ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.991.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 991/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Olgy Puškinové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Městského úřadu Cvikov , se sídlem ve Cvikově, náměstí Osvobození 63, zastoupeného Mgr. Petrem Trejbalem, advokátem se sídlem v Litoměřicích, Lidická 10, proti povinnému M. K. , zastoupenému Mgr. Olgou Vávrovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Široká 36/5, odstraněním stavby, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 9 E 45/2007, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci z 25. 9. 2008, č. j. 29 Co 675/2007-34, takto:
I. Dovolání se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným usnesením krajský soud k odvolání povinného změnil usnesení z 19. 4. 2007, č. j. 9 E 45/2007-11, jímž okresní soud nařídil výkon rozhodnutí odstraněním nepovolených vnitřních stavebních úprav skalního prostoru pod parcelou číslo 137/1 (správně 1371/1) a vnitřních rozvodů inženýrských sítí spojených s provozováním kulturní a restaurační činnosti provedených bez řádného stavebního povolení, tak, že návrh na jeho nařízení zamítl a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že exekuční titul není materiálně vykonatelný, neboť z jeho výroku, „ani z podmínek na něj navazujících“, není zřejmé o jaké konkrétní stavební úpravy se jedná, jaké konkrétní inženýrské sítě a v jakém rozsahu mají být odstraněny. Okolnost, že oprávněný v exekučním řízení specifikoval jaké stavební úpravy má na mysli, aniž by tato specifikace byla uvedena i ve výroku exekučního titulu, nemá na materiální vykonatelnost vliv.
V dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), oprávněný namítá, že jako správní orgán provedl před vydáním exekučního titulu dostatečná šetření, s ohledem na specifika předmětného podzemního prostoru je vymezení inženýrských sítí určených k odstranění v exekučním titulu dostatečně určité a vykonatelné. Odvolací soud nepřihlédl k zvláštní povaze podzemního prostoru a nijak ji nepřezkoumával. Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání (přípustné podle §238a odst. 1 písm. c/, odst. 2 ve spojení s ustanovením §237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) není důvodné.
Jelikož vady podle §229 odst. 1, odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 o. s. ř., jež by řízení činily zmatečným ani jiné vady řízení (§241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.), k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§242 odst. 3, věta druhá, o. s. ř.), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§242 odst. 3, věta první, o. s. ř.), je předmětem dovolacího přezkumu závěr odvolacího soudu o materiální nevykonatelnosti exekučního titulu.
Právní posouzení je ve smyslu §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy (nejen hmotného práva, ale – a o takový případ jde v souzené věci – i práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle §261a odst. 1 o.s.ř. výkon rozhodnutí lze nařídit jen tehdy, obsahuje-li rozhodnutí označení oprávněné a povinné osoby, vymezení rozsahu a obsahu povinností, k jejichž splnění byl výkon rozhodnutí navržen, a určení lhůty ke splnění povinnosti – tedy tzv. materiální předpoklady vykonatelnosti.
Jednou ze základních náležitostí materiální vykonatelnosti rozhodnutí je, aby v něm byl vymezen rozsah a obsah povinností, k jejichž splnění byl výkon rozhodnutí nařízen. Je tomu tak proto, aby vykonávací orgán (v daném případě soud) věděl, co vlastně má být vynuceno, a aby nemusel teprve v průběhu vykonávacího řízení zjišťovat, co je obsahem uložené povinnosti. Exekučnímu soudu tedy přísluší posoudit, zda rozhodnutí k výkonu navržené ukládá povinnému povinnosti, jež lze vskutku vykonat, tedy např. zda uložená povinnost odpovídá možným způsobům exekuce, zda tato povinnost je konkretizována dostatečně určitě apod. Neobsahuje-li exekuční titul všechny předpoklady materiální vykonatelnosti uvedené v §261a odst. 1 o. s. ř., může podle něj být exekuce nařízena jen v případě, že chybějící údaje nebo údaje v něm uvedené nepřesně, nesrozumitelně nebo neurčitě lze dovodit postupem podle §261a odst. 2 a 3 o. s. ř. Při zkoumání materiální vykonatelnosti rozhodnutí vychází soud z obsahu rozhodnutí, především z jeho výroku, případně i z odůvodnění, avšak pouze za účelem výkladu výroku, tedy k odstranění případných pochybností o obsahu a rozsahu výrokem uložené povinnosti; výrok titulu nelze jakkoli doplňovat či opravovat. Není-li možné z exekučního titulu uvedené náležitosti vyvodit ani výkladem (s přihlédnutím k povaze uložené povinnosti nebo ke způsobu výkonu rozhodnutí), nemůže takový titul být způsobilým podkladem pro nařízení výkonu rozhodnutí (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu z 30. 4. 2004, sp. zn. 20 Cdo 965/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2004 pod poř. č. 183, usnesení téhož soudu z 26. 5. 2009, sp. zn. 20 Cdo 2021/2007; Občanský soudní řád, komentář - II. díl, C.H. Beck, 7. vydání, Praha 2006, str. 1426; V. Kurka, L. Drápal, Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha, 2004, str. 310).
Výrokem rozhodnutí Městského úřadu ve Cvikově z 28. 6. 2004, č.j. Výst.: 87/2004, bylo povinnému uloženo odstranit „nepovolené vnitřní stavební úpravy (aniž by byly blíže specifikovány) a vnitřní rozvody inženýrských sítí spojených s provozováním kulturní činností a restaurační činností, provedených bez řádného stavebního povolení“. Pouze z odůvodnění rozhodnutí lze zjistit, jaké konkrétní stavební úpravy byly v předmětném skalním prostoru provedeny (mj. i ty, jejichž odstranění se oprávněný domáhá v tomto řízení - zdivo sociálního zařízení do výšky 2,2 – 2,3 m, včetně keramického obkladu, keramické podlahy, dveře, příčky s dveřmi oddělující kuchyň od ostatního skalního prostoru, dřevěný parket a pódium), informace o rozsahu vnitřních inženýrských sítí (zejména, zda jsou v objektu jen inženýrské sítě spojené s provozováním kulturní a restaurační činnosti vybudované bez stavebního povolení, popř. zda se zde nachází i jiné, dříve vybudované inženýrské sítě, které není třeba odstranit) nelze zjistit ani z tohoto odůvodnění. Exekuční soud, aby mohl nařídit výkon rozhodnutí odstraněním stavby podle §350 o. s. ř., by při stanovení konkrétních prací, které měl provést povinný, a které povolí provést oprávněnému na účet povinného, by se jednak musel uchýlit k odůvodnění vykonávaného rozhodnutí a doplnit z něj jeho výrok (vnitřní stavební úpravy), a jednak – ohledně vnitřních inženýrských sítích – by musel provést dokazování ke zjištění, které konkrétní inženýrské sítě mají být odstraněny. To však exekučnímu soudu při nařízení výkonu rozhodnutí nepřísluší.
Z uvedeného plyne, že napadené rozhodnutí je v souladu s judikaturou, a tedy správné; protože se oprávněnému prostřednictvím uvedeného dovolacího důvodu jeho správnost zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání podle §243b odst. 2, části věty před středníkem o. s. ř., zamítl.
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. Podle obsahu spisu povinnému, kterému by příslušela náhrada nákladů řízení, náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. září 2010
JUDr. Vladimír Mikušek , v. r.
předseda senátu¨