ECLI:CZ:NS:2009:22.CDO.4895.2008.1
sp. zn. 22 Cdo 4895/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobců: a) V. R., a b) M. R., zastoupených advokátkou, proti žalovanému J. P., zastoupenému advokátkou, o vyklizení nemovitosti, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 4 C 472/2004, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. února 2008, č. j. 27 Co 592/2007-117, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze (dále „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 28. února 2008, č. j. 27 Co 592/2007-117, potvrdil v napadeném výroku I. a III. rozsudek Okresního soudu Praha-západ (dále „soud prvního stupně“) ze dne 18. května 2007, č. j. 4 C 472/2004-82, kterým byla pod bodem I. výroku zamítnuta žaloba „na uložení povinnosti žalovanému vyklidit budovu č. p. 112 v ulici Do O. na pozemku parc. č. 117 v kat. území H., zapsanou na LV č. 237 u Katastrálního úřadu pro S. kraj, katastrální pracoviště P.“ a pod bodem III. bylo rozhodnuto o nákladech řízení.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali žalobci dovolání z důvodů, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci a vychází ze skutkových zjištění, která nemají oporu v provedených důkazech.
Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.
Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. 7. 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. 1. 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení §243c odst. 2 tím není dotčeno.
Nejvyšší soud České republiky (dále „Nejvyšší soud“) proto při projednání dovolání postupoval podle občanského soudního řádu ve znění účinném do novely provedené zákonem č. 7/2009 Sb., neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 28. února 2008.
Podle §243c odst. 2 občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.“) v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.
Nejvyšší soud České republiky (dále „Nejvyšší soud“) dále vychází z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání jsou účastníkům známy a že uvedené listiny jsou součástí procesního spisu vedeného u soudu prvního stupně.
Dovolání v této věci by mohlo být přípustné jen za splnění předpokladů stanovených v §237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř., podle nichž je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.
Dovolací soud neshledal, že by rozhodnutí odvolacího soudu bylo v rozporu s hmotným právem či obecně respektovanou judikaturou dovolacího soudu týkající se problematiky vzniku či zániku stavby jako předmětu občanskoprávních vztahů.
Dovolatelé v podstatné části svého dovolání namítají dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř. V dovolání přípustném podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. však nelze uplatnit tvrzení, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá oporu v podstatné části v provedeném dokazování. Dovolací soud je tak vázán skutkovými zjištěními nalézacích soudů. V případě tzv. nenárokového dovolání, kdy přípustnost dovolání může být opřena jen o §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. tedy nelze takový důvod uplatnit.
Při posuzování přípustnosti daného dovolání je dovolací soud vázán skutkovými zjištěními učiněnými nalézacími soudy. Jestliže pak právní závěr odvolacího soudu je jasně předurčen skutkovými zjištěními, jako je tomu v daném případě, nemůže být dost dobře učiněn závěr o nesprávnosti právního posouzení věci odvolacím soudem. Jestliže tedy je nezpochybnitelným skutkovým zjištěním, že v důsledku stavebních prací provedených za trvání manželství žalobkyně a) a žalovaného za použití i jejich prostředků „došlo k zániku původní budovy a vznikla budova nová“, pak tomuto zjištění odpovídá, právní závěr, že žalovaný participuje na spoluvlastnictví k předmětné budově a nelze jej bez dalšího z jejího užívání vyloučit.
S ohledem na to, jak dovolatelé vymezovali zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, dovolací soud jen poznamenává (obiter dictum), že i kdyby část domu po celou dobu stavebních prací nepozbyla charakter nadále užívané obytné stavby, a tedy zachovala se jako samostatná nemovitost, s ohledem na rozsah destrukce ostatní části budovy by logicky již nešlo o původní budovou, ale stavbu jinou. Dostavěním nové (větší resp. podstatnější) části stavby by zachovalá stavba zanikla - splynula by s dostavbou v novou jedinou budovu odlišnou od stavby dřívější.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání žalobců podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že úspěšnému žalovanému náklady, na jejichž náhradu by měl vůči žalobcům právo, nevznikly (§243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. října 2009
JUDr. František Balák,v. r. předseda senátu