ECLI:CZ:NS:2013:23.CDO.2181.2013.1
sp. zn. 23 Cdo 2181/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška v právní věci žalobkyně DA Servis, s.r.o. , se sídlem Púchov, Svätoplukova 1734, PSČ 020 01, Slovenská republika, identifikační číslo osoby 36311294, zastoupené Mgr. Lenkou Mitáčkovou, advokátkou se sídlem Zlín, Štefánikova 2529, proti žalovanému Ing. Z. K. , zastoupenému Mgr. Petrem Bokotejem, advokátem se sídlem Praha 7, Komunardů 36, o návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 14 Cm 123/2009, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. ledna 2013, č.j. 8 Cmo 522/2012-176, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění:
(§243f odst. 3 občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“)
Dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. ledna 2013, č.j. 8 Cmo 522/2012-176, není přípustné podle §237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí nezávisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva ve smyslu §237 o. s. ř. Řešení dovolatelem položených otázek vyplývá ze samotných ustanovení občanského soudního řádu. Občanský soudní řád upravuje samostatně rozhodování podle §50d o. s. ř. o neúčinnosti doručení na návrh účastníka, samostatně rozhodování o návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání podle §153b odst. 4 o. s. ř. a samostatně rozhodování o žalobě pro zmatečnost podle §229 o. s. ř. Tato řízení probíhají na základě návrhu účastníka. V dané věci byl však žalovaným podán dne 25. 1. 2011 jen návrh na vydání rozhodnutí o neúčinnosti doručení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 7. 2009, č. j. 14 Cm 123/2009-12, předvolání žalovaného Městským soudem v Praze k jednání nařízenému na den 14. 10. 2009 a rozsudku pro zmeškání Městského soudu ze dne 14. 10. 2009, č. j. 14 Cm 123/2009-26, a to ve smyslu §50d o. s. ř. (viz č. l. 33 až 37 spisu). Městský soud v Praze o tomto návrhu rozhodl usnesením ze dne 2. 3. 2001, č. j. 14 Cm 123/2009-40, které nabylo právní moci dne 24. 3. 2011 (viz č. l. 40 až 42 spisu). V tomto rozhodnutí nebyla řešena otázka návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání podle §153b odst. 4 o. s. ř., jestliže návrh žalovaného doručený soudu dne 25. 1. 2011 takový návrh neobsahoval. O zrušení rozsudku pro zmeškání nemohl soud rozhodovat ani proto, jestliže rozsudek pro zmeškání nebyl řádně doručen, resp. když doručení rozsudku pro zmeškání bylo neúčinné. Odvolací soud správně v napadeném rozhodnutí dovodil, že právní mocí rozhodnutí o neúčinnosti doručení rozsudku pro zmeškání byl tento rozsudek doručen a dnem následujícím po doručení počala běžet patnáctidenní lhůta k podání odvolání proti rozsudku pro zmeškání – srov. §50d odst. 5 o. s. ř. (ve znění účinném do 31. 12. 2013), podle něhož, rozhodl-li soud o tom, že doručení písemnosti je neúčinné, považuje se písemnost za doručenou dnem právní moci rozhodnutí o neúčinnosti. V této patnáctidenní lhůtě počítané od 18. 3. 2011, kdy nastala fikce doručení rozsudku, však žalovaný žádné odvolání proti rozsudku pro zmeškání nepodal. Odvolací soud proto rozhodl správně, jestliže potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu žalovaného na zrušení rozsudku pro zmeškání, když návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání byl podán až po uplynutí lhůty stanovené v §153b odst. 4 o. s. ř. V dané věci nebyla podána ani žádná žaloba pro zmatečnost podle §229 o. s. ř.
Nejvyšší soud z uvedených důvodů dovolání žalovaného podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. října 2013
JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á
předsedkyně senátu