ECLI:CZ:NS:2018:22.CDO.906.2018.1
sp. zn. 22 Cdo 906/2018-637
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobců a) M. Ř. a b) J. Ř. , a zastoupených JUDr. Josefem Rakovským, advokátem se sídlem v Oseku nad Bečvou 39, proti žalovanému městu Světlá nad Sázavou , se sídlem ve Světlé nad Sázavou, náměstí Trčků z Lípy 18, IČO: 00268321, zastoupenému JUDr. Lubomírem Málkem, advokátem se sídlem v Havlíčkově Brodě, Horní 6, o odstranění stavby a ochranu vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 4 C 244/2013, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. října 2017, č. j. 20 Co 223/2017-561, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Každý z žalobců je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 1 089 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalovaného JUDr. Lubomíra Málka, advokáta se sídlem v Havlíčkově Brodě, Horní 6.
Odůvodnění:
Podle §243f odst. 3 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 části první zákona č. 296/2017 Sb.
– dále jen „o. s. ř.“), v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno.
Okresní soud v Havlíčkově Brodě (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 19. 6. 2017, č. j. 4 C 244/2013-511, přiznal znaleckému ústavu STAVEXIS, s. r. o., se sídlem Bodlákova č. 8, Brno, znalečné 8 204 Kč.
K odvolání žalobců Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 17. 10. 2017, č. j. 20 Co 223/2017-561, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci dovolání (společně s odvoláním proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 17. 10. 2017, č. j. 20 Co 209/2017-557). Navrhují, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalovaný ve vyjádření považuje dovolání za nepřípustné, rozporuje tvrzení žalobců a navrhuje, aby dovolání bylo odmítnuto, případně zamítnuto.
Dovolání není přípustné.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §238 odst. 1 písm. f) o. s. ř. dovolání podle §237 není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o předběžném opatření, pořádkovém opatření, znalečném nebo tlumočném.
Možnost napadnout dovoláním rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně o přiznání odměny za znalecký posudek o. s. ř. v uvedeném ustanovení výslovně vylučuje [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2016, sp. zn. 32 Cdo 3471/2016 (dostupné na www.nsoud.cz) ]; o tom byli žalobci zcela správně poučeni odvolacím soudem. Dovolání ostatně ve vztahu k usnesení o znalečném neobsahuje ani jedinou zmínku, která by se k tomuto rozhodnutí vztahovala.
Jelikož Nejvyšší soud neshledal dovolání žalobců přípustným, podle §243c odst. 1 o. s. ř. je odmítl.
V souladu s §243f odst. 3 větou druhou o. s. ř. neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalobci povinnost uloženou tímto rozhodnutím, může se žalovaný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
V Brně dne 24. 5. 2018
Mgr. Michal Králík, Ph.D.
předseda senátu