ECLI:CZ:NS:2006:22.CDO.2090.2006.1
sp. zn. 22 Cdo 2090/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce Z. O., zastoupeného advokátem, proti žalované Mgr. L. T., zastoupené advokátkou, o obnovu řízení, vedeném u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 6 C 162/2005, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. března 2006, č. j. 20 Co 624/2005-61, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhal obnovy řízení ve věci vedené u Okresního soudu v Náchodě (dále „soud prvního stupně“) pod sp. zn. 6 C 8/2002, v níž soud v souvislosti se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví rozhodl o prodeji nemovitosti a rozdělení výtěžku podle spoluvlastnických podílů. Žalobce návrh na obnovu řízení zdůvodňoval zejména tím, že v řízení o výkonu rozhodnutí, vedeném pod sp. zn. E 3629/2004, byla její cena stanovena znaleckým posudkem nižší částkou, než z jaké vycházel soud při nařízení prodeje nemovitosti
Soud prvního stupně usnesením ze dne 3. října 2005, č. j. 6 C 162/2005-39, zamítl „návrh na povolení obnovy řízení vedeného pod sp. zn. 6 C 8/2002 u Okresního soudu v Náchodě“, a dále rozhodl o nákladech řízení. S odkazem na §228 odst. 1 občanského soudního řádu (dále „OSŘ“) a na skutečnosti, o něž žalobce návrh na obnovu řízení opíral, uzavřel, že žalobce nepřeložil takové důkazy, které by povolení obnovy řízení odůvodňovaly.
Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací k odvolání žalobce usnesením ze dne 21. března 2006, č. j. 20 Co 624/2005-61, potvrdil usnesení soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně a po podrobnější analýze věci konstatoval, že žalobce neuvedl žádné skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které by bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně, ani důkazy, které nemohly být v původním řízení provedeny, pokud by pro něho mohly přivodit příznivější rozhodnutí ve věci.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podává žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o §238 odst. 1 písm. a) OSŘ a uplatňuje dovolací důvod uvedený v §241a odst. 2 písm. b) OSŘ. Namítá, že odvolací soud nepřihlédl k tomu, že v řízení vedeném pod sp. zn. E 3629/2004 byla cena nemovitosti stanovena na méně než polovinu oproti ceně, z níž vycházel soud při nařízení prodeje nemovitosti. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil jak napadené rozhodnutí odvolacího soudu, tak rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.
Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání je přípustné podle §238 odst. 1 písm. a) OSŘ, že je uplatněn dovolací důvod upravený v §241a odst. 2 písm. b) OSŘ a že jsou splněny i další náležitosti dovolání a podmínky dovolacího řízení (zejména §240 odst. 1, §241 odst. 1 OSŘ), napadené rozhodnutí přezkoumal a zjistil, že dovolání není důvodné.
Dovolatel tvrdí, že ve věci jsou dány důvody pro obnovu řízení uvedené v §228 odst. 1 písm. a) a b) OSŘ, podle kterého žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé: a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení §205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci; b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení §205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci. Důvody spatřuje v tom, že po pravomocném skončení nalézacího řízení byla v exekučním řízení stanovena cena předmětné nemovitosti částkou o polovinu nižší než v řízení nalézacím. Dovolatel však měl již v nalézacím řízení možnost namítat nesprávnost znaleckého posudku, kterým byl v tomto řízení proveden důkaz, a uvádět skutečnosti ovlivňující výši ceny domu. Skutečnost, že po skončení řízení byl vyhotoven znalecký posudek stanovující cenu věci jinou částkou, než jakou byla oceněna v nalézacím řízení, není důvodem k obnově řízení.
Z uvedeného je zřejmé, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné. Vady řízení uvedené v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 OSŘ, jakož i jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, k nimž dovolací soud přihlíží i bez návrhu, nebyly tvrzeny ani dovolacím soudem zjištěny. Proto nezbylo, než dovolání zamítnout (§243b odst. 2 OSŘ).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází ze skutečnosti, že dovolatel nebyl úspěšný a žalované takové náklady dovolacího řízení, na jejichž úhradu by měla právo
(§243b odst. 5, §224 odst. 1, §142 odst. 1 OSŘ), nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. září 2006
JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v.r.
předseda senátu