ECLI:CZ:NS:2005:21.CUL.4.2005.1
sp. zn. 21 Cul 4/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Pavla Krbka o návrhu Doc. Ing. J. V., podaném proti Vrchnímu soudu v Olomouci na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené pod sp. zn. 2 Ko 88/2003, takto:
I. Návrh se zamítá.
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 29. 4. 2002, č. j. 14 K 31/99-555, v konkurzní věci úpadce M. B., a. s., zprostil funkce dosavadního správce konkursní podstaty Doc. Ing. J. V., ustavil správcem konkursní podstaty Ing. P. B., ustavil zvláštním správcem pro vedení sporů vyvolaných konkursem a pro správu a zpeněžení pohledávek úpadce JUDr. W. F. a rozhodl, že zproštění funkce správce a ustavení nového správce a zvláštního správce je vykonatelné dnem doručení usnesení novému správci Ing. P. B.
Proti tomuto usnesení byla podána odvolání, která projednává a rozhoduje o nich Vrchní soud v Olomouci.
Návrhem ze dne 30. 6. 2005, doručeným Vrchnímu soudu v Olomouci dne 15. 7. 2005, se navrhovatel domáhá, aby „nejvyšší soud v souladu s ustanovením §174a zákona č. 6/2002 Sb. určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, tedy aby určil Vrchnímu soudu lhůtu k rozhodnutí o odvolání proti usnesení ze dne 29. 4. 2002, kterým byl navrhovatel jako dosavadní správce konkursní podstaty M. B., a. s. v likvidaci, zproštěn funkce“. Návrh zdůvodnil zejména tím, že o odvolání již přes tři roky nebylo rozhodnuto a, ačkoliv se se stížností na průtahy odvolacího řízení obrátil dne 5. 8. 2004 na předsedu Vrchního soudu a dne 29. 4. 2005 k rukám místopředsedkyně Vrchního soudu, nebylo dosud ve výše uvedené věci rozhodnuto.
Vrchní soud v Olomouci k návrhu uvedl, že spis týkající se konkursu úpadce M. B., a. s. v likvidaci, se u odvolacího soudu ani soudu prvního stupně nenachází, neboť byl dne 2. 5. 2005 předložen Nejvyššímu soudu ČR s dovoláním. Usnesením Krajského soudu v Ostravě, č. j. 14 K 31/99-555, ze dne 29. dubna 2002 byl nejen navrhovatel zproštěn funkce správce konkursní podstaty, ale byli též ustanoveni noví správci. Proto je v souladu s ustanovením §66c odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, vyloučeno doručení napadeného usnesení postupem podle §66c odst. 1 stejného zákona; usnesení je třeba doručit všem 36.187 konkursním věřitelům. Odvolací soud sice ve věci nařídil jednání, aby shromáždil podklady pro své rozhodnutí v době, kdy ještě všem účastníkům neuplynula lhůta k odvolání proti napadenému usnesení, ale dne 21. 4. 2005 vrátil spis soudu prvního stupně s pokynem, aby věc byla předložena odvolacímu soudu až poté, co bude napadené usnesení doručeno všem věřitelům a všem účastníkům uplyne odvolací lhůta. Spis odvolacímu soudu znovu předložen nebyl.
Nejvyšší soud České republiky jako soud příslušný k projednání návrhu navrhovatele ze dne 30. 6. 2005 [§174a odst.3 věta druhá zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) ve znění pozdějších předpisů - dále jen „zákon o soudech a soudcích“] dospěl k závěru, že návrh navrhovatele Doc. Ing. J. V., CSc. není důvodný.
Podle ustanovení §66a odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, pro konkurs a vyrovnání se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu , nestanoví-li tento zákon jinak.
Podle ustanovení §1 o.s.ř. občanský soudní řád upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k zachovávání zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. Podle ustanovení §6 o.s.ř. v řízení postupuje soud v součinnosti se všemi účastníky tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly spolehlivě zjištěny.
Nepostupuje-li soud (v rozporu se zákonem) tak, aby ochrana práv byla rychlá, a dochází-li tedy v řízení k průtahům, mohou se fyzické a právnické osoby obrátit na příslušný orgán státní správy soudů se stížností na postup soudu (srov. §164 odst.1 zákona o soudech a soudcích).
Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že jeho stížnost na průtahy v řízení, kterou podal u příslušného orgánu státní správy soudů, jím nebyla řádně vyřízena, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (§174a odst.1 zákona o soudech a soudcích). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (kdo je navrhovatelem), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§174a odst.2 věta druhá zákona o soudech a soudcích).
Soud návrh odmítne, jestliže navrhovatel nepodal stížnost na průtahy v řízení, nebo byl-li podán někým, kdo není k jeho podání oprávněn, anebo jestliže navrhovatel neopravil nebo nedoplnil řádně návrh v určené lhůtě (§174a odst.5 věta druhá zákona o soudech a soudcích). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází (§174a odst.6 zákona o soudech a soudcích). Dospěje-li soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy; touto lhůtou je soud, příslušný k provedení procesního úkonu, vázán (§174a odst.7 věta první zákona o soudech a soudcích).
Nestanoví-li zákon o soudech a soudcích jinak, použijí se pro řízení o návrhu na určení lhůty přiměřeně ustanovení části první a části třetí občanského soudního řádu (§174a odst.4 věta druhá zákona o soudech a soudcích).
Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, zakotveného zejména v ustanovení Čl. 38 odst.2 Listiny základních práv a svobod, do řízení probíhajícího před soudem. Nejde o občanské soudní řízení, o trestní řízení soudní nebo o soudní řízení správní, ale o řízení sui generis, jehož smysl (účel) spočívá v tom, že příslušný soud nařídí na návrh účastníka (toho, kdo je stranou řízení) soudu, vůči němuž návrh směřuje (procesnímu soudu), aby ve stanovené lhůtě provedl procesní úkon, u něhož dochází v řízení k průtahům, a že tímto způsobem bude zabráněno dalším průtahům, k nimž by mohlo ve vztahu k tomuto procesnímu úkonu za řízení dojít.
Z uvedeného mimo jiné vyplývá, že návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu směřuje k tomu, aby byla odstraněna případná nečinnost soudu při rozhodování věci. V projednávané věci, jak vyplývá z obsahu spisu, vrátil Vrchní soud v Olomouci přípisem ze dne 21. 4. 2005 spis, sp. zn. 14 K 31/99, Krajskému soudu v Ostravě bez věcného vyřízení odvolání s tím, aby věc byla předložena odvolacímu soudu k rozhodnutí až poté, co bude napadené usnesení doručeno i ostatním věřitelům a všem účastníkům uplyne odvolací lhůta. Již z uvedeného je zřejmé, že při jednání před Vrchním soudem v Olomouci nedochází k průtahům v řízení, zejména, že nelze Vrchnímu soudu v Olomouci uložit provedení procesního úkonu, jestliže spis byl vrácen Krajskému soudu v Ostravě s pokynem k odstranění nedostatku při předložení spisu k rozhodnutí o odvolání; v současné době se spis nachází u Nejvyššího soudu v Brně k rozhodnutí o dovolání.
K dalším námitkám navrhovatele, že k průtahům nemůže vést „sporná skutečnost, ve které nemá ani krajský ani vrchní soud jasno – a to doručovat-li či nikoliv usnesení o odvolání z funkce správce všem věřitelům“, je třeba podotknout, že jejich podstatou je polemika se správností postupu odvolacího soudu, případně soudu prvního stupně, při posuzování otázky doručení napadeného usnesení účastníkům řízení. Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu však nemůže sloužit k přezkumu věcné správnosti postupu soudů v řízení, neboť tím by docházelo k obcházení procesních předpisů (zde zákona o konkursu a vyrovnání a občanského soudního řádu) a nepřípustnému zasahování do nezávislého rozhodování soudů. Je třeba vzít v úvahu to, že soudnictví vykonávají v České republice nezávislé soudy a že soudci jsou při výkonu své funkce (při výkonu soudnictví) nezávislí (srov. Čl. 81 a Čl. 82 odst.1 Ústavy České republiky a §1 zákona o soudech a soudcích). Znamená to mimo jiné, že nikdo nesmí, nestanoví-li zákon jinak, zasahovat do nezávislé rozhodovací činnosti soudů a soudců a uvedené samozřejmě platí i ve vztazích mezi soudy a soudci při projednávání a rozhodování jednotlivých sporů a jiných právních věcí. V občanském soudním řízení může být nezávislost soudu a soudce při projednávání a rozhodování v jednotlivých věcech ovlivněna (usměrněna) jen prostřednictvím závazného právního názoru, vysloveného soudem v rozhodnutí o řádném nebo mimořádném opravném prostředku (srov. §226 odst. 1, §235h odst. 2 větu druhou a §243d odst. 1 větu první o.s.ř.); do probíhajícího občanského soudního řízení není oprávněn zasáhnout nikdo, a to ani soud příslušný k rozhodování o opravných prostředcích.
Vzhledem k tomu, že - jak výše uvedeno – k průtahům v řízení u Vrchního soudu v Olomouci nedochází, Nejvyšší soud ČR návrh navrhovatele podle ustanovení §174a odst. 6 části věty za středníkem zákona o soudech a soudcích zamítl.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §174a odst. 4 věty druhé zákona o soudech a soudcích a §151 odst. 1 o.s.ř. neboť navrhovatel nemá ve smyslu ustanovení §174a odst. 7 věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby mu stát nahradil náklady, které mu v tomto řízení vznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. srpna 2005
JUDr. Mojmír Putna, v. r.
předseda senátu