ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.1370.2013.1
sp. zn. 21 Cdo 1370/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce Ing. M. Š. , zastoupeného JUDr. Martinou Černochovou, advokátkou se sídlem v Jihlavě, Telečská č. 1720/7, proti žalované LCJ, s. r. o. se sídlem v Jihlavě, Rantířovská č. 284, IČO 469 63 065, zastoupené JUDr. Karlem Smutným, advokátem se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí č. 832/19, o omluvu a zaplacení 200.000,- Kč, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 12 C 6/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. září 2012 č. j. 49 Co 72/2009-97, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. 9. 2012 č. j. 49 Co 72/2009-97, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Jihlavě ze dne 21. 1. 2009 č. j. 12 C 6/2008-50 ve věci samé (tj. ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba o zaslání písemné omluvy za nepřijetí žalobce do pracovního poměru na funkci skladníka - operátora a zaplacení částky 200.000,- Kč a ve výroku, že žalované se přiznává náhrada nákladů řízení) a kterým byla žalované přiznána náhrada nákladů za odvolací řízení, není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. [tj. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „o. s. ř.“), neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1. 1. 2013 (srov. čl. II, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony)], a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř.
Z obsahu dovolání vyplývá, že žalobce nesouhlasí se skutkovými zjištěními, na nichž odvolací soud založil svůj závěr o tom, že k „diskriminačnímu“ jednání žalovaného nedošlo a že nárok žalobce na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění a na náhradu nemajetkové újmy podle ustanovení §4 odst. 10, 11 a 12 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, je neopodstatněný. Dovolatel nesouhlasí se skutkovými zjištěními, na nichž odvolací soud (i soud I. stupně) založil svůj závěr. Namítá, že soudy „nezjišťovaly příčinu chování pracovnic žalovaného (a jejich motivaci k takovému jednání)“ a tudíž nebylo „citované ustanovení (ust. §4 odst. 2, 6 a 11) zákona o zaměstnanosti správně aplikováno“. Podstatou námitek dovolatele je tedy nesouhlas s tím, ke kterým důkazům odvolací soud přihlížel a jak provedené důkazy vyhodnotil. Zpochybňuje skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci soudem rozhodující, nezpochybňuje správnost právního posouzení věci. Námitky žalobce v tomto směru nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., ale dovolacího důvodu podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 o. s. ř.
K okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle ustanovení 241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 o. s. ř. – jak je zřejmé ze znění ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř. - nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přihlédnuto.
Z uvedeného je zřejmé, že napadený potvrzující rozsudek odvolacího soudu o věci samé nemá po právní stránce zásadní význam a že tedy proti němu není dovolání přípustné ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o. s. ř. a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, na náhradu svých nákladů nemá právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. června 2014
JUDr. Zdeněk Novotný
předseda senátu