ECLI:CZ:NS:2005:21.CDO.2415.2004.1
sp. zn. 21 Cdo 2415/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny ve věci výkonu rozhodnutí oprávněných a) J. N., a b) B. S., obou zastoupených advokátem, proti povinným 1) V. U., 2) J. U., oběma zastoupeným advokátkou, a 3) V. U., provedením prací a výkonů, o žalobě pro zmatečnost podané povinnými proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. prosince 2000 č.j. 51 Co 580/2000-22, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 66 C 5/2001, o dovolání povinných 1) a 2) proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. listopadu 2002 č.j. 11 Cmo 218/2002-92, takto:
I. Dovolání povinných 1) a 2) se odmítá.
II. Povinní 1) a 2) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně oprávněným na náhradě nákladů dovolacího řízení 1.935,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 15.12.2000 č.j. 51 Co 580/2000-22 potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 18.5.2000 č.j. 45 E 3922/99-6 ve výroku \"nařizujícím výkon rozhodnutí k vynucení povinnosti povinných odstranit nepovolenou stavbu bazénu na pozemku č. parc. 472/2 v k.ú. L.\", změnil je ve výroku o náhradě nákladů řízení tak, že povinní jsou povinni zaplatit oprávněným společně a nerozdílně na náhradě \"nákladů na nařízení výkonu rozhodnutí\" 3.050,- Kč \"na účet\" advokáta a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto usnesení podali povinná 1) a povinný J. U., narozený dne 17.8.1924, žalobu pro zmatečnost. Žalobu zdůvodnili zejména tím, že \"v řízení vystupují ti, kteří nejsou jako účastníci řízení k vystupování oprávněni\" a že \"odvolání povinného J. U. bylo odvolacím soudem odmítnuto\".
Městský soud v Praze usnesením ze dne 13.12.2001 č.j. 66 C 5/2001-71 žalobu pro zmatečnost zamítl a rozhodl, že povinná 1) a povinný J. U., narozený dne 17.8.1924, jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně oprávněným na náhradě nákladů řízení 7.740,- Kč k rukám advokáta. Dospěl k závěru, že zmatečnostní důvod podle ustanovení §229 odst.1 písm.b) o.s.ř. není dán, neboť v původním řízení vystupovaly jako účastníci řízení fyzické osoby, které byly způsobilé nabývat práva a povinnosti. Podle názoru soudu prvního stupně nebyl naplněn ani důvod žaloby podle ustanovení §229 odst.4 o.s.ř., neboť v napadeném usnesení městský soud nerozhodl o odmítnutí odvolání nebo o zastavení odvolacího řízení, ale o potvrzení usnesení obvodního soudu o nařízení výkonu rozhodnutí.
K odvolání povinné 1) a povinného J. U., narozeného dne 17.8.1924, Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 13.11.2002 č.j. 11 Cmo 218/2002-92 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že povinná 1) a povinný J. U., narozený dne 17.8.1924, jsou povinni zaplatit oprávněným na náhradě nákladů odvolacího řízení 7.590,- Kč k rukám advokáta. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně v tom, že uplatněné zmatečnostní důvody nejsou naplněny, neboť oprávněným \"bylo v celém průběhu správního řízení přiznáno postavení účastníků řízení a mají tedy postavení účastníků i v řízení vykonávacím\" a napadeným usnesením městského soudu nebylo odmítnuto odvolání ani zastaveno odvolací řízení, ale \"potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o nařízení výkonu rozhodnutí k vynucení povinnosti odstranit nepovolenou stavbu\".
Po vyhlášení usnesení odvolacího soudu povinný J. U., narozený dne 17.8.1924, dne 20.11.2002 zemřel. Pravomocným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30.12.2003 č.j. 66 C 5/2001-106 bylo rozhodnuto, že na jeho místě bude v řízení pokračováno s povinnými 2) a 3).
Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 13.11.2002 č.j. 11 Cmo 218/2002-92 podali povinní 1) a 2) dovolání. Namítají, že soudy v původním řízení nařídily výkon rozhodnutí Stavebního úřadu Městské části P. o odstranění nepovolené stavby, ačkoliv vykonávané rozhodnutí \"nevychází ze spolehlivě zjištěného stavu věci\" a zasahuje do vlastnických práv dovolatelů, a navrhují, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a aby věc \"vrátil k novému projednání\".
Oprávnění navrhli, aby dovolací soud dovolání zamítl. Uvedli, že povinnými tvrzené důvody zmatečnosti \"nebyly naplněny\" a že námitky dovolatelů, které směřují proti věcné správnosti rozhodnutí, podle něhož byl nařízen výkon rozhodnutí, jsou právně nerozhodné.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání (§243a odst.1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Podmínky přípustnosti dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost, jsou obsaženy v ustanovení §238a odst.1 písm.b), §238a odst.2 a v §237 odst.1 a 3 o.s.ř.
Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost [§238a odst.1 písm.b), §238a odst.2 a §237 odst.1 písm.a) o.s.ř.], nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl o žalobě pro zmatečnost jinak než v dřívějším usnesení proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější usnesení zrušil [§238a odst.1 písm.b), §238a odst.2 a §237 odst.1 písm.b) o.s.ř.], anebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení §238a odst.1 písm.b), §238a odst.2 a §237 odst.1 písm.b) o.s.ř. a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené usnesení odvolacího soudu má v rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost po právní stránce zásadní význam [§238a odst.1 písm.b), §238a odst.2 a §237 odst.1 písm.c) o.s.ř.].
Povinní 1) a 2) napadají dovoláním usnesení odvolacího soudu ve výroku, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost. Podle ustanovení §238a odst.1 písm.b), §238a odst.2 a §237 odst.1 písm.b) o.s.ř. dovolání není přípustné, a to již proto, že ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno usnesení o žalobě pro zmatečnost, které by bylo odvolacím soudem zrušeno. Dovolání povinných 1) a 2) proti usnesení odvolacího soudu tedy může být přípustné jen při splnění předpokladů uvedených v ustanovení §238a odst.1 písm.b), §238a odst.2 a §237 odst.1 písm.c) o.s.ř.
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení §238a odst.1 písm.b), §238a odst.2 a §237 odst.1 písm.c) o.s.ř. zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem [238a odst.1 písm.b), §238a odst.2 a §237 odst.3 o.s.ř.].
Přípustnost dovolání podle ustanovení 238a odst.1 písm.b), §238a odst.2 a §237 odst.1 písm.c) o.s.ř. není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud za použití hledisek, příkladmo uvedených v ustanovení 238a odst.1 písm.b), §238a odst.2 a §237 odst.3 o.s.ř., dospěje k závěru, že napadené usnesení odvolacího soudu v rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost po právní stránce zásadní význam skutečně má.
V projednávané věci byla žaloba pro zmatečnost - jak vyplývá z obsahu spisu - podána ve věci výkonu rozhodnutí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 45 E 3922/99.
Podle ustanovení §254 odst.1 věty první o.s.ř. se na výkon rozhodnutí užije ustanovení Částí první až páté Občanského soudního řádu, není-li v Části šesté uvedeno jinak.
Podle ustanovení §254 odst.2 části věty druhé za středníkem o.s.ř. při výkonu rozhodnutí lze podat žalobu pro zmatečnost pouze z důvodu uvedeného v §229 odst.4 o.s.ř.
Z citovaných ustanovení vyplývá, že ve věcech výkonu rozhodnutí je žaloba pro zmatečnost přípustná jen z důvodu uvedeného v ustanovení §229 odst.4 o.s.ř., tedy jen jestliže byla podána proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení. Žaloba pro zmatečnost, podaná proti jinému usnesení soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu vydanému ve věcech výkonu rozhodnutí proto musí být bez dalšího zamítnuta, aniž by bylo potřebné k rozhodnutí o ní nařizovat jednání (srov. §235f o.s.ř.).
V posuzovaném případě žaloba pro zmatečnost, podaná povinnou 1) a povinným J. U., narozeným dne 17.8.1924 [na jehož místo do řízení nastoupili po jeho smrti povinní 2) a 3)], směřovala proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15.12.2000 č.j. 51 Co 580/2000-22, kterým - jak je nepochybné z jeho výroku a jak správně dovodily soudy obou stupňů - nebylo rozhodnuto ani o odmítnutí odvolání, ani o zastavení odvolacího řízení, ale o potvrzení usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 18.5.2000 č.j. 45 E 3922/99-6 ve výroku o nařízení výkonu rozhodnutí a o změně tohoto usnesení ve výroku o náhradě nákladů řízení. Žaloba o zmatečnost podaná proti tomuto usnesení tedy musela být bez zřetele na okolnosti namítané dovolateli již pro nepřípustnost zamítnuta a usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby, již z tohoto důvodu nemá (nemůže mít) po právní stránce zásadní význam.
Protože napadené usnesení odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam, není proti němu dovolání přípustné ani podle ustanovení §238a odst.1 písm.b), §238a odst.2 a §237 odst.1 písm.c) o.s.ř. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání povinných 1) a 2) - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení §243b odst.5 věty první a §218 písm.c) o.s.ř. odmítl.
V dovolacím řízení vznikly oprávněným v souvislosti se zastoupením advokátkou náklady, které spočívají v paušální odměně ve výši 1.860,- Kč (srov. §10 odst.2, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §16 odst.1, §17 odst.2 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb. a č. 617/2004 Sb.) a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 75,- Kč (srov. §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb. a č. 618/2004 Sb.), celkem ve výši 1.935,- Kč. Protože dovolání povinných 1) a 2) bylo odmítnuto, dovolací soud jim podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. uložil, aby oprávněným tyto náklady nahradili. Povinní 1) a 2) jsou povinni přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta, který oprávněné v tomto řízení zastupoval (§149 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. května 2005
JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu