ECLI:CZ:NS:2012:20.ND.340.2012.1
sp. zn. 20 Nd 340/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci žalobce ak. mal. J. C. , zastoupeného JUDr. Petrem Jantačem, advokátem se sídlem v Praze 10, Bratří Čapků 1851/24, proti žalovaným 1) Bytovému družstvu Krov, se sídlem v Praze 2, Polská 60-62, identifikační číslo osoby 614 63 256, zastoupenému JUDr. Ivo Palkoskou, advokátem se sídlem v Kladně, Kleinerova 24/1504, 2) M. P., 3) M. P., 4) Ing. V. S., 5) J. S., 6) Ing. J. P., 7) A. P., o nahrazení projevu vůle, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 52 Cm 207/2003, o námitce podjatosti soudkyně Nejvyššího soudu, takto:
Soudkyně Nejvyššího soudu České republiky Doc. JUDr. Ivana Štenglová není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu České republiky pod sp. zn. 29 Cdo 3034/2012.
Odůvodnění:
Ve věci dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze z 9. 2. 2012, č. j. 11 Cmo 217/2011-399, nyní vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 29 Cdo 3034/2012 (původně 29 Cdo 1790/2012) namítal žalobce podjatost soudkyně Doc. JUDr. Ivany Štenglové a navrhl, aby byla vyloučena z projednávání a rozhodování v uvedené věci. Žalobce uvedl, že jmenovaná soudkyně se v minulosti opakovaně účastnila projednání a rozhodování věcí souvisejících s projednávanou věcí, konkrétně rozhodování záležitosti o členství žalobce v Bytovém družstvu Krov, a vyslovila přitom právní názory způsobilé vyvolat pochybnosti o jejich objektivitě a správnosti.
Jmenovaná soudkyně byla předsedkyní senátu rozhodujícího věc stížnosti pro porušení zákona u Vrchního soudu v Praze, podané Generální prokuraturou ČR pro nezákonnost stanov Bytového družstva Praha 2, spočívající v diskriminaci (členů) uživatelů nebytových prostor při přechodu členství z důvodu rozdělení stávajícího bytového družstva do nástupnických družstev. Vyjádřil domněnku o neformálním kontaktu JUDr. Ivany Štenglové, která „měla spis Vrchního soudu v Praze v inkriminované době pod svojí fyzickou kontrolou“ s Bytovým družstvem Praha 2 či s jeho právním zástupcem, neboť družstvo se o stížnosti (která nebyla zasílána úřední cestou) fakticky dovědělo a odstranilo vytýkaný nedostatek ve svých stanovách, načež Nejvyšší státní zastupitelství vzalo stížnost pro porušení zákona zpět.
Jmenovaná soudkyně dále spolurozhodovala ve věci žaloby o určení členství žalobce v Bytovém družstvu Krov, které je nástupnickým družstvem LBD Praha 2, a to ve věci vedené pod sp. zn. 29 Cdo 83/2000-74 a 29 Cdo 277/2002-146. V usnesení z 30. 10. 2002, č. j. 29 Cdo 277/2002-146, Nejvyšší soud odmítl dovolání žalobce s formalistickým tvrzením, že se nemůže zabývat předestřenou otázkou (zda je možno rozdělit bytové družstvo tak, aby členství jeho člena nepřešlo na stejné družstvo, na něž přejde byt nebo nebytový prostor, který člen užívá), protože dovolatel nepodal v prekluzívní lhůtě žalobu na určení neplatnosti usnesení členské schůze družstva. Nejvyšší soud nepřihlédl k tomu, že dovolatel vůbec neměl možnost tuto žalobu podat, neboť družstvo mu upíralo členství na základě nezákonných stanov a nejednalo s ním jako se členem; nevěděl ani, že se členem stal, a kdy se tak stalo. Soudy, na jejichž rozhodovací činnosti se podílela jmenovaná soudkyně, neposkytly ani minimální ochranu oprávněnému zájmu žalobce stát se členem Bytového družstva Krov.
Dovoláním napadený rozsudek Vrchního soudu je postaven na tom, že soudy již dříve rozhodly, že žalobce není členem Bytového družstva Krov. Tento závěr žalobce odmítá a shledává jej v rozporu i s následnou novelou obchodního zákoníku, výslovně určující, členem kterého nástupnického bytového družstva se člen rozdělovaného družstva stane. Rozsudek o určení jeho členství v bytovém družstvu nepřeklenul svým výkladem nedostatky legislativní úpravy tak, aby žalobce nezůstal bez právní ochrany; naopak soud využil nedostatky platnou právní úpravu k tomu, aby mu ochranu odepřel. Jmenovaná soudkyně rozhodovala též o odvolání proti pořádkové pokutě v řízení o žalobě na určení členství v družstvu.
Soudkyně Doc. JUDr. Ivana Štenglová, ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedla, že se ve věci necítí podjatá, a pokud je jí známo, nemá žádný poměr k věci, účastníkům anebo jejich zástupcům.
Podle §14 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odst. 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odst. 2). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odst. 4).
O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle §16 odst. 1 o. s. ř. nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Pochybnosti o nepodjatosti ve výroku jmenované soudkyně žalobce dovozuje z jejího rozhodování v jiných právních věcech týkajících se žalobce. Tyto okolnosti, jak vyplývá z ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř., samy o sobě nemohou být důvodem pro její vyloučení z projednávání a rozhodnutí v dané konkrétní věci.
K důvodům vyloučení soudce podle §14 odst. 1 o. s. ř. je třeba uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení, jenž může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout.
V posuzovaném případě nevyplývají ze spisu žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by soudkyně, o jejíž vyloučení jde, měla poměr k projednávané věci či k účastníkům.
Žalobcem namítané okolnosti nemohou objektivně založit podjatost jmenované soudkyně Nejvyššího soudu.
Proto Nevyšší soud rozhodl podle §16 odst. 1 o. s. ř., že soudkyně uvedená ve výroku tohoto rozhodnutí není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 29 Cdo 3034/2012 (dříve pod sp. zn. 29 Cdo 1790/2012).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. listopadu 2012
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu