ECLI:CZ:NS:2012:23.CDO.4696.2010.1
sp. zn. 23 Cdo 4696/2010
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. v právní věci žalobce: V. G. , zastoupen Mgr. Martinem Keřtem, advokátem se sídlem Pardubice, Sladkovského 2059, PSČ 530 02, proti žalované: ČSOB Pojišťovna, a. s. , člen holdingu ČSOB, se sídlem Pardubice, Zelené předměstí, Masarykovo nám. 1458, IČ 45534306, o zaplacení 3,301.000,- Kč s příslušenstvím a o protinávrhu na zaplacení 760.955,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 10 C 367/2006, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 29. června 2010, č. j. 23 Co 224/2010-541, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 29. června 2010, č. j. 23 Co 224/2010-541, a rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 23. února 2010, č. j. 10 C 367/2006-506, vyjma výroku II., se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Pardubicích rozhodl rozsudkem ze dne 23. února 2010, č. j. 10 C 367/2006-506, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 3,187.052,- Kč spolu s úroky z prodlení, ve výši a za období ve výroku specifikované (výrok I.), ve zbývající části odpovídající výši 113.948,- Kč spolu s úrokem z prodlení nárok žalobce zamítl (výrok II.), dále zamítl vzájemný návrh žalované, aby žalobce byl uznán povinným zaplatit částku 760.955,- Kč spolu s úrokem z prodlení (výrok III.) a ve výrocích IV., V., VI. a VII. rozhodl soud o povinnostech žalované nahradit žalobci a státu náklady řízení a uhradit soudu poplatek.
Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení pojistného plnění z pojistné smlouvy ze dne 31. 5. 2004 na komplexní pojištění majetku a odpovědnosti za škodu pro malé a střední podnikatele č. 8020226910, kterýžto vymáhaný nárok vznikl z pojistné škodní události dne 30. 6. 2004 požárem na nemovitém a movitém majetku žalobce, jakož i na movité věci (varhany) převzaté do opravy.
Po provedeném dokazování zejména o rozsahu a výši vzniklé škody, soud prvního stupně uzavřel, že škoda na varhanách pro farnost v O. činila v nových cenách 5,863.000,- Kč, přičemž spoluúčast činí 20.000,- Kč a dále byla vyplacena záloha na krytí škody ve výši 3,600.000,- Kč. K výplatě na pojistném plnění tak zbývá 2,243.000,- Kč. U vzdušnic a hracího stolu Strmiskových varhan soud vyšel z posudku soudem ustanoveného znalce Karla Zadáka z 4. 11. 2009, který stanovil cenu ve výši 3,064.052,- Kč, odečetl spoluúčast 20.000,- Kč a vyplacenou zálohu ve výši 2,100.000,- Kč, takže k výplatě ohledně těchto varhan zbývá 944.052,- Kč. Celkem tak na pojistném plnění je nutno vyplatit 3,187.052,- Kč, spolu s příslušným úrokem z prodlení.
Co do částky 113.948,- Kč soud prvního stupně nárok žalobce zamítl, neboť při určení nové ceny varhan od F. K. soud vycházel z posudku ustanoveného znalce K. Zadáka a nikoli z posudku V. U., užitého jako podklad pro podání žaloby.
Soud prvního stupně dále zamítl protinávrh žalované na zaplacení 760.955,- Kč jako přeplatku na pojistném plnění, neboť na základě zjištěných skutečností k přeplatku na pojistném plnění nedošlo.
K odvolání žalované odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně podle §212 a §212a občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.
Žalovaná zpochybnila právní závěr soudu prvního stupně, že je-li předmětem pojistné hodnoty atypická věc, představují pojistné plnění náklady na zhotovení srovnatelné atypické věci (repliky hracího stolu a vzdušnic u Strmiskových varhan), avšak odvolací soud s tímto názorem soudu prvního stupně souhlasil jako se správným.
Odvolací soud dále poukázal na uzavřenou pojistnou smlouvu, podle níž byl předmětem pojištění (mimo jiné) soubor movitých věcí převzatých k objednané činnosti (opravě), náležejících do vlastnictví cizí (třetí) osoby, přičemž hodnota věcí rozhodná pro stanovení pojistné částky (pojistná hodnota) byla dohodnuta jako „nová cena“.
Odvolací soud též odkázal na čl. VII. bod 3. písm. a) Všeobecných pojistných podmínek – zvláštní části (VPP Z 2003), jakož i na čl. VIII. bod 1. písm. a) těchto pojistných podmínek a dovodil, že při výkladu pojmu pojistná hodnota je třeba vycházet z definice obsažené v pojistné smlouvě, resp. v pojistných podmínkách. Byla-li pojistná hodnota cizích movitých věcí převzatých k objednané činnosti sjednána jako nová cena, pak podle definice sjednané v pojistných podmínkách má pojištěný právo na částku, kterou je třeba vynaložit na výrobu věci srovnatelného druhu, kvality a užitné hodnoty. Přitom pod kvalitou je třeba rozumět vlastnosti věci, které ji odlišují od jiných věcí srovnatelného druhu a užitné hodnoty. V daném případě byla kvalita komponentů Strmiskových varhan – vzdušnice a hracího stolku, které byly požárem zcela zničeny a musely být znovu vyrobeny jako původní – dána jejich zcela atypickým provedením.
Odvolací soud se proto přiklonil k názoru soudu prvního stupně, že pod novou cenou nutno rozumět náklady na zhotovení vzdušnic a hracího stolu stejného atypického provedení.
Odvolací soud rovněž dovodil, že obstojí i skutkové závěry soudu prvního stupně, že výše uvedených nákladů činí podle cenové kalkulace 2,200.902,- Kč za vzdušnice a 863.150,- Kč za hrací stůl a celkem tedy náklady činí 3,064.052,- Kč. To plyne ze závěrů znalce K. Zadáka. Žalovanou namítaná nižší cena 1,560.000,- Kč vychází z právního názoru, že do cenové kalkulace nelze zahrnovat náklady vznikající výrobou podle původní technologie, který odvolací soud nepřevzal.
Především z těchto důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil (§219 o. s. ř.)
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalovaná dovolání ze dne 11. 10. 2010, které směřuje do rozhodnutí o výši pojistného plnění za Strmiskovy varhany stanovené částkou 3,064.052,- Kč, když po odpočtu spoluúčasti ve výši 20.000,- Kč a zaplacené zálohy na pojistné plnění před soudním řízením ve výši 2,100.000,- Kč zbylo k výplatě 944.052,- Kč, a dále do rozhodnutí o zamítnutí vzájemného návrhu ve výši 760.955,- Kč. Přípustnost dovolání žalovaná dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o. s. ř., když napadené rozhodnutí má podle jejího názoru ve věci samé po právní stránce zásadní význam, neboť řeší právní otázku dosud v rozhodování dovolacího soudu neřešenou.
Právní otázku zásadního významu dovolatelka spatřuje ve výkladu pojmu nová cena u věci poškozené a nefunkční. Jde o právní posouzení stanovené výše nové ceny, která má zásadní význam nejen pro rozhodnutí v této věci, ale může přesáhnout i do širší rozhodovací praxe soudů, kde tato otázka, např. u sporů z majetkového pojištění, zatím řešena nebyla. Právní otázka zásadního významu podle dovolatelky spočívá v tom, co vše ovlivňuje stanovení výše nové ceny věci při akceptování kritérií dohodnutých v pojistných podmínkách [VPP Z 2003-čl. VIII. odst. 1 písm. a) a čl. VII. odst. 3 písm. a)], kterými jsou přiměřený náklad na výrobu věci srovnatelného druhu, kvality a užitné hodnoty, pokud je věc převzata do opravy, protože je nefunkční, nekompletní a neslouží svému účelu a v době pojistné události nebyly na její opravu vynaloženy žádné finanční prostředky.
Dovolatelka podává dovolání výslovně z důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení výše nové ceny věci. Pojistné plnění za Strmiskovy varhany je žalobcem požadováno na základě sjednaného pojištění věci cizí za účelem provedení objednané činnosti, přičemž výklad pojmu nová cena se vztahuje na pojistné podmínky jako součást pojistné smlouvy, jež se řídí občanským zákoníkem, který pojem nová cena neupravuje.
Dovolatelka se neztotožňuje s odůvodněním rozhodnutí odvolacího soudu, neboť je podle jejího názoru v rozporu s pojistnými podmínkami a odvolací soud při rozhodování o výši nové ceny nesprávně posoudil kriterium kvality, která měla být srovnatelná s původní věcí, jakož i kriterium užitné hodnoty věci a navíc také v rozporu s pojistnými podmínkami do ceny zahrnul i údajnou historickou hodnotu, ačkoli takové pojištění sjednáno nebylo a také nebylo prokázáno, že by Strmiskovy varhany takovou hodnotu měly, protože jinak by byly zapsány do Státního seznamu movitých památek. Strmiskovy varhany byly pojištěny jako běžná cizí věc movitá, u které podle sjednaného pojištění nelze do pojistného plnění zahrnovat uměleckou nebo historickou hodnotu (viz čl. III. odst. 2 písm. e) VPP Z 2003). Ke dni poškození nebyly Strmiskovy varhany opraveny, byly v původním stavu a nefunkční, takže jejich užitná hodnota byla bezvýznamná.
Pokud tedy odvolací soud se ztotožnil se znaleckým posudkem K. Zadáka, který do ceny promítl historickou hodnotu a na druhé straně nezohlednil nízkou užitnou honoru a kvalitu věci, pak je napadené rozhodnutí i rozhodnutí soudu prvního stupně v rozporu se stanovením nové ceny, sjednaným v pojistných podmínkách a takové rozhodnutí proto považuje dovolatelka za nesprávné.
Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalobce ve vyjádření ze dne 11. 11. 2010 k dovolání s ním nesouhlasí a napadený rozsudek odvolacího soudu považuje za správný, spravedlivý a v souladu s dobrými mravy.
Žalobce je přesvědčen, že oba soudy rozhodovaly jen o jeho nároku na výplatu pojistného plnění a o vzájemném návrhu žalované, nikoli o určení nedůvodnosti snížení pojistného plnění o 20% u varhan vyrobených pro O. a u Strmiskových varhan resp. pouze o výši pojistného plnění za Strmiskovy varhany atd., jak tvrdí dovolatelka.
Žalobce má za to, že dovolání ve skutečnosti podle svého znění směřuje toliko do výroku, kterým byl potvrzen výrok soudu prvního stupně o zamítnutí vzájemného návrhu žalované na zaplacení částky 760.955,- Kč s příslušenstvím.
Žalobce navrhuje, aby dovolací soud dovolání zamítl a přisoudil mu náhradu nákladů dovolacího řízení za zastupování advokátem.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) konstatoval, že podané dovolání splňuje podmínky a obsahuje náležitosti stanovené zákonem (§240 odst. 1, §241 odst. 1, §241a odst. 1 o. s. ř.) a musel se na prvním místě zabývat přípustností dovolání, poněvadž dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§23b odst. 1 o. s. ř.)
V projednávaném případě může být dovolání přípustné jen podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., na které rovněž dovolatelka poukazuje, a podle něhož dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) [a podle tohoto písmena v daném případě dovolání vskutku přípustné není] a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Podle §237 odst. 3 o. s. ř. v rozhodném znění rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 se nepřihlíží.
V takovém případě jediným způsobilým dovolacím důvodem je nesprávné právní posouzení věci podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jehož se dovolatelka též výslovně dovolává.
Dovolatelka vymezuje právní otázku zásadního významu jako otázku výkladu a aplikace příslušných smluvních ustanovení o kriteriích pro určení výše tzv. nové ceny, jmenovitě kriterií kvality a užitné hodnoty, jakož i historické hodnoty zničené či poškozené věci.
V daném případě je nutno vyjít z pojmu nové ceny a její povahy určené pojistnými podmínkami jako součásti pojistné smlouvy, a to ustanovení čl. VII. bod 3. písm. a) a čl. VIII. bod 1. písm. a) VPP Z 2003.
Podle čl. VII. bod 3. písm. a) cit. VPP Z 2003 je nová cena částka, kterou je třeba vynaložit na výrobu věci srovnatelného druhu, kvality a užitné hodnoty. Podle čl. VIII. bod 1. písm. a) cit. VPP pokud byla věc zničena nebo je pohřešována, vzniká pojištěnému právo, aby mu pojistitel poskytl při pojištění na novou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovuzřízení nebo nákladům, které je třeba vynaložit na výrobu věci, sníženou o cenu zbytků věci.
Dovolací soud považuje otázku obsahu pojmu „nové věci“ za otázku zásadního právního významu.
Jestliže v posuzovaném případě bylo v řízení prokázáno, že předmětné vzdušnice a hrací stůl byly atypického provedení, vyrobené za použití původních technologií, a byly tedy zcela originálními součástmi jedinečných Strmiskových varhan, starých asi 100 let, pak nelze vytýkat odvolacímu soudu, že akceptoval závěry znaleckého posudku Karla Zadáka, které tyto výjimečné, individuální vlastnosti zohledňovaly.
K tomu, aby movitá věc měla určitou historickou hodnotu, není zajisté třeba, aby byla zapsána ve Státním seznamu hmotných památek, sama stoletá doba existence věci představuje historické kriterium.
Důvodnost však nelze upřít námitce dovolatelky, že užitná hodnota, popř. kvalita do opravy převzaté věci, která dosud opravena nebyla, je ipso facto snížena o ty vady, jejichž odstranění má být předmětem opravy. Na takovou opravu zhotovitel ostatně žádné náklady nevynaložil a o hodnotu budoucích oprav je tedy nutno momentálně užitnou hodnotu věci snížit. Takový závěr odpovídá i vymezení nové věci ve shora uvedených ustanoveních pojistných podmínek, zvláště kriteriu kvality a užitné hodnoty, odpovídající přiměřeným nákladům na znovuzřízení resp. výrobu věci, sníženou o cenu zbytků věci.
Pokud odvolací soud toto kriterium kvality a užitné hodnoty v daném případě dostatečně nerespektoval, popř. vyšel ze znaleckého posudku K. Zadáka, který toto kriterium dostatečně nezohlednil, je jeho právní posouzení, spočívající ve výkladu a aplikaci pojmu nové věci neúplné a tudíž nesprávné a je tak naplněn dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.
Nejvyšší soud proto napadené rozhodnutí odvolacího soudu v jeho potvrzujícím výroku a výroku o nákladech řízení zrušil (§243b odst. 2, část věty za střed. o. s. ř.) a poněvadž důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně (kromě jeho výroku II., který samostatně nabyl právní moci a nebyl rozhodnutím odvolacího soudu dotčen), zrušil Nejvyšší soud i toto rozhodnutí včetně výroků o náhradě nákladů řízení a vrátil věc v uvedeném rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243b odst. 3 o. s. ř.)
Právní názor dovolacího soudu je pro soud prvního stupně (odvolací soud) závazný (§243d odst. 1 a §226 odst. 1 o. s. ř.)
O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto v novém rozhodnutí o věci (§243d odst. 1 in fine o. s. ř.)
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně 9. května 2012
JUDr. Ing. Jan Hušek
předseda senátu