ECLI:CZ:NS:2002:22.CDO.972.2002.1
sp. zn. 22 Cdo 972/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce Č. z. s., zastoupeného advokátem, proti žalovanému J. Ch., o vyklizení a zdržení se vstupu na pozemky, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 21 C 240/91, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. března 2000, č. j. 14 Co 122/97-107, ve znění opravného usnesení ze dne 27. prosince 2001, č. j. 14 Co 122/97-139, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozsudkem ze dne 14. března 2000, č. j. 14 Co 122/97-107, ve znění opravného usnesení ze dne 27. prosince 2001, č. j. 14 Co 122/97-139, potvrdil rozsudek Městského soudu v Brně (dále jen „soudu prvního stupně“) z 11. 12. 1996, č. j. 21 C 240/91-141, kterým byla žalovanému uložena povinnost vyklidit pozemky parc. č. 1055/76, ovocný sad o výměře 284 m2 a pozemek parc. č. 1055/118, zastavěná plocha o výměře 16 m2, zapsaných na LV č. 1214 pro obec B., k. ú. B. do 15-ti dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Dále byla žalovanému uložena povinnost zdržet se vstupu na shora uvedené pozemky (výrok II) a rozhodnuto o nákladech řízení. Odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Aniž zmiňuje, z čeho dovozuje jeho přípustnost, uplatňuje dovolací důvody podle §241 odst. 3 písm. c) a d) OSŘ tj., že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze zjištění, která nemají oporu v provedeném dokazování a z nesprávného právního posouzení věci. Navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalobce se k dovolání nevyjádřil.
Nejvyšší soud jako soud dovolací podle bodu 17. hlavy první části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., projednal a rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen „OSŘ”).
Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas oprávněným a řádně zastoupeným účastníkem řízení (§240 odst. 1, §241 odst. 1 OSŘ), nejprve zkoumal, zda jde o dovolání přípustné.
Podle §236 odst. 1 OSŘ lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §237 odst. 1 OSŘ je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, pokud v řízení došlo k vadám v tomto ustanovení uvedeným. Takové vady žalovaný nenamítal a dovolacím soudem nebyly zjištěny.
Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu není v této věci přípustné ani podle §238 odst. 1 písm. b) OSŘ, který stanoví, že dovolání je přípustné proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku, protože byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. V daném případě však tyto podmínky splněny nebyly, neboť potvrzujícímu rozsudku nepředcházelo zrušující usnesení odvolacího soudu.
Dovolání není přípustné ani podle §239 odst. l OSŘ, neboť odvolací soud ve výroku svého potvrzujícího rozsudku přípustnost dovolání nevyslovil.
Zbývá tedy přípustnost dovolání podle §239 odst. 2 OSŘ.
Podle tohoto ustanovení, nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.
Žalovaný vyslovení přípustnosti dovolání nenavrhl. Proto přípustnost dovolání není dána ani podle §239 odst. 2 OSŘ.
Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl [§243b odst. 4, §218 odst. 1 písm. c) OSŘ].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází ze skutečnosti, že dovolatel nebyl úspěšný a žalobci náklady dovolacího řízení nevznikly (§243b odst. 4, 224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 OSŘ).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. července 2002
JUDr. Marie Rezková, v. r.
předsedkyně senátu