ECLI:CZ:NS:2001:22.CDO.2669.2000.1
sp. zn. 22 Cdo 2669/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce J. M., zastoupeného advokátem, proti žalované M. S., zastoupené advokátem, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu v Rokycanech pod sp. zn. 3 C 31/95, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 13. dubna 2000, čj. 10 Co 868/99-212, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Rokycanech (dále "soud prvního stupně") rozsudkem ze dne 14. dubna 1999, čj. 3 C 31/95-157, pod bodem I. výroku zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k rodinnému domu čp. 85 s vedlejšímu stavbami - zděnou kolnou, studnou, venkovními úpravami, tj. přípojkou vody, domácí vodárnou, přípojkou kanalizace, žumpou, zpevněnými plochami, opěrnou zdí, venkovními schody, plotem, plotovými vraty a vrátky, to vše na stavební parcele č. 130 v obci a kat. úz. T., zapsané na listu vlastnictví č. 18 u Katastrálního úřadu v R. Pod bodem II. výroku tyto nemovitosti přikázal do vlastnictví žalované a pod bodem III. žalované uložil, aby zaplatila žalobci na vyrovnání jeho podílu částku 268.500,- Kč. Pod body IV. až VI. rozhodl o náhradě nákladů řízení a soudním poplatku. Soud prvního stupně po zjištění existence spoluvlastnictví účastníků k označeným nemovitostem s tím, že podíly spoluvlastníků jsou stejné, přikázal je do vlastnictví žalované. Při vypořádání vycházel z tržní ceny domu (bez pozemku) stanovené znalcem ve výši 537.000,- Kč, z níž přiměřená náhrada žalobci činí 268.500,- Kč.
Krajský soud v Plzni jako soud odvolací k odvolání obou účastníků shora označeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výrocích I., II., IV., V. a VI., ve výroku III. jej změnil tak, že žalované uložil, aby žalobci zaplatila na vyrovnání jeho podílu částku 238.058,50 Kč. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně došlo ke změně cenového předpisu o cenách nemovitostí, provedené vyhláškou č. 127/1999 Sb., odvolací soud doplnil dokazování novým znaleckým posudkem Ing. K., z něhož zjistil, že tržní cena nemovitostí činí 512.879,- Kč včetně ceny trvalých porostů, tvořících součást pozemku ve vlastnictví žalované, ve výši 36.762,- Kč. Po odpočtu částky připadající na trvalé porosty uložil žalované zaplatit polovinu zbývající částky, tj. 238.058,50 Kč. Jinak se ztotožnil se skutkovým zjištěním soudu prvního stupně i s jeho právním posouzením věci.
Proti tomuto rozsudku podala žalovaná dovolání, v němž namítá, že od částky 238.058,50 Kč nebyla odečtena částka 40.000,- Kč, představující cenu společných věcí, které si žalobce odvezl. Z obsahu dovolání vyplývá, že se jím domáhá zrušení rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas oprávněnou osobou, řádně zastoupenou, nejprve zkoumal, zda jde o dovolání přípustné. Podle §236 odst. 1 o. s. ř. totiž platí, že dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jen pokud to zákon připouští.
Podle bodu 17. hlavy první části dvanácté ( Přechodná a závěrečná ustanovení ) zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soud řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 13. dubna 2000, dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. ( dále jen "o.s.ř.").
Podle §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé.
Přípustnost dovolání proti měnícímu rozsudku odvolacího soudu podle citovaného ustanovení je založena na nesouhlasnosti rozsudku odvolacího soudu s rozsudkem soudu prvního stupně. O nesouhlasný rozsudek jde tehdy, jestliže okolnosti významné pro rozhodnutí věci byly posouzeny oběma soudy rozdílně, takže práva a povinnosti stanovená účastníkům jsou podle závěrů těchto rozsudků odlišná. Rozhodující je obsahový vztah rozsudků soudů obou stupňů v tom, jak rozdílně posoudily práva a povinnosti v právních vztazích účastníků řízení.
Podle §242 odst. 1 o. s. ř. dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden.
Podle §242 odst. 2 písm. d) o. s. ř. dovolací soud není vázán rozsahem dovolacích návrhů, jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.
Dovolací soud není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost výroku rozsudku odvolacího soudu, proti němuž není dovolání přípustné, i když z pohledu ustanovení §242 odst. 2 písm. d) o. s. ř. jde o spor, v němž určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky vyplývá z právního předpisu. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky, publikovaný pod číslem 27 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1999.
S ohledem na uvedené neshledal dovolací soud dovolání přípustným, poněvadž i když je dovoláním napaden měnící výrok rozsudku odvolacího soudu, z porovnání rozsudku odvolacího soudu s rozsudkem soudu prvního stupně vyplývá, že oba soudy co do částky 238.058,50 Kč, představující přiměřenou náhradu z titulu vypořádání podílového spoluvlastnictví, posoudily věc shodně. Změna rozsudku soudu prvního stupně rozsudkem odvolacího soudu se týká pouze rozdílu mezi částkou 268.500,- Kč určenou soudem prvního stupně a částkou 238.058,50 Kč stanovenou rozsudkem odvolacího soudu a v tomto rozsahu rozsudek odvolacího soudu dovoláním není napaden. Pokud tedy odvolací soud uložil žalované zaplatit žalobci na vypořádání jeho podílu částku 238.058,50 Kč, jde ohledně této částky o rozsudek potvrzující. Nezbytná podmínka přípustnosti dovolání, rozdílnost rozsudku odvolacího soudu s rozsudkem soudu prvního stupně, zde tedy chybí.
Proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, je dovolání přípustné za naplnění předpokladů uvedených v §238 odst. 1 písm. b) o. s. ř. anebo v §239 odst. 1 a 2 o. s. ř.
Podle §238 odst. 1 písm. b) o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. O takový případ v této věci nejde, neboť odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, aniž by tomuto rozhodnutí předcházelo zrušující usnesení odvolacího soudu.
Podle §239 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. To se v dané věci nestalo.
Podle §239 odst. 2 o. s. ř. je dovolání přípustné tehdy, nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nebo před vyhlášením (vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Ani tato situace v řízení nenastala, neboť návrh na připuštění dovolání nebyl učiněn.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu je dovolání přípustné též tehdy, trpí-li řízení některou z vad taxativně vyjmenovaných v §237 odst. 1 o. s . ř. V dovolání se žalovaná takových vad sama výslovně nedovolává a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by k některé z vad uvedených v §237 odst. 1 o. s. ř. došlo.
Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání žalované jako nepřípustné odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je dán tím, že žalobci, který byl v dovolacím řízení úspěšný, žádné náklady nevznikly (§243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5.ledna 2001
JUDr. František B a l á k , v.r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Ivana Svobodová