ECLI:CZ:NS:2012:20.ND.11.2012.1
sp. zn. 20 Nd 11/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Zbyňka Poledny ve věci žalobce P. C. , proti žalované 1. České republice – Ministerstvu financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 15, a 2. České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 34 C 58/2011, v řízení o věcné příslušnosti k projednání věci a o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze vedené pod sp. zn. Ncp 1822/2011, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu, takto:
Soudci Nejvyššího soudu České republiky JUDr. František Hrabec, JUDr. Jiří Pácal a JUDr. Danuše Novotná nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu České republiky pod sp. zn. 4 Nd 396/2011.
Odůvodnění:
Ve věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Ncp 1822/2011 namítal žalobce podjatost soudců tohoto soudu. Vrchní soud v Praze předložil věc k rozhodnutí o námitce podjatosti Nejvyššímu soudu. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 4 Nd 396/2011 a rozhodovat o ní podle rozvrhu práce přísluší senátu č. 4 složeném v dané věci z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Jiřího Pácala a JUDr. Danuše Novotné.
Podáním ze dne 9. května 2011 žalobce mimo jiné vznesl námitku podjatosti (i) soudců Nejvyššího soudu JUDr. Františka Hrabce, JUDr. Jiřího Pácala a JUDr. Danuše Novotné a navrhl, aby tito soudci byli vyloučeni z projednávání a rozhodování v jeho věci. Pochybnosti o nepodjatosti označených soudců v dané věci podle žalobce vyplývají z jejich rozhodování v jiných věcech žalobce a z jejich předchozího členství v Komunistické straně Československa. Podle názoru žalobce podjatým soudcem je každý soudce, který jako člen KSČ sloužil nelidské komunistické diktatuře a ruské vojenské okupaci, proti nimž žalobce bojoval a byl za to komunistickou justicí pětkrát uvězněn. Bývalí komunisté dodnes smýšlejí v duchu komunistické ideologie a jejich morální zásady a hodnotová orientace samy o sobě zakládají jejich podjatost vůči žalobci, neboť je pravděpodobné, že soudce – bývalý člen KSČ – bude stranit bývalému členu KSČ.
V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu byla věc o vyloučení označených soudců Nejvyššího soudu z projednávání a rozhodnutí věci, vedené zde pod sp. zn. 4 Nd 396/2011, předložena senátu občanskoprávního kolegia č. 20.
Soudci JUDr. František Hrabec, JUDr. Jiří Pácal a JUDr. Danuše Novotná, kterých se námitka podjatosti týká, ve svých vyjádřeních shodně uvedli, že nemají žádný poměr k předmětné věci ani k účastníkům řízení či jejich zástupcům. JUDr. František Hrabec nadto dodal, že se osobně necítí podjatým, nicméně v jiné věci žalobce byl usnesením Nejvyššího soudu z 18. 12. 2008, sp. zn. 4 Nd 309/2008, z projednávání vyloučen.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle §16 odst. 1 o. s. ř. nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Pochybnosti o nepodjatosti ve výroku jmenovaných soudců žalobce dovozuje mimo jiné z okolností v jejich rozhodování v jiných právních věcech. Tyto okolnosti, jak vyplývá z ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř., samy o sobě nemohou být důvodem pro jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí v dané konkrétní věci, a to ani v případě, kdyby případná námitka nesprávného postupu ve věcech stejného druhu byla opodstatněná.
K důvodům vyloučení soudce podle §14 odst. 1 o. s. ř. je třeba uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení, jenž může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout.
V posuzovaném případě nevyplývají ze spisu žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by soudkyně a soudci, o jejichž vyloučení jde, měli poměr k projednávané věci či k účastníkům. Žalobce ve svém obsáhlém a nepřehledném podání neuvedl ve vztahu k soudcům Nejvyššího soudu žádné relevantní skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti dotčených soudců. Případné členství či kandidatura na členství v bývalé KSČ, což činí žalobce hlavním důvodem své námitky podjatosti těchto soudců, není důvodem ke konstatování, že jmenovaní soudci či soudkyně nebudou schopni v projednávané věci nepodjatě rozhodnout.
Nejvyšší soud v této souvislosti připomíná rozhodnutí Ústavního soudu ČR ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. III. ÚS 3268/10, v němž zdůraznil zásadu, že otázku, kdo není oprávněn zastávat určitou funkci v souvislosti se svou činností za minulého režimu, řeší zákon č. 451/1991 Sb., který stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní republiky, České a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů. Uvedený zákon zakotvuje princip, že prosté členství v někdejší KSČ není skutečností, která by obecně vylučovala soudce z rozhodovacího procesu. Citované rozhodnutí neakceptuje tezi, že by soudci – dřívější členové KSČ – věc stěžovatele, bývalého politického vězně totalitního komunistického režimu, nemohli rozhodovat. Míru nezávislosti soudce, a to i s ohledem na jeho bývalou angažovanost v KSČ, je proto nutno posuzovat v každém případě s přihlédnutím k jeho jedinečným okolnostem.
Případný závěr o podjatosti shora uvedených soudců a soudkyně by se musel opírat o existenci jejich vlastního konkrétně definovatelného zájmu na výsledku řízení. Objektivním důvodem zpochybnění nestrannosti soudce tak nemůže být pouhý odkaz na jeho údajnou politickou angažovanost v minulosti. Žalobcem prosazovaný extenzivní výklad ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. by ve svém důsledku mohl znemožnit projednání kauz týkajících se politických, ekonomických a vůbec společenských poměrů před listopadem 1989. S odkazem na argumentaci k uplatněné námitce podjatosti a na podaný výklad Nejvyššího soudu a citované rozhodnutí soudu ústavního je patrné, že žalobcem namítané okolnosti nemohou objektivně založit podjatost jmenovaných soudců a soudkyně Nejvyššího soudu.
Proto Nevyšší soud rozhodl podle §16 odst. 1 o. s. ř., že soudci uvedení ve výroku tohoto rozhodnutí nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 4 Nd 396/2011.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. března 2012
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu