ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.5905.2017.1
sp. zn. 20 Cdo 5905/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněné Scania Finance Czech Republic, spol. s r. o. se sídlem v Chrášťanech, Sobínská č. 186, identifikační číslo osoby 25657496, zastoupené Mgr. Janem Radoněm, advokátem, se sídlem v Praze 7, Kostelní č. 26, proti povinnému P. S. , P., pro 295 446,07 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Ing. Petra Kučery, Exekutorský úřad Kladno, pod sp. zn. 150 EX 2212/16, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. září 2017, č. j. 12 Co 24/2017-28, takto:
I. Dovolání oprávněné se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. září 2017, č. j. 12 Co 24/2017-28, jímž bylo ve výroku I. potvrzeno usnesení soudního exekutora JUDr. Ing. Petra Kučery, Exekutorský úřad Kladno, ze dne 3. ledna 2017, č. j. 150 EX 2212/16-9, s tím, že exekuční návrh oprávněné ze dne 26. října 2016 na pověření soudního exekutora JUDr. Ing. Petra Kučery, Exekutorský úřad Kladno, se sídlem v Kladně, náměstí Starosty Pavla č. 5, provedením exekuce proti povinnému, podle rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. Martina Doubravy ze dne 11. března 2015, sp. zn. 0082014, k vymožení pohledávky oprávněné ve výši 295 446,08 Kč a nákladů rozhodčího řízení ve výši 35 463,79 Kč, se zamítá a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, není přípustné podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. září 2017 (viz čl. II bod 1 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v otázce posouzení, zda r ozhodčí doložku, podle níž pro případ, že výslovně jmenovaný rozhodce nebude moci pro jakoukoliv překážku předmětný spor rozhodnout, nastupuje náhradní způsob určení rozhodce, na základě kterého rozhodce vybere žalující strana ze seznamu rozhodců vedeného při České leasingové a finanční asociaci, tzn. při právnické osobě, která není stálým rozhodčím soudem, je nutno považovat za neplatnou jako celek s tím, že okolnost, že o sporu účastníků rozhodl v rozhodčí doložce jimi určený rozhodce, je z výše uvedených důvodů nerozhodná, je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak (k tomu srovnej například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2017, sp. zn. 20 Cdo 3882/2017, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. června 2016, sp. zn. 20 Cdo 5647/2015 a zde citovaná judikatura). Nejvyšší soud proto dovolání oprávněné podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 poslední věta o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. 2. 2018
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu