ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.567.2006.1
sp. zn. 20 Cdo 567/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněné Ž. b., a.s., proti povinnému M. M., zastoupenému advokátem, pro 7.200.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 1 Nc 2658/2004, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2005, č.j. 20 Co 60/2005-108, takto:
Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2005, č.j. 20 Co 60/2005-108, a usnesení Okresního soudu Praha – západ ze dne 1. 7. 2004, č.j. 1 Nc 2658/2004-81, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 22. 7. 2004, č.j. 1 Nc 2658/2004-85, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 1. 7. 2004, č.j. 1 Nc 2658/2004-81, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 22. 7. 2004, č.j. 1 Nc 2658/2004-85, jímž okresní soud nařídil podle směnečného platebního rozkazu Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 21. 9. 1994, č.j. Sm 311/94-6, ve spojení s opravným usnesením téhož soudu ze dne 2. 5. 1995, č.j. Sm 311/94-34, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 7. 2003, č.j. 50 Cm 52/98-104, exekuci a jejím provedením pověřil Mgr. R. V., soudního exekutora. Odvolací soud dospěl k závěru, že ačkoli směnečný platební rozkaz v době zahájení exekučního řízení nebyl vykonatelný, exekuci nařídit lze, neboť v době nařízení exekuce již vykonatelný byl (vykonatelným se stal 9. 8. 2003). Exekuční titul je vykonatelný i po stránce materiální; námitku promlčení v tomto řízení nelze důvodně uplatnit vzhledem k §408 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů.
V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) – namítá povinný, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Je přesvědčen, že směnečný platební rozkaz musí být formálně vykonatelný již v době podání návrhu na nařízení exekuce; jelikož v souzené věci tomu tak nebylo, měl být návrh zamítnut. Setrvává rovněž na námitce promlčení vymáhané pohledávky. Navrhl, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb.).
Dovolání je podle §238a odst. 1 písm. c) a odst. 2 o.s.ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o.s.ř. a §130 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“), přípustné, neboť napadené usnesení řeší otázku, ke kterému okamžiku musí být exekuční titul (znějící na peněžité plnění) v exekučním řízení podle zákona č. 120/2001 Sb. formálně vykonatelný, v rozporu s ustálenou soudní praxí.
Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle §37 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce podle tohoto zákona, nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul podle tohoto zákona.
Podle §40 odst. 1 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb. je exekučním titulem vykonatelné rozhodnutí soudu, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek.
V usnesení ze dne 18. 1. 2006, sp. zn. 20 Cdo 1105/2005, Nejvyšší soud vyložil, že rozhodnutí znějící na peněžité plnění, na jehož podkladě je navrhována exekuce, musí být formálně vykonatelné již v době zahájení exekučního řízení. Tento okamžik je totiž významný v případech, kdy exekuce k vymožení peněžitého plnění bude provedena prodejem movitých věcí, nemovitostí nebo podniku; v těchto případech (na rozdíl od srážek ze mzdy a přikázání pohledávky, při nichž je pořadí pohledávek určováno dnem, kdy plátci mzdy, peněžnímu ústavu nebo dlužníku povinného byl doručen exekuční příkaz) je pro pořadí pohledávek rozhodující den zahájení exekučního řízení (§332 odst. 1, §337c odst. 5, §338ze odst. 5 o.s.ř.). K nabytí vykonatelnosti až později v průběhu řízení nelze přihlížet, neboť podání návrhu, s nímž není spojen vykonatelný exekuční titul, nemůže oprávněnému založit výhodnější pořadí pohledávky oproti oprávněným, kteří návrh podali (řádně) až poté, co se titul stal vykonatelným (srov. obdobně Kůrka, V., Drápal, L.: Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha 2004, str. 294).
Právní závěr odvolacího soudu, že pro nařízení exekuce je z hlediska formální vykonatelnosti exekučního titulu (znějícího na peněžité plnění) rozhodující stav v době nařízení exekuce, je tedy nesprávný.
Nejvyšší soud proto napadené rozhodnutí zrušil (§243b odst. 2, část věty za středníkem, o.s.ř.), a jelikož důvody, pro něž bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí také na usnesení soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud i je a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (§243b odst. 3, věta druhá, o.s.ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro soudy v dalším řízení závazný (§243d odst. 1, část věty první za středníkem, §226 odst. 1 o.s.ř.).
O nákladech vzniklých dovolateli v dovolacím řízení rozhodne soud prvního stupně v novém rozhodnutí ve věci (§243d odst. 1, věta druhá, o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. července 2006
JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.
předseda senátu