ECLI:CZ:NS:2023:22.CDO.1574.2023.1
sp. zn. 22 Cdo 1574/2023-917
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobců a) P. Š., b) Z. P., a c) obce Záluží, IČO: 00526452, se sídlem v Roudnici nad Labem, Záluží 13, všech zastoupených JUDr. Vojtěchem Vávrou, LL.M., advokátem se sídlem v Praze, Štěpánská 644/35, proti žalované D. E., zastoupené Mgr. Rudolfem Axmannem, advokátem se sídlem v Litoměřicích, Mírové náměstí 157/30, o určení vlastnictví a odstranění věci, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 20 C 514/2015, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 12. 2022, č. j. 14 Co 191/2021-722, ve znění opravných usnesení ze dne 15. 12. 2022, č. j. 14 Co 191/2021-731, a ze dne 23. 2. 2023, č. j. 14 Co 191/2021-748, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 12. 2022, č. j. 14 Co 191/2021-722, ve znění opravného usnesení ze dne 15. 12. 2022, č. j. 14 Co 191/2021-731 a ze dne 23. 2. 2023, č. j. 14 Co 191/2021-748, se zamítá .
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 17 061 Kč k rukám zástupce žalobců JUDr. Vojtěcha Vávry, LL.M., do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Litoměřicích (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 18. 8. 2021, č. j. 20 C 514/2015-585, určil vlastnické právo žalobců k pozemkům v rozsudku blíže specifikovaným (výrok I – III), uložil žalované povinnost odstranit ploty a betonové zdi u hranic pozemků (výrok IV – VI) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok VII) a státu (výrok VIII).
2. Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalované rozsudkem ze dne 15. 12. 2022, č. j. 14 Co 191/2021-722, ve znění opravného usnesení ze dne 15. 12. 2022, č. j. 14 Co 191/2021-731, a ze dne 23. 2. 2023, č. j. 14 Co 191/2021-748, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I – III tak, že určil vlastnické právo žalobců pouze k některým v rozsudku specifikovaným pozemkům a k dalším specifikovaným pozemkům žalobu zamítl [výrok I písm. a) – c) rozsudku odvolacího soudu], dále rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výrocích IV – VI tak, že nově specifikoval pozemky, ze kterých má žalovaná odstranit pletivový plot a betonové zdi [výrok I písm. d) – f) rozsudku odvolacího soudu]. Geometrický plán č. 379-236/2016 označil jako nedílnou součástí rozsudku (výrok II rozsudku odvolacího soudu), rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů mezi účastníky (výrok III rozsudku odvolacího soudu) a státu (výrok IV – VII rozsudku odvolacího soudu).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaná dovolání. Přípustnost dovolání opírá o §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a uplatňuje v něm dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu §241a odst. 1 o. s. ř. Žalovaná cituje §237 o. s. ř. a vyjadřuje se k okolnostem výstavby plotů na hranicích svých pozemků, přičemž napadá zjištěný skutkový stav odvolacím soudem. Zpochybňuje i průběh dokazování, hodnocení důkazů odvolacím soudem a vypracované znalecké posudky. Dále v dovolání namítá množství procesních vad, kterých se měl odvolací soud v průběhu řízení dopustit (nesprávné doručení rozhodnutí odvolacího soudu, rozsah změny rozsudku soudu prvního stupně odvolacím soudem, porušení zásady koncentrace řízení). Zásah soudu do svého vlastnického práva nepovažuje za přiměřený a domnívá se, „že dovolací soud by měl řešit doposud neřešené otázky“ a to, zda „je několik možných centimetrů přesahu pozemku jednoho do pozemku druhého legitimním důvodem pro zbavení vlastnictví a způsobení škody mnohonásobně přesahující případný přesah takových pozemků“, a zda „je konformní zákonu měnit hranice pozemku za právního stavu, kdy tyto hranice odpovídají zákonnému kódu kvality a jejich změna v terénu přináší nejenom změnu vlastnictví, ale i materiální škody v nemalé výši“. V neposlední řadě navrhuje odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jelikož jeho neprodleným výkonem nebo exekucí hrozí žalované závažná újma. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
4. Žalobci nepovažují dovolání žalované za přípustné a nejsou podle nich splněny ani podmínky pro odklad vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu. Žalovaná pouze prostřednictvím mnoha „domnělých procesních vad a vad skutkového posouzení“ nepřípustně po dovolacím soudu požaduje „právní poradenství“, aniž by formulovala relevantní právní otázku, podstatnou pro rozhodnutí v posuzované věci. Navrhují dovolání odmítnout, popřípadě zamítnout.
5. Dovolání není přípustné.
6. Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
7. Podle §241a odst. 1 – 3 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
8. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, jako obligatorní náležitost dovolání vyžaduje uvedení dovolacího důvodu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2016, sp. zn. II. ÚS 1291/16). Dovolatelka v souvislosti s formulovanými otázkami (zda je několik možných centimetrů přesahu pozemku jednoho do pozemku druhého legitimním důvodem pro zbavení vlastnictví a způsobení škody mnohonásobně přesahující případný přesah takových pozemků a zda je konformní zákonu měnit hranice pozemku za právního stavu, kdy tyto hranice odpovídají zákonnému kódu kvality a jejich změna v terénu přináší nejenom změnu vlastnictví, ale i materiální škody v nemalé výši), nevymezuje řádně dovolací důvod. Tyto otázky nezakládají přípustnost dovolání již z toho důvodu, že na jejich posouzení napadené rozhodnutí nespočívá, a proto se jejich řešení nemůže projevit v poměrech dovolatelky, které jsou založeny napadeným rozhodnutím (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5.1999, sp. zn. 2 Cdon 808/97, uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4934/2014, usnesení ze dne 10. 3. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4562/2014, či usnesení ze dne 8. 12 2015, sp. zn. 29 Cdo 4384/2015, uveřejněné pod číslem 102/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
9. V projednávané věci soudy uzavřely, že oplocení budované žalovanou se nachází vně hranice pozemků parc. č. XY, XY a XY v k. ú. XY v jejím vlastnictví, tedy na pozemcích ve vlastnictví žalobců. Nadto je stavbou neoprávněnou v občanskoprávním smyslu. V souvislosti s tímto nosným důvodem však žalovaná neformuluje žádnou otázku procesního nebo hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, a proto nejsou splněny podmínky přípustnosti dovolání (§237 o. s. ř.).
10. Dovolatelka dále napadá hodnocení důkazů odvolacím soudem (hodnocení závěrů znaleckého posudku a výslechu znalce, dokumenty k ohlášení drobné stavby z roku 2006, opomenutí některých důkazů) a polemizuje se skutkovými zjištěními. Od 1. 1. 2013 nelze v dovolání úspěšně zpochybnit skutková zjištění odvolacího soudu; dovolací soud tak musí vycházet ze skutkových zjištění učiněných v nalézacím řízení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. 28 Cdo 4295/2013). Samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v §132 o. s. ř.) nelze v režimu dovolacího řízení podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2013 úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 1539/2013).
11. Dovolatelka rovněž namítá vady řízení spočívající v tom, že odvolací soud nesprávně doručoval rozhodnutí odvolacího soudu, nezákonně změnil rozhodnutí soudu prvního stupně, přičemž současně žalobu zamítl či porušil zásadu koncentrace řízení. Dovolací soud však podle §242 odst. 3 o. s. ř. smí ke zmatečnostním vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení přihlédnout jen, je-li dovolání přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. 29 Odo 523/2002, uveřejněné pod číslem 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 21 Cdo 496/2005, publikované pod číslem 82/2006 v časopise Soudní judikatura). Tento předpoklad však naplněn není.
12. Jelikož Nejvyšší soud neshledal dovolání žalované přípustným, podle §243c odst. 1 o. s. ř. je odmítl.
13. Vzhledem k tomu, že dovolání bylo odmítnuto, zamítl dovolací soud pro nedůvodnost návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, či ze dne 4. 10. 2017, sp. zn. 23 Cdo 3999/2017), a to v rozhodnutí, kterým bylo rovněž dovolací řízení skončeno (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16).
14. V souladu s §243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.
15. Nesplní-li žalovaná povinnost uloženou jí tímto usnesením, mohou se žalobci domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 10. 2023
Mgr. David Havlík
předseda senátu