ECLI:CZ:NS:2002:22.CDO.1305.2002.1
sp. zn. 22 Cdo 1305/2002
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců Víta Jakšiče a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce MUDr. J. R., zastoupeného advokátkou, proti žalobkyni Mgr. D. R., zastoupené advokátem, o vydání věci, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 11 C 73/89, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. listopadu 2001, č. j. 38 Co 387/98-90, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29. listopadu 2001, č. j. 38 C 387/98-90, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Brně (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 12. března 1998, č. j. 11 C 73/89-63, pod bodem I. výroku uložil žalované, aby žalobci vydala obraz V. Š. „Košík s jablky“, a dále pod body II. a III. rozhodl o nákladech řízení a soudním poplatku.
Krajský soud v Brně jako soud odvolací k odvolání žalované rozsudkem ze dne 29. listopadu 2001, č. j. 38 C 387/98-90, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I. potvrdil a ve výrocích pod body II. a III. rozsudek soudu prvního stupně zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud odvolání žalované projednal a rozhodl o něm při neúčasti žalované i jejího zástupce.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž především namítala, že odvolací soud ve věci jednal a rozhodl, přestože její zástupce řádně a včas omluvil svoji neúčast na jednání 29. 11. 2001 a požádal o odročení jednání z důvodu již delší dobu sjednané služební cesty v zahraničí v době odvolacího jednání, kdy s ohledem na rozsah celé věci nebylo možno v tomto případě počítat se substitucí jiným advokátem. Učinil tak i v nepřítomnosti žalované, která o omluvě zástupce byla uvědomena a očekávala odročení jednání. Tím bylo žalované znemožněno účastnit se odvolacího jednání a uvádět skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci samé. Dále vytýkala odvolacímu soudu, že nevzal do úvahy její námitky vznesené v odvolání. Navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalobce navrhl zamítnutí dovolání s tím, že zástupce žalované v době převzetí zastoupení věděl, že se jednání nemůže zúčastnit. V tomto případě bylo jeho povinností zastoupení odmítnout nebo požádat o substituci jiného advokáta, což zástupce žalované neučinil. Žalovaná mohla obdržet předvolání k jednání již kolem 23. 10. 2001, měla proto možnost zvolit si advokáta, který by se mohl jednání zúčastnit. Podle žalobce jde ze strany žalované jen o snahu protáhnout řízení trvající více jak 10 let.
Nejvyšší soud jako soud dovolací podle bodu 17. hlavy první části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. projednal a rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen „OSŘ“).
Po zjištění, že dovolání proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou včas, nejprve zkoumal, zda jde o dovolání přípustné.
Podle §236 odst. 1 OSŘ lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §237 odst. 1 je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, pokud řízení trpí vadami v tomto ustanovení vyjmenovanými (s výjimkou rozhodnutí uvedených v odstavci 2 téhož ustanovení, o takové však v dané věci nejde).
Žalobkyně namítá, že došlo k vadě řízení podle §237 odst. 1 písm. f) OSŘ, podle kterého je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.
Odnětím možnosti jednat před soudem se rozumí takový postup soudu, jímž soud znemožnil účastníku realizaci těch procesních práv, která mu občanský soudní řád přiznává (např. právo účastnit se jednání, činit přednesy apod.).
Nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání, ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat v nepřítomnosti takového účastníka; přihlédne přitom k obsahu spisu a dosud provedeným důkazům (§101 odst. 2 OSŘ). Z citovaného ustanovení vyplývá, že soud nemůže věc projednat v nepřítomnosti účastníka, který z důležitého důvodu požádal o odročení jednání. Důležitost důvodu, pro který účastník požádal o odročení jednání, posuzuje soud z objektivního hlediska se zřetelem ke všem okolnostem.
Účastník řízení může svá práva a povinnosti vykonávat prostřednictvím zvoleného zástupce (§24 OSŘ). Zástupcem si účastník může zvolit vždy advokáta (§25 odst. 1 OSŘ).
Z obsahu spisu se podává, že žalovaná 8. 11. 2001 zmocnila k jejímu zastupování v tomto sporu advokáta, který podáním z 20. 11. 2001, došlým odvolacímu soudu 22. 11. 2001, omluvil svoji neúčast na jednání 29. 11. 2001 a současně s ohledem na již dříve sjednanou zahraniční služební cestu v termínu od 27. 11. 2001 do 30. 11. 2001 požádal o odročení jednání z 29. 11. 2001. Odvolací soud žádosti zástupce žalované 26. 11. 2001 nevyhověl a při jednání 29. 11. 2001 odvolání žalované projednal a rozhodl o něm při neúčasti žalované i jejího zástupce. Zástupce žalované doložil, že zahraniční služební cestu, sjednanou v průběhu měsíců září a října 2001, ve dnech 27. 11. 2001 až 30. 11. 2001 uskutečnil, a vysvětlil, že k podání žádosti o odročení jednání přistoupil až 22. 11. 2001 z toho důvodu, že se mu nepodařilo přeložit sjednané schůzky ve Slovenské republice na jiné přijatelné termíny pro zastoupeného a o zastoupení nebylo možno požádat jiného zástupce s ohledem na složitost sporu.
Jestliže odvolací soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a jejího zástupce, který z důležitého pracovního důvodu s dostatečným časovým předstihem požádal o odročení jednání, aniž rozhodnutí o nevyhovění žádosti o odročení jednání bylo zástupci žalované řádně doručeno (bylo vypraveno 27. 11. 2001, přičemž od 27. 11. 2001 do 30. 11. 2001 se zástupce v místě doručení nezdržoval), nerespektoval §101 odst. 2 OSŘ. Žalovaná tak nemohla přednést případné návrhy na doplnění dokazování, shrnout své návrhy a vyjádřit se k dokazování i k právní stránce věci. Odvolací soud tím zatížil řízení vadou uvedenou v §237 odst. 1 písm. f) OSŘ a je tedy zřejmé, že dovolání je přípustné.
Dovolací soud proto podle §243b odst. 1 a 2 zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, aniž se zabýval dalšími dovolacími důvody ve věci samé.
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. srpna 2002
JUDr. František Balák,v.r. předseda senátu