ECLI:CZ:NS:2018:21.CUL.7.2018.1
sp. zn. 21 Cul 7/2018-8
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Pavla Malého a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., o návrhu T. R. , podaném proti Vrchnímu soudu v Praze, na určení lhůty k provedení procesního úkonu v řízení vedeném pod sp. zn. Ul 29/2018, takto:
I. Návrh navrhovatele T. R. na určení lhůty Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze dne 6. 7. 2018, vedeném u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Ul 29/2018, se odmítá .
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
U Vrchního soudu v Praze bylo pod sp. zn. Ul 29/2018 vedeno řízení o návrhu dlužníka (žalobce) T. R. na „určení lhůty k odnětí a přikázání věci z důvodu nutnosti i z důvodu vhodnosti, delegace nutná delegace vhodná ze dne 6. 7. 2018, k výročí upálení mistra Jana Husa“, který byl tomuto soudu předložen spolu se spisem Městského soudu v Praze sp. zn. 196 ICm 3759/2017. Vzhledem k tomu, že uvedený návrh učiněný v elektronické podobě („prostým e-mailem“) nebyl opatřen elektronickým podpisem a nebyl ani do 3 dnů navrhovatelem doplněn předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění, Vrchní soud v Praze (za zohlednění, že přes výzvu soudu nebyly ani v určené lhůtě odstraněny ostatní vady návrhu) k němu nepřihlížel (§42 odst. 2 a 3 o. s. ř.) a spis vrátil Městskému soudu v Praze.
Dne 3. 8. 2018 navrhovatel T. R. doručil Vrchnímu soudu v Praze „návrh na určení lhůty k odnětí a přikázání věci z důvodu nutnosti i z důvodu vhodnosti, delegace nutná delegace vhodná ze dne 2. 8. 2018“, z jehož obsahu vyplývá, že se navrhovatel domáhá, aby Nejvyšší soud určil Vrchnímu soudu v Praze lhůtu k rozhodnutí o výše uvedeném návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze dne 6. 7. 2018.
Nejvyšší soud České republiky, který je příslušný k projednání návrhu (§174a odst. 4 část věty před středníkem zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „zákon o soudech a soudcích“) a kterému byla věc předložena dne 16. 8. 2018, dospěl k závěru, že návrh navrhovatele není důvodný.
Podle ustanovení §174a odst. 1 věty první zákona o soudech a soudcích má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení.
Příslušný soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty usnesením. Návrh odmítne, byl-li podán někým, kdo není k jeho podání oprávněn, anebo jestliže navrhovatel neopravil nebo nedoplnil řádně návrh v určené lhůtě, jinak o něm rozhodne bez jednání do 20 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla věc předložena nebo kdy byl návrh řádně opraven nebo doplněn (§174a odst. 6 zákona o soudech a soudcích). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází (§174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích). Nestanoví-li zákon o soudech a soudcích jinak, použijí se pro řízení o návrhu na určení lhůty přiměřeně ustanovení části první a části třetí občanského soudního řádu (§174a odst. 5 věta druhá zákona o soudech a soudcích).
Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, zakotveného zejména v ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, do řízení probíhajícího před soudem. Nejde o občanské soudní řízení, o trestní řízení soudní nebo o soudní řízení správní, ale o řízení sui generis, jehož smysl (účel) spočívá v tom, že příslušný soud nařídí na návrh účastníka (toho, kdo je stranou řízení) soudu, vůči němuž návrh směřuje (procesnímu soudu), aby ve stanovené lhůtě provedl procesní úkon, u něhož dochází v řízení k průtahům, a že tímto způsobem bude zabráněno dalším průtahům, k nimž by mohlo ve vztahu k tomuto procesnímu úkonu za řízení dojít (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2005 sp. zn. 21 Cul 3/2004, uveřejněného pod č. 80 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006).
Protože rozhodování o návrhu podle ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích není rozhodováním ve věci samé ani rozhodováním v řízení o věci samé, nelze ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích na rozhodování v tomto řízení sui generis aplikovat (použít). Nelze se tedy návrhem podle ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích domáhat, aby právě v řízení podle ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích byla určena lhůta pro provedení procesního úkonu; ostatně v ustanovení §174a odst. 5 zákona o soudech a soudcích je již stanovena lhůta k rozhodnutí, a to do 20 pracovních dnů ode dne, kdy byla věc rozhodujícímu soudu předložena nebo kdy byl návrh řádně opraven nebo doplněn (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2012 sp. zn. 21 Cul 11/2012).
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud za použití ustanovení §174a odst. 6 věty druhé zákona o soudech a soudcích návrh navrhovatele T. R. na určení lhůty Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze dne 6. 7. 2018, vedenému u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Ul 29/2018, odmítl.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §174a odst. 5 věty druhé zákona o soudech a soudcích a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť navrhovatel nemá ve smyslu ustanovení §174a odst. 8 věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby mu stát nahradil náklady, které mu v tomto řízení vznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. 9. 2018
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu