ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.925.2018.1
sp. zn. 20 Cdo 925/2018-97
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Karlem Svobodou, Ph.D., v exekuční věci oprávněného města Litoměřice se sídlem městského úřadu v Litoměřicích, Mírové náměstí č. 15/7, identifikační číslo osoby 00263958, proti povinným 1) J. N. , zemřelému 3. ledna 2015, posledně D., a 2) E. N. , D., zastoupené Mgr. Petrem Látalem, advokátem se sídlem v Děčíně, Karla Čapka č. 211/1, pro 33 919 Kč s příslušenstvím, o návrhu povinné na odklad a zastavení exekuce, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 47 EXE 8477/2014, o dovolání povinné 2) proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. srpna 2017, č. j. 9 Co 36/2017-64, takto:
Dovolání povinné 2) se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 16. 5. 2016, č. j. 47 EXE 8477/2014-29, kterým soud prvního stupně zamítl návrh povinné 2) na odklad a zastavení exekuce.
Usnesení odvolacího soudu napadla povinná 2) včasným dovoláním. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále jen „o. s. ř.“.
Napadené usnesení bylo doručeno povinné 2) dne 19. 10. 2017. Povinná 2) podáním ze dne 7. 11. 2017 podala žádost o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, zástupce byl povinné ustanoven usnesením Okresního soudu v Děčíně ze dne 22. 11. 2017, č j. 47 EXE 8477/2014-83. Povinná 2) následně podala dne 18. 12. 2017 prostřednictvím svého zástupce blanketní dovolání, které „odůvodní do pěti pracovních dnů ode dne podání tohoto dovolání“. Podáním ze dne 23. 12. 2017 zástupce povinné 2) podal doplnění dovolání.
Účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (srov. §240 odst. 1 o. s. ř.). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (srov. §240 odst. 2 o. s. ř.).
Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Nebyla
-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Posuzované blanketní dovolání neobsahuje náležitosti vyžadované ustanovením §241a odst. 2 o. s. ř., neboť dovolatelka v něm pouze uvedla, v jakém rozsahu napadá rozhodnutí odvolacího soudu, avšak nevymezila důvod dovolání, ani v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až §238a o. s. ř.) a čeho se domáhá (dovolací návrh). Dovolání může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání, tedy v projednávané věci do 19. 12. 2017, marným uplynutím této lhůty se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2016, sp. zn. 20 Cdo 712/2016). Z tohoto důvodu nelze přihlížet k doplnění dovolání ze dne 23. 12. 2017, neboť bylo podáno po marném uplynutí lhůty k podání dovolání; zmeškání lhůty k podání dovolání (a současně k jeho doplnění a odstranění vad) totiž jak bylo uvedeno výše nelze prominout.
Pro úplnost se dodává, že podání dovolatelky ze dne 7. 11. 2017 nelze považovat za dovolání, neboť v tomto podání dovolatelka pouze požádala o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Za této situace proto nelze na projednávanou věc ani aplikovat §241b odst. 3 věty druhé o. s. ř., neboť předpokladem tohoto ustanovení je včasné podání dovolání, bez ohledu na to, zda je splněna podmínka povinného zastoupení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 25 Cdo 682/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3943/2013, proti kterému byla odmítnuta ústavní stížnost usnesením Ústavního soudu ze dne 10. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 1452/14). Za dovolání v projednávané věci je tedy třeba považovat až podání zástupce povinné 2) podané dne 18. 12. 2017, které je označeno jako „blanketní dovolání“.
Vzhledem k tomu, že dovolání povinné 2) trpí vadami a uvedený nedostatek nebyl v zákonné lhůtě odstraněn, v dovolacím řízení nelze pokračovat, a proto Nejvyšší soud dovolání povinné 2) podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 4. 2018
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
pověřený člen senátu