Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.11.2012, sp. zn. 20 Nd 254/2012 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2012:20.ND.254.2012.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2012:20.ND.254.2012.1
sp. zn. 20 Nd 254/2012 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci žalobce Ing. R. R. , zastoupeného Mgr. Alenou Senftovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Krhanická 7, proti žalovaným 1) Mgr. M. S. , správci konkusní podstaty úpadce Svit a.s. Zlín, se sídlem ve Zlíně, Šedesátá č.ev. 64/2, identifikační číslo osoby 000 13 552, 2) České republice - Krajskému soudu v Brně , se sídlem v Brně, pracoviště Husova 15, o zaplacení částky 7.533.944,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 41 Cm 48/2012, o návrhu na přikázání věci podle §12 odst. 2 o. s. ř., takto: Věc vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 41 Cm 48/2012, se k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Praze z důvodu vhodnosti nepřikazuje . Odůvodnění: Dne 24. 4. 2012 doručil žalobce Krajskému soudu v Brně prostřednictvím elektronické pošty a následně dne 26. 4. 2012 prostřednictvím poštovní přepravy žalobu o zaplacení částky 7.533.944,- Kč s příslušenstvím, v níž současně navrhl, aby věc byla podle §12 odst. 2 o. s. ř. přikázána Městskému soudu v Praze; tento návrh odůvodnil tím, že „je nepřijatelné“, aby věc v prvním stupni „řešil“ Krajský soud v Brně, neboť by nastala situace, kdy by tento soud byl „současně v postavení soudu příslušného k rozhodování o nároku proti sobě samému a současně v postavení žalovaného 2)“. Dále uvedl, že „v tomto případě se jedná o zcela mimořádnou situaci, která ovšem není založena pouze s ohledem na účastníky tohoto řízení, ale je jednoznačně a prioritně vyvolána předcházejícím postupem a stavem dotčeného konkursního řízení“. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 16. 5. 2012, č. j. 41 Cm 48/2012 - 28, vyzval účastníky řízení, aby „se ve lhůtě 5-ti dnů ode dne doručení tohoto usnesení vyjádřili k postupu soudu - předložení věci Vrchnímu soudu v Olomouci k rozhodnutí o přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě“. V odůvodnění tohoto usnesení s odkazem na §12 odst. 2 o. s. ř. uvedl, že „soudce, kterému byla věc přidělena, má za to, že v tomto případě je vhodné přikázat věc jinému soudu, neboť dle zásady, že žádný by neměl být soudcem ve vlastní věci, nelze přehlednout situaci, že soudce je v podstatě ke Krajskému soudu v Brně v poměru obdobnému poměru zaměstnaneckému nebo služebnímu“, a že „soud má za to, že nejvhodnějším soudem je Krajský soud v Ostravě, neboť ten je stejně jako Krajský soud v Brně v obvodu Vrchního soudu v Olomouci, který o přikázání věci jinému soudu v tomto případě rozhoduje“. Žalobce v písemném vyjádření k této výzvě uvedl, že „s ohledem na ustanovení §12 odst. 3 o. s. ř. není nejblíže společně nadřízeným soudem Vrchní soud v Olomouci, ale Nejvyšší soud ČR“ a že „rozhodování Vrchního soudu v Olomouci o přikázání věci se mu jeví jako nevhodné, neboť Vrchní soud v Olomouci v daném sporu již opakovaně rozhodoval v rámci konkursního řízení ve věci 40 K 40/2000, tedy v řízení, ve kterém byl založen základ žalovaného nároku“. Navrhl, aby věc byla k rozhodnutí o přikázání věci podle §12 odst. 3 o. s. ř. předložena Nejvyššímu soudu. První žalovaný v písemném vyjádření k uvedené výzvě sdělil, že „nemá námitek k navrhovanému postupu soudu - předložení věci Vrchnímu soudu v Olomouci k rozhodnutí o přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě“. Druhá žalovaná v písemném vyjádření uvedla, že žalobcem uváděné důvody se fakticky shodují s důvodem pro přikázání věci z důvodu nutnosti podle §12 odst. 1 o. s. ř., jehož existence nebyla doložena, a že „vystupuje jako organizační složka České republiky a není tedy přímým žalovaným“. S přikázáním věci jinému soudu proto nesouhlasí. Krajský soud v Brně poté věc předložil Nejvyššímu soudu s návrhem na její přikázání podle §12 odst. 2 o. s. ř. Městskému soudu v Praze. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Krajskému soudu v Brně a Městskému soudu v Praze návrh žalobce na přikázání věci Městskému soudu v Praze projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby byla věc přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti. Podle §12 odst. 1 o. s. ř. nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§14, §15 odst. 2 a §16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně. Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle §12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána. Z citovaných ustanovení vyplývá, že zákon rozlišuje, že věc může být jinému soudu než místně příslušnému přikázána buď z důvodu nutnosti - jestliže soudci příslušného soudu jsou z projednání a rozhodování věci vyloučeni, nebo může být věc přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti. Takový důvod představují okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2006, sp. zn. 21 Nd 144/2006, publikované na stránkách www.nsoud.cz). Důvodem pro delegaci vhodnou podle §12 odst. 2 o. s. ř. tak nemohou být okolnosti, které mohou být důvodem k vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. srpna 2007, sp. zn. 22 Nd 200/2007, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. října 2011, sp. zn. 4 Nd 244/2011). Návrhu žalobce na delegaci vhodnou podle §12 odst. 2 o. s. ř. odůvodněnému okolnostmi směřujícími k možné podjatosti soudců Krajského soudu v Brně a okolnostmi týkajícími se „předcházejícího postupu a stavu dotčeného konkursního řízení“, proto Nejvyšší soud nevyhověl. Z obsahu spisu pak nevyplývají žádné další skutečnosti, které by mohly vést k delegaci vhodné. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. listopadu 2012 JUDr. Olga Puškinová předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/29/2012
Spisová značka:20 Nd 254/2012
ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:20.ND.254.2012.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přikázání věci (delegace)
Dotčené předpisy:§12 odst. 1,2,3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-02