ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.5248.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 5248/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného Ing. J. S. , zastoupeného JUDr. Rostislavem Dolečkem, advokátem se sídlem v Praze 3, Seifertova 9, proti povinnému D. B. , zastoupenému JUDr. Pavlem Fráňou Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská 49/5, odebráním věci vedené u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. 28 Nc 12127/2008, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2008, č. j. 19 Co 495/2008-29, takto:
Dovolání se zamítá .
Odůvodnění:
Okresní soud Praha – východ usnesením ze dne 11. 9. 2008, č. j. 28 Nc 12127/2008-18, zamítl návrh na nařízení exekuce podle rozhodčího nálezu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR ze dne 11. 1. 2008, sp. zn. Rsp 864/07, odebráním ve výroku uvedených listinných akcií na jméno a jejich odevzdáním oprávněnému proti zaplacení oprávněným povinnému částky 72 900 000,- Kč s vyčíslenými úroky.
Krajský soud napadeným rozhodnutím usnesení okresního soudu změnil, na základě uvedeného rozhodčího nálezu exekuci nařídil a jejím provedením pověřil soudního exekutora JUDr. Zdeňka Zítka, Exekutorský úřad Plzeň – město. Dospěl k závěru, že exekuční titul je vykonatelný a (na rozdíl od okresního soudu) že oprávněný doložil jeho připravenost splnit (vzájemnou) povinnost pro něho z exekučního titulu vyplývající (§43 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, dále též jen „zákon č. 120/2001 Sb.“). Vycházel přitom z Dodatku ke Smlouvě – dohoda o vinkulaci ze dne 15. 7. 2008, z níž vyplývá, že oprávněný má veden u Komerční banky, a. s. termínovaný účet č. 34-2477960657/0100, část vkladu na účtu ve výši 108 417 538,44 Kč je vinkulována na přivolení Davida Berana, r. č. 670926/0393, a to do dne 15. 7. 2010. S poukazem na §780 občanského zákoníku uvedl, že podle stávající praxe je forma vinkulace vlastně nepřímým zajištěním závazku (vzájemné povinnosti), neboť může být v případě potřeby postižena exekucí či výkonem rozhodnutí, jímž vinkulace vkladu realizaci vymožení povinnosti nebrání.
Povinný v dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.), namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241 odst. 2 písm. a/ a b/ o. s. ř.). Uvedl, že Městský soud v Praze usnesením ze dne 18. 4. 2008, č. j. 55 Cm 31/2008-37, odložil vykonatelnost rozhodčího nálezu, a proto rozhodčí nález není vykonatelný, i když v prvním stupni byla žaloba na zrušení rozhodčího nálezu zamítnuta. Dále nesouhlasil s výkladem §43 zákona č. 120/2001 Sb., jenž zaujal odvolací soud. Podle jeho názoru předložené listiny dostatečně neprokazují, že oprávněný je připraven svoji povinnost, uloženou mu exekučním titulem, splnit. Navrhl proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Oprávněný ve vyjádření k dovolání uvedl, že odklad vykonatelnosti exekučního titulu může být jen důvodem pro odklad exekuce. Dále konstatoval, že námitky povinného, týkající se předložených listin, nesměřují proti právnímu závěru odvolacího soudu, nýbrž zpochybňují skutková zjištění učiněná odvolacím soudem.
Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání přípustné podle §237 odst. 1 písm. a) ve spojení s §238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s. ř. není důvodné.
Je-li dovolání přípustné, je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.) i k vadám podle ustanovení §229 odst. 1, odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 o. s. ř. (tzv. zmatečnosti), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.).
Námitka povinného, že soud nezohlednil povolení odkladu vykonatelnosti exekučního titulu a že exekuční titul z důvodu existence pravomocného usnesení o odkladu jeho vykonatelnosti není vykonatelný, není důvodná. Podle §54 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. platí, že je-li odložena vykonatelnost exekučního titulu, soud (a od 1. 11. 2009 exekutor či soud) odloží provedení exekuce do doby pravomocného skončení řízení, ve kterém soud rozhoduje o odložení vykonatelnosti exekučního titulu. Odklad vykonatelnosti rozhodnutí nebrání tomu, aby na základě uvedeného rozhodnutí byla nařízena exekuce, ale je nutno zároveň s nařízením exekuce odložit její výkon (srov. Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/. Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 227).
Stejnou otázkou se zabýval i Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 30. 8. 2006, sp. zn. 20 Cdo 2917/2005, v němž dospěl k závěru, že vyslovení (nařízení) odkladu vykonatelnosti exekučního titulu je pouze důvodem odložení provedení exekuce; odklad vykonatelnosti neznamená, že rozhodnutí, jež kvalitu vykonatelnosti dříve nabylo, ji tím naopak pozbylo. Povolení odkladu vykonatelnosti exekučního titulu před zahájením exekučního řízení nebo po jeho zahájení nebrání nařízení exekuce (není důvodem zastavení exekuce, pokud odklad vykonatelnosti byl povolen po nařízení exekuce). Soud exekuci nařídí a současně její provedení podle ustanovení §266 odst. 2 o. s. ř. odloží až do pravomocného skončení příslušného řízení (např. řízení o zrušení rozhodčího nálezu). Stejné závěry se uplatní i v případech, kdy odklad vykonatelnosti nastává ex lege.
Předmětem dovolacího přezkumu je rovněž závěr, že oprávněný prokázal připravenost splnit svoji vzájemnou povinnost z rozhodčího nálezu - zaplatit povinnému částku 72 900 000,- Kč s vyčíslenými úroky.
Právní posouzení je ve smyslu §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež však na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle §43 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., jestliže je to, co ukládá exekuční titul povinnému, vázáno na splnění podmínky nebo na splnění vzájemné povinnosti oprávněného, lze nařídit exekuci jen, prokáže-li oprávněný, že se podmínka splnila nebo že sám svou vzájemnou povinnost vůči povinnému již splnil, popřípadě je připraven ji splnit.
Podle §43 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. v případech uvedených v odstavci 1 je třeba k potvrzení o vykonatelnosti exekučního titulu připojit listinu vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, z níž je patrné, že se splnila podmínka nebo že oprávněný splnil svou vzájemnou povinnost, popřípadě je připraven ji splnit.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že oprávněný může doložit, že splnil stanovenou podmínku nebo povinnost, jen listinou vydanou či ověřenou státním orgánem nebo notářem. Soudní praxe současně dovodila, že splnění podmínky či vzájemné povinnosti lze prokázat i soukromou listinou, jestliže podpisy na ní jsou zákonným způsobem ověřeny.
Oprávněný svoji připravenost splnit uloženou povinnost dokládal Dodatkem ke Smlouvě o zřízení a vedení termínovaného účtu č. 34-2477960657/0100 – dohoda o vinkulaci a Všeobecnými obchodními podmínkami Komerční banky a. s. Předložený Dodatek ke Smlouvě je ověřen, tzn. že předložený opis souhlasí doslovně s předloženým originálem listiny (ověřování – vidimaci provedla notářka JUDr. Ivana Krušková), současně jsou ověřeny i všechny podpisy ve smlouvě (legalizace podpisů provedla notářská tajemnice). Z dodatku ke Smlouvě vyplývá, že část vkladu na účtu ve výši 108 417 538,44 Kč je do 15. 7. 2010 vinkulovaná (vázaná) na přivolení povinného Davida Berana, a do doby zrušení vinkulace není oprávněný oprávněn s vinkulovanou částkou žádným způsobem disponovat.
Z obsahu předloženého Dodatku vyplývá, že i když je výplata v rozhodčím nálezu vyčíslené částky povinnému vázána na splnění jiné podmínky ve smyslu §780 obč. zák., a to konkrétně na přivolení povinného, vyjadřuje svým obsahem připravenost oprávněného plnit vzájemnou povinnost z exekučního titulu. Protože předložená listina současně splňuje náležitosti, jež musí vykazovat soukromá listina ve smyslu §43 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., lze uzavřít, že oprávněný doložil připravenost splnit svoji vzájemnou povinnost a že exekuci lze nařídit. Dospěl-li odvolací soud ke stejnému právnímu závěru, je jeho rozhodnutí správné.
Nejvyšší soud proto dovolání jako nedůvodné zamítl (§243b odst. 2 část věty před středníkem o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. dubna 2011
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á, v. r.
předsedkyně senátu