ECLI:CZ:NS:2018:21.ND.74.2018.1
sp. zn. 21 Nd 74/2018-349
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Vítězslavy Pekárkové a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobce L. N. , zastoupeného Mgr. Janem Hrežem, advokátem se sídlem ve Vyškově, Nádražní 13, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 29 C 158/2017, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 29 C 158/2017 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu Brno-venkov.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu Brno-venkov dne 11.12.2015 doplněnou podáním ze dne 31.5.2017 domáhá přiznání odškodnění (majetkové i nemajetkové újmy) za nesprávný úřední postup orgánů státu, a to zejména v označených trestních a opatrovnických řízeních.
Po postoupení věci místně příslušnému Obvodního soudu pro Prahu 2 (usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 7.6.2017, č.j. 24 C 257/2015-131) žalobce podáním ze dne 29.11.2017 navrhl, aby věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 byla ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. z důvodu vhodnosti přikázána k projednání Okresnímu soudu Brno-venkov. Tento návrh odůvodnil tím, že „pro prokázání svých tvrzení uvedených zejména v doplnění žaloby ze dne 31.5.2017 navrhuje svědecké výpovědi velkého množství svědků žijících zejména v různých koutech Jihomoravského kraje, a především okolí Brna“, a že „měli-li by tito svědci cestovat až k Obvodnímu soudu pro Prahu 2, je velmi pravděpodobné, že by jim to činilo potíže, že by se ve dny, kdy se budou konat soudní roky, nemohli dostavit a omlouvali by se, pročež by se řešení této věci protahovalo apod.“. Dále žalobce poukazuje na svůj zdravotní stav „který po dlouhou dobu není dobrý, pročež by se mohlo stát, že Obvodní soud pro Prahu 2 by pro něj byl nedosažitelný, čímž by fakticky došlo k tomu, že by se nemohl domáhat svých práv“, a že neutěšený zdravotní stav s sebou přináší i finanční potíže, pobírá invalidní důchod ve výši 5.981 Kč a je tak pro něj nemožné odložit si finanční prostředky na nákladnou cestu do P.
Žalovaná v podání ze dne 20.2.2018 uvedla, že s návrhem žalobce na delegaci vhodnou nesouhlasí. Je toho názoru, že sama skutečnost, že navrhovaní svědci žijí v různých místech J. k., nezakládá důvod pro přikázání věci soudu, v jehož obvodu svědci žijí; přistoupí-li soud k výslechu těchto svědků, je tuto situaci možno řešit dožádáním podle §39 o.s.ř. Navrhuje proto, aby věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 29 C 158/2017 nebyla přikázána Okresnímu soudu Brno-venkov.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. může být jinému soudu téhož stupně přikázána věc také z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 o.s.ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
Nejvyšší soud České republiky, jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému Obvodnímu soudu pro Prahu 2 a Okresnímu soudu Brno-venkov, jemuž by měla být věc podle návrhu žalobce přikázána, věc projednal a dospěl k závěru, že nejsou splněny zákonné předpoklady pro vyhovění návrhu.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Současně je třeba přihlížet k tomu, že přikázání věci jinému soudu představuje výjimku ze zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady pod č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku); důvody pro přikázání věci jinému soudu než soudu příslušnému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do uvedeného ústavního principu.
Z tohoto pohledu skutečnosti uvedené žalobcem v jeho návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu Brno-venkov neodůvodňují. Okolnost, že žalobce a jím navrhovaní svědci mají bydliště v obvodu Okresního soudu Brno-venkov, resp. v bližší vzdálenosti do sídla tohoto soudu, než je vzdálenost do sídla místně příslušného Obvodního soudu pro Prahu 2, není natolik výjimečná, aby v ní bylo možné spatřovat důvod pro delegaci vhodnou. Případné úkony, které by nemohly být provedeny soudem místně příslušným pro žalobcem tvrzený zdravotní stav jeho i navrhovaných svědků, resp. jejich finanční situaci, lze provádět soudem dožádaným, tj. soudem, který má sídlo co nejblíže jejich bydlišti.
Z uvedených důvodů, s přihlédnutím k tomu, že žalovaná s návrhem na delegaci nesouhlasí, Nejvyšší soud České republiky rozhodl, že se věc Okresnímu soudu Brno-venkov nepřikazuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. dubna 2018
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu