Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 04.01.2017, sp. zn. 20 Cdo 5076/2016 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.5076.2016.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.5076.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 5076/2016 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněných a) M. H. , a b) L. H. , oběma zastoupených Mgr. Tomášem Krejsou, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní 58/32, proti povinné M. H. , zastoupené Mgr. Pavlem Bobkem, advokátem se sídlem v Praze 6, Muchova 223/9, pro 318 652 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 14 EXE 564/2013, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 7. 2016, č. j. 15 Co 100/2016-177, takto: Dovolání se odmítá. Odůvodnění: Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 23. 9. 2015, č. j. 14 EXE 564/2013-136, kterým Obvodní soud pro Prahu 8 zamítl návrh povinné na zastavení exekuce, jejímž vedením byl pověřením téhož soudu ze dne 26. 3. 2013, č. j. 14 EXE 564/2013-21, pověřen soudní exekutor JUDr. Ivo Luhan, Exekutorský úřad Praha 1. Usnesení odvolacího soudu napadla povinná včasným dovoláním, ve kterém namítá, že ze strany obou soudů došlo na základě provedeného dokazování k nesprávnému právnímu posouzení věci. Dovolatelka dále v dovolání podrobně rekapituluje skutkový stav věci. Uvádí, že nemá vůči oprávněným žádný závazek, neboť k prodlení došlo chybným postupem České spořitelny, a. s., která podle názoru dovolatelky jednala mimo zákon. Současně poukazuje na porušení dobrých mravů a úmyslné jednání oprávněných způsobit dovolatelce škodu. Závěrem navrhuje, aby dovolací soud usnesení obou soudů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně aby dovolací soud sám rozhodl tak, že exekuce se zastavuje, a uložil oprávněným uhradit povinné náhradu nákladů řízení. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první, čl. II, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II, bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jeno. s. ř.“. Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Z §241a odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle §243c odst. 1 o. s. ř. dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§241b odst. 3) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne. Dovolatelka neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu §237 o. s. ř. a tuto skutečnost ani nebylo možné dovodit z obsahu dovolání. Dovolatelka je povinna v dovolání vymezit, které z hledisek uvedených v §237 o. s. ř. považuje za splněné, přičemž musí být zřejmé, které otázky hmotného či procesního práva se taková přípustnost týká [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSCR 55/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013 (uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)]. Protože dovolání má vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tyto vady nebyly odstraněny v průběhu trvání lhůty k dovolání, Nejvyšší soud dovolání podle §243c odst. 1 a §243f odst. 2 o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 4. ledna 2017 JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/04/2017
Spisová značka:20 Cdo 5076/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.5076.2016.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Zastavení exekuce
Vady podání
Dotčené předpisy:§241a odst. 2 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013
§243c odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Zveřejněno na webu:04/04/2017
Podána ústavní stížnost sp. zn. II.ÚS 1014/17
Staženo pro jurilogie.cz:2022-11-26