ECLI:CZ:NS:2001:22.CDO.853.2001.1
sp. zn. 22 Cdo 853/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobců: A) P. M., a B) H. M., zastoupených advokátem, proti žalovaným: 1) L. M., a 2) V. M., oběma zastoupeným advokátkou, o zdržení se zásahů do výkonu vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 7 C 101/99, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. října 2000, č. j. 23 Co 626/2000-92, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací k odvolání žalobců usnesením ze dne 31. října 2000, č. j. 23 Co 626/2000-92, potvrdil usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 28. dubna 2000, č. j. 7 C 101/99-67, kterým soud řízení zastavil s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena k vyřízení Stavebnímu úřadu Městského úřadu v Ch., a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci včas dovolání, které podáním došlým soudu prvního stupně dne 19. června 2001vzali zpět.
Nejvyšší soud jako soud dovolací podle bodu 17. hlavy první části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. v řízení o dovolání postupoval podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen „OSŘ\").
S ohledem na dispozitivní úkon dovolatelů – zpětvzetí dovolání dovolací soud dovolací řízení podle §243b odst. 4 věta druhá OSŘ zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení odpovídá ustanovením §146 odst. 1 písm. c), §224 odst. 1 a §243b odst. 4 věta první OSŘ. Soudní praxe se různí v řešení otázky, podle jakého ustanovení OSŘ postupovat při rozhodování o náhradě nákladů řízení v případě zastavení řízení, kdy účastníku, jemuž by jinak náležela náhrada nákladů řízení podle §146 odst. 2 OSŘ, žádné náklady nevznikly (popřípadě se jejich náhrady vzdal). Jde o posouzení zda v uvedeném případě je výrok o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení odůvodněn ustanovením §146 odst. 1 písm. c) OSŘ nebo ustanovením §146 odst. 2 OSŘ. Dovolací soud proto při této příležitosti blížeji odůvodňuje výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení:
Podle §146 odst. 1 písm. c) OSŘ „žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno\". Podle §146 odst. 2 OSŘ „jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování odpůrce vzat návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení odpůrce. Citovaná ustanovení je třeba vidět v souvislosti s ustanovením §151 odst. 1 OSŘ, podle kterého, o povinnosti k náhradě nákladů rozhoduje soud bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí.
Podle názoru dovolacího soudu ustanovení §146 odst. 1 písm. c) OSŘ představuje ve vztahu k ustanovení §146 odst. 2 OSŘ normu obecnou ve vztahu k normě zvláštní. Aplikace ustanovení §146 odst. 2 OSŘ je dána tam, kde je naplněna jeho hypotéza. Není-li naplněna, platí obecné ustanovení §146 odst. 1 písm. c) OSŘ. Jedním z předpokladů použití §146 odst. 2 OSŘ, vyplývajícím z jeho hypotézy, je, aby účastníku, který nezavinil zastavení řízení, náklady, které by mu měl nahradit účastník, jenž zavinil zastavení řízení, vznikly. V dané věci však žalovaným náklady dovolacího řízení nevznikly. Proto se výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení opírá o §146 odst. 1 OSŘ.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. srpna 2001
JUDr. František B a l á k , v.r.
předseda senátu