen „SJM“). Protože dluh vznikl za trvání předchozího manželství, nelze však ani majetek náležející do SJM postihnout. Uvedl také, že obdobný výkon rozhodnutí byl veden již u Obvodního soudu pro Prahu 10 a byl pro nedostatek majetku zastaven. Podle jeho názoru měl soud nejdříve řešit otázku prohlášení majetku podle §260a o. s. ř. s ohledem na výši vymáhané pohledávky a stav majetku povinného po skončení konkurzního řízení. Považuje pohledávku za nedobytnou a rovněž za promlčenou. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Oprávněný ve vyjádření k dovolání uvedl, že napadené usnesení nemá po právní stránce zásadní význam, a navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl.
Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. l o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. – jež podle §238a odst. 2 o. s. ř. platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení §238a odst. 1 písm. c) o. s. ř., je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Ačkoliv povinný přisuzuje napadenému rozhodnutí po právní stránce zásadní význam, hodnocením námitek v dovolání obsažených k tomuto závěru dospět nelze.
V souzené věci je exekučním titulem seznam přihlášených pohledávek, resp. výpis z tohoto seznamu, v němž je pod pořadovým číslem 12 vedena pohledávka právní předchůdkyně oprávněného ve výši 18 736 785,29 Kč, přičemž v rámci odděleného uspokojení a rozvrhového usnesení bylo oprávněnému vyplaceno 560 895,79 Kč. Způsobilost seznamu přihlášek být exekučním titulem lze relevantně zpochybňovat zejména tvrzením, že pohledávka nebyla v konkursu zjištěna nebo že byla úpadcem výslovně popřena, případně že dosud nedošlo ke zrušení konkursu nebo byl konkurs zrušen bez vydání rozvrhového usnesení (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. dubna 2007, sp. zn. 20 Cdo 2479/2006). To však dovolatel netvrdí.
Námitka, že pohledávka oprávněného je promlčena, je z hlediska nařízení exekuce bezvýznamná, neboť soudní praxe dovodila, že promlčení vymáhané pohledávky je důvodem k zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce) podle §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., pokud námitku promlčení návrhem na zastavení výkonu povinný (dlužník) uplatnil (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 18. února 1981, sp. zn. Cpj 159/79, uveřejněné pod č. 21/1981 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Stejně tak je až důvodem k zastavení výkonu rozhodnutí či exekuce (k návrhu povinného případně i bez návrhu) nemajetnost povinného (§268 odst. 1 písm. e/ o. s. ř, §269 o. s. ř.).
Konečně pokud by soudní exekutor postihl exekucí majetek movitý či nemovitý, k němuž existuje právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí či exekuci, je třeba posupovat podle §267 o. s. ř.
Nedůvodná je i námitka týkající se prohlášení o majetku povinného, neboť záleží na soudním exekutorovi, zda povinného k takovému prohlášení vyzve.
N ení-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je – aniž nařídil jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) - odmítl (§243b odst. 5 věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. dubna 2011
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á, v. r.
předsedkyně senátu