ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.58.2011.1
sp. zn. 21 Cdo 58/2011
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Jiřího Doležílka v právní věci žalobce ASPET-INVEST s.r.o. se sídlem v Ostravě - Porubě, Jana Šoupala č. 1597/3, IČO 26860848, zastoupeného Mgr. Gabrielou Nejedlíkovou, advokátkou se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Husova č. 2, proti žalované IURIDICA aukční síň, s.r.o. se sídlem v Ostravě - Vítkovicích, Vítkovická č. 3083/1, IČO 26782847, zastoupené JUDr. Michalem Kačmaříkem, advokátem se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Poštovní č. 2, o 400.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 25 C 33/2008, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. října 2009 č.j. 42 Co 366/2009-80, takto:
I. Dovolání žalované proti výroku rozsudku krajského soudu, jímž byl změněn rozsudek okresního soudu tak, že se vyhovuje žalobě o zaplacení 26.885,- Kč, se odmítá .
II. Dovolání žalované proti výroku rozsudku krajského soudu, jímž byl potvrzen rozsudek okresního soudu o vyhovění žalobě o zaplacení 168.385,- Kč, se zamítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhal, aby mu žalovaná zaplatila 400.000,- Kč. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že byl účastníkem veřejné dobrovolné dražby organizované žalovanou jako dražebníkem, která se konala dne 21.7.2005, a že složil žalované dražební jistotu ve výši 400.000,- Kč. Na dražbě učinil nejvyšší podání, ve stanovené lhůtě však nedoplatil cenu dosaženou vydražením, neboť podle jeho názoru dražba neproběhla platně. Žalovaná "fakturou ze dne 21.11.2005" vyúčtovala žalobci náklady provedené dražby v celkové výši 360.149,50 Kč. Žalobce s tímto vyúčtováním, zejména s výší odměny dražebníka 283.000,- Kč, nesouhlasí s odůvodněním, že odměna byla sjednána ve výši 10% z ceny dosažené vydražením pro případ zmaření dražby a pro případ, že by došlo k doplacení ceny dosažené vydražením, byla sjednána odměna nižší, že odměna stanovená jen pro případ zmaření dražby představuje určitou formu smluvní pokuty za to, že vydražitel nedoplatil cenu dosaženou vydražením, a že výše odměny je stanovena mezi navrhovatelem dražby a dražebníkem a nemůže tedy žádný z účastníků dražby "předem tušit, jaký postih ho může za zmaření dražby čekat". Požadavek žalované na zaplacení 10% jako odměny z částky dosažené vydražením jen pro případ zmaření dražby je podle názoru žalobce v rozporu "s dobrými mravy a také se zákonem". Žalobce nesouhlasí ani s vyčíslením daně z přidané hodnoty a nákladů opakované dražby, když opakovaná dražba nebyla provedena, neboť navrhovatel požádal dražebníka o upuštění od dražby.
Žalovaná potvrdila, že dne 21.7.2005 provedla veřejnou dobrovolnou dražbu nemovitostí na základě smlouvy uzavřené dne 8.6.2005 s navrhovatelem Mgr. René Gemmelem jako správcem konkursní podstaty úpadce P. G., že žalobce složil jistotu ve výši 400.000,- Kč, že žalobce učinil nejvyšší podání částkou 2.830.000,- Kč, že cenu dosaženou vydražením v "zákonné lhůtě tří měsíců od konání dražby neuhradil", že vyúčtovala žalobci na "nákladech zmařené dražby včetně nákladů opakované dražby" 360.149,50 Kč a že "zbývající částku jistoty" žalobci zatím nevrátila, neboť jí dosud "nesdělil číslo účtu". Podle žalované je sjednání odměny dražebníka ve výši 10% z ceny dosažené vydražením v souladu se zákonem, neboť zákon nevylučuje sjednání odchylné odměny pro případ vydražení a v případě zmaření dražby; sjednáním "rozdílné výše odměny je vydražitel směřován ke splnění svých povinností".
Okresní soud v Ostravě - poté, co usnesením ze dne 23.4.2008 č.j. 25 C 33/2008-57 řízení ohledně částky 39.850,50 Kč z důvodu zpětvzetí žaloby zastavil a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude žalobci "vráceno na zaplaceném soudním poplatku 1.590,- Kč z účtu Okresního soudu v Ostravě" - rozsudkem ze dne 24.10.2008 č.j. 25 C 33/2008-51 žalované uložil, aby zaplatila žalobci 168.385,- Kč, žalobu o zaplacení dalších 191.764,50 Kč zamítl a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 2.780,- Kč k rukám advokátky Mgr. Gabriely Nejedlíkové. Z provedeného dokazování zjistil, že ve smlouvě o provedení dražby, kterou žalovaná uzavřela dne 8.6.2005 se správcem konkursní podstaty Mgr. René Gemmelem, byla sjednána odměna ve výši "5% z ceny dosažené vydražením bez DPH" a pro případ zmaření dražby bylo dohodnuto, že náklady zmařené a případně opakované dražby nese vydražitel a že odměna dražebníka bude ve výši "10% z ceny dosažené vydražením bez DPH", a že v souvislosti s veřejnou dobrovolnou dražbou konanou dne 21.7.2005 vznikly žalované náklady v celkové výši 19.760,65 Kč, odměna žalované činí 283.000,- Kč a "DPH" 57.388,90 Kč. Soud prvního stupně dovodil, že smlouva o provedení dražby je v části, kde je "odchylně sjednána odměna dražebníka pro případ zmaření dražby, neplatná pro rozpor s dobrými mravy", neboť "dražebník neučinil žádné jiné práce, než kdyby byla cena uhrazena", a "obmeškaný vydražitel je zákonem již dostatečně sankcionován a sjednání vyšší odměny dražebníka pro případ zmaření dražby by bylo další sankcí, což není možné", a že "žalovaná má tedy nárok na odměnu ve výši 5% z ceny dosažené vydražením", tj. 141.500,-Kč + DPH. Ze složené jistoty žalovaná mohla použít na úhradu nákladů dražebníka vynaložených "v souvislosti s konáním dražby" pouze 191.764,50 Kč; zbývající část jistoty je proto povinna žalobci zaplatit z titulu vydání bezdůvodného obohacení.
K odvolání účastníků Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 21.10.2009 č.j. 42 Co 366/2009-80 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, kterým bylo vyhověno žalobě o zaplacení 168.385,- Kč, a v části, v níž byla zamítnuta žaloba o zaplacení 164.879,50 Kč; ve výroku o zamítnutí žaloby změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalované uložil, aby zaplatila žalobci 26.885,- Kč, a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně 5.840,- Kč a na náhradě nákladů odvolacího řízení 5.153,- Kč, vše k rukám advokátky Mgr. Gabriely Nejedlíkové. Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně v závěru "o neplatnosti ujednání o stanovení vyšší odměny v případě zmaření dražby", oproti názorům soudu prvního stupně však dovodil, že žalované z odměny nepřísluší "DPH", neboť "odměna dražebníka byla ve smlouvě o provedení dražby sjednána výslovně bez DPH", a proto "nelze její zaplacení požadovat po žalobci jako náklady zmařené dražby". Žalovaná tedy byla oprávněna si ponechat ze složené jistoty jen 164.879,50 Kč.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu (ve výrocích, kterými bylo žalobě vyhověno) podala žalovaná dovolání. Nesouhlasí s právním názorem soudů o tom, že by ve smlouvě o provedení veřejné dobrovolné dražby nebylo možné platně sjednat jinou odměnu dražebníka pro případ, že dražba bude vydražitelem zmařena, než v případě, že cena dosažená vydražením bude vydražitelem řádně a včas uhrazena. Zákon totiž "nijak neomezuje smluvní volnost v tom směru, že by si dražebník a navrhovatel nemohli sjednat odměnu odchylně pro různé situace". Zmaření dražby neuhrazením ceny dosažené vydražením je "nežádoucí protiprávní jednání vydražitele, kterému se chce dražebník i navrhovatel dražby vyhnout" sjednáním vyšší odměny, a vydražitel si této možnosti "musí být vědom a musí počítat s maximální odměnou dražebníka pro případ, je-li navrhovatelem dražby správce konkursní podstaty"; chová-li se "sám zmařitel dražby protizákonně tak, že neuhradí řádně a včas cenu dosaženou vydražením, nemůže se sám dovolávat nemravnosti odměny dražebníka sjednané v mezích zákona". Žalovaná dále namítá, že odvolací soud chybně právně posoudil ujednání o odměně dražebníka "bez DPH". Sjednání odměny dražebníka "bez DPH" neznamená, že se jedná o konečnou částku, která se o daň z přidané hodnoty nezvyšuje, neboť touto formulací smluvní strany měly na mysli, že "procentuální sazba odměny z ceny dosažené vydražením v sobě neobsahuje DPH"; konečná odměna dražebníka činí "procentuální částku z ceny dosažené vydražením navýšenou o aktuální sazbu daně z přidané hodnoty, je-li dražebník plátcem DPH". Žalovaná navrhla, aby dovolací soud zrušil v napadené části rozsudky soudů obou stupňů a aby v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř. oprávněnou osobou (účastníkem řízení), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu jsou obsaženy v ustanovení §237 o.s.ř.
Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [§237 odst. 1 písm. a) o.s.ř.] nebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [§237 odst. 1 písm. b) o.s.ř.], anebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [§237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.]; to neplatí ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč, přičemž se nepřihlíží k příslušenství pohledávky [§237 odst.2 písm.a) o.s.ř.], ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení [§237 odst.2 písm.b) o.s.ř.], a ve věcech mezinárodních únosů dětí podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství [§237 odst.2 písm.c) o.s.ř.].
Soud prvního stupně rozhodl (rozsudkem ze dne 24.10.2008 č.j. 25 C 33/2008-51) o žalobě, kterou se žalobce (po částečném zpětvzetí žaloby) domáhal, aby mu žalovaná zaplatila 360.149,50 Kč, tak, že žalobě o zaplacení 168.385,- Kč vyhověl a že žalobu o zaplacení dalších 191.764,50 Kč zamítl; tím, že soud prvního stupně vyhověl žalobě jen zčásti, došlo jeho rozhodnutím k rozštěpení žalobcova nároku na dvě práva se samostatným skutkovým základem a obě tato práva mají v dalším řízení samostatný osud. Odvolací soud (rozsudkem ze dne 21.10.2009 č.j. 42 Co 366/2009-80) potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, kterým bylo žalobě vyhověno, a ve výroku o zamítnutí žaloby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobě vyhověl co do dalších 26.885,- Kč, a co do částky 164.879,50 Kč jej v zamítavém výroku potvrdil; tím, že zčásti změnil a částečně potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o zamítnutí žaloby, došlo rozsudkem odvolacího soudu k dalšímu rozštěpení žalobcova nároku. Došlo-li rozhodnutími soudů k rozštěpení nároku žalobce na dvě práva (nebo na více práv) se samostatným základem, je třeba přípustnost dovolání proti jednotlivým výrokům rozsudku odvolacího soudu posuzovat samostatně; to samozřejmě neplatí tehdy, mají-li obě (všechna) práva stejný (sice samostatný, ale z hlediska právního posouzení věci shodný) právní režim a je-li tedy rozštěpení žalobcova nároku jen důsledkem procesního vyjádření hmotněprávních nebo skutkových závěrů přijatých odvolacím soudem.
Žalovaná napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu ve výroku, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo žalobě o zaplacení 168.385,- Kč vyhověno, a ve výroku, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně v zamítavé části změněn tak, že bylo vyhověno žalobě o zaplacení dalších 26.885,- Kč. Vzhledem k tomu, že rozhodnutími soudů obou stupňů došlo k rozštěpení žalobcova nároku na práva se samostatným skutkovým základem a že tato práva nemají z hlediska právního posouzení věci stejný (shodný) právní základ (pro každé z nich je významné jiné právní závěry), je třeba přípustnost dovolání proti uvedeným výrokům rozsudku odvolacího soudu posuzovat samostatně.
Dovolání žalované proti výroku rozsudku odvolacího soudu, kterým byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé tak, že žalobci bylo přiznáno dalších 26.885,- Kč, není přípustné, neboť tímto výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč [§237 odst.2 písm.a) o.s.ř.]. Nejvyšší soud ČR proto dovolání žalované proti tomuto výroku rozsudku odvolacího soudu podle ustanovení §243b odst.5 věty první a §218 písm.c) o.s.ř. odmítl.
Ve vztahu k výroku rozsudku odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o vyhovění žalobě, není dovolání žalované podle ustanovení §237 odst.1 písm.b) o.s.ř. přípustné, a to již proto, že ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí ve věci samé, které by bylo odvolacím soudem zrušeno. Dovolání žalované proti tomuto výroku rozsudku odvolacího soudu tedy může být přípustné jen při splnění předpokladů uvedených v ustanovení §237 odst.1 písm.c) o.s.ř.
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení §237 odst.1 písm.c) o.s.ř. zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení §241a odst.2 písm.a) a §241a odst.3 o.s.ř. se nepřihlíží (§237 odst.3 o.s.ř.).
Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. §242 odst.3 o.s.ř.); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení §237 odst.3 o.s.ř. ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.
Přípustnost dovolání podle ustanovení §237 odst.1 písm.c) o.s.ř. není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud za použití hledisek, příkladmo uvedených v ustanovení §237 odst.3 o.s.ř., dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam skutečně má.
V projednávané věci odvolací soud řešil mimo jiné právní otázku, zda je přípustné (právně dovolené) sjednat odměnu dražebníka za provedení veřejné dobrovolné dražby ve zvláštní (odlišné) výši pro případ, že vydražitel nezaplatí cenu dosaženou vydražením a že proto zmařil dražbu. Uvedená právní otázka nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena. Vzhledem k tomu, že její posouzení bylo pro rozhodnutí projednávané věci významné (určující), představuje napadený potvrzující výrok rozsudku odvolacího soudu rozhodnutí, které má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud ČR proto dospěl k závěru, že dovolání žalované proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu je podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. přípustné.
Po přezkoumání rozsudku odvolacího soudu ve smyslu ustanovení §242 o.s.ř., které provedl bez jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.), Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.
Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat - s ohledem na to, že veřejná dobrovolná dražba, z jejíhož zmaření žalovaná odvozuje své nároky, byla provedena na základě smlouvy ze dne 8.6.2005 - podle právních předpisů v té době účinných, zejména podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákonů č. 120/2001 Sb., č. 517/2002 Sb., č. 257/2004 a č. 181/2005 tedy podle zákona o veřejných dražbách ve znění účinném do 28.9.2005 (dále jen "zákona o veřejných dražbách").
Veřejnou dražbou prováděnou podle zákona o veřejných dražbách se rozumí - jak vyplývá z ustanovení §2 písm.a) zákona o veřejných dražbách - veřejné jednání, jehož účelem je převod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, jakož i veřejné jednání, které bylo ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání. Konání veřejné dražby vyhlásí dražebník dražební vyhláškou, v níž mimo jiné uvede označení a popis předmětu dražby a jeho příslušenství, jakož i popis stavu, v němž se předmět dražby nachází, a jeho odhadnutou nebo zjištěnou cenu. Bylo-li při veřejné dražbě učiněno podání, udělí licitátor příklep tomu účastníku dražby, který učinil nejvyšší podání. Po ukončení dražby vyhotoví dražebník bez zbytečného odkladu protokol o provedené dražbě, v němž mimo jiné uvede označení předmětu dražby a jeho příslušenství, označení vydražitele a cenu dosaženou vydražením (nejvyšší podání).
Vlastnictví nebo jiné právo k předmětu veřejné dobrovolné dražby přechází na vydražitele k okamžiku udělení příklepu, a to za předpokladu, že uhradil ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením (§30 odst. 1 zákona o veřejných dražbách). K přechodu vlastnictví tu nedochází na základě smlouvy a ani rozhodnutím státního orgánu, ale podle právní skutečnosti, kterou je příklep licitátora [srov. §2 písm. a) zákona o veřejných dražbách a §132 odst.1 občanského zákoníku].
V případě, že cena nebyla vydražitelem ve stanovené lhůtě uhrazena, nastává zmaření dražby [§2 písm. n) zákona o veřejných dražbách] a vydražitel nenabývá vlastnické nebo jiné právo k předmětu dražby (§24 odst. 1 zákona o veřejných dražbách). Podle ustálené judikatury soudů nejsou dány podmínky k vyslovení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby podle ustanovení §24 odst.3 zákona o veřejných dražbách, došlo-li ke zmaření dražby (srov. právní názor uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18.1.2006 sp. zn. 21 Cdo 32/2005, který byl uveřejněn pod č. 52 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006).
Byla-li dražba zmařena tím, že vydražitel neuhradil cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, uskuteční se opakovaná dražba, dohodl-li se na tom dražebník s navrhovatelem předchozí dražby; smlouva o provedení opakované dražby musí být uzavřena do 10 dnů po doručení vyrozumění o zmaření dražby (srov. §25 odst.1 zákona o veřejných dražbách).
Náklady dražby se rozumí [srov. §2 písm. m) zákona o veřejných dražbách] odměna dražebníka a náklady účelně vynaložené dražebníkem na materiální a organizační zabezpečení přípravy a průběhu dražby; mezi náklady účelně vynaložené dražebníkem patří i přiměřené náklady na zabezpečení informovanosti o dražbě, včetně informací v tisku, a náklady na uveřejnění dražební vyhlášky způsobem v místě obvyklým, jakož i náklady vynaložené dražebníkem na zvýšení jeho pojistného za pojištění odpovědnosti za škodu, pokud s ohledem na hodnotu dražené věci bylo nutno sjednat zvýšení pojistného dražebníka o více než 10 % původního pojistného.
Smlouva o provedení dražby musí obsahovat označení, že jde o dražbu dobrovolnou, označení navrhovatele, dražebníka a předmětu dražby, výši odměny nebo způsob jejího určení či ujednání o tom, že dražba bude provedena bezúplatně (§19 odst.2 zákona o veřejných dražbách). Výši odměny dražebníka sjednanou ve smlouvě o provedení dražby nelze dodatečně zvýšit (§19 odst.6 zákona o veřejných dražbách). Neobsahuje-li smlouva uzavřená mezi navrhovatelem a dražebníkem stanovené náležitosti, je neplatná (§19 odst.7 zákona o veřejných dražbách).
Výše odměny dražebníka se sjednává dohodou (§18 odst.1 zákona o veřejných dražbách). Je-li navrhovatelem dražby správce konkursní podstaty, nesmí výše odměny dražebníka překročit 10% z ceny dosažené vydražením, nejvýše však 1.000.000,- Kč zvýšených o 1% z ceny dosažené vydražením přesahující 10.000.000,- Kč (§18 odst.2 zákona o veřejných dražbách).
Odměna dražebníka a další náklady dražby se hradí z výtěžku dražby, nestanoví-li zákon jinak nebo nebylo-li jinak ujednáno ve smlouvě o provedení dražby (§28 odst.1 zákona o veřejných dražbách). Nebude-li předmět dražby vydražen nebo nestačí-li výtěžek dražby na úhradu nákladů dražby, uhradí náklady dražby nebo její zbývající část navrhovatel dražby, není-li ve smlouvě o provedení dražby ujednáno, že náklady dražby nese dražebník (§28 odst.2 zákona o veřejných dražbách). Byla-li dražba zmařena vydražitelem, dražební jistota složená vydražitelem včetně jejího příslušenství se použije na náklady zmařené dražby. Koná-li se opakovaná dražba, zúčtuje se zbývající část dražební jistoty složené vydražitelem, který způsobil zmaření dražby, na náklady opakované dražby. Po úhradě nákladů dražby a opakované dražby se zbývající část vrátí vydražiteli, který způsobil zmaření dražby (§28 odst. 3 zákona o veřejných dražbách). Vydražitel, který způsobil zmaření dražby, je povinen na vyzvání dražebníka uhradit tu část nákladů dražby, kterou nepokrývá dražební jistota jím složená; to platí i pro náklady opakované dražby konané v důsledku zmaření předchozí dražby vydražitelem (§28 odst. 4 zákona o veřejných dražbách).
V projednávané věci bylo zjištěno, že ve smlouvě o provedení veřejné dražby dobrovolné ze dne 8.6.2005 bylo dohodnuto, že odměna dražebníka "činí 5% z ceny dosažené vydražením" a že se odměna "sjednává bez DPH"; pro případ, kdyby došlo ke zmaření dražby vydražitelem, bylo ve smlouvě sjednáno, že "nehradí navrhovatel dražebníkovi žádné náklady", že "náklady zmařené a případně i opakované dražby nese vydražitel, který způsobil zmaření dražby", a že "v tomto případě je výše odměny dražebníka bez daně z přidané hodnoty sjednána dohodou smluvních stran ve výši 10% z ceny dosažené vydražením v takto zmařené dražbě, s omezením podle ustanovení §18 odst.2 zákona o veřejných dražbách".
Výše odměny dražebníka za provedení veřejné dobrovolné dražby se řídí dohodou dražebníka s navrhovatelem dražby a zákon nestanoví - s výjimkou případu, že navrhovatelem je správce konkursní podstaty (srov. §18 odst.2 zákona o veřejných dražbách) - žádná omezení smluvní volnosti účastníků této dohody. Odměna za provedení veřejné dobrovolné dražby tedy může být sjednána v libovolné výši a s dovolatelkou lze souhlasit i v tom, že může být "sjednána odchylně pro různé situace", například v závislosti na tom, zda dojde k vydražení předmětu dražby nebo zda bude dražební jednání ukončeno, aniž by bylo učiněno alespoň nejnižší podání.
Odměna dražebníka a další náklady dražby se v první řadě hradí z výtěžku dražby; v případě, že předmět dražby nebyl vydražen nebo že výtěžek dražby nepostačoval na úhradu nákladů dražby, je navrhovatel povinen uhradit dražebníkovi náklady dražby (jejich zbývající část), ledaže by bylo ve smlouvě o provedení dražby sjednáno, že náklady dražby nese dražebník ze svého. Navrhovatel dražby však není povinen hradit náklady dražby (a ani dražebník nenese náklady dražby ze svého), byl-li předmět dražby vydražen, avšak k přechodu vlastnického nebo jiného práva na vydražitele nedošlo, neboť vydražitel dražbu zmařil; náklady dražby se pak uhradí ze složené dražební jistoty, popřípadě je uhradí (na výzvu dražebníka) vydražitel, který způsobil zmaření dražby, nepostačuje-li jím složená jistota k úhradě nákladů dražby.
Z uvedeného vyplývá, že vydražitel, který způsobil zmaření dražby, je povinen uhradit (ze složené dražební jistoty nebo na výzvu dražebníka) odměnu dražebníka a další náklady dražby jen v takové výši, v jaké by byly - kdyby nedošlo ke zmaření dražby - uhrazeny z výtěžku dražby nebo, kdyby výtěžek dražby nepostačoval na jejich krytí, navrhovatelem dražby, popřípadě v jakém rozsahu by je nesl ze svého dražebník. S dovolatelkou lze souhlasit v tom, že zmaření dražby představuje "nežádoucí protiprávní jednání vydražitele". Vydražitel je za své "nežádoucí protiprávní zvýhodnění" postižen - jak vyplývá z ustanovení §28 odst.3 zákona o veřejných dražbách - pouze a jen tím, že musí ze svého uhradit náklady zmařené dražby; zákon nedává navrhovateli dražby a dražebníkovi žádný právní základ k tomu, aby "v zájmu úspěchu veřejné dobrovolné dražby" požadovali po obmeškalém vydražiteli další (jiné) peněžité sankce, založené jejich dohodou, například sjednáním vyšší odměny za provedení dražby, než jaká by dražebníkovi jinak náležela, nebo aby dražebník získal při zmaření dražby takový majetkový prospěch, který by neobdržel, kdyby vydražitel uhradil cenu dosaženou vydražením a kdyby tedy ke zmaření dražby vůbec nedošlo. Pro určení nákladů zmařené dražby ve smyslu ustanovení §28 odst.3 zákona o veřejných dražbách proto není významná dohoda navrhovatele dražby s dražebníkem o tom, že při zmaření veřejné dobrovolné dražby ze strany vydražitele náleží dražebníkovi vyšší odměna za provedení dražby, než jakou by obdržel, kdyby ke zmaření dražby nedošlo, která je pro rozpor s účelem zákona v této části neplatná (§65 zákona o veřejných dražbách, 39 a 41 občanského zákoníku), ale dohodnutá výše odměny dražebníka, která mu přísluší v případě vydražení předmětu dražby a přechodu vlastnického nebo jiného práva na vydražitele.
Protože je rozsudek odvolacího soudu ve výroku, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o vyhovění žalobě, z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správný a protože nebylo zjištěno (a ani dovolatelkou tvrzeno), že by rozsudek odvolacího soudu byl v tomto výroku postižen některou z vad uvedených v ustanovení §229 odst.1 o.s.ř., §229 odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř. nebo v §229 odst. 3 o.s.ř. anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované podle ustanovení §243b odst. 2 části věty před středníkem o.s.ř. zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalobci v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. května 2012
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu