ECLI:CZ:NS:2019:21.CDO.3289.2019.1
sp. zn. 21 Cdo 3289/2019-272
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce B. K., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Stanislavem Strakošem, advokátem se sídlem ve Frýdku-Místku, 1. máje č. 741, proti žalovanému FERRMON, spol. s r. o. se sídlem v Ostravě-Kunčicích, Lešetínská č. 701/47, IČO 42868670, zastoupenému JUDr. Jarmilou Bajerovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Matiční č. 730/3, o 197 610 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 26 C 138/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. dubna 2019 č. j. 16 Co 163/2016-234, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 4. 2019 č. j. 16 Co 163/2016-234 neobsahuje způsobilé vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř., a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné; má-li být dovolání přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř. proto, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje; má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, musí být z obsahu dovolání patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem; má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která „je dovolacím soudem rozhodována rozdílně“, musí být z dovolání zřejmé, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a v kterých rozhodnutích byla tato otázka dovolacím soudem rozhodnuta rozdílně, a má-li být dovolání přípustné proto, že „dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak“, jde o způsobilé vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu §241a odst. 2 o. s. ř., jen je-li z dovolání zřejmé, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od kterého svého řešení (nikoli řešení odvolacího soudu v napadeném rozhodnutí) otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013 sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, které bylo uveřejněno pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013 sen. zn. 29 NSČR 55/2013, které bylo uveřejněno pod č. 116 v časopise Soudní judikatura, roč. 2014, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013 sp. zn. 29 Cdo 2488/2013).
Kromě toho jsou obsahem dovolání pouze námitky, kterými žalobce uplatnil jiný dovolací důvod než ten, který je – jako jediný přípustný – uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř., a ze kterých nevyplývají žádné rozhodné právní otázky ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř. [nesouhlasí-li se skutkovým závěrem odvolacího soudu, že žalobce byl schopen vykonávat práci pomocného dělníka – obsluhy mostového jeřábu již v době uzavření dohody o převedení na jinou práci ze zdravotních důvodů dne 12. 7. 2010 a stejně tak po celou dobu trvání pracovního poměru až do jeho skončení dohodou ke dni 7. 12. 2010, a se způsobem, jakým k němu odvolací soud dospěl, a uplatňuje-li jinou vadu řízení (vytýká-li odvolacímu soudu, že „nepřipustil provedení revizního znaleckého posudku“), k níž může dovolací soud přihlédnout (byla-li by opodstatněná) – jak vyplývá z ustanovení §242 odst. 3 věty druhé o. s. ř. – pouze tehdy, jestliže je dovolání přípustné)]; takové námitky nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání podle ustanovení §237 o. s. ř.
Postup odvolacího soudu, který při zjišťování zdravotní způsobilosti žalobce k práci pomocného dělníka – obsluhy mostového jeřábu nepřistoupil k přezkoumání znaleckého posudku MUDr. Zdeňky Nohelové jiným znalcem, je ostatně v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. například odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2012 sp. zn. 21 Cdo 2824/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2008 sp. zn. 22 Cdo 1290/2007 nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015 sp. zn. 25 Cdo 259/2012, z nichž vyplývá, že vypracování revizního znaleckého posudku bude přicházet do úvahy zejména tam, kde soud bude mít pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku).
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Dovolací soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, neboť náklady žalovaného, který by měl na tuto náhradu právo s ohledem na výsledek dovolacího řízení (srov. §243c odst. 3 věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o. s. ř.), spojené s jeho vyjádřením k dovolání nelze považovat za účelně vynaložené vzhledem k obsahu tohoto vyjádření, které postrádá jakoukoli argumentaci a omezuje se pouze na sdělení názoru žalovaného, že odvolací soud rozhodl ve věci samé správně, že jeho rozhodnutí nepředcházela žádná vada řízení a že „nejsou splněny podmínky §237 ani §241 o. s. ř.“, a na jeho návrh, aby bylo dovolání odmítnuto.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. 11. 2019
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu