ECLI:CZ:NS:2010:21.CDO.4022.2008.1
sp. zn. 21 Cdo 4022/2008
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce UNIMEX - INVEST, s.r.o. se sídlem v Ostravě - Porubě, Svojsíkova č. 1596/2, IČ 25872117, zastoupeného Mgr. Tomášem Gureckým, advokátem se sídlem v Ostravě, Josefa Skupy č. 1639/21 (pobočka v Malenovicích č. 205), proti žalovaným 1) JUDr. Přemyslu Krausovi, advokátovi se sídlem v Praze 1, Revoluční č. 1, jako správci konkursní podstaty úpadce Vojenské stavby, a.s. v likvidaci se sídlem v Praze 1, Revoluční č. 3, IČ 47115696, zastoupenému JUDr. Romanem Jelínkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční č. 1 , 2) PROGIO a.s. se sídlem v Brně - Veveří, Slovákova č. 279/11, IČ 25599542, zastoupenému JUDr. Alexandrem Nettem, advokátem se sídlem v Brně, Gorkého č. 42, 3) RAK CZ a.s. se sídlem v Praze 1, Havelská č. 500/25, IČ 25653849, zastoupenému Evou Krtičkovou, advokátkou se sídlem v Praze 4 - Braníku, Zelený Pruh č. 1560/99, o neplatnost veřejné dobrovolné dražby, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 30 C 203/2004, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. listopadu 2007 č.j. 23 Co 340/2007-128, takto:
I. Dovolání žalobce se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 2) na náhradě nákladů dovolacího řízení 5.760,- Kč k rukám JUDr. Alexandra Netta, advokáta se sídlem v Brně, Gorkého č. 42, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku; jinak žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhal, aby bylo určeno, že je neplatná veřejná dobrovolná dražba, která se konala dne 29.7.2004 od 11.00 hod "na adrese salonek Restaurace Na Verandách na adrese Praha 5, Nádražní 84" a v níž byl dražebníkem žalovaný 3), navrhovatelem žalovaný 1) a vydražitelem žalovaný 2), nemovitostí označených jako "pozemek parc. č. 592/1 - ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace o výměře 1.095 m 2 , pozemek parc. č. 592/2 - ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace o výměře 1.281 m 2 , pozemek parc. č. 592/4 - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 18 m 2 , pozemek parc. č. 592/5 - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 18 m 2 , pozemek parc. č. 592/6 - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 18 m 2 , pozemek parc. č. 592/7 - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 18 m 2 , pozemek parc. č. 592/8 - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 18 m 2 , pozemek parc. č. 592/9 - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 18 m 2 , pozemek parc. č. 592/10 - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 18 m 2 , pozemek parc. č. 592/11 - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 18 m 2 , pozemek parc. č. 592/12 - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 18 m 2 , pozemek parc. č. 592/13 - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 18 m 2 , pozemek parc. č. 592/14 - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 19 m 2 , pozemek parc. č. 592/15 - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 17 m 2 , pozemek parc. č. 592/16 - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 19 m 2 , pozemek parc. č. 592/17 - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 18 m 2 , pozemek parc. č. 592/18 - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 18 m 2 , pozemek parc. č. 592/19 - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 18 m 2 , pozemek parc. č. 592/20 - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 18 m 2 , pozemek parc. č. 592/21 - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 1.298 m 2 , pozemek parc. č. 592/25 - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 21 m 2 , pozemek parc. č. 592/26 - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 18 m 2 , pozemek parc. č. 601/3 - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 18 m 2 , budova č.p. 549 v Ponavě, občanská vybavenost na pozemku parc. č. 592/21, budova bez č.p./č.e. garáž na pozemku parc. č. 592/4, budova bez č.p./č.e. garáž na pozemku parc. č. 592/5, budova bez č.p./č.e. garáž na pozemku parc. č. 592/6, budova bez č.p./č.e. garáž na pozemku parc. č. 592/7, budova bez č.p./č.e. garáž na pozemku parc. č. 592/8, budova bez č.p./č.e. garáž na pozemku parc. č. 592/9, budova bez č.p./č.e. garáž na pozemku parc. č. 592/10, budova bez č.p./č.e. garáž na pozemku parc. č. 592/11, budova bez č.p./č.e. garáž na pozemku parc. č. 592/12, budova bez č.p./č.e. garáž na pozemku parc. č. 592/13, budova bez č.p./č.e. garáž na pozemku parc. č. 592/14, budova bez č.p./č.e. garáž na pozemku parc. č. 592/15, budova bez č.p./č.e. garáž na pozemku parc. č. 592/16, budova bez č.p./č.e. garáž na pozemku parc. č. 592/17, budova bez č.p./č.e. garáž na pozemku parc. č. 592/18, budova bez č.p./č.e. garáž na pozemku parc. č. 592/19, budova bez č.p./č.e. garáž na pozemku parc. č. 592/20, budova bez č.p./č.e. garáž na pozemku parc. č. 601/3, to vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno město pro k.ú. Ponava, obec Brno, okres Brno - město". Žalobu zdůvodnil zejména tím, že se chtěl zúčastnit této dražby jako dražitel, že měl připravenou "potřebnou dražební jistotu", že však žalovaný 3) odmítl dražební jistotu převzít a dražbu provedl bez jeho účasti.
Žalovaní 1) a 3) namítali, že dražební jistota byla stanovena ve výši 2.000.000,- Kč a že podle dražební vyhlášky měla být uhrazena "bankovním převodem", "poštovní poukázkou" nebo "v hotovosti" na účet žalovaného 3), který byl označen. Protože žalobce nesložil zálohu předepsaným způsobem, nestal se účastníkem dražby.
Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 15.11.2006 č.j. 30 C 203/2004-74 žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení společně a nerozdílně 25.753,20 Kč k rukám advokáta Mgr. Tomáše Gureckého. Z provedených důkazů soud prvního stupně zjistil, že k veřejné dobrovolné dražbě předmětných nemovitostí, která byla zahájena vyvoláním licitátora dne 29.7.2004 v 11.00 hod., se dostavil před zahájením dražby jednatel žalobce a chtěl v hotovosti složit "k rukám dražebníka" dražební jistotu ve výši 2.000.000,- Kč; dražebníkem byl - s ohledem na to, že podle dražební vyhlášky musela být dražební jistota uhrazena "bankovním převodem, poštovní poukázkou, složením hotovosti na účet dražebníka, příp. formou bankovní záruky v době od 1.7.2004 do zahájení dražby" - "poslán do banky", kde vložil na účet žalovaného 3) v 11.04 hod částku 2.000.000,- Kč, a asi v 11.15 hod se vrátil na místo dražby "s dokladem o složení" dražební jistoty, dražebník ho však odmítl "zapsat do seznamu účastníků dražby". Z ustanovení §14 odst.2 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění účinném ke dni konání dražby) soud prvního stupně dovodil, že účastník dražby může dražebníkovi ve lhůtě uvedené v dražební vyhlášce složit jistotu v penězích vždy "i hotově" a že teprve podle novely tohoto zákona, provedené zákonem č. 315/2006 Sb., může být v dražební vyhlášce složení jistoty "v hotovosti do rukou dražebníka" vyloučena, přesahuje-li dražební jistota částku odpovídající 15.000,- EUR. Protože žalobce (jeho jednatel) se dostavil ke dražbě před jejím zahájením, protože dražební jistotu "chtěl a mohl včas složit" v hotovosti k rukám dražebníka a protože splnil ostatní podmínky pro účast v dražbě, stal se účastníkem dražby a mělo mu být umožněno dražit. Napadená veřejná dobrovolná dražba je proto neplatná.
K odvolání žalovaných Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 5.11.2007 č.j. 23 Co 340/2007-128 změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl, a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů žalovanému 1) 36.771,- Kč k rukám advokáta JUDr. Romana Jelínka, žalovanému 2) 39.015,50 Kč k rukám advokáta JUDr. Alexandra Netta a žalovanému 3) 37.771,- Kč. Na základě skutkových zjištění soudu prvního stupně dospěl odvolací soud k závěru, že žalobce se nestal účastníkem dražby, neboť složil dražební jistotu až po zahájení dražby, a že proto není legitimován domáhat se vyslovení její neplatnosti. Ustanovení §14 odst.2 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) nelze podle odvolacího soudu vykládat tak, že by bylo možné dražební jistotu složit vždy v hotovosti k rukám dražebníka. Místo a způsob složení dražební jistoty určuje dražební vyhláška; bylo-li v dražební vyhlášce "podrobně popsáno a upraveno, jak má zájemce o dražbu postupovat při složení dražební jistoty, pak žalobce, chtěl-li by skutečně být účastníkem dražby, měl takto postupovat", a proto "stěží může poukazovat na nesprávnost postupu dražebníka a potažmo na zásah do svých práv".
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítá, že podle ustanovení §14 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) je účastník dražby povinen složit dražebníkovi ve lhůtě uvedené v dražební vyhlášce dražební jistotu v penězích nebo ve formě bankovní záruky, přičemž dražebník je povinen "umožnit oba uvedené způsoby". Výklad tohoto ustanovení, podle kterého by bylo možné hradit jistotu na účet dražebníka u banky, neodpovídá záměru "zákonodárce dát všem účastníkům co nejširší možnost, jak uhradit dražební jistotu, tj. všemi možnými způsoby, dokonce bankovní zárukou". Žalobce dovozuje, že se stal účastníkem dražby (žalobce byl na místě konání dražby včas a měl dostatek času k tomu, aby složil jistotu dražebníkovi v hotovosti), že byl vyloučen z účasti na dražbě protiprávně, že je oprávněn domáhat se vyslovení neplatnosti dražby a že dražba předmětných nemovitostí ze dne 29.7.2004 je neplatná, neboť při ní bylo porušeno kogentní ustanovení §14 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). Žalobce navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a aby mu věc vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaný 2) navrhl, aby dovolací soud dovolání odmítl, neboť žalobce "v podaném dovolání neprovedl potřebnou konkretizaci dovolacího důvodu".
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 30.6.2009 (dále jen "o.s.ř."), neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1.7.2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř. a že dovolání je podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o.s.ř. dovolání přípustné, přezkoumal rozsudek odvolacího soudu ve smyslu ustanovení §242 o.s.ř. bez nařízení jednání (§243a odst. 1, věta první o.s.ř.) a dospěl k názoru, že dovolání není opodstatněné.
Projednávanou věc je třeba i v současné době posoudit - s ohledem na to, že napadená veřejná dražba byla provedena dne 29.7.2004 - podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákonů č. 120/2001 Sb., č. 517/2002 Sb. a č. 257/2004 Sb., tedy ve znění účinném do 9.5.2005 (dále jen "zákona o veřejných dražbách").
Podle ustanovení §24 odst.3 zákona o veřejných dražbách může každý účastník dražby, dražební věřitel nebo navrhovatel dražby požádat soud, aby vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v §12 odst.1 a 2, §14 odst.3, §15 odst.1 až 3, §19, §20, §21, §23 odst.1 až 10, §25 a v §26 odst.1 a 2 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby; soud vysloví v takových případech neplatnost dražby. Není-li toto právo uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.
Veřejnou dražbou prováděnou podle zákona o veřejných dražbách se rozumí - jak vyplývá z ustanovení §2 písm.a) tohoto zákona - veřejné jednání, jehož účelem je převod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, jakož i veřejné jednání, které bylo ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání. Vlastnictví nebo jiné právo k předmětu veřejné dobrovolné dražby přechází na vydražitele k okamžiku udělení příklepu, a to za předpokladu, že uhradil ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením (§30 odst. 1 zákona o veřejných dražbách). V případě, že cena nebyla vydražitelem ve stanovené lhůtě uhrazena, dochází ke zmaření dražby [§2 písm. n) zákona o veřejných dražbách] a vydražitel nenabývá vlastnické nebo jiné právo k předmětu dražby (§24 odst. 1 zákona o veřejných dražbách). Veřejná dobrovolná dražba je - jak dovodila ustálená judikatura soudů (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18.1.2006 sp. zn. 21 Cdo 32/2005, který byl uveřejněn pod č. 52 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.1.2006 sp. zn. 21 Cdo 20/2005, který byl uveřejněn pod č. 53 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006) - neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud; neplatnost této dražby přitom soud nemůže posuzovat v jiném řízení než v řízení podle ustanovení §24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, a to ani jako otázku předběžnou.
Dražebník je oprávněn po účastníkovi dražby žádat složení dražební jistoty (§14 odst.1 zákona o veřejných dražbách). Účastník dražby je povinen složit dražebníkovi ve lhůtě uvedené v dražební vyhlášce dražební jistotu v penězích nebo ve formě bankovní záruky; dražebník je povinen umožnit oba uvedené způsoby (§14 odst.2 zákona o veřejných dražbách). Pro složení dražební jistoty musí být účastníkovi dražby poskytnuta přiměřená lhůta, která nesmí být kratší než polovina lhůty stanovené pro uveřejnění dražební vyhlášky; lhůta pro složení dražební jistoty končí zahájením dražby (srov. §14 odst.3 zákona o veřejných dražbách).
Konání veřejné dobrovolné dražby dražebník vyhlásí dražební vyhláškou, v níž mimo jiné uvede, požaduje-li složení dražební jistoty, způsob a lhůtu pro její složení, číslo účtu a adresu místa, kde má být dražební jistota složena, co je dokladem o složení dražební jistoty, výši dražební jistoty a způsob jejího vrácení, popřípadě, lze-li složit dražební jistotu platební kartou nebo šekem [srov. §20 odst.1 písm.f) zákona o veřejných dražbách].
Z uvedeného vyplývá, že dražebník, který se rozhodl požadovat složení dražební jistoty, je povinen účastníkům dražby umožnit složení dražební jistoty buď v penězích nebo poskytnutím bankovní záruky. Zatímco složení dražební jistoty ve formě bankovní záruky nepředstavuje poskytnutí dražebníkem žádaného peněžitého plnění (jde vlastně o zajištění povinnosti účastníka dražby zaplatit dražební jistotu záruční listinou banky, kdy banka ručí za splnění zajištěného závazku do výše částky a za podmínek stanovených v záruční listině), musí účastník dražby v ostatních případech složit dražebníkovi vyžadovanou peněžitou částku. Z povinnosti dražebníka, který musí umožnit každému účastníku dražby, aby složil dražební jistotu v penězích, současně nevyplývá způsob tohoto plnění; v penězích lze splnit dluh (závazek) jak v hotovosti, tak i bezhotovostním převodem peněžních prostředků prostřednictvím banky nebo jiného peněžního ústavu.
Povinnost dražebníka umožnit každému účastníku veřejné dobrovolné dražby složit dražební jistotu v penězích nebo poskytnutím bankovní záruky musí být odpovídajícím způsobem vyjádřena v dražební vyhlášce. V souladu se zákonem je pouze taková dražební vyhláška a z pohledu ustanovení §24 odst.3 zákona o veřejných dražbách jsou při veřejné dobrovolné dražbě splněny podmínky uvedené v ustanovení §20 zákona o veřejných dražbách tehdy, je-li účastníkům dražby umožněno složení dražební jistoty oběma těmito způsoby. V zákoně o veřejných dražbách se však nestanoví, že by dražebník musel účastníkům umožnit složení dražební jistoty v penězích podle jejich výběru jak v hotovosti, tak i bezhotovostně; dražebníku se tím umožňuje, aby způsob složení dražební jistoty v penězích zvolil podle okolností jednotlivého případu, s přihlédnutím k výši dražební jistoty a v zájmu zdárného průběhu dražby samotné.
V projednávané věci žalovaný 3) v dražební vyhlášce ze dne 22.6.2004 pod bodem 5 uvedl, že dražební jistota ve výši 2.000.000,- Kč musí být uhrazena buď "bankovním převodem" na jeho přesně označený účet nebo "poštovní poukázkou na uvedený účet" anebo "složením v hotovosti na uvedený účet" a že "přípustné je rovněž složení dražební jistoty ve formě bankovní záruky", přičemž stanovil nezbytné náležitosti případné záruční listiny banky. I když tím nebylo umožněno složení dražební jistoty v hotovosti jinak než na účet žalovaného 3) [a tedy ani v hotovosti k rukám licitátora do zahájení dražby], bylo tím každému účastníku dražby (tedy i žalobci) umožněno složit dražební jistotu jednak v penězích, jednak poskytnutím bankovní záruky. Protože žalobce nezaplatil dražební jistotu způsobem předepsaným v dražební vyhlášce včas (do zahájení dražby), není oprávněn zpochybnit platnost této dražby.
Protože rozsudek odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správný a protože nebylo zjištěno (a ani dovolatelem tvrzeno), že by byl postižen některou z vad uvedených v ustanovení §229 odst.1 o.s.ř., §229 odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř. nebo v §229 odst. 3 o.s.ř. anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce podle ustanovení §243b odst. 2 části věty před středníkem o.s.ř. zamítl.
V dovolacím řízení vznikly žalovanému 2) náklady, které spočívají v odměně za zastupování advokátem ve výši 4.500,- Kč [srov. §8, §10 odst. 3 a §18 odst.1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č.110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb.] a v paušální částce náhrad výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb.), celkem ve výši 4.800,- Kč. Vzhledem k tomu, že advokát JUDr. Alexander Nett osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004 sp. zn. 21 Cdo 1556/2004, který byl uveřejněn pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005) k nákladům řízení, které žalovanému 2) za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad (srov. §137 odst. 1 a 3 a §151 odst. 2 větu druhou o.s.ř.) ve výši 960,- Kč. Protože dovolání žalobce bylo zamítnuto, dovolací soud mu podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř. uložil, aby žalovanému 2) tyto náklady nahradil. Žalobce je povinen přiznanou náhradu nákladů řízení v celkové výši 5.760,- Kč zaplatit k rukám advokáta, který žalovaného 2) v tomto řízení zastupoval (§149 odst. 1 o.s.ř.).
Ve vztahu mezi ostatními účastníky bylo o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto podle ustanovení §243b odst.5 věty první, §224 odst.1 a §151 odst.1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalovaným 1) a 3) v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. února 2010
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu