ECLI:CZ:NS:2016:22.CDO.1921.2014.1
sp. zn. 22 Cdo 1921/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce A. A. Z. , zastoupeného JUDr. Vladimírem Jablonským, advokátem se sídlem v Praze, 28. října 1001/3, proti žalovanému R. J. , zastoupenému JUDr. Ivem Hamou, advokátem se sídlem v Krnově, náměstí Minoritů 13, o zaplacení 160 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Bruntále – pobočka v Krnově pod sp. zn. 19 C 53/2010, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. června 2013, č. j. 56 Co 171/2013-114, takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. června 2013, č. j. 56 Co 171/2013-114, a usnesení Okresního soudu v Bruntále – pobočky v Krnově ze dne 22. února 2013, č. j. 19 C 53/2010-102, se ruší a věc se vrací Okresnímu soudu v Bruntále – pobočce v Krnově k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Bruntále – pobočka v Krnově (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 25. září 2012, č. j. 19 C 53/2010-91, zamítl žalobu o zaplacení částky 160 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 16. září 2010 do zaplacení (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
Proti rozhodnutí soudu prvního stupně podal žalobce 5. listopadu 2012 odvolání.
Usnesením Okresního soudu v Bruntále – pobočky v Krnově ze dne 15. listopadu 2012, č. j. 19 C 53/2010-100, byl žalobce vyzván, aby do 3 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně. Toto usnesení bylo žalobci doručeno 7. ledna 2013 a zástupci žalobce 20. listopadu 2012.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 22. února 2013, č. j. 19 C 53/2010-102, rozhodl o zastavení řízení o odvolání žalobce proti rozsudku soudu prvního stupně, neboť žalobce ve stanovené lhůtě neuhradil poplatek za podané odvolání.
Proti usnesení soudu prvního stupně podal žalobce odvolání dne 12. března 2013, což byl zároveň poslední den lhůty k podání odvolání proti tomuto usnesení.
Dne 13. března 2013 žalobce zaplatil poplatek za odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně z 25. září 2012, č. j. 19 C 53/2010-91.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 28. června 2013, č. j. 56 Co 171/2013-114, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Jelikož byl soudní poplatek zaplacen 13. března 2013 a lhůta k odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení uplynula dne 12. března 2013, dospěl odvolací soud k závěru, že nebyla podle §9 odst. 7 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „SoudP“) řádně splněna poplatková povinnost. Proto rozhodnutí soudu prvního stupně jakožto věcně správné potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu podává žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 o. s. ř. a v němž uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu §241a odst. 1 o. s. ř. Uvádí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky procesního práva, která dosud nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena. A to zda je řádně splněna poplatková povinnost za podané odvolání, je-li poplatek zaplacen sice po lhůtě k odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku, avšak do nabytí právní moci takového usnesení.
Navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu ze dne 28. června 2013, č. j. 56 Co 171/2013-114, a usnesení soudu prvního stupně ze dne 22. února 2013, č. j. 19 C 53/2012-102, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu projednání.
Žalovaný ve vyjádření k dovolání považuje rozhodnutí soudu prvního stupně i odvolacího soudu za věcně správná a domnívá se, že dovolání není přípustné. Navrhuje, aby dovolací soud dovolání odmítl.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 1–3 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání je přípustné podle §237 o. s. ř., že je uplatněn dovolací důvod uvedený v §241a odst. 1 o. s. ř. a že jsou splněny i další náležitosti dovolání a podmínky dovolacího řízení (zejména §240 odst. 1, §241 o. s. ř.), napadené rozhodnutí přezkoumal a zjistil, že dovolání je důvodné.
Rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a to zda je řádně splněna poplatková povinnost za podané odvolání, je-li poplatek zaplacen po lhůtě k odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku, avšak do nabytí právní moci tohoto usnesení.
Podle §9 odst. 7 SoudP „usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku zruší soud, který usnesení vydal, je-li poplatek zaplacen ve věcech správního soudnictví dříve, než usnesení nabylo právní moci, a v ostatních věcech nejpozději do konce lhůty k odvolání proti tomuto usnesení. Nabude-li usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, zaniká poplatková povinnost.“
Z výše uvedeného se podává, že soud prvního stupně zruší usnesení o zastavení řízení, je-li do konce lhůty k odvolání proti tomuto usnesení soudní poplatek zaplacen. Pokud není soudní poplatek zaplacen ve lhůtě pro odvolání proti usnesení soud prvního stupně o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, má to za následek ztrátu oprávnění soudu prvního stupně zrušit své rozhodnutí. Protože však poplatková povinnost podle §9 odst. 7 SoudP trvá až do nabytí právní moci usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení, není vyloučeno, že soudní poplatek bude zaplacen sice po uplynutí odvolací lhůty, ale právě ještě před právní mocí usnesení o zastavení řízení. V důsledku podaného odvolání totiž usnesení právní moci nenabude, dokud o něm pravomocně nerozhodně odvolací soud (§206 odst. 1 o. s. ř.). V takovém případě předpoklady pro zastavení řízení nadále dány nebudou (srov. VEČEŘA, Jiří. Zákon o soudních poplatcích a související předpisy. Komentář. 1. vydání, Praha: Wolters Kluwer, 2015; rovněž WALTR, Robert. Zákon o soudních poplatcích a předpisy související. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 30). Jiný výklad §9 odst. 7 SoudP by vedl k neudržitelnému závěru, že po uplynutí lhůty k podání odvolání má sice účastník řízení nadále povinnost soudní poplatek zaplatit, ale pokud svou povinnost poplatníka splní, nemá tato skutečnost procesní důsledek, jehož projevem je změna usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení a pokračování v řízení.
V posuzované věci byl soudní poplatek za podané odvolání proti rozsudku ve věci samé dovolatelem zaplacen 13. března 2013. Usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení pro nezaplacení soudní poplatku ze dne 22. února 2013 nabylo právní moci 8. srpna 2013, neboť proti tomuto usnesení bylo podáno žalobcem odvolání. Žalobce tedy splnil poplatkovou povinnosti, byl-li soudní poplatek zaplacen do právní moci rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení. Pokud odvolací soud přesto potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku, spočívá jeho rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci.
Z uvedeného je zřejmé, že dovolání je důvodné. Nejvyšší soud proto napadené rozhodnutí podle §243e odst. 1 o. s. ř. zrušil. Protože důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí také na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243e odst. 2 o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. dubna 2016
Mgr. David Havlík
předseda senátu