ECLI:CZ:NS:2020:22.CDO.528.2020.1
sp. zn. 22 Cdo 528/2020-352
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Michalem Králíkem, Ph.D., ve věci žalobkyně obce Mlečice , se sídlem v Mlečicích 11, IČO: 00258903, zastoupené JUDr. Jaroslavem Svejkovským, advokátem se sídlem v Plzni, Kamenická 2378/1, proti žalovanému J. B. , narozenému XY, bytem v XY, zastoupenému JUDr. Irenou Smítkovou, advokátkou se sídlem v Příbrami, Gen. R. Tesaříka 256, o určení vlastnictví k nemovitým věcem, o žalobě na obnovu řízení ve věci vedené u Okresního soudu v Rokycanech pod sp. zn. 4 C 259/2014 podané žalobkyní proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 12. září 2016, č. j. 18 Co 245/2016-189, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 2. října 2019, č. j. 18 Co 215/2019-332, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady dovolacího řízení ve výši 1 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupkyně žalovaného JUDr. Ireny Smítkové, advokátky se sídlem v Příbrami, Gen. R. Tesaříka 256.
Odůvodnění:
Podle §243f odst. 3 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 části první zákona č. 296/2017 Sb. – dále jen „o. s. ř.“), v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno.
Okresní soud v Rokycanech (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 13. 3. 2019, č. j. 4 C 259/2014-290, zamítl žalobu na obnovu řízení, kterou se žalobkyně domáhala obnovy řízení ve věci určení vlastnictví k nemovitým věcem (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II).
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Plzni (dále jen „odvolací soud“) usnesení soudu prvního stupně usnesením ze dne 2. 10. 2019, č. j. 18 Co 215/2019-332, ve výroku I potvrdil (výrok I), ve výroku II o nákladech řízení před soudem prvního stupně změnil (výrok II), a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III).
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dne 20. 12. 2019 blanketní dovolání, které následně doplnila a odůvodnila podáním ze dne 3. 2. 2020.
Žalovaný ve vyjádření k dovolání mimo jiné uvedl, že dovolání žalobkyně sice bylo podáno ve lhůtě, ale jako blanketní, přičemž neobsahovalo důvod dovolání ani zdůvodnění přípustnosti dovolání. Odůvodnění dovolání bylo soudu doručeno až dne 3. 2. 2020, čímž nebyla splněna podmínka §241b odst. 3 o. s. ř., a dovolání je z tohoto důvodu opožděné.
Podle §240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání.
Napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo žalobkyni doručeno dne 25. 10. 2019, zákonná lhůta pro podání dovolání podle §240 odst. 1 o. s. ř. skončila (s ohledem na ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř.) dne 27. 12. 2019.
Žalobkyně dne 20. 12. 2019 podala prostřednictvím svého zástupce blanketní dovolání, ve kterém ze zákonem stanovených náležitostí dovolání uvedla pouze, proti kterému rozhodnutí dovolání směřuje, a v jakém rozsahu jej napadá, s tím, že dovolání blíže odůvodní dodatečně ve lhůtě 30 dnů.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 24. 1. 2020 žalobkyni vyzval k doplnění dovolání o dovolací důvod, vymezení předpokladů přípustnosti dovolání a dovolací návrh; dále požadoval doložit doklad, že je žalobkyně zastoupena advokátem, a vyzval ji rovněž k zaplacení soudního poplatku za podání dovolání. K doplnění dovolání jí stanovil lhůtu 15 dnů. Usnesení s výzvou bylo žalobkyni doručeno dne 24. 1. 2020 a jejímu zástupci dne 27. 1. 2020.
Žalobkyně podáním ze dne 3. 2. 2020 doplnila a odůvodnila blanketní dovolání ze dne 20. 12. 2019 a doložila plnou moc pro svého zástupce.
Zákonná lhůta k doplnění tzv. blanketního dovolání ve smyslu §241b odst. 3 o. s. ř. je však lhůtou propadnou (prekluzivní), jejíž zmeškání vede k odmítnutí dovolání, přičemž k pozdějšímu doplnění dovolání dovolací soud z úřední povinnosti nemůže přihlédnout [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, ze dne 23. 3. 2005, sp. zn. 29 Cdo 25/2005, ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 32 Cdo 1740/2010, nebo ze dne 22. 10. 2014, sp. zn. 25 Cdo 3344/2014 (všechna dostupná na www.nsoud.cz )].
Ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř. tak zamezuje tomu, aby podáváním tzv. blanketních dovolání nedocházelo k faktickému prodlužování dovolací lhůty [srovnej výše citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2005, sp. zn. 29 Cdo 25/2005 (dostupné na www.nsoud.cz )].
Marným uplynutím prekluzivní lhůty podle ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř. se tak původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými, a dovolací soud proto k opožděnému doplnění dovolání nemůže z úřední povinnosti přihlížet [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2015, sp. zn. 25 Cdo 3379/2015, nebo ze dne 23. 3. 2005, sp. zn. 29 Cdo 25/2005 (dostupná na www.nsoud.cz )].
Ani usnesení soudu prvního stupně stanovující dodatečnou lhůtu k doplnění dovolání nemůže mít na posouzení náležitostí dovolání žalobkyně vliv, neboť sice podle §243b o. s. ř. pro dovolací řízení platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, avšak ustanovení §43 o. s. ř. pro dovolací řízení neplatí.
Neobsahuje-li dovolání údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jde o vadu podání, kterou může dovolatel odstranit z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu jen do uplynutí lhůty k podání dovolání. Výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno, se však uplynutím lhůty podle §241b odst. 3 o. s. ř. stává bezpředmětnou [srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002 (dostupné na www.nsoud.cz )].
S ohledem na to, že žalobkyně dovolání doplnila (sice na základě výzvy soudu prvního stupně) až dne 3. 2. 2020, tedy až po uplynutí prekluzivní lhůty podle §241b odst. 3 o. s. ř., nemůže dovolací soud podle výše citované judikatury k tomuto doplnění přihlížet. Dovolání žalobkyně tak neobsahuje veškeré zákonem stanovené náležitosti ve smyslu §241a odst. 2 o. s. ř., a to konkrétně vymezení důvodu dovolání, vymezení, v čem žalobkyně spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a), a vymezení, čeho se žalobkyně domáhá (dovolací návrh). Dovolání žalobkyně z tohoto důvodu trpí neodstranitelnými vadami.
V daném případě pak nelze uplatnit ani postup podle §241b odst. 3 věty druhé o. s. ř., neboť z obsahu dovolání ze dne 20. 12. 2019 je zřejmé, že žalobkyně coby dovolatelka byla již při sepsání tohoto podání zastoupena advokátem, přičemž podání bylo elektronicky podepsáno a odesláno prostřednictvím datové schránky. To, že k dovolání nebyla přiložena plná moc zástupce (ačkoliv v dovolání byla jako příloha avizována), nemůže mít s ohledem na výše uvedené vliv na běh lhůty k doplnění dovolání podle §241b odst. 3 o. s. ř., neboť plná moc je pouze formálním dokladem o zastoupení účastníka.
Jelikož dovolání žalobkyně trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§241b odst. 3 o. s. ř.) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, Nejvyšší soud je podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
V souladu s §243f odst. 3 větou druhou o. s. ř. neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.
Poučení: Nesplní-li žalobkyně ve stanovené lhůtě povinnost uloženou tímto usnesením, může se žalovaný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 3. 2020
Mgr. Michal Králík, Ph.D.
předseda senátu